Co říkáte na zpravodajství ČT? Anketa
Politolog Zdeněk Zbořil si ve svém pravidelném hodnocení uplynulého týdne všímá reakcí a dozvuků vyhrocené situace na Albertově 17. listopadu. „Evropský poslanec Štětina například prohlásil, že to byla malá obdoba kyjevského Majdanu a takových Majdanů by mělo být mnohem více. Na druhé straně jsou lidé, kteří se domnívají, že událost na Albertově při odhalování desky byla přímo skandální a že by se také mělo vyšetřit, kdo tam byl,“ uvedl Zbořil, který zároveň upozorňuje na to, že sice Česká televize hovořila o protestujících jako o studentech, ale každý mohl vidět, že přišli lidé několika generací.
„Jak zjistíme, jaké měli státní občanství? Jestli tam nebyli lidé, kteří usilují o nějaký azylový pobyt v České republice, a proto se předvádějí svým partnerům v Kyjevě, jak tady bojují za zájmy Kyjeva?“ klade si otázky politolog. Odhalení pamětní desky k 25. výročí pádu komunistického režimu v pondělí 17. listopadu odpoledne na pražském Albertově provázely protesty proti prezidentovi Miloši Zemanovi, včetně výzvy k jeho odstoupení. Na Zemana pískaly stovky odpůrců během jeho celého projevu. Z davu na pódium létaly vejce a jiné potraviny a předměty. Zeman řekl, že se jich nebojí, jako se nebál před 25 lety, když se 17. listopadu 1989 zúčastnil demonstrace na Národní třídě.
Pohled na chování Miloše Zemana ParlamentnímListům.cz sdělil i někdejší mluvčí Václava Havla Ladislav Špaček. Čtěte ZDE
Je konec roku 2014. Koho chcete za prezidenta v roce 2018, kdy bude příští volba hlavy státu?Anketa
Zbořil: Šlo o ohrožení života pěti prezidentů
Zeman byl na Albertově společně s prezidenty Visegrádské čtyřky. Zbořil závažnost zvolené formy protestu rozhodně nepodceňuje: „Šlo o ohrožení života pěti prezidentů. Nikdo nemohl vědět, jestli budou házet jen vajíčka.“ Politolog ale zároveň z průběhu událostí usuzuje, že na to, co se stane, zřejmě byly připraveny obě strany: „Deštníky mohli mít připravené, ale jak to, že nevytáhl nikdo zbraň, když bylo vidět, že v davu chce někdo na pět prezidentů cosi hodit? Museli vidět, že mají lidé něco v ruce, a co kdyby to byl granát?“ Politolog zároveň připomenul, že tato událost na Albertově kontrastovala s důstojným kartovým průvodem, který odpovídal jakési české tradici vyjadřování kritických postojů, až na jedinou výjimku. „V České televizi byl představován organizátor průvodu jako student a pak jsme se dozvěděli opět v ČT, že mu bylo v roce 1989 patnáct let, takže buď špatně studuje, nebo šlo o omyl,“ podotkl fakticky Zbořil.
Popularita prezidenta klesla
Důsledek Hovorů z Lán se projevil i v číslech. Důvěra v prezidenta Miloše Zemana se podle šetření Centra pro výzkum veřejného mínění snížila z říjnových 58 procent na aktuálních 37 procent. „Agentura, která výzkum dělala, velmi spěchala, aby v době, kdy lidé kriticky reagovali na výroky pana prezidenta, udělala průzkum. Já bych ale výsledkům do jisté míry věřil, protože prezident pronesl neslušná slova nehodná hlavy státu,“ reagoval Zbořil. „V zemi, kde byl prvním prezidentem člověk, který nikoho nenazval ani blbcem, protože to slovo nepovažoval za vhodné, ale hovořil o nepěkném člověku, jsme k takovým výrokům kritičtí. Upozorňuji, že vyjádření nepěkný člověk přitom mělo stejnou razanci. Na obranu pana prezidenta ale musím říct, že rádi označíme někoho jiného a s kritikou nezačínáme u sebe,“ dodal. Více než dvě třetiny obyvatel, jak zjistila agentura Median, si myslí, že Zeman rozděluje společnost.
