Zdeněk Zbořil: Svět bude ještě horší, než se zdá. Čeká nás chaos, který přeje připraveným. Až přijdou levní Ukrajinci, kteří chtějí pracovat, co udělá český podnikatel? Řecku hrozí převrat v zájmu bank

29. 6. 2015 7:01

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Islámský stát postavený na myšlence chalífátu coby říše všeobjímající islámský svět je pro muslimy rozhodně atraktivnější než myšlenka teroristických skupin al-Káidy. Říká to politolog Zdeněk Zbořil ve svém pravidelném ohlédnutí za událostmi předchozího týdne, v němž se věnuje sérii teroristických útoků spojovaných s islámisty a také situaci Řecka ve chvíli, kdy se rozhodlo uspořádat tuto neděli referendum o návrhu mezinárodních věřitelů.

Zdeněk Zbořil: Svět bude ještě horší, než se zdá. Čeká nás chaos, který přeje připraveným. Až přijdou levní Ukrajinci, kteří chtějí pracovat, co udělá český podnikatel? Řecku hrozí převrat v zájmu bank
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog Zdeněk Zbořil

Tuniské letovisko Sousse a šíitská mešita v Kuvajtu se staly v pátek terčem teroristických útoků. K oběma se přihlásila organizace Islámský stát. Týž den zaútočil francouzský islamista na průmyslový závod u Lyonu, když s dodávkou najel do propanbutanových lahví a způsobil explozi. Předtím zavraždil svého zaměstnavatele, kterému uřízl hlavu a pověsil ji na plot objektu s černými vlajkami Islámského státu. Francouzský prezident François Hollande v reakci na hrůzný čin ve své vlasti prohlásil, že atentát byl spáchán jednotlivcem, ale že nelze dopustit vytváření zbytečných bariér mezi lidmi a ani není možné podlehnout nadbytečné podezíravosti. Politolog Zdeněk Zbořil, který situaci ve Francii pozorně sleduje, si všímá toho, že se zatím stupňuje nepřátelská nálada spíš vůči prezidentu Hollandovi než muslimům.

„Podle toho, jak o tom média ve Francii zpočátku referovala, se zdálo, že se jednalo o nějaký spor mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a že šlo o problém, který nesouvisel s terorismem. Ale protože to prezident okamžitě označil za teroristický akt, což samozřejmě může být pravda, tak tím, jak je prezident nepopulární, se začalo veřejné mínění obracet k názoru, že jde o provokaci, která má omezit svobodu a demokracii ve Francii. Obavy z terorismu, ať už motivovaného islámem nebo něčím jiným, ve Francii stále existují, ale teprve v nejbližších dnech uvidíme, zda povedou k prohloubení xenofobních a nábožensky nesnášenlivých nálad,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Obavy z terorismu motivovaného islámem mohou přihrát voliče Sarkozymu

Připouští, že tento teroristický čin může znamenat další nárůst voličů pro Národní frontu Marine Le Penové. „Ale ještě víc očekávám, že poroste popularita nové politické strany Republikáni bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho. Konec konců má podobnou rétoriku jako paní Le Penová a je pro většinu Francouzů přijatelnější. Ať už se jedná o bývalé stoupence prezidenta Chiraka nebo samotného Sarkozyho, který se vyjadřuje obratněji než Marine Le Penová, a navíc má také zkušenosti jako bývalý ministr vnitra. Ale zase je ten jeho pokus teprve v začátcích a nebyl vyzkoušený v žádných volbách, tak to také nelze tvrdit tak jistě,“ upozorňuje politolog.

Přesto si troufá odhadnout, že z potencionálního napětí, strachu a obav by mohlo vytěžit více nové uskupení, které se snaží zformovat prezident Sarkozy, než Národní fronta Marine Le Penové. „Sarkozy se může odvolávat i na svá varování, kdy už před mnoha lety upozorňoval na problém Středozemí a Středomoří, což většinu Evropy nechávalo chladnou. Domnívala se, že má nějaké temné úmysly s dominancí Francie v jedné části světa, tedy ve Středomoří či Středozemí, a nechtěla uznat, že ten problém by se mohl opravdu objevit. Po pádu Kaddáfího a rozpadu Libye se to stávalo aktuálnější a dnes už spousta Francouzů a dokonce i evropských politiků je ochotna uznat, že prezident Sarkozy mohl mít pravdu,“ podotýká Zdeněk Zbořil.

