Moderátorka nedělní Partie televize Prima Terezie Tománková tentokrát ve vysílání přivítala exkluzivního hosta. Prezident Miloš Zeman na kameru uvedl, že podporuje nošení roušek, ale světlo na konci tunelu představuje „zřejmě až vakcína“. A pokud zabere, budeme z nejhoršího venku. „Nechám se sice očkovat, ale nebudu dělat žádnou šaškárnu s televizními kamerami. Počkám si, až projde první vlna očkování (zdravotníci), druhá vlna (záchranáři a policisté) a já se pak zařadím mezi všechny ostatní občany,“ uvedl prezident. Připustil, že má celoživotní strach „z jehly“.
„Věčným kritikům pana prezidenta se jeho vyjádření asi nebude zdát příliš ‚prezidentské‘. Už jsme si dávno zvykli na politickou tlachavost různých osobností i osůbek, které politikaří, a tak stále hledáme za vším něco jiného, než je řečeno, a toužíme po velkých slovech. Pan prezident to tentokrát řekl tak jasně, že bychom si to mohli všichni zapamatovat. Nešaškovat před kamerami a veřejností, trochu se bát a nechat si poradit – a pak se sami ze své vůle rozhodnout,“ komentuje politolog Zdeněk Zbořil.
Jenže bude informace, že se nechal prezident očkovat pro lidi významná? Motivuje lidi k tomu, aby se nechali očkovat? „Bude, nebude, co na tom v této chvíli! Člověk je mírou svých věcí. Jsoucích, že jsou, nejsoucích, že nejsou,“ říká politolog.
Ing. Miloš Zeman
Prezident poděkoval vládě za její práci, odmítl ty, kteří jen kritizují, připustil, že mluví o opozici. „Já pokládám ty, kdo odmítají prodloužení nouzového stavu, za politické hyeny,“ uvedl také prezident s tím, že vědomě posílají na smrt lidi jen kvůli své popularitě.
„Jsou to sice tvrdá slova, ale pan prezident mohl být dokonce přísnější a všimnout si těch, kteří v Poslanecké sněmovně nebo v Senátu tráví svůj drahocenný čas planým mudrováním a předváděním svého nesoustředěného přemýšlení. Stačí, když v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu řeknou jen svoje ano nebo ne, na to mají právo, a neobtěžují důvody svých rozhodnutí. Stejně jim po poslanecko-senátorských exhibicích většina lidí nevěří, i když tvrdí to nebo ono,“ podotýká Zbořil.
Moji příbuzní právě projíždějí z Francie do Německa…
Z úst prezidenta také zaznělo, že si nemůžeme dovolit platit ušlé tržby a nemá pochopení pro restauratéry a hospodské, kteří rebelují proti nařízením vlády a nechávají své podniky otevřené. Antirouškaři mu připomínají pacifistické demonstrace, a to v době, kdy lidé ve 30. letech minulého století ustupovali Adolfu Hitlerovi, který nakonec stejně rozpoutal druhou světovou válku. Proti němu bylo potřeba vést vlastní válku. Podle Zemana jsme i dnes ve válce, ve válce s koronavirem a dodržovat nařízení vlády je nezbytné, pokud chceme v této válce obstát.
„Moji příbuzní právě projíždějí z Francie do Německa a tvrdí, že se nepotkávali ve velkých městech, stejně jako na vesnicích, s lidmi bez roušek. Já dnes na cestě z Prahy do Plzně a zpět potkal desítky svobodomyslných antirouškařů. Je to sice jen jednoduchá autopsie, ale o určité míře českého pokryteckého hrdinství to svědčí. A pokud jde o ty restaurace, já jako oběť cenové arogance a podle toho, co vím o tom, jak se v tomto segmentu české ekonomiky odvádějí daně, si dovolím říct, že pro hospodskou rebelii nemám pochopení. To srovnání s pacifisty, které učinil pan prezident, je sice trochu kostrbaté, ale i já si myslím, že za současného stavu věcí bychom neměli postupovat metodou pokus – omyl, i když jde o živnosti a živnostníky,“ komentuje Zbořil
„To mi připomíná trochu až rasistické uvažování putimského strážmistra Flanderky“
Prezident Miloš Zeman se postavil proti případnému nevpuštění ruských a čínských firem do výběrového řízení na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany. Hrozilo by podle něho zdražení projektu. „Čím víc je uchazečů v nějaké tendru, tím lepší jsou podmínky, a naopak. Ti, kdo chtějí redukovat tento tendr o dva uchazeče, poškozují národní zájmy České republiky, protože provokují zvýšení ceny za Dukovany, ať to bude kdokoli,“ prohlásil Zeman. Pokud by Rusové nebo Číňané vyhráli, nic podstatného by se podle Zemana nestalo. „Museli by splnit podmínky, které byly ve smlouvě uzavřeny,“ dodal.
