Referendum má konzultační význam a není, teoreticky, pro nizozemské politiky zavazující. Tamní parlament už asociační dohodu projednal s pozitivním výsledkem a vláda dohodu také podporuje, a to dokonce kampaní ve prospěch Ukrajiny.

Nicméně dá se předpokládat, že negativní výsledek referenda bude pro nizozemskou vládu znamenat v této věci minimálně problém. V případě, že by Nizozemí dohodu nakonec odmítlo, bude to další, poměrně velký problém evropské zahraniční politiky a rána pro ukrajinskou cestu do Evropy. K tomu aby bylo referendum platné, je potřeba minimální celková účast ve výši 30 % oprávněných voličů.

Výzkum: počet hlasů proti roste

Poslední výzkum veřejného mínění  ukazuje na to, že zatím většina těch, kdo se chce referenda zúčastnit a jsou rozhodnutí, bude hlasovat proti dohodě (44 %) a pro je kolem 33 %. Mezi nerozhodnutými je skupina „proti“ ještě silnější a představuje kolem 57 % dotázaných. Prozatím se účast odhaduje na 37 %, což by ale k jeho platnosti stačilo. Je snad možné, že o vlivu referenda na konkrétní politiku rozhodne nejen samotný výsledek, ale hlavně jeho reprezentativnost. To znamená volební účast.

Nicméně lze se domnívat, že ignorovat jeho výsledky by znamenalo velký politický risk. Celé hlasování má také svůj významný vnitropolitický rozměr, který bude hrát roli. A také historickou paralelu. Referendum z roku 2005, které v Nizozemí odmítlo evropskou ústavu, mělo podobně „konzultační charakter“, ale s důsledky pro celou Evropskou unii.