Stydí se za národ. Za dědka s bábou. A najednou... Ťal Zbořil do umělců. I do Svěráka. A vzkaz byznysu: Co neviditelná ruka trhu?

30.03.2020 9:41

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Zazpívejme si Není nutno? Mohlo to být horší, myslí si politolog Zdeněk Zbořil. „Zaznívaly několik dní hlasy, že si vláda v TV dělá z virové krize diskotéku. Když ji uspořádá ČT a ČRo, radují se z toho i starostové,“ podotýká. Přidává svůj komentář ke kritice, která se objevuje v souvislosti s vysíláním nového televizního kanálu. „Kdyby alespoň Evu s Vaškem, ale některé vzpomínky, jak napsala Tereza Spáčilová, doslova urážejí nejen diváky, ale i samotnou televizi.“ Zbořil se věnuje i situaci v USA a Číně. Současná hra o trůny umí využívat manipulace se statistickými údaji více, než bylo běžné v minulosti. „K pohybu na mezinárodněpolitické scéně jistě dojde a k dispozici mohou být i černé scénáře.“

Stydí se za národ. Za dědka s bábou. A najednou... Ťal Zbořil do umělců. I do Svěráka. A vzkaz byznysu: Co neviditelná ruka trhu?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil
reklama

Někdejší ministr financí Miroslav Kalousek požádal současnou šéfku státní kasy, aby ho pustila na ministerstvo. Za pár hodin by totiž dokázal najít volných 40 mld. „Vláda odmítá na svém provozu ušetřit jedinou korunu. Statisíce živnostníků jsou bez příjmu a desetitisíce trubců ve státní správě si hoví v podmínkách, jako by žádná krize nebyla. Vláda se o své peníze nechce rozdělit,“ psal na sociální síti a přidal konkrétní příklady. 40 mld. by dokázal škrtnout, aniž by zvýšil deficit. „Ale oni nechtějí,“ konstatoval. 

Anketa

Obstála Evropská unie jako instituce v současné ,,koronakrizi"?

1%
99%
hlasovalo: 30333 lidí

„Pan exministr neztrácí svůj známý smysl pro humor ani za stavu ohrožení zdraví občanů ČR. Je to trochu cynické, ale je už dost starý, než aby bylo možné jej naučit slušnému chování,“ uvedl politolog Zdeněk Zbořil. „Samozřejmě, že výdaje ve státní správě jsou většinou příliš vysoké, to se vědělo za MF Kalouska i paní Schillerové a všichni MF vždy, a nejen tito dva, slibovali, že je budou snižovat. Vždy jim do toho něco přišlo. Jednou válka na Balkáně, potom v Iráku, obrana proti terorismu, a hlavně různé administrativní reformy. Je to trochu neslušné mluvit o tom, když se zvyšuje řídící role státních institucí v době nepohody, ale s tím se nedá nic dělat. Zajímavější by bylo, kdyby Miroslav Kalousek nemluvil obecně a přímo navrhl, kde by se mělo šetřit a kde těch 40 miliard je. Vzhledem k jeho politické minulosti předpokládám, že by to mohlo být snadné a z rozpočtu MNO, MV, MŠMT, MZV a všude tam, kde se pan ministr proškrtal až ke svým vládním a volebním neúspěchům,“ dodal.  

Anketa

Vadí vám vládní nařízení, ať lidé během karantény nejezdí na chaty a chalupy?

9%
91%
hlasovalo: 25816 lidí

„Pokud za to opozice kritizuje, lepší by bylo, kdyby nám pomohli v některých věcech a jen neseděli a kritizovali nás,“ ozval se v Otázkách Václava Moravce ministr Karel Havlíček. Dodal, že když byl ministrem financí Miroslav Kalousek, řídil v časech krize státní kasu tak, že se z toho stát vzpamatovával deset let. Ministryně financí v médiích opakuje, že náhrada za ušlý zisk pro podniky není možná. Prý by tím ohrozili fungování státu. Opatření, o kterých vláda rozhodla, tak musí stačit, jenže už teď slyšíme o podnicích, které musí zavřít.

