Stanislav Křeček složil svůj slib, aby se mohl stát nástupcem ombudsmanky Anny Šabatové. Původně to mělo být do rukou předsedy komunistů Vojtěcha Filipa. Ale kvůli zdravotním potížím se skládání slibu ujal místopředseda Sněmovny Tomio Okamura, což se nesetkalo s velkým pochopením. Např. ve facebookové skupině fanoušků Milionu chvilek. „Nově zvolený veřejný ochránce práv (PRÁV!) měl skládat slib do rukou komunisty. Ten však byl odvezen do nemocnice. Ochránce lidských práv tedy bude skládat slib do rukou neonacisty. Ona by to byla utopie, kdyby to nebyla pravda,“ zaznělo na síti a v tomto duchu se nesla spousta dalších reakcí.
Pro koho byste hlasovali, kdybyste byli Američané?Anketa
„Myslím, že o dodržování ústavních povinností rozhodují instituce, které jsou součástí právního státu, a nikoli společenství, o kterém veřejnost neví, zda je politickou stranou, hnutím nebo spolkem přátel. Pan dr. Rychetský stále připomíná nám hloupějším, že hlavním znakem naší demokracie je právní stát. Tak ať doporučí svým kolegům z ‚nezávislé justice‘, že tomu tak stále ještě je, anebo není, a že by se touto věcí měli zabývat. Nejvyšší státní zastupitelství by mělo zajímat, zda v čele zákonodárného sboru je neonacista, nebo jej někdo za takového jen označuje, a také, kdo to je, jaké pro to má důkazy a zda se někdo nesnaží zastrašovat, terorizovat vysokého činitele zákonodárného sboru. V trestním zákonu je hned v několika paragrafech uvedeno, zda to je, nebo není v ČR ještě trestné,“ uvedl politolog Zdeněk Zbořil.
Fotogalerie: - D1 po zimní přestávce
Svému bratrovi pak naložil Hayato Okamura, uvedení Křečka do funkce ombudsmana ironicky popsal slovy: „Nový ombudsman (veřejný ochránce práv) s komunistickou minulostí, pan Křeček, uctivě děkuje za své zvolení místopředsedovi Sněmovny a předsedovi protievropské extremistické strany SPD Tomiu Okamurovi.“ I ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek vyjádřil zděšení, že Křeček skládá slib do rukou Okamury, což označil za úpadek. „To by si měl premiér-estébák dát na FB a ANO na web,“ podotkl s tím, že většině Čechů se to beztak líbí. A s narážkou na známý slogan z politické kampaně Babišova hnutí, „Ano, bude líp“, poznamenal, „už je líp“. Fotografii, jak Křeček skládá slib do rukou Okamury, sdílel na svém twitteru i senátor Jiří Drahoš. „Někdy zkrátka jedna fotka vydá za tisíc slov aneb politická realita ČR v roce 2020,“ okomentoval.
„Pokud vím, byl pan Křeček před rokem 1989 členem strany, která sice byla součástí Národní fronty, ale to ještě neznamená, že měl komunistickou minulost. To by ji museli mít i členové asi 1 200 tzv. společenských a sportovních organizací sdružených v NF, a dokonce i všichni občané ČSSR, kteří vlastnili občanský průkaz. Samozřejmě kromě těch, kteří v té době žili v Japonsku a stali se občany ČSSR, ČSFR a ČR po listopadu 1989,“ uvedl Zbořil. „Naopak pan Rozumek má asi pravdu, že se jmenování pana Křečka většině občanů líbí, jen by bylo zajímavé zjistit, jak a kdy tu většinu spočítal. Konečně ani pan senátor Drahoš se nemýlí. Jedna fotografie je často víc než tisíc slov. Jistě má ve svém archivu několik svých fotek z průběhu své volební kampaně, kterými by tato svoje slova o politické realitě v ČR mohl ilustrovat,“ dodal.
Psali jsme:
Odstranit Křečka? Oba adresáti budou mít potíže
Šéfredaktor Deníku Referendum Jakub Patočka zveřejnil na stejnojmenném serveru otevřený dopis evropských liberálů ve věci českého ombudsmana Stanislava Křečka. Tento dopis byl zaslán francouzskému prezidentu Emmanuelu Macronovi a Guyi Verhofstadtovi, bývalému předsedovi frakce ALDE v Evropském parlamentu, která se nově přejmenovala na frakci se jménem Renew Europe. Signatáři si stěžují na nového ombudsmana, který podle nich projevuje pohrdání konceptem univerzálních lidských práv, jejž jsme se my Evropané naučili respektovat. „Je to jen poslední a nejvýmluvnější příklad širší tendence pomalého zadušování české demokracie.“ V dopise tedy tato liberální skupina prosí francouzského prezidenta nebo Guye Verhofstadta, aby jim pomohli zachovat liberální hodnoty v České republice, tedy že mají přesvědčit Babiše o nutnosti bezodkladného odstranění Křečka z úřadu.
