Necelý týden před komunálními a senátními volbami zveřejnila Česká televize výsledky průzkumu společnosti TNS Aisa, podle nichž by hnutí ANO získalo při volbách do sněmovny 30,5 procenta, druhá ČSSD by v preferencích zůstala na 19 procentech. „Z věcného hlediska je to bezvýznamné. Protože se zkoumaly preference pro volby do parlamentu, tak to nedává žádný obrázek o tom, jak jsou voliči rozhodnutí volit v komunálních volbách. Já bych ten průzkum příliš vážně nebral. A řekl bych, že to není výzkum veřejného mínění, ale pokus o tvorbu veřejného mínění. Může mít jen psychologický dopad v tom, že si lidé uvědomí, že některé politické strany odcházejí do minulosti,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politický analytik Zdeněk Zbořil.
Není si ale jist, zda výsledek hnutí ANO souvisí se značnou aktivitou jeho předsedy Andreje Babiše před komunálními volbami při akcích po celé republice. „Je ale pravdou, že osobní popularita pana Babiše skutečně roste, že hnutí dobře a výrazně reprezentuje a že tam nikdo jemu podobný není. Skutečně vnesl do české politiky nový styl, nad kterým se všichni pozastavují. Ukázal to i na nominaci nástupkyně paní Jourové, když byli všichni v šoku, že to není politička. Ale říkal přece od samého začátku, že bude vybírat lidi ne podle příslušnosti k nějaké politické skupině, ale podle odbornosti. Začal mluvit v politice jiným jazykem a zatím mu to pomáhá zvyšovat nejen popularitu hnutí ANO, ale i jeho osobní. Nepomáhají mu koblihy, ale spíš to, jak mluví,“ míní politolog.
Hnutí ANO nepotřebuje program jako vědeckou knihu
Babišovo hnutí by navíc podle průzkumů mohlo zvítězit v obou našich největších městech. V Brně zápolí o prvenství s ČSSD, v hlavním městě by podle agentury STEM mohlo porazit TOP 09. Přitom jeho kandidátka Adriana Krnáčová zdaleka není Pražanům tak známá jako stávající primátor Tomáš Hudeček a navíc do médií klidně přizná, že hnutí ANO nemá ucelený program. „Pan Hudeček je sice ve sdělovacích prostředcích preferován, ale na sociálních sítích či v diskusích elektronických médií se ukazuje, že jeho popularita zas tak velká není. Spíše jsou ti, co takto komunikují, vůči němu kritičtí,“ všímá si Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Je také přesvědčen o tom, že často zmiňovaná výtka vůči hnutí ANO, že nemá politický program, je lichá. „Ti kritici si neuvědomují, že Andrej Babiš a hnutí ANO zatím plní svůj program: To opravdu není vědecká kniha, ale jsou to – jak řekl nedávno v nějakém interview Andrej Babiš – jednoduchá hesla typu: Nebudeme krást, nebudeme lhát, nebudeme krvavě šetřit, ale budeme hospodární. A řekl to v pěti, šesti slovech. A to zatím u publika nebo u těch, kteří se považují za politickou veřejnost, zabírá víc než složité a strukturované programy, o kterých lidé vědí, že ať jsou sebepropracovnější, tak stejně nejsou plněny,“ upozorňuje lektor Vysoké školy Karlovy Vary.
Od mávání šavličkou na Majdanu Schwarzenbergův postoj k Ukrajině nepřekvapí
S pár slovy, které Andrej Babiš zmínil jako program hnutí ANO, si vystačí všichni kandidáti hnutí ANO a nemusí psát žádné sáhodlouhé spisy. Místo politického programu mají k dispozici manuál chování na veřejnosti během kampaně. TOP 09 zase spoléhá na osobnost svého předsedy Karla Schwarzenberga, jenž vyzývá k dodávkám zbraní na Ukrajinu, ať už od nás či ze západních zemí. „Ty válečnické výkřiky, které se týkají Ukrajiny a vyhlašování války Ruské federaci, na popularitě TOP 09 pochopitelně nepřidávají. Všichni vědí, že pan Schwarzenberg takhle mluví od samotného začátku, dokonce ještě, když se o žádnou občanskou válku nejednalo. Ale na Majdanu byl jako jeden z prvních a mával tam šavličkou velmi naléhavě,“ připomíná Zdeněk Zbořil.
Víc než tato válečnická rétorika může podle něj zaujmout voliče jiný Schwarzenbergův pokus. „Předseda TOP 09 ve svém celostránkovém interview pro deník Právo upozornil na to – a řekl to docela realisticky a po pravdě – že pan Hudeček je první pražský primátor, který nekrade. Tahle věta, která je jak opsaná od Andreje Babiše, zabírá, protože všichni dobře víme, že pražská radnice dobrou pověst nemá. A náměstí před jejím hlavním vchodem je už dávno přejmenované z Mariánského na Mafiánské. Takže tahle prezentace pana Hudečka jako poctivce a snaživého mladíka, se kterou Karel Schwarzenberg přišel, se nemusí míjet účinkem,“ domnívá se politolog.