Přejete si, aby Miloš Zeman za 4 roky znovu kandidoval na prezidenta?Anketa
Když ne Zeman, tak kdo? Drtivou kritiku neprovází žádné návrhy
Politolog se zamýšlí také nad reakcemi, které vyvolaly protesty vůči prezidentovi v řadách koalice. „Byla to správná reakce, jak lidí v ČSSD, tak v ANO. Všimli si toho, že se událostí zneužívá téměř k frontálnímu útoku na prezidenta republiky a také na celou instituci.“ A opozice? „Málo platné, pan prezident do kanónů nabil. Teď mají jeho odpůrci příležitost pomstít se za prohrané volby pana Schwarzenberga. Drtivá kritika ale není provázena návrhem, kdo by měl prezidentem být místo Miloše Zemana,“ upozornil Zbořil. I když se o určitých jménech spekuluje, není jasné, jaký typ člověka by případně na základě následujících voleb mohl Zemana nahradit a kdo by měl být tím prezidentem – sjednotitelem národa. „Nikdo neřekl, ani typologicky, kdo by to měl být, zda reprezentant nějaké silné zájmové skupiny nebo politické strany nebo učitel tance a společenské výchovy, jako například pan Špaček,“ okomentoval Zbořil.
Sobotka přijel do Washingtonu a málem odvolal náměstka ministra zahraničí
Zatímco v Česku rezonoval bouřlivý 17. listopad spojený s házením vajec po hlavě státu, premiér Bohuslav Sobotka ve Washingtonu hovořil o prosazování lidských práv. Jeho návštěva USA vyvrcholila ve středu odhalením busty Václava Havla v budově Kongresu. Návštěvu okořenil jeho důrazný vzkaz z Ameriky, který poslal prvnímu náměstkovi ministra zahraničí Petru Drulákovi. Ten totiž v minulosti označil havlovské pojetí zahraniční politiky za chybné a škodlivé. „Pan náměstek Drulák, stejně jako další zaměstnanci vlády, musí respektovat politiku vlády,“ řekl ve středu Sobotka.
Podle politologa nešlo ve Washingtonu „jen“ o odhalení busty. „Byli tam proto, aby vysvětlili naši politiku vůči Ruské federaci, protože v USA jsou zájmové skupiny, které válku s Ruskou federaci skutečně chtějí a kterým jde o Krym jako vojenskou základnu. Zřejmě tam došlo k tomu, čemu se pan Sobotka tak brání, tedy, že byli na koberečku. Na dálku de facto odvolali náměstka ministra zahraničí Druláka, i když teď tvrdí něco jiného. Byly to ale `výstřely z Aurory` na pana doktora Druláka,“ podotkl Zbořil. Pak se ještě vrátil ke „koberečku“. K tomuto tématu se totiž premiér pro svém příjezdu vyjádřil pro deník Právo a sdělil, že na koberečku nebyl, což podle Zbořila dokazuje pravý opak. Politologa také zaujalo popření skutečnosti, že existují rozdíly mezi politikou vlády a prezidenta, z úst ministra zahraničí. „Pokud pan Zaorálek v neděli u Moravce sděluje, že situace není tak kritická, dělá si z nás legraci. Víme, že rozpory jsou mnohem hlubší a že mají už ohlas v zahraničí,“ doplňuje Zbořil.