„Někteří političtí komentátoři a dokonce i politologové, které bych raději nazval politruky, si zřejmě nevšimli, kdo, kdy a jak Dukovany stavěl. Tvrdit dnes, ještě před vypsáním a zahájením tendru, že za vším je třeba hledat ‚ruské‘ nebo „žluté‘ nebezpečí, mi připomíná trochu až rasistické uvažování putimského strážmistra Flanderky, který ve stavu opojení viděl ve Švejkovi ruského kozáka. Ten také chtěl fotografovat hlavně nádraží, protože se nehýbe. S těmi jadernými elektrárnami je to trochu podobné. Snad by stálo za to, aby nám bojovníci proti nebezpečí z Východu řekli, kdo by podle jejich názoru byl vhodnější a co dnes vědí o cenách, za které by nám svoje úspěchy prodávali,“ uvedl politolog.
Psali jsme:
Předseda klubu poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek oslavil 60 let. Při té příležitosti pro Právo vzpomínal i na to, jak přišel z gumárenského podniku do politiky. V Mitasu byl mluvčím Občanského fóra i mluvčím stávkového výboru. „Do určité míry to souviselo s tím, že jsem byl vedoucí oddělení technologického dozoru a měl jsem k dispozici kopírku. Tu neměl každý. Jako vedoucí jsem ji sice měl k dispozici, ale současně jsem byl vyhodnocen jako nespolehlivý, tak jsem k té kopírce neměl samostatný přístup a musela mi ji vždy odemknout sekretářka, která byla stranicky spolehlivá,“ popisoval. V listopadu pak klíče sekretářce sebral a „množil všechno, co studenti přinesli“.
„Četl jsem páně Kalouskovo velké interview v sobotním Právu, ve kterém byla tato slova o tom, jak v listopadu 1989 dělal v Mitasu, mimochodem výrobci tehdy strategického zboží pro ČSL armádu, svou malou sametovou revoluci. Nepochybuji o tom, že tomu tak bylo, jen nevím, proč neřekl, že tehdy už byl členem Československé strany lidové, pevné součásti Národní fronty. Ale nebylo to jen o tom. Tento rozhovor mi připomněl dávný Havlův Dálkový výslech, vedený Karlem Hvížďalou, kterým nám byl představen budoucí prezident. Napadlo mne, i když se mi mnozí budou smát, zda se nejedná o něco podobného. Miroslav Kalousek jako prezident zní dnes trochu dobrodružně, ale když se porozhlédneme po té bídě, která se divoce hrne do vzdálených prezidentských voleb, a porovnáme-li si CV těch, kteří o funkci prezidenta ČR dnes sní (a dokonce i kteří se minulých voleb účastnili), nezdá se to tak nemožné,“ říká Zbořil.
„Pan předseda a místopředseda dvou politických stran, dlouholetý poslanec, ministr financí, náměstek na MNO, politik s velkými kontakty v jedné významné části Evropy, a nezapomeňme, že je do jisté míry osobnost také múzická, by se asi polovině voličů nelíbil, ale pro tu druhou by to nemusel být nepřijatelný kandidát. Jen ho postavme mezi figuríny toho panoptika, které nám bude postupně představováno. Je v něm tolik chtivých a nevýznamných, že pan Kalousek jako politik, i když by to nebyl zrovna TGM nebo VH, by byl zajímavější,“ dodal.
Jaký byl rok 2020? Každý dělal, co mohl i nemohl
Pojďme už začít trochu s bilancováním roku. Česká politická reprezentace jak vládní, tak opoziční i mediální scéna má za sebou složitý rok.
„Právě jsem poslouchal na ČRo rozčileného komentátora, který se domníval, že zejména Andrej Babiš selhal proto, že nemáme, na rozdíl od Bavorska, připravené očkovací punkty, abychom mohli zítra začít. Zapomněl z toho obvinit ještě i prezidenta. Ale nemusíme se mu smát. Takto uvažují nejen někteří novináři, ale i lidé mnohem vzdělanější,“ uvedl Zbořil.