Jednoznačné vítězství ANO by proti němu mohlo semknout ostatní
Očekávaný volební úspěch hnutí ANO ve většině velkých měst ale nutně nemusí znamenat také ovládnutí radnic. „V obcích i větších městech budou vznikat velmi různorodé koalice. Hnutí ANO by mohlo v každém místě při sestavování koalic hrát důležitou roli, ale také by mohlo dojít k tomu, že kdyby jeho vítězství bylo příliš jednoznačné, že by se proti němu ty malé a účelově jenom kvůli komunálním volbám vzniklé strany spojovaly. Ale ať to dopadne jakkoli, půjde o rozbití pozic zavedených politických stran a jejich nahrazení tříští různých politických skupin, mezi nimiž bude asi hnutí ANO nebo TOP 09 v Praze největší, ale nemusí hrát rozhodující roli a nemusí se stát faktickým vítězem,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Hnutí ANO je kuriózně postavené na tom, že není soudržné a nemá žádnou stranickou disciplínu. „Pracuje pro ně stále spousta lidí, kteří nevstupovali záměrně do politických stran nebo z těch, ve kterých byli, odešli. Ti mají před sebou práci na konkrétním místě a není to pro ně jenom start do vysoké politiky. Vědí ale, že stranická loajalita, kterou se vyznačují jiné strany, nemusí nutně vést k tomu, aby se někdo stal ministrem. Když pan Babiš zjistí, že nějaká pracovnice na Úřadu vlády rozumí líp evropským záležitostem než jeho spolustraníci, tak ji klidně navrhne na ministryni a přitom to tu stranu nijak nerozbouří. Kdyby to bylo jinde, tak tam už si budou vyčítat první a poslední,“ poznamenává politolog.
Průzkum CVVM musel být dělán mezi novináři tištěných médií a ČT
Dění na Ukrajině nahlíží v dnešním ohlédnutí přes zářijová zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění. Podle nich dotazovaní hodnotí ze všech účastníků konfliktu nejhůře působení Ruské federace a východoukrajinských separatistů, negativně je vidí více než 80 procent. S tímto výsledkem však kontrastují názory respondentů na protiruské sankce, které českou veřejnost rozdělily na dvě téměř stejně početné skupiny. Z těch, kteří o sankcích slyšeli, s jejich zavedením 41 procent souhlasí, 39 procent je proti a zbývajících 20 procent oslovených neví, jaký postoj vůči nim zaujmout.
„Mě ten výzkum překvapil, protože když sleduji to, jak se lidé vyjadřují v diskusích elektronických médií, tak mám pocit, že je to přesně naopak. CVVM jeho výsledky komentovalo jen částečně. Ty se často odvíjejí od toho, jak byly otázky položené. Možná že byly položené tak, aby to tímto způsobem vyšlo. Že se to dá takhle zařídit, už víme nejen ze seriálu Jistě, pane ministře. Nebo pokud se ptali novinářů z českých tištěných médií a z České televize, tak bych tomu samozřejmě věřil. Ale jinak nevěřím tomu, že to uvedené vysoké procento odpovídá nějaké náladě vůči Ruské federaci a vůči prezidentu Putinovi,“ přiznává Zdeněk Zbořil.
Reakce o našem vztahu k Moskvě jsou hysterické z obou stran
Vztah českých politiků, ale i veřejnosti k Ruské federaci a jejímu prezidentu Vladimiru Putinovi budí vášně. Politický komentátor Bohumil Doležal a dlouholetý šéfredaktor týdeníku Reflex Pavel Šafr poukazují na to, že si politická reprezentace a také část veřejnosti nedokáže uvědomit, že má hájit západní hodnoty místo sympatizování s prezidentem Putinem. „Tak zrovna tohle jsou lidé, kteří neumí vést dialog o našem vztahu k Moskvě. Léta stále stejně útočí na kohokoli, kdo umí pronést několik slov rusky nebo kdo se snaží tu situaci posuzovat objektivně. Když řeknu něco ze své zkušenosti z Ruska, tak jsem hned označen za agenta KGB, ačkoli KGB neexistuje, nebo za agenta vojenské rozvědky. To je způsob, kterým tito lidé píší,“ konstatuje Zdeněk Zbořil.
