USA slábnou. Bábovičky se boří. Tereza Spencerová o ,,žvanění o Sýrii z gauče" a rychlých změnách světa

27.09.2018 8:31

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Svět přestává být unipolární pod vládou USA. Nikdo ale neví, co bude dál, takže se Donald J. Trump zatím snaží zbořit co nejvíc „báboviček“ co nejvíce zemím, komentuje poslední akce i slova amerického prezidenta editorka Literárních novin a analytička Tereza Spencerová. S íránskou hrozbou to nebude tak zlé, když USA stahují rakety, sděluje čtenářům ParlamentníchListů.cz. A ve svém pravidelném shrnutí týdenních událostí se definitivně vypořádává s kauzou „50 sirotků ze Sýrie“.

USA slábnou. Bábovičky se boří. Tereza Spencerová o ,,žvanění o Sýrii z gauče" a rychlých změnách světa
Foto: White house
Popisek: Donald Trump

Tak zase začal festival státnických proslovů zvaný „Valné shromáždění OSN“. Donald J. Trump se pochválil, že jeho administrativa je nejúspěšnější v historii, a sál lehl smíchy. Co je vážnější, prezidenta USA kritizovali zástupci Francie, Turecka, Íránu... Není to už nějak moc? Máme tuto událost brát tak, že se svět otáčí proti Americe? Hlavně to Turecko, to vypadá problematicky.

Donald Trump stihl Spojené státy vyvést z řady mezinárodních politických i ekonomických dohod, stejně jako z mnoha mezinárodních organizací. A navíc vyhlašuje jednu obchodní válku za druhou. Očividně chápe, že se svět rychle mění a nelze se v něm pohybovat se starými idejemi a starým „tanečním krokem“. Takže má potřebu mnoho axiomů rozbourat a na rozoraném poli zkoušet postavit nějakou novou strukturu, ať už bude řeč o obchodu nebo politice. A pak je vcelku logické, že musel mnoho zemí dost vykolejit a mnohé až namíchnout, takže kritika se na něj hrne z mnoha stran. A jistě bude v nadcházejících letech ještě hůř.

Nicméně, důležitější bude to, jakým způsobem se svět bude transformovat, přičemž je důležité si uvědomit, že se mění i bez Trumpa. Přestává být unipolární, ale nastupující multipolárnost se ještě nedefinovala. Ze všeho nejvíc to dnes připomíná jakousi regionalizaci, nebo možná spojování zemí se „společným osudem“, chcete-li. Trump na to v zásadě jen reaguje, snaží se nějak manévrovat, najít pro svou zemi nejlepší prostor a pozice, přičemž boří spousty báboviček až příliš mnoha politikům ve spoustě zemí. Jak ale bude svět vypadat třeba za pět deset let? Kde v něm budou USA? A Evropa, Rusko a Čína? To je klíčové.

Fotogalerie: - Zeman, fanoušci a „fanoušci“

Prezident Miloš Zeman na setkání s občany v Přerov...
Aktivista Ziggy Horváth na setkání s prezidentem v...
Na setkání prezidenta Miloše Zemana s občany v Pře...
Vladimír Hučín se ptal prezidenta na setkání v Pře...
Na setkání prezidenta Miloše Zemana s občany v Pře...
Na setkání prezidenta Miloše Zemana s občany v Pře...

Anketa

,,Za komunismu Romové museli pracovat. Většinou pracovali jako kopáči, a když odmítli pracovat, byli označeni za osoby práce se štítící a šli do vězení," řekl Miloš Zeman. Vadí vám to?

3%
97%
hlasovalo: 15010 lidí


Jak jsme zde už řešili, zdá se, že Rusko, Írán a Turecko si dokážou pomoci na severozápadě Sýrie sami. Bez USA, bez Západu. Mimochodem, jak číst prohlášení USA, že stahují část raket z Blízkého východu? Na jednu stranu Trump nadává na Írán, na druhou stranu toto...

Ano, Rusko s Tureckem a se souhlasem Íránu dokázaly pro teď dospět k dohodě o Idlíbu. Nicméně, ta dohoda je vratká, vlastně přesouvá na Turecko veškerou zodpovědnost za to, že jakýmikoli prostředky neutralizuje tamní džihád v čele s Al-Kajdou. A pokud ne, přijde ofenzíva. A Donald Trump těmto třem zemím za onu dohodu, která prozatím chrání Idlíb před krveprolitím, nyní v New Yorku dokonce poděkoval. I když, nebyl by to on, kdyby nedodal, že je k tomu osobně donutil jedním svým tvítem...

