„Nechci být hyperkritický, ale přece jen bych rád připomněl ono shakespearovské: Co převzácného umu je zde v troskách! Tolik zmarněné energie a životních sil, a to vše jen proto, aby se mohlo mnohým splnit jen jediné přání: být u toho! A možná, jako už tolikrát v dějinách, raději trochu víc mít než být,“ předesílá k výsledkům voleb do Evropského parlamentu politolog Zdeněk Zbořil.
Volby do EP podle něj vlastně nejsou volby. „Je to jen jakýsi šířeji založený průzkum veřejného mínění, a proto tolik záleží na volební účasti, ke které všichni bez rozdílů barev, názorů a silných slov vyzývají. Těch 21 míst přidělených divákům dění v EP z České republiky je v době, kdy se agenda EU projednává v nedůstojném prostředí cca 750členného parlamentu, vlastně ‚porážkou‘ občanů ČR,“ uvedl Zbořil. „Vítězi jsou pak ti, kteří se dostali ‚ke zdrojům‘, protože jak víme z minulosti, i v EP ‚zdroje jsou‘. V celoevropsky unijním měřítku to je podobné. I když se v křečích svíjejí socialisté a lidovci, jejich ‚národní‘ svědomí jim nedá zahynout, i když ho těm bezmocným budou i nadále upírat,“ dodal.
„Antibabiš“ hrál opět roli
Hnutí ANO si věřilo na pět mandátů a získalo šest. „Už se mi nechtělo věřit, že ‚Antibabiš‘ bude mít nějaký význam i v těchto volbách, zejména potom, kdy ODS slavnostně vyhlásila, že bude konstruktivní opozicí. Ale asi přece jen to hrálo nějakou roli. Nechci tvrdit, že demonstrace proti dvojici Benešová–Babiš měly rozhodující vliv na úspěch ANO 2011, ale přítomnost Mirka Topolánka a Bohuslava Sobotky na Staroměstském náměstí, kde se připojili k demonstraci na obranu nezávislé justice, o které tak radostně informovala ČT, připomnělo mimopražským, oč se vlastně jedná a kdo všechno by chtěl českou politiku zase jednou transformovat,“ komentuje Zbořil.
„Snažím se také nebrat vážně slova ‚jesenického řezníka‘ Langa z ODS, který kromě podřezání prezidenta republiky to samé sliboval poslanecké většině. Té, která hlasovala pro zdanění církevních restitucí. Tomu, pokud jsem dobře informován, se PS PČR dosud nerozhodla věnovat alespoň jeden pracovní půlden a voliči si to možná pamatovali. Názoru, že to byla rafinovaná hra a la pověstné duo investigativních novinářů, který se už v této souvislosti objevil, také nechci uvěřit, i když je možné, že to mohlo opět přispět k tomu, abychom si uvědomili, kdo jsou v české občanské společnosti naši spoluobčané,“ dodal.
Volby nepřekreslily mapu politických stran
ODS získala 4 mandáty, Piráti 3, TOP a STAN mají také tři křesla. Po dvou mandátech získala SPD a také KDU-ČSL. Jedno křeslo mají komunisté. „ODS se splnila očekávání, Piráti chtěli zvítězit, SPD také předpokládala ještě alespoň o jeden mandát víc, stejně jako KDU-ČSL. A KSČM se v posledních dnech před volbami dokonce obávala, aby nedopadla ještě hůř. Tzn., že tyto volby nepřekreslily mapu politických stran, jak jsme o jejich popularitě informování z měsíčních zpráv,“ uvedl politolog. „Dokonce je možné z těchto volebních výsledků číst také déle trvající tendenci pádu popularity. Výjimkou není ani ČSSD, která se zřejmě nedokáže zbavit podezření, že její politiku ovlivňuje nechvalně známý pan Poche, neúspěšný žadatel o místo MZV, a mj. dnes už bývalý europoslanec, kterému v tom sekunduje podobně neoblíbený současný mistr zahraničních věcí Petříček,“ dodal.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
ČSSD sice nepočítala, že obhájí všechny mandáty, nakonec ale nepřekročila pětiprocentní hranici a nemá ani jediného europoslance. „I když se pan ministr vnitra Hamáček snaží jako předseda strany nepropadat panice a s ohledem na příslušnost své strany v koaliční vládě ani nemusí, přece jen už je to další neúspěch. Vzhledem k zájmu některých významných členů ČSSD alespoň pobývat v blízkosti bruselských struktur to vypadá, že pomalý odchod do zapomnění dále pokračuje,“ reagoval Zbořil. „Utěšovat se tím, že socialistické a sociálnědemokratické strany o sobě stále ještě chtějí mluvit jako o stranách levicových se nehodí. Pokud by se do řad ČSSD vrátila představa, že by bylo lepší odejít z koalice a riskovat případné volby, mohli by to jejich voliči považovat za odchod z politického jeviště do míst, které kdysi Ivan Olbracht popisoval jako zamřížované zrcadlo,“ dodal.