Ale ani proruská strana u nás není o nic méně hysterická. „Také tam se objevují výroky, které zase jednoznačně odsuzují Američany a považují je za imperialisty a válečné štváče přímo v duchu rétoriky minulého režimu. Nechtějí si uvědomit, že tak jako Putin není Ruská federace, tak Obama nejsou Spojené státy. Diskuse v elektronických médiích je mimořádně pokleslá a především útočná vůči jedné, nebo druhé straně. Víme, že redaktor České televize měl založenou stránku ‚Zabít Putina´, kde byla fotka prezidenta Ruské federace, jak mu letí kulka skrz hlavu a krev stříká na všechny strany. A žádný odborník na extremismus si nevšiml toho, že se jedná o podezření z trestného činu šíření zášti a nenávisti z politických a jiných důvodů,“ diví se politolog.
Prezident se přestal okázale předvádět, kolik vypije piv a sní bůčku
Přesto diskusi v elektronických médiích považuje za zajímavější než v oficiálních, protože na nich lidé zaujímají sice rozdílná stanoviska, ale snaží se je nějak odůvodnit. „Když se ještě vrátím k panu Šafrovi, tak ten je přesvědčen, že Miloš Zeman je padouch, a kdyby na nějaké konferenci řekl jenom Zdravstvujte, nebo jiné ruské slovo, tak je to pro něj důkazem, že to je člověk naverbovaný nějakou supertajnou službou, kterou chce Rusko ovládnout východní Evropu, Prahu a celý svět. Ale třeba základen armády Ruské federace je velmi málo ve srovnání se základnami NATO, které má bránit Severní Atlantik, ale už válčí v Afghánistánu, v jižních mořích, už je na březích Indického oceánu, Rudého moře a roztahuje se na obrovských vzdálenostech,“ tvrdí Zdeněk Zbořil.
Zastavuje se i u důvěryhodnosti politických institucí v Česku, v níž si podle zářijového průzkumu agentury STEM výrazně polepšil prezident Miloš Zeman. Zatímco v únoru mu věřilo 51 procent lidí, v září už to bylo více než 64 procent. „Myslím, že si pomohl tím, že přestal na veřejnosti okázale předvádět, kolik vypije piv nebo slivovice a sní bůčku, ale že se začal chovat trošku prezidentsky. Ale hlavně má politický cit a na rozdíl od výzkumu CVVM vystihl, že tady existuje proruská nálada a že je dost silná. Svými antiislámistickými a antimuslimskými výroky také zaujal část veřejnosti, která je přímo posedlá bojem proti muslimům a proti islámu,“ myslí si politolog.
Oslabení tradičních stran znesnadní sestavování koalic na radnici
A to navzdory tomu, že lidé často ani moc dobře nevědí, co to je islám a kdo jsou to muslimové. „Když mluví o islámském chalífátu, tak se Miloš Zeman vyjadřuje velice tvrdě, mluví o rakovině, aniž by se zabýval tím, jak je možné, že se tu ten chalífát objevil z ničeho nic v době, kdy se v té oblasti vedla válka řízená americkou diplomacií a téměř za asistence americké armády pozemních i vzdušných vojsk. Najednou se objevuje, jak on říká, rakovina, což je tvrzení velmi odvážné. Ale pravda je, že si to myslí také spousta lidí, takže on se vlastně trefil do populární tematiky a zřejmě ten jeho odhad, jaké postoje veřejnost zaujímá, je lepší než u CVVM,“ říká pro ParlamentníListy.cz politický analytik Zdeněk Zbořil.
Ing. Miloš Zeman
Politickou dominantou začínajícího týdne jsou pochopitelně komunální a senátní volby, u nichž ale očekává nízkou volební účast. „A také to, že způsobí ještě větší roztříštěnost politických zájmových skupin, než doposud existuje. Předpokládám, že ty velké, tradiční politické strany téměř všechny oslabí ve prospěch hnutí ANO a že to bude znamenat nesnadné sestavování koalic. A také nedůsledné plnění předvolebních slibů, protože jakkoli složitě vytvářená koalice dává důvod vzdát se předvolebních slibů. A těch stran, málo platné, je padesát a je těžké se v nich vyznat pro politologa, natož pro člověka, který se politice nevěnuje od rána do večera a jde mu jen o problémy v jeho obci nebo městě. Možná to lidé vyřeší tím, že k volbám nepůjdou,“ míní politolog.
Kandidáti jsou populární proto, že vědí, co jejich obec potřebuje
Při svých cestách po republice pozoroval předvolební kampaň a dává k lepšímu zážitek z večeře, kterou v jedné malé vesnici blízko Prahy pořádali bývalí starostové a nynější kandidáti na starostu. „Ti lidé si moc dobře rozuměli, ale i když názory na místní problémy měli trošku jiné, tak mluvili velmi rozumně. A co mě překvapilo, když jsem se jich ptal, za kterou stranu kandidují, tak oni si to nepamatovali. Nevěděli to. Jsou v obci populární a vůbec pro ně nebylo důležité, která strana je nominovala. V té své vesnici, která je navíc rozdělená na bohatou a chudou, jsou známější proto, že vědí, co vesnice potřebuje, a ne tím, že je tam prezentuje některá politická strana,“ vysvětluje Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