Fakt, že USA od svých základen na Blízkém východě stahují čtyři baterie střel patriot, ve své podstatě jen dokládá, že neustálé omílání hrozby íránských raketových útoků je obyčejný fejk. Kdyby byly íránské rakety fakt hrozbou, určitě by ty patrioty nikdo nestahoval, neboť by to bylo krajně nezodpovědné. Takže, až zase uslyšíte od amerických nebo izraelských politiků něco o íránské hrozbě, zachovejte klid. Něco říkat prostě musejí a tohle téma už mají nacvičené. Ostatně, vzpomínáte, jak se íránskými balistickými raketami argumentovalo při plánech na americký radar u nás a posléze na patrioty v Rumunsku nebo Polsku? Vtipné, ne?

Stala se taková věc, která je možná signifikantní. Za Milošem Zemanem přijel Steve Bannon, který navzdory osobním sporům v zásadě stále kopíruje konzervativní a „alt-right“ názory Trumpa. Zeman vykládá, že s Trumpem souzní. Ale tihle dva se prý pohádali kvůli... Ano, kvůli Číně. Znamená tento příběh, že pro lidi Trumpova a Bannonova ražení je Čína coby soupeř takový zásadní problém, že se na nějaké ideologické spojence mohou vykašlat, když jim nepomůžou proti Číně? Naznačila jste, že Trumpův Bílý dům se chystá proti Číně přitvrdit a udělat z ní dalšího arcinepřítele vedle Ruska... Co ten otřepaný scénář „Nixon naruby“, tedy sblížení se s Ruskem proti Číně? Nebo je blok Čína/Rusko už jasně daný?

Nevím, ale dávné Kissingerovy teze, že sblížením s Čínou Amerika oslabí tehdejší Sovětský svaz, dnes už nejdou až tak použít. Tedy, použít se samozřejmě dají, jen ten výsledek se nedostavuje. Právě naopak. Čím větší tlak na Moskvu nebo na Peking, tím víc je to sbližuje, přičemž někteří respektovaní komentátoři už mluví o čemsi, co v mnoha ohledech připomíná alianci. Už jsem to nakousla, ale je to dokonalý příklad onoho „spojení na základě společného osudu“.

Trumpovy USA totiž dál tlačí na Rusko. Někdy minulý týden už oznámily 60. „vlnu“ sankcí a od té doby už přibyly další. A nově začínají tlačit i na Čínu. A to nejen obchodní válkou, jejíž výsledek zdá se být pro USA krajně nejistým, ale i politicky a ekonomicky. Přicházejí první sankce, Trump do toho najednou viní Peking ze snahy ovlivnit listopadové kongresové volby v neprospěch republikánů. Po „ruském vměšování“ v Trumpův prospěch, které se dodnes neprokázalo, tak přichází i „čínské vměšování“ zcela opačné. To už je svým způsobem dokonalá paranoia, v níž se průměrný občan USA informovaný jen prostřednictvím mainstreamu nutně musí začít bát. Co z toho všeho vyleze, netuším. Nevím, kam až Trump proti Pekingu zajde, ale podle dostupných zpráv je smyslem rozdělit roli „hlavního strašáka“ rovnoměrně mezi Rusko a Čínu. Tož, uvidíme. Bylo by ale vcelku vtipné, kdyby na základě všech těch „vměšování“ Trumpovi voliči začali fandit Rusku a voliči demokratů Číně… Když šílenství, tak ať to stojí za to.

Mimochodem, to „ruské vměšování“ do amerických voleb prostřednictví nějakých reklam na sociálních sítích podle mého dostalo další tvrdý direkt, když teď Kreml nedokázal zajistit ani to, aby „putinovci“ vyhráli ve všech regionech Ruska…

Jednoduše řečeno, v Americe budou kongresové volby a profesor Oskar Krejčí odhaduje, že Trump, jehož republikáni prohrávají, bude muset buď provést něco na Blízkém východě nebo proti Číně. Na co si spíš vsadit?

Nechci sázet, jen doufám, že kvůli republikánské touze po image „tvrdé ruky“, která by vedla k následnému volebnímu vítězství, zemře ve světě co nejméně lidí. Tady bych Trumpovi přiznala pozitivní body za to, že je za posledních x let pořád ještě první americký prezident, který sám ještě nerozpoutal žádnou válku. Všechny zdědil po svých předchůdcích. Sliboval sice, že ukončí alespoň tu afghánskou a odejde i ze Sýrie, což ve střetu s vojenskoprůmyslovým komplexem „neustál“, ale vlastní válku nemá. Doufám, že u toho i zůstane.

Jak uzavřít (protože už asi končí) kauzu „50 syrských sirotků do ČR“? A jak se vypořádat s námitkami proti vašemu názoru, že se lidé pomalu mohou vracet do Sýrie? Těmi námitkami myslíme ony „Asadovy seznamy smrti“? Co když nejde o džihádisty, ale pouze o politické odpůrce? On Asad demokratický lidumil asi nebude...