Psali jsme:
Politolog: Zeman pracuje s informacemi, které ostatní nemají k dispozici
Prezident Miloš Zeman nejdřív rozladil veřejnost překladem názvu skupiny Pussy Riot, vulgárním výrazem pro zákon o státní službě, tvrzeními v souvislosti se zahraniční politikou například výroky o občanské válce na Ukrajině nebo kritikou protiruských sankcí. „Víte, existuje taková terminologie win-win strategy. A už jsem několikrát řekl, že také existuje protiklad - loss-loss strategy. V tomto případě představují sankce loss-loss strategy, strategii, ve které ztrácí všichni a nikdo z toho nemá žádné výhody,“ uvedl například prezident Miloš Zeman v reakci na dotaz moderátora v ruské státní televizi Pervyj kanal. „Zakouší Česká republika protiruské sankce a jejich důsledky?“
„Mně se zdá, že on pracuje s informacemi, které já nebo mnozí komentátoři nemají k dispozici. Je obtížné analyzovat, zda jsou jeho zdroje informací dobré nebo špatné. Jsou prostě jiné, než má většina nejen novinářů, ale i politiků. Je možné, že útoky na prezidenta při cestě do Kazachstánu a Tádžikistánu budou pokračovat. Otázkou je, zda bude prezident vytrvale lpět na svých prohlášení, které, jak víme, jsou kontroverzní. Měl by nám alespoň vysvětlit, jaké informace k tomu má,“ reagoval Zbořil.
Norman Eisen směrem k Česku: Člověk se může mýlit, ale neměl by se chovat jako blb
Českou republiku kritizoval podle Lidových novin uplynulý týden mimo jiné i Norman Eisen, bývalý velvyslanec Spojených států amerických v České republice. A to za zpochybňování zahraniční politiky Václava Havla. „Je naprosto bláznivé kritizovat Havla a ničit tu značku, kterou České republice vybudoval. Je to jednoduše hloupé. Člověk se může mýlit, ale neměl by se chovat jako blb,“ řekl dle LN Eisen v úterý na debatě bývalých českých a amerických velvyslanců v sídle think tanku Atlantická rada. Zbořil přidává svůj komentář: „Česká a československá politika má osudové hranice. Vždycky se dělala, pokud pominu habsburskou epizodu a Vídeň, v Paříži, Berlíně nebo v Moskvě. Dnes se zdá, že se bude vyrábět ve Washingtonu. Není to nic nového pod sluncem. Nějaké výtky bývalého velvyslance by mě tolik nevzrušovaly, protože americká zahraniční politika má dost svých vlastních problémů.“
Zahraniční politika se má rozhodovat ve Washingtonu?
Politolog zároveň upozorňuje na aktuální názor senátora McCaina. „Jsem velmi znepokojen trendem v některých zemích východní Evropy, včetně České republiky. Některé věci, které zazněly o Rusku, názorové změny, které se udály, které jsou velmi pozoruhodné,“ podotkl McCain. „Zdá se, že je tu jakási názorová změna a snaha vyjít s Vladimirem Putinem,“ uvedl také ve středeční debatě o odkazu Václava Havla, která se uskutečnila v knihovně amerického Kongresu. Konkrétně se přitom zmínil o maďarském premiérovi Viktoru Orbánovi a o Miloši Zemanovi. „Domnívají se, že zahraniční politika a postavení vůči Rusku se má rozhodovat ve Washingtonu a ani ne v Bruselu,“ reagoval politolog.
Cílem NED a dalších organizací je prý oslabit demokracii v Česku
Prostřednictvím textu nazvaného „Vzdali se Češi morální zodpovědnosti?“ bil v deníku Washington Post na poplach proti prezidentu Miloši Zemanovi také prezident Národní nadace pro demokracii Carl Gershman. Varoval především, že se Zeman dramaticky vzdálil odkazu Václava Havla. Daniel McAdams z Institutu Rona Paula s odkazem na tato vyjádření varuje, že by se americká vláda mohla prostřednictvím Národní nadace pro demokracii pokusit o změnu režimu v České republice. „Pravda někdy bolí a Gershmana postoje České republiky značně rozrušily. Když se ale prezident NED rozčílí, následují obvykle okamžité pokusy destabilizovat režim, který se mu znelíbil. Praha se nyní musí mít na pozoru. Prezident Miloš Zeman by si měl uvědomit, že cílem NED a dalších podobných organizací je oslabit demokracii v České republice," nabádá Zemana McAdams.