„Výsledek nás bolí,“ uvedl po vyhlášení výsledků předseda Jan Hamáček, který věří, že v krajských volbách dopadnou lépe. Jenže dokáže ČSSD opět mobilizovat voliče? „Obávám se, že se ČSSD, nebo alespoň velká část jejího vedení rozhodla nezměnit se. I v těchto volbách se ukázalo, že je to strana prázdných hesel a slov, která má dokonce panický strach z připomínání své slavné i méně slavné historie. A to nemusíme vědět, z jaké ideologie se zrodila, na které myšlenky zapomněla a proč, podobně jako strany jí podobné v EU, si nechce přiznat, že její myšlenkový potenciál tvoří paní ministryně práce a sociálních věcí Maláčová a různá doporučení z dovozu,“ uvedl Zbořil.
A jaký budou mít výsledky vliv na českou politickou scénu? „Nedovoluji si tvrdit, že žádný, ale protože tyto výsledky voleb nezpůsobily, a ani způsobit nemohly, přeformátovávání obrazu českého politického stranictví, jak tento systém nebo model chování v politice nazývali naši předkové, a s ohledem na nemožnost strukturálních změn v EU, bude sice více slyšet kritické hlasy volající po všenápravě, ale k žádné fundamentální změně nedojde. Snad by úspěch německých Zelených mohl oživit zájem různých frakcí o tuto politiku v ČR, ale při pověstné hašteřivosti různých reprezentantů tohoto diskursu, se i to zdá nepravděpodobné,“ reagoval politolog.
Psali jsme:
„Oba se nechali unést představami o své nepostradatelnosti“
Žádná z českých neparlamentních stran neuspěla. V Evropském parlamentu končí i Jaroslav Štětina a Pavel Telička. „Nechci ani připomínat všechny události, kvůli kterým se oba pánové stali populárně nesympatickými. Ale zdá se mi, že oba se nechali unést představami o své nepostradatelnosti pro evropskou politiku a jejich rozhodnutí ukázat se několik týdnů před volbami svým potenciální voličům nebylo z řádu dobře uvážených,“ uvedl politolog. „Zejména odchod pana Teličky z ANO 2011 nedělal dobrý dojem a popularizoval spíše nedostatky jeho CV, a to i tehdy, kdy se mu zdálo, že podpora mezinárodněpolitického zákulisí je významnější než potřeba ucházet se o přízeň voličů. Předpokládám také, že oba páni poslanci a kandidáti považovali své případné zvolení jen za jednu z možností své další politické kariéry a že mají v záloze ještě nějaká jiná řešení své situace,“ dodal.
Volební účast byla rekordní, i v Česku přišlo více lidí než před pěti lety. „Nesmíme to s těmi rekordy přehánět. Těch deset procent navíc (ve srovnání s minulými volbami) se některým komentátorům zdá úspěchem, ale já si myslím, že je to stále ještě spíše ostuda než nějaký úctyhodný výkon. A to nejen českých voličů, ale i celého slavného EP. U nás se volilo tak trochu podle parlamentních stran v Poslanecké sněmovně a Senátu, a těch zbývajících 32 stran bylo jen do počtu. Ve skutečnosti je to docela dobré vyjádření úsměvného pesimismu,“ uvedl Zbořil. „Až se těch 21 zvolených v EP posadí do poslaneckých lavic, asi se rychle dovíme, nejen čeho chtějí dosáhnout, ale také to, co budou moci a co budou muset,“ dodal.