No, ukažte mi mezi lídry na Blízkém východě nějakého demokratického lidumila. Paradoxně ten Asad – například ve srovnání s našimi petrodolarovými tmářskými spojenci z Perského zálivu – vychází ještě jako docela osvícený intelektuál. Ale to jsou všechno pořád jen řeči a nějaké pokusy o nálepkování, které ze všeho nejvíc svědčí o tom, že i když Západ v Sýrii prohrává (anebo už prohrál), pořád mu to nedá a chce nějak rozhodovat o tom, kdo smí nebo nesmí Syřanům vládnout. Je vcelku legrační, že prakticky titíž lidé, kteří u nás doma odmítají uznat výsledky parlamentních nebo prezidentských voleb, čili, v zásadě už odmítají akceptovat demokratické principy, tak současně „dokonale vědí“, co je nejlepší pro Sýrii. A pro Rusko. A pro Írán a všechny ostatní „nepohodlné“…

Můžeme o tom diskutovat donekonečna, ale realitu tím nezměníme. Pokud se mohou vracet – a taky se vracejí stovky tisíc Syřanů z Turecka, Libanonu nebo Jordánska – tak nechápu, proč by se nemohli vracet z Evropy. Je sice jasné, že kdyby se do Sýrie vrátili všichni, tak nám rozbijí tu říkanku o strašlivém Asadovi, který kosí a mučí svůj národ, ale všichni se jistě nevrátí. Někteří jsou fakt od džihádu a bojí se trestu, v případě migrantů třeba v Libanonu (ale jistě nejen tam) je zase problém s „prostými zločinci“, na které doma čeká trest za rabování, loupeže, znásilňování a podobné zločiny, zatímco jiní prostě chtějí zůstat, protože se v Evropě žije přece jen pohodlněji než ve zničené Sýrii. A to ani nemluvím o zdejších sociálních dávkách a tak podobně. Ale, ani po našem Listopadu se nevrátili všichni českoslovenští emigranti. A to nám tu rozkvetla rovnou demokracie. Myslím, že z této skutečnosti nikdo žádnou velkou „vědu“ nedělal, tak proč by v případě Sýrie měla ta „věda“ nastat? To nedává smysl.

A co se týče těch politických odpůrců – podívejte se na složení syrského parlamentu. Je v něm zastoupeno asi sedm nebo osm stran, které v zásadě vystupují v opozici vůči baasistickému režimu. I když chápu, že ve válečném stavu taková opozice žádné velké klacky režimu pod nohy nehází, neboť aktuálně je pro všechny důležitější společně přežít. Nemají totiž tu naši výhodu žvanit si o Sýrii pěkně z bezpečí gauče. Zásadní ale je, že jde o opozici nebojující. Spousta poslanců ještě před sedmi lety pochodovala v protivládních demonstracích, ale záhy si uvědomila, že jejich „revoluci“ převzal džihád s Daešem a Al-Kajdou v čele. A tak si vybrali cestu. Já vím, my tady za „politické odpůrce“ považujeme jen ty, kdo z exilu a za peníze evropských daňových poplatníků věrně papouškují naše teze, protože je máme pevně v rukou a můžeme je řídit, zatímco domácí syrskou opozici přehlížíme, neboť nad ní nemáme žádnou kontrolu. A když se navíc účastní tamních voleb, v nichž by „naši exulanti“ propadli, protože jsou v žoldu Západu, který chtěl Sýrii zničit, tak jsou pro nás už rovnou kolaboranti…

Zkrátka a znovu, můžeme tady o tom diskutovat pořád dokola a donekonečna a přitom se nálepkovat do alelujá, ale na realitě v Sýrii to vůbec nic nezmění. Vše kolem Sýrie je u nás ale zbytečně moc zpolitizované a tak ji budeme propírat ještě dlouho, i když třeba návrat či setrvání syrských uprchlíků v Evropě není z hlediska migrační krize tím nejdůležitějším problémem. Vlastně je jen malou vlnkou v obrovském přílivu, který přichází nyní hlavně z Afriky.

A to, že nám leží na srdci osudy syrských migrantů tváří v tvář „tyranu“ Asadovi, je obecně cynické vzhledem k tomu, že Evropa už uznala Afghánistán za „bezpečnou zemi“ a vrací tam migranty rovnou pod „tankové pásy“ Tálibánu… To jen poznámka k tomu našemu „syrskému humanismu“.

Co bychom měli v příštích dnech sledovat?

Svět se mi zdá o něco výbušnější než před několika týdny. Uvidíme, co a odkud zase „přiletí“.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Martin Huml

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Štěpán Kotrba drtivě rozebral fungování BIS. Zemanovi „čučkaři“ jsou proti jeho slovům jen lehké pošťouchnutí

16:30 Štěpán Kotrba drtivě rozebral fungování BIS. Zemanovi „čučkaři“ jsou proti jeho slovům jen lehké pošťouchnutí

Spor mezi prezidentem republiky a vedením Bezpečnostní informační služby je stále předmětem mediální…