„Dnes nemáme státem plánované hospodářství, ale ekonomiku, která se řídí zákonem nabídky a poptávky, snahou co nejméně omezovat neviditelnou ruku trhu; a je trochu nepředstavitelné, že by nějaká  komise nebo státní instituce měla omezovat, tzn. také pomáhat podnikům a podnikatelům, kteří se rozhodli nerozvážně podnikat v oborech výroby, služeb, obchodu a finančnictví, které jsou citlivé na výkyvy na světových i národních trzích. Pokud by tomu bylo jinak, nestřídaly by se léta růstu s krizemi, které jsou typickými průvodními jevy obdivovaného kapitalismu nejen pozdních let 20. stol.,“ komentuje Zbořil.



„Jejich příčiny mohou být různé, jednou pád na burze v New Yorku, finanční krize a války, hypotéční krize v USA, změny politických režimů, přírodní katastrofy globálních rozměrů nebo uměle vyvolané ropné krize, epidemie nebo hladomory. Takovým krizím nelze zabránit tím, že se stát najednou změní v štědrého dárce nebo toho, kdo bez rozumu přerozděluje. To, že si to myslí administrativa EU, ještě neznamená, že to jde,“ dodal.

Anketa

Kterou písničku by měl hrát rozhlas pro zlepšení nálady?

hlasovalo: 19929 lidí


Zároveň podotýká: „Asanace ekonomického prostředí národního, evropského nebo celosvětového není otázkou vůle nebo nevůle, ale třeba jen nalezením optima ve vztahu stát a banky a jejich vlastnictví, jak se o to v těchto dnech začínají pokoušet v Itálii. Snad by se dalo dodat, že zatím bychom vládě neměli doporučovat rady pana exministra Kalouska, jistě bude ještě hůř a neměli bychom se tím nechat strašit.“

Zprávy z Evropského parlamentu a Evropské komise? Zmatené

Na europoslance za SPD Ivana Davida se snesla dávka kritiky za jeho hlasování proti finanční pomoci Evropské unie, která má členským státům pomoci v boji s koronavirem. Ten však vysvětlil, že nepůjde o „žádné peníze navíc, ale pouhé administrativní přesuny mezi rozpočtovými kapitolami a změny zmocnění k jejich použití.“ To však nezabránilo pirátskému europoslanci Mikuláši Peksovi v kritice. A nebyl sám, ozvali se i příznivci spolku Milion chvilek. Vyrojily se též zprávy v médiích, že prý Česká republika získá z evropského rozpočtu miliardu eur. To následně muselo vyvrátit i samotné Ministerstvo financí ČR.

„Většina zpráv, které v současné době přicházejí z prostředí EU, zejména EK a EP, jsou buď zmatené, nebo nesrozumitelné. Ať už se nám předkládají vyjádření předsedkyně EK, diskuse na úrovni EP nebo dokonce i německé kancléřky, jejíž vliv, respektive vliv zájmových skupin, které zastupuje a reprezentuje, není zanedbatelný, že se ani nechce věřit, že jsou míněny vážně, anebo že dokonce vůbec vznikly,“ říká Zbořil.

„Trochu podobné, i když poněkud až do humorné polohy posunuté, je to v kritice přicházející od Pirátů nebo Milionu chvilek jako přání a dobrá vůle někoho v EU. Jak už víme, o těch miliardách z EU a do EU se snadno mluví, ale obtížně se s nimi pohybuje na místech, kde by jich bylo zapotřebí. Kdybychom to brutálně zjednodušili, víme, že na cyklostezky to jde, na obranu proti epidemii nebo pandemii jen k těm, kteří nezlobí,“ dodal.

Fotogalerie: - Zavřené krámy

Projděte si s námi pár cedulí na dočasně zavřených...
Projděte si s námi pár cedulí na dočasně zavřených...
Projděte si s námi pár cedulí na dočasně zavřených...
Projděte si s námi pár cedulí na dočasně zavřených...
Projděte si s námi pár cedulí na dočasně zavřených...
Projděte si s námi pár cedulí na dočasně zavřených...