Politolog Zbořil k situaci říká: „Víme, že americká zahraniční politika se dělá prostřednictvím zahraničních agentur. Nemusí za tím stát CIA nebo Pentagon, ale jsou agentury, které jsou podporovány z rozpočtu USA a mají své úkoly jak v diplomacii, tak ve válce. To znamená, že i různé žoldnéřské armády, které působí po světě, jsou zprostředkovaně financovány z rozpočtu Spojených států, ale na veřejnosti vystupují různé agentury, které si najímají jak vojáky, tak propagandisty a agitátory. Viděli jsme to, když se vytahovala červená karta na Národní třídě. Přišla řada lidí z tzv. nevládních organizací, které žijí z různých zdrojů. To není nic překvapivého a víme, že používání těchto agentur Spojenými státy je stará tradice. Někdy jsou úspěšné a jindy ne.“
Prezident bude mluvit s voliči v regionech. Politolog: Celostátní politika se dělá v Praze
Hrad, ústy tiskového mluvčího Ovčáčka, hovoří o tom, že prezident stejně jako vláda zastává proevpropský kurz zahraniční politiky. Miloš Zeman chce také zintenzivnit vztahy s voliči svými dalšími návštěvami v regionech, kde má už tradičně veřejnost šanci klást hlavě státu otázky. Otázkou ovšem také je, zda uvedená mobilizace může Zemanův kredit zvýšit?
„Mohl by pozici posílit, protože zejména na Moravě je oblíben,“ uvedl Zbořil a pak ale připomenul výrok Tomáše Hudečka: „Pokud si kdokoliv v České republice myslí, že Česká republika se může dostat na evropskou úroveň rozvinutím Brna, Ostravy, Břeclavi nebo Krnova, tak je na velkém omylu. Pouze podpora centra, pouze podpora hlavního města a pouze samotná aktivita nás, obyvatel Prahy, může být tím jediným nástrojem pro to, dostat se na evropskou úroveň ve všech ukazatelích,“ uvedl před časem dnes už bývalý primátor Prahy Tomáš Hudeček a rychle ho ocitovala média. Politolog vysvětluje: „Dostal za to vyčiněno, ale přeci jen měl pravdu o tom, že se celostátní politika dělá v Praze. Nikdo neřekne, že na Národní třídě bylo pět tisíc nebo patnáct tisíc lidí z jednoho obyvatel Prahy, ale vidíme masové shromáždění. Prezident může jezdit po krajích a mít tam své příznivce, ale neumím si představit, s jakou intenzitou bude napravovat škodu, kterou si sám způsobil nešťastnými vulgaritami. Jak říká staré české přísloví: Špatně vyřčené slovo nedostaneš zpět ani párem volů. Navíc je před Vánocemi…“
Politolog doporučuje zavést na Hradě taneční hodiny
Podle politologa možná situace svědčí o bezradnosti kanceláře prezidenta, který rezignoval na podporu nějaké politické strany a vše nechává v rukou svých úředníků. „Pan Ovčáček je zaměstnanec hradní kanceláře, hájí zájmy zaměstnavatele, není politický agitátor. Lidé, kteří by mohli pracovat ve prospěch vylepšení pověsti pana prezidenta, by měli být zdatnými politiky, být schopní prezentovat nějaké názory a obhájit je. Jak se ukazuje, pan prezident má svérázné názory a ne všechny umí dobře obhájit. Teď už ani nemluvím o zájmu některých médií, hlavně České televize, informace nepublikovat celé a obvykle důležité zamlčovat.“
A tak se nabízí otázka: Měl by mít kolem sebe prezident Miloš Zeman „jiné“ lidi, kteří by ho dokázali podpořit? „Představte si, že by pan mluvčí hovořil jako pan kancléř. („Buď věřím, že je to vláda odborníků, a potom věřím i krokům, které dělá. A nebo radši budu přizdisráč a budu čekat, než jí někdo něco dovolí,“ vyjádřil se například Vratislav Mynář podle MF Dnes v srpnu 2013, když se zastával ministrů Rusnokovy vlády. Pozn. redakce.) Pak bychom skutečně byli, jak říká paní Němcová, kterou nijak neobdivuji, na společenském dně. Kolem pana prezidenta by se měly zorganizovat taneční hodiny pro starší a pokročilé. Měl by je někdo vyučovat nejen to, jak chodit vzpřímeně, což také neumí, ale hlavně, jak se mají chovat,“ vysvětlil Zbořil.