„Dopis pana Jakuba Patočky si naštěstí, a na rozdíl od slavnějšího dopisu Pragováků v roce 1968, můžeme přečíst, a tak jej snad nemusíme ani komentovat. Je všem srozumitelný, ale obávám se, že oba adresáti budou mít potíže s tím, aby porozuměli slovům o zadušování demokracie v ČR. Anebo by jim mohli porozumět jinak, než si autor a signatáři dopisu myslí. Hlavně, aby to bezodkladné odstranění pana Křečka nepovažovali za výzvu k zadušení ombudsmana,“ komentuje Zbořil.
Signatáři dopisu také psali: „Jsme přesvědčeni, že pokud našemu společnému požadavku pan Babiš nevyhoví, znamená to, že mu nevadí, sedí-li popírač univerzálních lidských práv v úřadu českého ombudsmana. Ale nezavdával by takový postoj dostatečný důvod k ukončení členství Babišovy strany v rodině evropských liberálů? Máme za to, že požadujeme-li, aby byl pan Orbán exkomunikován z rodiny slušných evropských konzervativních stran, měli bychom žádat stejné zacházení s panem Babišem evropskými liberály.“
„Ironií osudu připomněl v těchto dnech film Past Viktora Polesného osud Jiřiny Štěpničkové. Je v něm hrůzostrašná scéna, kdy kolegyně a kolegové herečky žádají spravedlivý trest, podobně jako se v té době žádalo, když se soudili třídní nepřátelé, anebo rodná strana soudruhy. Na pověstné Rumlovo rozhlasové volání ‚psům psí smrt‘, anebo ještě častější, ‚ať je stihne spravedlivý trest všeho pracujícího lidu‘, bychom nemuseli zapomínat…
Navíc se mi zdá, že od výzev k fyzické likvidaci prezidenta ČR, přes oznámení, že řeporyjský starosta bude fyzicky likvidovat MZV evropské velmoci, už naléháme i na odstranění, zatím jen vyloučení (exkomunikaci), hlavy téměř sousedního státu, s kterým udržujeme diplomatické vztahy. To přestává být legrace. Snad tedy nezačíná novověký moravský hon na čarodějnice, tentokrát ve jménu lidských práv a humanitárnosti,“ říká Zbořil.
Jakub Patočka s dalšími aktivisty nebyl úspěšný při blokování vstupu nového ombudsmana do kanceláře. Pár protestujících musela sice odvést policie, ale jinak byl protest vcelku klidný. Přišli i ombudsmanovi příznivci. A co zaujalo Zdeňka Zbořila? „Snad jen to, že tam byly, podobně jako před Pražským hradem loňského 28. října dvě skupiny protestujících s odlišnými názory. A že to bylo v míru a pokoji. Snad tomu nebude příště jinak a nebudou se prát. Nálady se na ulicích někdy mění velmi rychle,“ reagoval politolog.
Psali jsme:
Tak dlouho vykřikovali, totalita bude bita, až si nevšimli, že je mlátí po hlavě
Komentátor a kandidát do Rady ČT Martin Schmarcz na sociální síti poznamenal, že vyrobit z Křečka hrdinu současnosti chtělo kus práce a aktivisté dokázali, že to dokážou, a postarali se o to, aby Křeček vypadal jako demokraticky zvolený hrdina. „Vyrobit z Křečka hrdinu naší doby, to chtělo hodně úsilí a fištrónu. Gratulace všem aktivistům, co se o to zasloužili...“ podotkl Schmarcz.
„Někdy se mi zdají názory pana Schmarze až zneklidňující, ale snad by bylo dobré, kdyby si je tentokrát přečetli i ti, kteří se zdají být zvolením pana Křečka, zdůrazněme zvolením hlasy většiny poslanců PS PČR, zneklidněni. Je to v poslední době neustále se opakující jednání a chování ‚spravedlivých‘, které vede k jiným než zamýšleným následkům,“ uvedl Zbořil.
„Shodou okolností v těchto dnech vzpomínáme na výročí politických změn v únoru 1948. Kdekdo je komentuje a popisuje. Možná by stálo za to, kdyby někdo vzpomenul, jak k těmto politickým a osudovým změnám přispěli nekomunističtí političtí analfabeti, kteří tak dlouho vykřikovali, totalita bude bita, až si nevšimli, že totalita už mlátí po hlavě i je. A pak se skoro půl století přeli o to, kdo to vlastně zavinil,“ dodal.
Proti ombudsmanovi Stanislavu Křečkovi vystoupil také principál Divadla na Jezerce Jan Hrušínský. A to poměrně zostra, mimo jiné také zaútočil na jeho věk. „82letý dědeček Křeček naším ochráncem. Ono to sotva jde, ale ono to jde do kanceláře! (Pro ty, co se teď pohoršují nad mojí neúctou ke stáří – ta věta je z dialogu Voskovce & Wericha, kteří si dělali srandu z nesoudných dědků, co za I. republiky zabírali místo mladým a viděli v sobě budoucnost národa.) Pan Křeček, ale do úřadu moc chodit nebude. Nebojte se. Ten bude doma. Jako všichni, co dostali trafiku od pana prezidenta,“ poznamenal Hrušínský k nominaci Křečka, kterou dostal od prezidenta Miloše Zemana.