Fotogalerie: - Hladová okna

V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...
V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...
V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...
V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...
V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...
V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...

Stomatolog a politický komentátor Miroslav Macek tvrdí, že kdybychom nechali epidemii koronaviru proběhnout běžným způsobem, brzy by si oddechlo celé Česko. Ale protože jsme „pseudohumánní“, budeme se trápit ještě dlouho. „Pokud by se proti současné epidemii nepodniklo nic vyjma obvyklých každodenních hygienických úkonů a zajištění (paliativním způsobem) důstojné smrti umírajícím, nakazila by se rychle velká část obyvatel, kolem 1 % nakažených by zemřelo na svá různá, často mnohočetná onemocnění pouze potencovaná koronavirem a celkový stav populace by poklesl z 10,6 milionu obyvatel na 10,5 milionu,“ popsal. Většina populace by však podle názoru doktora Macka přečkala pandemii bez větší úhony a život by šel dál. „Vzhledem k tomu, že jsme však pseudohumánní společnost, svým myšlením a jednáním již zcela odtržená od přírody, nic z toho, obávám se, nenastane a z marasmu, který si sami způsobíme, se budeme vyhrabávat léta a léta za celkově mnohem většího trápení,“ varoval Macek ve své páteční glose.

„Pan doktor Macek byl určitě populárním zubařem doma v Zábřehu na Moravě, už méně populárním privatizátorem v Praze a vlastně v celé republice. Dovolil bych si jenom říct, že třeba má pravdu, ale doporučuji věřit spíše epidemiologům, virologům, bakteriologům, genetickému inženýrství atd. Myslím si, že jsou pravdě a realitě blíž, už jenom proto, že také někdy přiznávají, že něco nevědí,“ říká Zbořil.

Není nutno? Když uspořádá diskotéku ČT a ČRo…

Lékařům, zdravotníkům, hasičům, policistům, lékárníkům a další lidem měli možnost minulou středu Češi poděkovat zpěvem. Společně s Českou televizí, Českým rozhlasem a mnoha městskými a obecními rozhlasy si lidé mohli ve 12:30 hodin zazpívat písničku Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře Není nutno. Prý se bude zpívat i další středu. „Dostali jsme mnoho povzbudivých zpráv a nadšených mailů od starostů obcí, které to vysílání pouštělo do obecních rozhlasů. Velmi zvažujeme, že bychom tento celonárodní happening zopakovali třeba ještě další dvě středy. Samozřejmě s jiným proslovem od jiné osobnosti a jinou písní,“ poznamenal pořadatel akce Ondřej Kobza, který je známý projektem Piána na ulici.

„Zvláštní je, že z řad opozice, některých úst ČT a mediálních kritiků vlády a její současné politiky zaznívaly několik dní hlasy, že si vláda v TV dělá z virové krize diskotéku. Když ji uspořádá ČT a ČRo, radují se z toho i starostové. Přiznejme, že to ale mohlo být horší, jak Zdeněk Svěrák přiznal, když vyprávěl, o kterou písničku pro radost se rozhodovali,“ podotýká Zbořil.

„Snad bych si mohl dovolit jen pro příště poradit, po zkušenosti s FFUK v Praze, kde propustili tiskového mluvčí Kukala, protože se mu líbí ženy v rouškách jako „perské princezny“ (asi viděl, nebo dokonce četl český překlad Nizámího a jeho Sedm princezen) pro nepřípustný sexismus. Pak by Svěrákova poklona sestřičkám, protože jsou hezké, mohla být někým sensitivním od LBGT vykládána podobně,“ dodal.