Andrej Babiš promyšleně ignoruje zahraniční politiku
Dva se perou, třetí se směje. Zatímco proti sobě stojí znesvářené tábory příznivců a odpůrců politiky prezidenta, tím třetím může být vicepremiér Andrej Babiš, kterému úspěšně rostou preference. Obezřetně se rozhodl raději zahraniční politiku státu nekomentovat. „Obratně se vyhýbá tématu zahraniční politiky. Tuší, že na tom nemůže prodělat. Pan Zaorálek už předvedl takové heroické výkony, že ANO z toho může jen profitovat. Pokud by se analyzovala jeho osobnost, má jistě velký zájem a sleduje nejen francouzskou zahraniční politiku, ale také politiku Spolkové republiky Německo, o kterých se u nás příliš nepíše,“ uvedl Zbořil. Zahraniční politika těch, kteří si chtějí zvýšit popularitu, velí ponechat ji v rukou ČSSD a výrazné osobnosti Lubomíra Zaorálka. To jim přináší politické body. „Ministr Zaorálek vystupuje tak, že zahraniční politiku tvoří sám, ale chytřejší vědí, že mu za to bude vystaven účet,“ doplnil Zbořil, který ještě dodává svůj předpoklad: „Stojíme na prahu ekonomických a politických změn ve střední Evropě, dokonce bych se nebál prorokovat ani překreslení dosavadních politických hranic států. Situace je zvláštní, jak v Polsku, Maďarsku, Slovensku i u nás. Zřejmě se tu uplatňuje i celá řada vnějších vlivů.“
Porošenko hovoří o totální válce. Politolog: „Nechci mu připomínat Goebbelse.“
Prezident Petro Porošenko evidentně přitvrdil rétoriku. „Nebojím se války s ruskými vojáky,“ řekl v pondělí německému deníku Bild. „Jsme připraveni na totální válku. Bojujeme za evropské hodnoty a válku nechceme, ale Rusko neuznává žádné dohody,“ řekl, jak citovaly také Lidové noviny, v interview. K tomu politolog Zbořil dodává: „Dnes nevíme, co se vše na Ukrajině stane. Kdysi jsme považovali pana Janukovyče za řádně stanoveného prezidenta, aby byl za dva roky svržen lidovou revolucí. Kdo nám zaručí, že pan Porošenko, s kterým zintenzivňujeme své styky, není na stejné sestupné dráze jako jeho předchůdce. Viděli jsme, že se na Ukrajině dá situace změnit doslova přes noc.“ Zároveň politolog upozorňuje: „Když pan Porošenko řekne, že se Ukrajina musí připravit na totální válku s Ruskou federací, tak mu nechci připomínat Josepha Goebbelse, který tento termín poprvé použil, ale jestliže mluví o totální válce, tak nevíme, jak dlouho situace zůstane klidná a jak dlouho pan Porošenko zůstane prezidentem,“ zopakoval. „Situace svědčí o tom, že Porošenko musí uspokojit radikály, kteří mu také pomohli ke zvolení, a zejména také o tom, že situace je tak vážná, že se nedá řešit jinak než válkou. To samé vlastně zaznívá i z ruské strany,“ dodal politolog.