Muslim v Evropě se automaticky ocitá v autu

Před několika dny prohlásil kontroverzní nizozemský politik Geert Wilders, že islám šíří nenávist muslimů vůči západní společnosti. A že je v tom tato ideologie, bohužel, úspěšná, dokládal na průzkumech, podle nichž islámští teroristé, i když tvoří jen zlomek populace, mají podporu většiny. Čtyři pětiny tureckých mladíků žijících v Nizozemsku zase soudí, že násilí Islámského státu vůči nevěřícím není nic špatného. Upozornil také na to, že nezaregistroval žádný viditelný nesouhlas většiny muslimů se skutky teroristů. „V Kodani, Amsterdamu, New Yorku ani Londýně jsem neviděl masové demonstrace, na kterých by muslimové odsuzovali skutky páchané ve jménu islámu. Většina z nich násilí nepáchá, ale ani jej veřejně neodmítá,“ kritizoval Wilders.

Podle Zdeňka Zbořila to však není jen záležitost západní Evropy, ale celého světa. „Má to počátek v latentním antiamerikanismu. Ve chvíli, kdy se Evropa začala spojovat s americkou ideologií střetu civilizací, tak se ten názor objevuje útočně i proti evropské politice. Nesmíme zapomenout, že muslimové jsou v Evropě zneuznanou menšinou, která má být na okraji společnosti bez ohledu na to, jestli se jedná o vrahy, zloděje nebo náboženské fanatiky. Ale když je někdo muslim, tak je postaven automaticky do autu. No tak to přirozeně vyvolává určité negativní postoje z druhé strany,“ vysvětluje politický analytik.

Za úspěchy Islámského státu lze vidět myšlenku chalífátu

A protože muslimové nemohou bojovat proti svým nepřátelům s pomocí letadlových lodí a letadel naváděných z řídícího centra na Floridě, ale mají jen kalašnikovy a výbušniny, tak to vyvolává obdiv k těm, kteří se rozhodli bojovat za věc utlačovaných. „V každé zemi jsou příčiny antiamerikanismu a také antieuropeismu trochu jiné. Hodně ve Francii, ale i v dalších zemích, to jsou sociální příčiny. A to mluvím o době ještě předtím, než se zvedla masová vlna uprchlíků. Už tehdy to tady bylo latentně přítomné. Skutečně mnozí lidé v Evropě potichu s použitím teroristických akcí proti evropskému establismentu souhlasí. A možná že to nejsou jenom muslimové, možná to jsou i ‚vykořisťovaní‘ jiné víry,“ míní Zdeněk Zbořil.

Organizace Islámský stát, která se přihlásila ke dvěma pátečním teroristickým útokům, představuje pro Západ větší hrozbu, než jakou byla militantní al-Káida. „Zdánlivě vypadají podobně. Také al-Káidu stejně jako Islámský stát pomáhaly vytvořit americké speciální služby. Domnívaly se, že ovládnou nějaké teroristické skupiny, které budou úspěšné v tom, že destabilizují určité arabské režimy. To se zřejmě nepodařilo v mezích, jak bylo žádoucí. A Islámský stát je úspěšnější mimochodem proto, že má myšlenku chalífátu. Pořád mluvíme o Islámském státu, ale myšlenka chalífátu je myšlenka říše všeobjímající islámský svět, která se kdysi táhla od zemí na východě Arabského poloostrova přes severní Afriku až na Pyrenejský poloostrov,“ připomíná politolog.