„Já jsem příjemně překvapen, jak se naše společnost chová. Po počátečním vybílování krámů s trvanlivými nudlemi se teď dějou daleko lepší věci a já myslím, že podle toho, jak se lidi chovají, že to zvládneme. Nevím, za jak dlouho, ale líbí se mi to,“ ocenil Svěrák. Prozradil, že dostal několik SMS zpráv, ze kterých soudí, že to zvládneme. Nechce prý lidem rozdávat rady, jak se v krizi mají chovat. „Já bych sám potřeboval rady, ale já myslím, že z toho vyjdeme posílení. A nevím, jestli si moc nefandím, ale myslím, že v některých ohledech můžeme být jiným státům vzorem,“ pokračoval herec.

„Na bývalého učitele hezká čeština. Prostě Praha se nezapře! Pokud je jádrem Svěrákova sdělení, že dostal několik zpráv, že to zvládneme, dovolil bych si tvrdit, že podobnou víru dosud má i několik milionů jeho spoluobčanů. Také s tvrzením, že můžeme (zase jednou v dějinách) být těm druhým vzorem, se nemusíme příliš chlubit. Přece o tom něco víme z Českého nebe. Třeba ano, třeba ne, ale na oslavu našeho hrdinství je přece jen, alespoň podle mého názoru, příliš brzy,“ říká politolog.

„Dosud jsme z mnoha a mnoha úst jeho kolegů nebo lidí od divadla slyšeli, jak se za český národ stydí, jak na rozdíl od nich a jim podobných hrdinů jsou ti ostatní méněcenné báby a dědkové, a že je třeba, aby vychcípali. Teď se nestačím divit. Že by zmoudření Dona Quijota?“

Ne všichni ale nadšeně zpívali. Hudebník a člen Trikolóry Petr Štěpánek se po hudebním výstupu a promluvě umělce Zdeňka Svěráka, kterou mohli spatřit diváci České televize, na Facebooku rozepsal, co si o tom myslí. „Zpívat na povel ‚Není nutno, není nutno, hlavně nesmí býti smutno‘ v časech, kdy všude po světě umírají lidé, to může vymyslet jen dokonalý dramaturgický bezmozek,“ kritizoval.

„Pan Štěpánek také někdy střílí až příliš rychle od boku. Nemyslím si, že Zdeněk Svěrák při této příležitosti zavzpomínal na své kamarády a svoje působení v armádním vysílání Československého rozhlasu (mj. Polní pošta) v šedesátých letech 20. stol., ale že byl veden čistými úmysly. A také chtěl trochu přispět k popularitě politických stran a hnutí, které má rád. Kdo jiný z politiků, kdyby to uměl, by to neudělal,“ uvedl Zbořil.

„Jeden krok dopředu a dva zpět“

Ředitel ČT Petr Dvořák upozornil, že význam veřejnoprávní televize se ukazuje vždy, když se společnost dostává do nějaké krize. „ČT24 je druhý a občas i první nejsledovanější kanál celého trhu.“ „Kdybych si mohl říct, co bychom potřebovali, tak bych zvýšil koncesionářský poplatek o patnáct korun na 150 korun. To dělá pět korun za den a za to poskytujeme službu, která je skvělá. Navýšení by mohlo být jen dočasně, například do roku 2022 nebo 2024, a mohl by se hledat i jiný, modernější systém financování,“ uvedl pro Hospodářské noviny.

„Nejsem si jistý, kdo je ve větší krizi. Myslím si, že dosud v ní není společnost. Třeba bude, ale roušková aktivita ukázala, že to s tou krizí není tak strašné. Je otázkou, zda v krizi není naopak ČT. Zda jsou jí poskytované služby občanům ČR skvělé, by měli říct její diváci a posluchači, hlas pana ředitele je jen jedním z milionů,“ uvedl Zbořil.

„Že chce zvyšovat poplatky, je  pochopitelné. Který ředitel by příležitosti, že je společnost v krizi (ať už je to pravda, nebo ne), nechtěl využít? Otázkou je, zda tento zvolil dobrou taktiku. Mně to připomíná spíše už od V+W známé ‚jeden krok dopředu a dva zpět‘,“ dodal.  