Také výsledek v Německu potvrdil dlouhodobější tendence
Konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové sice v Německu vyhrála, druzí jsou Zelení a třetí sociální demokracie. Pro vládní strany CDU/CSU a SPD jde ale o nejhorší výsledek v evropských volbách, pro Zelené naopak o jasně nejlepší. Posílila AfD. „Také německé volby do EP vlastně jen potvrdily dlouhodobější tendence vnitropolitického vývoje, a to bez ohledu na to, jak se bude nebo nebude měnit německá politika vůči EU. Postupně se ztrácející obdiv k SPD a k CDU/CSU, který je kompenzován posilováním radikálních politických stran, které ale také mají svou vlastní historii. Jen jako miniaturní příspěvek k evropské mozaice můžeme zaznamenat útok, který má povahu komplotu ‚neviditelných služeb‘ proti vládě Sebastiana Kurze v Rakousku, který se odehrává v zájmu EU vedené SRN,“ uvedl politolog.
„Také v SRN jsou tyto volby do EP jen trochu významnější sondáží veřejného mínění, ale vzhledem k silnému postavení Německa v evropské politice bude chování reprezentantů této země v EP pod větším drobnohledem jejich satelitů. Úspěch Zelených má svůj význam pro EP rozhodně větší než nástup tří českých pirátských poslanců, ale možná, že to přinese i do ČR nějaký nový impulz, a ti kteří na svou minulost zapomněli zase budou hledat cestu na Západ,“ dodal.
Ve Francii vyhrálo volby do Evropského parlamentu Národní sdružení Marine Le Penové. Macronova koalice Obroda, jejímž základem je jeho strana Republika v pohybu je druhá. Výrazně si polepšili Zelení, kteří skončili třetí s 13 procenty. „Úspěch Marine Le Penové je zajímavý zejména z pohledu Bruselu. Pro samotnou Francii, vzhledem k jejímu komplikovanějšímu volebnímu systému než v jiných zemích, to větší význam nemá. Jistě budeme svědky vystrašených komentářů, ale ono to není ani s kritikou EU přicházející z Francie tak jednoduché. Konečně uvidíme, zda se nechají i neúprosní kritici EU ‚socializovat‘ ve prospěch slibovaných reforem a co se stane, až dojde na hrůzostrašný scénář léta sepisovaný na téma ‚tažení Putina na Západ‘. Ono se i v EP mluví trochu jinak před volbami a po volbách a nemusí ani jít o ty nejznámější Zelené nebo tzv. nacionalisty, vydávané dnes i u nás za osudové nebezpečí pro demokracii. Od voleb do EP k agendě EU je daleká cesta a už se na ní i v minulosti objevilo nemálo zbloudilých,“ popsal Zbořil.
„Překvapilo mě výrazné vítězství Orbána“
V Maďarsku vyhrál Orbánův Fidesz, ve Švédsku sociální demokraté, v Polsku polská vládní strana Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského, na Slovensku koalice proevropských neparlamentních stran Progresivní Slovensko/Spolu před nejsilnější vládní stranou Směr-sociální demokracie, v Rakousku lidovci. „Překvapilo mne výrazné vítězství Viktora Orbána, ale možná jsem se nechal ‚desinformovat‘ jeho haněním ve většině českých médií. Na Slovensku se tzv. vítězství koalice dalo předpokládat stejně jako ztráty Smeru-SD, ale také pomluvy strany pana Kotleby nám trochu zatemnily skutečnost, že politický stranický systém je zde trochu jiné povahy než v ČR. Samozřejmě jsem sledoval a doporučuji sledovat politický vývoj v Rakousku, a to nejen z pohledu volebního výsledku do EP. Omlouvám se, ale nejen analýzu, ale třeba jen detailnější popis si nedovoluji učinit, přece jenom je třeba dát dohromady ještě více dat, než je dnes k dispozici,“ komentuje politolog.
A jaké lze očekávat změny v evropských frakcích? „Změny samozřejmě nastanou, ale i tato otázka je trochu předčasná. Zatím ještě nevíme, jak se změní strnulé politické elity v EU, co se stane po příchodu ‚nových‘ do EP, a hlavně, jaká bude dynamika povolebního vývoje. Jediné, co snad můžeme skoro s jistotou říct, je, že po volbách bude všechno, také tak jako vždy, trochu jinak,“ uvedl Zbořil.
Na závěr dnešního Rozjezdu přidává Zdeněk Zbořil i ohlédnutí za uplynulou volební kampaní. „Myslíte-li tu u nás doma, pak si dovolím tvrdit, na rozdíl od skoro všech představitelů politických stran, kteří byli dnes v noci připuštěni do TV vysílání různých zpravodajských redakcí, aby pěli na své strany chválu, jak to dělali dobře, já si to nemyslím. Ale třeba se mýlím a všechno je jinak!“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