Kuvajt a Saúdská Arábie mohou pykat za financování teroristických skupin

Zatímco al-Káida znamená základnu pro individuální nebo ojedinělou teroristickou nebo vojenskou akci, tak myšlenka chalífátu je myšlenkou vytvoření státu, v němž obyvatele spojuje víra v jediného boha. „V tomto ohledu je myšlenka chalífátu Abú Bakra s odkazem na jméno prvního chalífy samozřejmě atraktivnější pro spoustu lidí. Rozhodně je pro muslimy atraktivnější než myšlenka teroristických skupin al-Káidy. Protože tady už se jedná nikoli jenom o nějaký nástroj mezi sunnity a šíity, ale může to být myšlenka sjednocení muslimů v hranicích, které jsou historicky známé už od konce sedmého a trvající do poloviny třináctého století,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Atentát na šíitskou mešitu v Kuvajtu si nevysvětluje jen věroučně, že jde o konflikt mezi šíity a sunnity. „To může hrát také nějakou roli, ale spíš takovou, aby se zapomnělo na pravý účel. Myslím, že v nearabském islámském světě sílí tendence proti tomu, že některé arabské země financovaly tzv. islámský terorismus za účelem rozbití křehké kontinuity některých států, ve kterých vládli muslimové, a jejichž princip fungování byl postaven také na ekonomických zájmech. A to, že Kuvajt a Saúdská Arábie financovaly některé teroristické skupiny a zároveň spolupracovaly se Spojenými státy, mohlo vyvolat zájem jiných zemí, aby se proti Kuvajtu a Saúdské Arábii postavily se zbraní v ruce,“ domnívá se politický analytik.

V kuvajtské mešitě šlo o útok na jednu interpretaci islámu

Poukazuje rovněž na to, že jde také o země nejbohatší, takže by se tam dalo loupit uloupené stejně jako v Evropě. „Ta událost v Tunisku má pro mě podobu ideologie, řekněme, některých skupin al-Káidy. Ten atentátník si vybírá, přímo se jich ptá, jaké jsou národnosti, a podle toho je vraždí a druhé nechává naživu. Kdežto v kuvajtské mešitě to je skutečně útok na jednu interpretaci islámu, která je vlastní těm islámským autoritám, které působí v Kuvajtu nebo v Saúdské Arábii. A ten neklid okolo Saúdské Arábie je také příkladný. Nechci spekulovat o nějaké konspiraci z jiných částí světa, to je samozřejmě možné, ale k tomu nemáme téměř žádné informace, tak se toho zdržuji,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Prezident Miloš Zeman už dříve mluvil o Islámském státu jako o rakovině, co metastázuje, a vyzýval Západ k úderu proti němu. Nyní to zopakoval při své návštěvě Vysočiny a v září chce vystoupit na Valném shromáždění OSN s návrhem na vznik mezinárodní protiteroristické jednotky pod záštitou Rady bezpečnosti OSN. „Je sice pravda, že pan prezident Zeman už v  reakci na ukrajinskou krizi upozorňoval na to, že na Ukrajině se jedná o občanskou válku a že Islámský stát je rakovinou a větším nebezpečím. Tak by se mohlo zdát, že na jeho slova došlo a že by mohl triumfovat. Ale mezitím se vývoj a interpretace událostí spojených s Islámským státem zase trošku proměnily,“ konstatuje politolog.

Projev prezidenta Zemana před Valným shromážděním může vyvolat antipatie

Tehdy Islámský stát organizoval tažení ze severu na jih Iráku, aby si obstaral finanční prostředky a zbraně po irácké armádě, zatímco dnes už ovládá rozlehlá území. „A ačkoli toho mezinárodní společenství ještě moc neudělalo, tak se na to dívá přece jen diferencovanějším pohledem než náš pan prezident. Proto nečekám, že by na Valném shromáždění mnoho lidí zaujal. Nevím, jestli si uvědomuje, že je tam vnímán jako stoupenec nepopulárního Státu Izrael a že tam tato až příliš jednoduchá rétorika, s níž se obrací k lidem na náměstích malých českých měst, nemusí být přijímána se sympatiemi. Dokonce bych řekl, že to může vyvolat i jisté antipatie, které dá Valné shromáždění najevo nikoli agresívně, ale kultivovanějším způsobem, třeba nezájmem o tyto názory pana prezidenta,“ očekává Zdeněk Zbořil.