Česká televize spustila 23. března kanál ČT 3. V něm se zaměřila na ty, kteří by měli zůstat doma kvůli koronavirové karanténě. Ne všem se však obsah vysílání líbí, spíše je pobuřuje. Jak vyplývá z internetových diskusí, někteří senioři vůbec netouží po vzpomínkách na mládí, protože už oblbování socialistickými programy mají dost. Další se obávají, že program začne něčím hodnotnějším, ale pak přihodí Ženu za pultem a skončí Evou a Vaškem.

„Kdyby alespoň Evu s Vaškem, ale některé vzpomínky, jak napsala Tereza Spáčilová, doslova urážejí nejen diváky, ale i samotnou televizi. Jako by ČT chtěla vnutit všem, nejen starým, ale i mladým, svůj dramaticky šířený názor, že všechno co bylo před rokem 1989, nestálo za nic. „Televize lže, jak když Rudé právo tiskne!“ bylo heslo listopadových demonstrací. To se v programech pro třetí věk neobjevilo, snad aby si toho nějaká generace nevšimla a nenapadlo ji, že se v ČT ani po třiceti letech některé věci nezměnily. Dramaturgie se, podle nás, nepovedla, ale v ČT jsme už viděli leccos nepovedeného. Tak nebudeme zapínat, v nejhorším rovnou vypínat,“ říká Zbořil.

Člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov proto veřejnoprávnoprávní televizi radí, aby vysílala i jiné pořady než největší normalizační „pecky“. „Oproti své euroatlantické orientaci spustila pořady, jejichž cílem bylo dosáhnout normalizace poměrů na základě marxismu-leninismu, obnovit vedoucí úlohu strany a autoritu státní moci dělnické třídy a upevnit mezinárodní svazky ČSSR se Sovětským svazem a dalšími socialistickými spojenci.“ Petrov dlouhodobě hájí pluralitu názorů; i co se týče těch současnému režimu nepohodlných. „Normalizační minulost je součást naší identity i s rizikem, že její expozice vyvolá nostalgické (i odmítavé) pocity,“ píše ve svém facebookovém komentáři. Nyní se tak prý ve vysílání ČT potkaly dva světonázory. „Bez ironie, myslím si, že ČT udělala dobře,“ myslí si.

„Samozřejmě, pan Petrov má velkou část pravdy. Vždyť se také díváme na filmy z protektorátní produkce a nejsme z toho nemocní. Ale jsou to ty, které jsou mistrovskými díly protektorátní kinematografie. Ne každý chce vidět Jana Cimburu z roku 1941. Ten se vlastně v Protektorátu ani nepromítal, protože jeho antisemitského akcentu se obával i protektorátní režim (promítal se jen v Říši). Proč ne Třicet případů majora Zemana nebo F. L. Věka, ale  televize musí umět zachovat kritický odstup a neprezentovat taková díla pod reklamním heslem ‚Takoví jsme byli a tak jsme žili!‘ Není to pravda a velká část ‚třetí generace‘ žila a myslela jinak. Je ale zajímavé vidět některé účinkující, kteří se po roce 1989 hlásili nejdříve ke svému utrpení, dnes už se pomalu přibližují hrdinům třetího odboje. Je docela dobře vidět, že někteří trpící šli z role do role. Nemusí se jim to stále připomínat. Vědět by se to však mělo,“ komentuje Zbořil.

K pohybu na mezinárodněpolitické scéně jistě dojde

Přes půl milionu lidí se ve světě nakazilo novým koronavirem a nejvíce infikovaných mají Spojené státy americké. Prezident Trump zdůrazňuje, že to svědčí o amerických schopnostech uskutečňovat testy, a údaje poskytované Pekingem zpochybňuje. Čína prý, aby co nejdříve rozběhla ekonomiku, manipuluje se statistikami. Debatuje se o tom, zda Čína může zvětšit svůj globální vliv v neprospěch USA.