Politolog: Měli bychom začít dělat sbírky na Winterhilfe
Pak přišlo i další radikální prohlášení. Tentokrát ze strany ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. „Otevřeně se vyhlašuje, že sankce musejí ničit ruskou ekonomiku a podněcovat lidové protesty. Západ tak jednoznačně dává najevo, že mu nejde o změnu politiky, ale o změnu režimu,“ řekl v sobotu Lavrov na zahraničněpolitické konferenci v Moskvě.
„Projev pana Lavrova je zvláštní v tom, že odpovídá na radikální prohlášení Baracka Obamy. Říká nám, že v Americe existují skupiny, které válku chtějí,“ reagoval politolog. Pak zhodnotil: „Pokud by se skutečně mluvilo o totální válce a pokud by to pan Porošenko myslel vážně, radil bych, abychom začali dělat sbírky na tzv. Winterhilfe, protože totální válka byla vyhlášena tehdy po pádu Stalingradu a znamenala, že se celé Německo mobilizovalo do války proti nepříteli. Pokud má být mobilizována Ukrajina proti Rusku, musíme se připravit i my, pokud Ukrajinu vřele podporujeme. Připomínám, že my také budeme vtaženi do totální války. Říkám to, abychom nezapomněli, když už tato slova slyšíme.“
Pošlou Spojené státy na Ukrajinu zbraně?
Poradce amerického prezidenta pro otázky národní bezpečnosti Tony Blinken je přesvědčen, že Spojené státy by měly uvažovat o vyzbrojení Ukrajiny. Dodávání zbraní k boji proti Rusku podporuje i část amerického Kongresu. Barack Obama se rozhodnutí zatím brání. Podle Zbořila je ale velmi pravděpodobné, že Spojené státy nakonec Ukrajinu vyzbrojí. „To se mi zdá téměř jisté. Dokážu si představit, že zbraně nebudou zrovna nejmodernější, ale když už Spojené státy daly půjčku na zbraně… Mimochodem víme, že si je nebude Ukrajina nakupovat jinde než ve Spojených státech. Jsou to peníze, které sice jdou pro Ukrajinu, ale vrátí se zpět do USA. To se odehrává běžně a americká zahraniční politika je tím známá,“ vysvětlil Zbořil.
Když si Zeman v Kazachstánu nebo Tádžikistánu nasadí okrasnou čepici, hned se to dozvíme
A čeho bychom si měli tento týden všímat? „Určitě nás budou média obšťastňovat nepodstatnými zprávami z Tádžikistánu a Kazachstánu. Pokud si tam prezident republiky nasadí na hlavu nějakou místní okrasnou čepici, hned se to dozvíme. Nejdřív prezidentovi předhodí, zda se zabýval lidskými nebo nelidskými právy,“ uvedl politolog k aktuální čtyřdenní návštěvě prezidenta ve středoasijských zemích.
K dění na české politické scéně Zbořil podotýká: „Na úrovni vlády by mohlo dojít ke změnám, ale na zásadním. Spor pana Babiše s ministrem zdravotnictví sice přetrvává, ale nemá podobu příliš razantní. Možná dojde ke změně na Ministerstvu zahraničí, protože útok na pana Druláka byl skutečně brutální. Pokud jde o vnitropolitickou situaci, nedokáži si představit, jak dlouho bude trvat adorace Václava Havla, aby to způsobilo nějakou mobilizaci, myslím si, že nikoli. Neobávám se ale toho, že by nedošlo k nějakému jinému problému, který povede ke skandalizaci nebo útokům na některé politické strany. Pokud jde o Parlament, tam se žádná revoluce konat nebude, protože jsou všichni se stavem spokojeni. Možná nějaký politik projeví zájem o Českou televizi a rozhlas a bude se zkoumat, co dělají dobře a co špatně. Zejména práce České televize v antizemanovské agitaci byla neobvyklá, a to i na české poměry. Nevylekalo to prezidenta republiky, ale spíš ostatní. Najednou si uvědomili, jak se snadno dá vyrobit z někoho padouch a z jiného hrdina.“
Psali jsme:
_635523724506167517.jpg&id=37551)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
