Jak zařadit vojenskou operaci, kterou Rusko provádí na Ukrajině? Je to „all-in“ válka? Lze na podkladě viděného věřit tomu, že cílem není obsadit Ukrajinu?
Nejnovější dění neustále aktualizováno ZDE
Nyní už se rozhodně jedná o „all-in“ válku, protože Vladimir Putin již nemá kam couvat. Ať už to věděl od začátku a vyčkával na správný okamžik, nebo neodhadl odhodlání Ukrajinců a konzistentní, byť zpomalenou reakci Západu, teď už pro něj není cesty zpět. Je však potřeba si uvědomit, že nejde jenom o Ukrajinu. Putinovi jde v tuto chvíli o rozbourání veškerých pravidel, na jejichž základě mezinárodní systém funguje od dob konce druhé světové války. O tom ostatně vypovídá i jeho projev z 24. února 2022. Jeho cíle jsou mnohem vyšší než jen obsazení části území nebo celé Ukrajiny, jde mu o nastolení nového světového řádu.
Kristýna Stejskalová
S jak sofistikovanou výzbrojí se bojuje? Jde o „šrot“, nebo high-tech zbraně, které, jakkoliv je divné to říct, berou alespoň nějaký ohled na civilní obyvatelstvo?
Pokud se na to podíváme čistě z hlediska nasazené vojenské techniky, nejedná se ani o šrot, ani o high-tech vyspělé technologie. A ruská armáda má na výběr z obou těchto kategorií, takže teoreticky může nasadit široké spektrum vojenské techniky. Větší roli však hraje prostředí, do kterého je technika nasazena. Putin cílí na velká ukrajinská města, kde je spousta měkkých cílů. I ty technologicky vyspělejší vojenské prostředky mohou mít v tomto terénu problém se měkkým cílům zcela vyhnout. Navíc pokud Putin přistoupí k nasazení jaderných zbraní, bude jasné, že mu o ochranu civilistů nejde ani zdaleka.
Avšak tou zbraní ze všech nejsilnějších, proti které se velmi těžko bojuje, je strach. Ten Putin ovládá výborně. Jak na domácí půdě, kde se mu jeho oponenti bojí postavit, nebo i na mezinárodní scéně, kde jsou reakce Západu paralyzované panickou hrůzou z toho, že Putin nasadí do vojenského konfliktu jaderné zbraně. Putin ve svých projevech působí chladnokrevně a odhodlaně a i jeho každým dnem tvrdší akce poukazují na to, že se nebojí zajít až za hranice vlastní sebedestrukce, ekonomické i vojenské. Jeho jednání se postupně proměňuje od kroků silného stratéga po zoufalé reakce sebevražedného atentátníka. Problém je v tom, že na takový sebevražedný atentát doplatí i ti kolem.
Pakliže odhadneme vývoj operace a ukrajinský odpor, kde vývoj může být za několik dní?
Analytici zmiňují variantu dlouhé války vedené třeba i partyzánským způsobem, nazvěme to „ukrajinským národním povstáním“ s naší podporou. Jak pravděpodobné to je oproti rychlému, dojednanému výsledku?
Zde jde o několik proměnných, které budou ovlivňovat situaci. Prvním faktorem je způsob vedení války a použité vojenské prostředky. Pokud bude válka pokračovat obdobným způsobem jako doposud, můžeme očekávat velmi dlouhý průběh s tím, že jediným jasným výsledkem bude vyčerpání obou stran a ztráta mnoha lidských životů. Hlavní proměnnou bude míra podpory a zapojení Západu. Válka pak může skončit za několik týdnů až několik let. Podíváme-li se na ukázku Krymu, boje tam pokračují partyzánským způsobem od roku 2014 doposud. Budou-li však zapojeny zbraně hromadného ničení, může dojít k velmi rychlému výsledku, který však bude mít charakter humanitární katastrofy. Diplomatická cesta je v tuto chvíli velmi nepravděpodobná, jelikož Putin spálil všechny mosty a svými výroky i akcemi nedává Západu šanci na mírové řešení.
O co vše se Rusko připravilo užitím síly? Že si u nás či v Polsku o Rusko nebude chtít řadu let nikdo ani „opřít kolo“, je jisté. Ale co Itálie, Francie, Turecko, Indie... apod.?
Zde je potřeba rozlišovat mezi Ruskem a Putinem. Putin se připravil o všechno. Není možné, aby mu ještě někdy jakýkoliv stát na mezinárodní scéně věřil, že to myslí dobře. I kdyby došlo k nějakému prozatímnímu vyjednávání, do budoucna má bezpochyby dveře zavřené.
Rusko jako takové má na druhou stranu šanci na lepší budoucnost, pokud se jim podaří svého lídra vyměnit. Na jednu stranu je současná extrémně vypjatá situace odstrašující, na druhou stranu vytváří ideální podmínky pro radikální změnu v Rusku. I přes to, že za Putinem stojí celá řada oligarchů a podporovatelů, je v Rusku i spousta lidí, kteří třeba mohou i kvitovat vidinu obnovy Sovětského svazu, ale použití jaderných zbraní už pro ně bude „přes čáru“. Ani státy, které proti Putinově politice nevystupují tak silně jako třeba Poláci, Češi nebo Slováci, Putina odmítají podporovat. Překročil totiž hranici, kdy je možné být spolu s ním na jedné straně, protože je to politická sebevražda pro každého rozumně smýšlejícího lídra. Pomůžete uprchlíkům z Ukrajiny, když to bude třeba? (od 26.2.)
Na závěr otázka zdánlivě nesouvisející: Je Green Deal po 24. únoru mrtvý? Jak západoevropské elity porovnají priority cílů „boje za klima“ a „boje s Putinem“? A jak se v tomto porovná západní a východní křídlo EU?
Anketa
Navíc se některým státům konečně otevřou oči a pochopí, že není možné být energeticky závislý na jednom zdroji. Dojde k povzbuzení investic do nových technologií, které mohou urychlit zapojení udržitelných zdrojů a možná i zmizí stigma spojené s jadernou energií. Green Deal byl mrtvý již před 24. únorem. Ne kvůli svým cílům, ale kvůli prostředkům, které nařizoval k dosažení těchto cílů. Současná krize by mohla přimět evropské politiky k návrhu lepšího Green Dealu a dlouhodobé strategie, která bude udržitelná nejen z hlediska klimatu, ale i z hlediska bezpečnosti.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jaroslav Polanský