„Současná hra o trůny umí využívat manipulace se statistickými údaji více, než bylo běžné v minulosti. Snad nám to nemusí říkat ani americký prezident nebo paní komisařka Jourová, když už máme za sebou desetiletí kritického čtení dat komunistické propagandy. Konec konců, v slavném britském TV filmu Jistě, pane ministře nebo Jistě, pane premiére se o tom mluví několikrát a v angličtině,“ uvedl Zbořil.

„Nevím, zda DT někdy slyšel o Rádiu Jerevan. Pokud ne, doporučoval bych mu se s tím seznámit, ale předpokládám, že to ví stejně dobře jako to, jak se dělá politická propaganda a agitace nejen v Číně, ale i doma ve Spojených státech,“ dodal.

Zároveň podotýká: „Ta druhá část vaší otázky je zajímavější, ale dost složitá. K pohybu na mezinárodněpolitické scéně jistě dojde a k dispozici mohou být i černé scénáře. Zadluženost Spojených států a nekonečný tisk papírových peněz, s tím budoucnost celého globálního finančního systému, jsou také zřejmé. Zde na to není prostor, ale doporučoval bych místo rozsáhlých analýz přečíst si současnýma očima nejen Čapkovu Bílou nemoc, ale také Válku s mloky.“

Podle zjištění několika českých médií lékárny v Čechách v lednu a v únoru vykupovali Číňané, aby ochranné pomůcky odeslali do své domoviny. A v březnu v tomto směru vládu údajně varovala BIS. Nad touto zprávou a „čínskou vypočítavostí“ už se stihlo pár osobností pohoršit. A Jan Hamáček se zeptal, zda tedy kvůli tomu má otočit letadla z Číny.

„Já jsem sice  neviděl po Praze běhat Číňany, kteří nakupovali v českých lékárnách to, co se ukázalo, že v nich vlastně není, a co se z velké části vyrábí v ČLR nebo nadnárodním korporacemi, které své zisky realizují ve všech Čínách. Hypoteticky je to možné, ale pak si asi stěžují ti línější a pomaleji komerčně uvažující, které čínští nákupčí předběhli, anebo ti, kteří v minulých letech vyprodávali zásoby CO a vojenských skladů, a dnes se obávají, že by se na to mohlo přijít,“ uvedl politolog.

„Nápad s čínskou vypočítavostí má zřejmě původ u nějakého mediálního génia, který by snad ani nemusel něco studovat, ale mohl by jen přemýšlet. Pan MV by takového story makera mohl poučit, že na hloupé otázky se nemusí odpovídat, protože hloupost některých lidí od novin, rozhlasu a televize je bezedná a nekonečná,“ dodal.

A jak hodnotit situaci po týdnu a čeho si dál všímat? 

„Na hodnocení, dokonce ani na dílčí hodnocení, není ještě čas. Ale neměli bychom přehlédnout u nás doma začínající soutěž těch nejlínějších politiků o pověst a vavřín toho nejlepšího. V mezinárodní politice pak bude zajímavý vývoj koronavirové situace v USA, prohlubující se problémy a narůstající chaos ve Francii a situaci jako by před výbuchem na celém africkém kontinentu. Nezabývat se přitom počty nakažených a mrtvých, to jsou jen vedlejší statistické údaje, ale zejména blížící se krizi ekonomickou. Poměry v EU a v EK bych nesledoval příliš intenzivně, o těch nás jistě bude informovat paní komisařka Jourová a tyto informace budou asi stejně hodnotné a významné jako dosud,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Daniela Černá
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Profesor Krejčí: Všichni poznají, že jsou bez peněz. Nekupujte zbraně, vyjednejte nový systém. Nechte být bourače Koněva. A Čína s USA...

16:38 Profesor Krejčí: Všichni poznají, že jsou bez peněz. Nekupujte zbraně, vyjednejte nový systém. Nechte být bourače Koněva. A Čína s USA...

HŮŘ UŽ BYLO? „Nevypočitatelná třaskavina!“ „Kdybych chtěl být škodolibý, pokud by takto postupovali …