"Tento stát je v rozkladu," říká často Andrej Babiš. Co vy na to?Anketa
Při návštěvě Jihomoravského kraje vítaly v uplynulém týdnu prezidenta Miloše Zemana zaplněné nadšené sály, i když se ojediněle našli i jeho oponenti. Jeden z nich tvrdil, že ne každý umí hovořit a diskutovat, tak alespoň zvedá červenou kartu, což je také forma protestu. Jiný prezidenta nařkl z alkoholismu v úřadě, a tak mu Miloš Zeman naznačil, že by měl jít pracovat na Hrad a pak by ho mohl kontrolovat. Občasným pískajícím řekl, že pískot je řečí ptáků. Médiím ale ze Zemanovy cesty především vévodila zpráva, že starosta Židlochovic na Brněnsku Jan Vitula z TOP 09 přivítal prezidenta s plackou Václava Havla na klopě.
Negativní názory na Miloše Zemana v původních materiálech ParlamentníchListů.cz: Miroslav Kalousek, Miroslava Němcová, Jan Vitula, Marek Ženíšek, Michael Kocáb, Martin Bursík, Jiří Zlatuška, Jan Němec, kněz Marek Orko Vácha, Bára Štěpánová, Jiří Pehe, Džamila Stehlíková, Jan Vodňanský, Jaroslav Hutka, Ladislav Špaček, Táňa Fischerová, Ivan Gabal, prof. Jan Sokol
Návštěva Jihomoravského kraje probíhala v době, kdy se už třetím týdnem pořádaly proti hlavě státu nejrůznější protestní akce. Politolog Zdeněk Zbořil je přičítá přímé prezidentské volbě. „Málokdo si uvědomil, že je stravitelná pro společnost, která má občanskou odpovědnost a je vychovávána k životnímu stylu, kterému říkáme demokracie. A že v okamžiku, kdy se přímá volba prezidenta bere jako souboj dvou kandidátů na život a na smrt, tak není šance, aby jeden nebo druhý dostál svému vyjádření, že bude překlenovat rozdíly mezi příznivci obou stran,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Placka s Havlem je vizuálně zajímavá pro televizi, ale její význam není jasný
Příkop mezi stoupenci Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana se podle něj zřejmě nepodaří nikdy zahladit, protože oba dva to čas od času přiživí a příkop zase třeba i jen trochu, ale přece jenom významně a viditelně prohloubí. „To, že pan starosta Vitula vítal prezidenta s plackou Václava Havla na klopě, je sice vizuálně zajímavé pro televizi, ale jinak pokud jde o zprostředkování významu, který to má vyjadřovat, je dost nejasné. Možná by bylo lepší, kdyby pana prezidenta otevřeně informoval o tom, co považuje za odkaz politiky Václava Havla, a v čem chce, aby pokračoval,“ myslí si politický analytik.
Psali jsme:
Přejete si, aby Miloš Zeman za 4 roky znovu kandidoval na prezidenta?Anketa
Těch možností z doby aktivní Havlovy politiky se nabízí víc. „Pokud mu jde o dělení státu, jako bylo rozdělení Československa, tak tím možná chtěl dát najevo, že chce oddělit Čechy a Moravu. Nebo chce obnovit bombardování Iráku, protože se domnívá, že v Iráku jsou uloženy zbraně hromadného ničení. Nebo míní, že máme podpořit na straně administrativy Spojených států události z různých míst planety. Ale to musí obdivovatel Václava Havla a jeho politiky jasně říct, protože Václav Havel už je po smrti a člověk, který umí zaujímat podobné postoje jako Václav Havel, tady není široko daleko vidět. Pokud si to nespleteme s panem Kocábem nebo některými novináři z České televize,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
V Praze by Zemanovi nepomohlo, ani kdyby mu narostla křídla
Události posledních týdnů se významně podepsaly na poklesu popularity nynější hlavy státu. Podle listopadového průzkumu veřejného mínění Centra pro výzkum veřejného mínění se důvěra v prezidenta dramaticky snížila z říjnových 58 procent na 37 procent, což je nejméně od nástupu Miloše Zemana do funkce. V neděli uvedla Česká televize výsledky průzkumu agentury TNS Aisa. Kdyby se nyní konalo druhé kolo volby hlavy státu, dalo by Zemanovi podle průzkumu hlas pouze 41 procent dotázaných. To by bylo o 14 procentních bodů méně, než dostal loni při svém zvolení prezidentem.