„S ohledem na mimořádnou situaci, podobně jako třeba při povodních nebo za války, bychom se měli ptát, zda selhali nebo se osvědčili především občané. Potom jejich volení zástupci v obcích, krajích, v Parlamentu ČR, potom ministři a jejich premiér a konečně prezident republiky. A co kdybychom podobnou otázku položili i moci soudní? Dovolil bych si tvrdit, že každý dělal, co mohl i nemohl, a že nikdo nepřekvapil ani svou dokonalostí, ani mírou své neschopnosti. A to dokonce ani ta proklínaná média, která se na šíření paniky podílela mírou nepřehlédnutelnou. Situace byla, je a bude mimořádná, a tak o míře selhání dnes ještě raději nemluvme,“ dodal.
Proti Andreji Babišovi se formují dva opoziční bloky – Piráti a STAN na jedné straně, dále ODS/TOP 09/KDU-ČSL. Otázkou je, za máme už startovní pole pro parlamentní volby uzavřené nebo někdo ještě přijde.
„Byl bych opatrný označit tyto hybridy za bloky. Navíc jsou tvořeny stranami, které nedělají politiku, ale politikaří. Možná bychom mohli být zvědaví na hnutí pana Mináře a zřejmě i Čižinského. Dnes navíc někdo připomněl jako muže v pozadí Jana Dobrovského, syna bývalého MNO a kancléře Luboše Dobrovského, ale i to může být jenom pěna dní. Jako ty ‚ne-bloky‘,“ komentuje Zbořil.
Zažili jsme demonstrace proti covidovým opatřením a výzvy k jejich nedodržování. Na druhou stranu byli k mlčení důrazně vyzýváni ti, kteří měli na řešení covidové krize jiný názor. Padly ale nějaké výroky, které by letos opravdu neměly padnout?
„Zdá se mi, že mohli být ve svých výrocích opatrnější lékaři všech možných oborů, stejně jako rektor UK a někteří děkani různých fakult aj., kteří se na začátku vyjadřovali téměř denně a kdekoli. Tím se začala šířit nedůvěra k vědě a obdiv k pavědě, a příkladně se toho druhého zmocnily všechny možné sítě. Nejen, samozřejmě, u nás, ale podobně tomu je i v okolním světě. Nemá cenu rekriminovat, ale pokud je to možné, ještě dnes bychom měli ubrat na svých citech, zejména těch negativních, a rozmlouvat mezi sebou se snahou pochopit toho druhého,“ uvedl Zbořil.
„Češi“ svůj vztah k dobrým umělcům nezmění
Mezi aktivity, které byly letos prakticky znemožněny, byla umělecká vystoupení. Na jednu stranu je stát kritizován, že umělcům, hercům, zpěvákům málo pomohl, na druhou stranu je veřejnost rozladěna tím, že zrovna umělci si stěžují.
„Těch, kteří si stěžovali, že jsou ohroženi jako šiřitelé kultury, bylo opravdu hodně. Ale bylo také dost těch, kteří se rozhodli, že budou hledat jiné než dosavadní způsoby své sebeprezentace. Myslím, že ‚Češi‘ svůj vztah k dobrým umělcům nezmění, i když asi budou vážit, kdo je tím dobrým a kdo špatným. Že se s tím někteří skoro až ‚nomenklaturní‘ světlonoši české kultury dostanou do konfliktu s realitou, je jasné. Ale zejména, konečně jako vždy, nejde jen o vztah veřejnosti k umělcům, ale i umělců k veřejnosti. A také umělců k umělcům. Ti si dost a často umějí také leccos závidět a vyčítat. Takže změny budou, ale jak se říká v Čechách často – tak trochu při zdi,“ uvedl politolog.
Duchovní a psychologický aspekt letošních Vánoc mnohé vystaví výzvám. Nemusí se dostat za svými příbuznými, protože se budou bát nákazy. Budou zavřené restaurace. Většině se letos navíc nedařilo ekonomicky valně, některým přímo příšerně.
„Jedna z těch ‚výzev‘, která je mi docela sympatická, je a bude, že se omezí konzumní charakter vánočních svátků a budeme, alespoň doufám, více přemýšlet a rozjímat. Třeba se někdo dokáže obrátit i k věcem věčným. Těm, kteří mají materiální bídu, poradit neumím a bohužel předpokládám, že ti, kteří jim do té chudoby pomáhali, jim nepomohou. Jak říkal kdysi pan ministr Hřebíček, ti budou hrát golf,“ uvedl politolog.
„Ale snad bude možné někoho obdarovat nejen symbolicky, ale tak, aby mu to bylo co platné. Pokud jde o mne, po všech těch našich trápeních a několika odchodech blízkých, se budu těšit, že se s někým moudrým a vzdělaným setkám a že se spolu trochu zasmějeme. Rybí rituál si asi neodpustíme,“ uzavírá předvánoční Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Daniela Černá