„Snad nemusíme komentovat všechny výroky pana Hrušínského. Má svoje publikum, ke kterému nepatříme. Když už nešetří svou ironií tam, kde by s ní šetřit měl, snad bychom mu mohli připomenout, jak ti V+W skončili. A pokud si myslí, že pan dr. Křeček dostal trafiku, pak tedy od Poslanecké sněmovny a vlastně tak trochu už napodruhé,“ říká Zbořil.
V úterý zahajují chvilkaři svou Štafetu pro demokracii. Už avizovali, že hostem protestu v Plzni bude také Jana Filipová, která zažalovala premiéra Andreje Babiše za tvrzení, že demonstranti proti němu byli zaplacení, a soud vyhrála.
„Viděl jsem paní Filipovou jen v ČT. Trochu se zlobila, trochu naléhala. Nedovolil bych si tvrdit, že byla přesvědčivá. To, že vyhrála svou při s ministerským předsedou, někdo může oslavovat, někdo mu může rozumět jako zadušení demokracie (slovy Jakuba Patočky). V každém případě upozornila veřejnost na skutečnost, že mohou podávat na různé politiky různá trestní oznámení, že se to u českých ‚nezávislých soudů‘ dá také někdy vyhrát. Ať už jde o zavraždění českého politika, nebo dokonce, jak se stalo v poslední době zvykem, představitele cizího státu, třeba nějaký český soud brzy rozhodne. Pokud ovšem žalobce také zažaluje…“ komentuje politolog.
„Víme přece, že i v EU existují na jedné straně vybraní a na druhé vybranější“
Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová se ve čtvrtek setkala s ministrem vnitra Janem Hamáčkem. Johanssonová objíždí jednotlivé členské země a s jejich zástupci diskutuje o nastavení společné migrační a azylové politiky. „Myslím si, že potřebujeme určitý mechanismus povinné solidarity. V Evropské unii by solidarita neměla být ničím na výběr,“ řekla Johanssonová pro Českou televizi.
„Tato jednání se vedou už tři roky a většinou za zavřenými dveřmi. Jaký je současný stav této celoevropské přetahované, ví bůh. Už jenom to, že se opomíjí hlas veřejnosti a eurounijní agitace ve prospěch osídlovací politiky SRN je tak masivní a do detailů jdoucí, svědčí o různých nedorozuměních, která v nesjednocené EU panují. Solidarita by v EU neměla být na výběr, to jsou sice hezká slova, ale je tomu opravdu tak? Víme přece, že i v EU existují na jedné straně vybraní a na druhé vybranější. A zejména na té jedné straně se musí stát v pozoru a neodmlouvat,“ říká Zbořil.
Johanssonová byla hostem Událostí, komentářů. „V EU by solidarita neměla být jenom možností, protože jsou zde různé zeměpisné reality, a proto musíme pomáhat členským státům, které se čas od času ocitnou pod tlakem nezákonné migrace, to je důležité. Ale myslím si, že je možné tento mechanismus solidarity nastavit tak, aby byl přijatelný pro všechny členské státy,“ uvedla eurokomisařka s tím, že o tom chce diskutovat s vládami členských států.
„Kdyby tato slova byla pravdivá, jednalo by se o dílo téměř sisyfovské. Z nedávné minulosti víme, že když ti, kteří vládnou, chtějí ‚nastavovat mechanismy‘, musíme být velmi pozorní. Ona ta ‚povinná solidarita‘ se může rychle změnit na přikázanou solidaritu, a kdo s ní nebude souhlasit, s tím pěkně zatočíme. A budeme jen bít eurem! Evropští dobyvatelé neevropských krajin si kdysi kupovali domorodce za korálky a ohnivou vodu. Teď se zdá, že ani to už nebude a bude jen solidarita, že z Evropy nezůstane kámen na kameni,“ uvedl politolog.
Ministr Hamáček zatím opakuje, že odmítá kvóty. Jednat se má o tom, zda Česko letos poskytne 135 milionů korun na pomoc zemím, odkud míří migranti do Evropy.
„Pozice často kritizovaného pana MV je mimořádně obtížná. Zatím to jde dělat tak, jako kdysi sv. Václav a jeho bratr Boleslav, když ročně odváděli tři sta hřiven stříbra a tři sta volů do Němec. Zatím česká vláda odvádí evropské výpalné v milionech, ačkoliv by bylo možná lepší vyvážet těch tři sta volů. Ale ona poroste chuť, evropské hluboké hrdlo je bezedné. A nebude-li stačit magické slovo solidarita, jistě temné evropské struktury vymyslí něco jiného,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