Ing. Miloš Zeman
Uvažujete, že budete volit Stranu práv občanů, čili zemanovce, které nyní vede senátor Jan Veleba?Anketa
Čas ukáže, zda Zemanova cesta vtipných odpovědí a trpělivé diskuse s oponenty, lehce nekonformního názoru na Rusko a Ukrajinu nebo výrazného podílu na rostoucí hospodářské spolupráci s Čínou mu může zvýšit popularitu. „V Praze a u stoupenců Karla Schwarzenberga Miloši Zemanovi v nadcházejících třech letech nepomůže, ani kdyby mu narostla křídla. U nich je odepsaný navěky. To jsou lidé, kteří jsou hluší i slepí k argumentům či pohledům na mapu světa. Proto k nim ani nemluví. A pokud ano, tak je jen provokuje a spoléhá se na voliče mimopražské,“ poukazuje Zdeněk Zbořil, jak je strukturovaná společnost lidí, kteří prezidenta podporují.
Svatého muže s pěti P protizemanovská skupina nepředstavila
K samotným výsledkům agentury TNS Aisa je však poněkud skeptický. „Jestli se v průzkumu mluví o 41 procentech pro Miloše Zemana, tak by bylo zajímavé vědět, komu v tom druhém kole dává hlas těch 59 procent voličů. To je trik toho výzkumu. Výzkumy veřejného mínění, které vyrábí AISA pro Českou televizi – a předpokládám, že jsou dobře zaplacené a hlavně stálou součástí agendy České televize – jsou takové, jak si obě strany představují. Možná by si ta šetření mohli docela ušetřit, protože dopředu víme, jak to dopadne, pokud to zadává Česká televize Aise,“ upozorňuje politolog.
Znovu se vrací ke jménu možného Zemanova protikandidáta. „Protizemanovská skupina, přestože se dá počítat s tím, že Miloš Zeman nebude zvolený nebo ze zdravotních důvodů nebude kandidovat, přesto nepřišla s jediným konkrétním nápadem, aby postavila proti tomu pomluvenému Miloši Zemanovi toho svatého muže, kterých má všech pět P. Někteří – a třeba i sám Karel Schwarzenberg – tvrdí, že jsou při síle, že jsou svěží a že je politika stále baví a že do toho půjdou. Ale i v bezprostředním okolí Karla Schwarzenberga jsou lidé, kteří si jsou vědomi, že ve věku, v jakém je, se může přihodit cokoli, i kdyby měl tu nejlepší péči,“ podotýká Zdeněk Zbořil.
Připraveni jsou významný developer i katolický intelektuál
Za zajímavé proto považuje, že tzv. pravdoláskaři nepřišli s žádným jiným nápadem než s kandidátem trochu vnucovaným některými novináři, jako je Šimon Pánek. „Nebo pan Halík, což je ale také pan Sekyra. To jsou dvě připravené osoby, pan Sekyra se vydává za politologa dokonce s papírem z Oxfordu, kde si zaplatil jednu místnost, kterou věnoval Halíkovi. A pan Halík je prezentován jako myslitel, byť tedy s označením katolického intelektuála. To je počátek jakési opatrné prezentace jednoho či druhého. Otázkou je, zda peníze pana Sekyry pomůžou jemu, nebo případně Tomáši Halíkovi,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Nejviditelnějším zastáncem prezidenta Miloše Zemana mezi politiky je senátor a předseda Strany práv občanů Jan Veleba. „Není horší, ale ani výrazně lepší než většina politiků. To, že vede projekt SPO, nesvědčí o tom, že by chtěl vybudovat nějakou stranu, která by se opírala o nějaké ideje a měla nějaký atraktivní politický program kromě obdivu k Miloši Zemanovi. A pak stačí dehonestovat Miloše Zemana a zaútočit pomluvami na pana Velebu. Zatím ještě není v centru pozornosti nepřátelských médií. Ale kdyby to začalo vypadat, že SPO může sehrát nějakou významnější úlohu v prozemanovské kampani, tak by se jistě setkal se spoustou výhrad a útoků,“ míní politický analytik.
Ne všude jsou názory lidí z Prahy populární
Připadá mu, že senátor může připravit půdu i pro nějakou formu spolupráce s Andrejem Babišem, nebo pokud to Miloš Zeman vzdá, tak i pro Andreje Babiše samotného. „Dávám ale jen malou naději tomu, že by se z SPO stala masová strana, která by mohla hrát roli v příštích prezidentských volbách. I když mnohé moravské okresy jsou už dnes připraveny hájit Miloše Zemana proti Praze. A pozor na to, že ten antipražský sentiment je dost silný. To si možná lidé v Praze ani neuvědomují, protože nechodí na fotbal a na hokej. Ale kdyby si poslechli na stadionech, co tam křičí proti Praze, nejenom proti Spartě, tak by si uvědomili, že ne všude jsou názory lidí z Prahy populární,“ konstatuje Zdeněk Zbořil.
Na minulé pondělí se Zemanovi odpůrci svolávali k protestním akcím, největší z nich byla ta s názvem „Z Václaváku na Hrad“, ale i na ní se v chladném počasí sešlo jen pár stovek lidí. „Myslím, že ty protestní akce by mohly pokračovat i v příštím roce. Ale všimněme si, že to jsou zase lidé z Děkujeme, odejděte, Impulsu a dalších dřívějších iniciativ. Pořád stejné tváře a pořád se opakují stejné argumenty, které jsou dnes o to slabší, že se pořád schovávají za Václava Havla. Václav Havel už jim nepomůže. A jestli chtějí vycházet jenom z jeho dobrého jména třeba ve Spojených státech, tak to je pro české voliče málo,“ myslí si politický analytik.
Petici znevěrohodnil Kocáb, který protestoval už proti všemu
Zaujalo ho, že Česká televize mluvila nejprve o stovkách účastníků, potom o pěti tisících a nyní při zmiňování této události hovoří o několika tisících. „To může i být i deset nebo dvacet tisíc lidí na Hradě a dobře víme, že to tak nebylo. V České televizi předpokládají, že se na to zapomene. Všechny záběry, které se v ní objevily, byly dělané div ne z pohledu, aby byla vidět změť těl, rukou a nohou, a nikoli kolik lidí tam skutečně je. Petice, kterou předávali do prezidentské kanceláře, by byla zajímavým vyjádřením politického postoje a nesouhlasu s tím, co prezident dělá. Jen kdyby ji místo Michaela Kocába, který protestoval s kdekým a proti čemukoli, donesl ten pán, co organizoval karty na Národní třídě, jako homo novus, tak by možná vzbudil větší pozornost než ty s prominutím politické ojetiny,“ míní politolog.
V závěru týdne se strhla slovní přestřelka mezi ministrem financí Andrejem Babišem a premiérem Bohuslavem Sobotkou, která byla reakcí na vyústění vlekoucích se jednání o výši poslaneckých platů. Šéf hnutí ANO v Otázkách Václava Moravce pravil, že premiér podrazil koalici a jeho ČSSD je populistická. Předseda vlády v následné reakci pro média obvinil Andreje Babiše z toho, že při hlasování o platech utekl ze sněmovny. „Oba dva jsou natolik na výši, že vědí, že rozkol v koalici nemůže způsobit jedna diskuse v médiích,“ zahání Zdeněk Zbořil hned v zárodku naděje těch, co by si přáli pád vlády.
Rozkolísání koalice uštěpačné poznámky na okraj platů nezpůsobí
To, že například i Česká televize přenáší jejich hašteření s intenzitou jako nějaké hokejové utkání, podle něj ještě neznamená, že to odpovídá situaci. „Myslím, že mají desítky jiných témat, která mohou být velmi vážná a která by mohla způsobit rozkolísání koalice než tyto uštěpačné poznámky na okraj hlasování o zvýšení platů. A to, že pan Babiš odešel z Poslanecké sněmovny, není známkou zaujetí nějakého politického postoje. Věděl už, jak to dopadne, tak co by tam vlastně dělal. Také hlasování klubu hnutí ANO se neslo v tom duchu, jako kdyby tam nebyli, jako kdyby také chtěli opustit sněmovnu,“ myslí si politický analytik.
Dohadování o platech považuje za neuvěřitelnou ostudu celé sněmovny a koaliční vlády. „Šest měsíců hráli o čas a šlo jim o to zneužít té události k tomu, aby se dosáhlo zvýšení o 26 procent. Bez ohledu na to, jaké stanovisko během toho půlroku zaujímali k té otázce představitelé různých politických stran, to nevzbuzovalo jiný dojem, než že se jim zase jedná jenom o jejich vlastní kapsu. A že když jde právě o tu kapsu, tak jsou ochotni zapomenout, ke které straně patří, a jsou schopni propojovat se kdekdo s kdekým. Proto ta věc sama je dnes veřejností vnímána jako skandální,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Ti, co nedorostli nynější politiky, se zaštiťují Havlovým jménem
Poté se zamýšlí nad blížícím se výročím úmrtí Václava Havla a nad způsobem, jakým lidé, kteří tvořili jádro jeho spolupracovníků a sympatizantů pečují o jeho odkaz. Ve veřejné komunikaci na téma Václav Havel mu vadí to, co popsal už Petr Zídek v Lidových novinách. „Stává se z něj postava z mramoru, vytrácejí se ty jeho lidské vlastnosti, to znamená chyby i omyly, kterých se dopouštěl. Tady je spousta lidí, kteří nejen nedorostli té jeho politiky, ale nedorostli ani pohavlovské politiky, a tak se chtějí zaštítit jménem Václava Havla. Samozřejmě jim k tomu pomáhá busta v budově Kongresu, ale bust už v historii bylo instalovaných spousta, ale také svržených a potupených,“ připomíná politolog.
Nabývá přitom dojmu, že obětí nekontrolované adorace Václava Havla se stává Dagmar Havlová, která se najednou objevuje ve velmi nepříznivém světle v mnoha médiích. „Stává se zástupným symbolem za to negativní, čeho se údajně Václav Havel měl dopustit. Dokonce takové kritické pasáže vůči ní z životopisu Václava Havla, který napsal Michael Žantovský, jsou vytrhávány z kontextu té knihy a jsou prezentovány v až urážlivé podobě. V roce 1953, když zemřel Stalin, tvrdil jeden pozdější český významný disident, že kdyby mu Stalin podal ruku, tak si ji do konce života neumyje. No a za tři roky se odhalovaly Stalinovy zločiny a jeho kult osobnosti,“ podotýká Zdeněk Zbořil.
Nezřízená adorace bude nutně přinášet velmi kritickou reakci
Obává se, aby ta nezřízená adorace nevedla k téměř pravému opaku, až se bude hledat viník za nějakou špatnou situaci. „Pak je to samozřejmě to nejjednodušší hodit to na někoho mrtvého, kdo se nemůže bránit. Takže to, že se lidé nechovají přiměřeně jeho odkazu nebo jeho způsobu myšlení nebo i jeho podílu na české politice, bude pochopitelně vyvolávat nutně velmi kritickou reakci, která zase může řečeno slovy Václava Havla nikoli s vaničkou vylít i dítě, ale s dítětem vylít i vaničku, jak píše – myslím – v Zahradní slavnosti nebo ve Vyrozumění,“ upozorňuje politický analytik.
Ze zahraničních témat uplynulého týdne zaujaly údaje Mezinárodního měnového fondu, podle nichž čínská ekonomika předběhla americkou, která světu dominovala od roku 1872, a projev prezidenta Putina, v němž nejen zdůraznil, že Rusko nebude nikomu geopoliticky ustupovat, ale poměrně překvapivě také ohlásil významné liberální reformy v hospodářství. „Prezentace dat o ekonomickém růstu Číny je trošku z arzenálu psychologických operací, které mají připravit světovou nebo alespoň evropskou a americkou veřejnost na to, že bude třeba s Čínou nebo s Ruskem bojovat o první místo v nějaké světové hospodářské soutěži,“ komentuje Zdeněk Zbořil.
Vyvolávání strachu z Číny a sjednocování pod jednou vlajkou
Upozorňuje ale, že navzdory impozantnímu růstu Číny to neznamená, že její ekonomický vývoj je tak bohatě strukturován jako v USA nebo v Evropské unii. „Když mluvím o těch psychologických operacích, tak ty mají vést jednak k vyvolávání strachu před Čínou, ale také to může být výzva k tomu, abychom se my nějak sjednocovali, pokud možno pod jednou vlajkou. Píše o tom Jiří Šedivý v sobotních Lidových novinách, že potřebujeme jednotu a jednotné směřování. Čísla, která nás udivují z toho čínského hospodářského boomu, ale také svědčí o prohlubující se nerovnoměrnosti i uvnitř čínské ekonomiky,“ poznamenává politolog.
U projevu ruského prezidenta je třeba si uvědomit, že byl sice přednesen před vysokými vládními činiteli, ale samozřejmě byl určen také pro veřejnost. „A stejně tak jako cifry o superrychlém růstu čínské ekonomiky, tak také mohou být fakta, o kterých mluví prezident Putin, vyslána jako poselství nejenom do Evropy a do Spojených států ke konkrétním představitelům Evropské unie a ke konkrétním představitelům jak administrativy Spojených států, tak mnoha různých silových skupin, které ovlivňují americkou zahraniční politiku a do velké míry i tu vnitřní,“ vysvětluje Zdeněk Zbořil.
Rozbouřenou náladu jako před čtrnácti lety politolog nečeká
V začínajícím týdnu budeme ochuzeni o zábavu v Poslanecké sněmovně, protože úprava platů už byla odhlasována. „Takže zřejmě se budeme věnovat tomu, co se děje na ministerstvu dopravy, protože ta dvě, tři úvodní velmi stručná vystoupení nového pana ministra zaujala spoustu jeho kritiků. Předpokládám, pokud nedojde k nějaké významné události v zahraničí, tak pokud jde o českou politiku, to bude týden vyhledávání problémů, které se budou mediálně přetřásat, až se ta agenda skutečně nastolí. Ale o tom, že by se před svátky rozbouřila taková nálada, jako byla na přelomu let 2000 a 2001 při stávce v České televizi, pochybuji,“ uzavírá politolog.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