K sérii pátečních atentátů došlo poté, co vešly ve známost závěry jednání Evropské rady, podle nichž členské země budou přijímat azylanty dobrovolně. „Kvóty jsou bezvýznamná věc. Evropští politici jsou si vědomi toho, že migrační vlna, co přichází, není jednorázová akce někým organizovaná, i když se to nedá vyloučit, ale že se jedná o sociální, ekonomický a politický problém, který nemá krátkodobé řešení. To, že došlo k těm událostem v Tunisku, Kuvajtu a u Lyonu, se mi zdá jen jako náhodná časová shoda. I když pokud bychom připustili nějaké působení tajných služeb, tak by se souvislost mohla hledat, ale k tomu nemáme dost informací. To se ukáže až časem, nejen jestli to bylo organizované, ale i jestli to skutečně bylo v zájmu některých evropských zemí, Spojených států nebo zemí, které se chtějí bojovně postavit tzv. Západu,“ myslí si politický analytik.

Ve světě se musí projevit, že se stále větší peníze vydávají na zbrojení

Letošní rok s masívní uprchlickou vlnou, tažením Islámského státu a teroristickými akcemi by se mohl stát podobným mezníkem jako rok 2001 kvůli 11. září. „Možná nás čekají ještě horší léta, než si dnes chceme přiznat. Postoje pana Konvičky a jeho přátel se ukáží jako naivní a dojde k ještě většímu ohrožení civilizace. Jednak v důsledku vojenských operací, ale také v důsledku změny ekonomických poměrů, které mohou vést k rozvrácení národních ekonomik, jako se už děje v arabských státech, ale i k militarizaci společnosti a mezinárodní politiky. To, že se vydávají stále větší a větší peníze na zbrojení se také musí projevit. Jednak určitou prosperitou, že bude práce pro lidi, ale také tím, že mezi lidmi celého světa bude tolik zbraní, že k válce nějakého nového typu, než byla ta druhá světová, může klidně dojít,“ tuší Zdeněk Zbořil.

Novinářka běloruského původu Natallia Sudlianková v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz varovala před sociální explozí Evropy v důsledku toho, kolik migrantů se na ni valí. „Paní Sudlianková má zřejmě k dispozici čísla OSN o vnější a vnitřní emigraci na Ukrajině, což je asi jeden a půl milionu lidí, což je ve srovnání s tisíci nebo desetitisíci osob, které přicházejí z jiných koutů světa do Evropy, cifra mnohem víc vzrušující než ty ostatní. Předpokládám, že jakmile se ti lidé, kteří emigrují z Ukrajiny na východ, dostanou do pohybu, budou chtít jít také ‚za lepším‘ a tedy do té velké Evropy. A když se jim nepodaří proniknout do Anglie nebo Německa, tak budou chtít přijít k nám. A pozor! Budou chtít pracovat rozhodně víc než místní obyvatelstvo,“ nepochybuje politolog.

Podnikatel nebude váhat při volbě mezi líným Čechem a ochotným emigrantem

Tím mohou vyvolat nejen krizi pracovních míst, ale i ekonomickou krizi. „Sice víme, že Češi jsou hrdí na to, že Čechy patří Čechům, ale když si bude podnikatel vybírat mezi líným Čechem a ochotným, hladovějícím emigrantem, který do střední Evropy přichází z východu, tak je jeho volba jasná. Tam žádné národní city neplatí. Ti lidé jsou lacinější a pracující víc. Takže názor paní Sudliankové se opírá o fakta. Evropské země na to budou reagovat každá po svém, možná se i dohodnou na nějakém společném postupu, ale ta ekonomická emigrace tady je, bude a zřejmě ještě poroste. A bude pro nás zajímavější než nějaké tažení sunnitů nebo šíitů prostřednictvím tajných mešit a ovládání Evropy islámem. To ekonomické síly rozhodnou, jak bude Evropa vypadat,“ tvrdí Zdeněk Zbořil.

V Řecku se tuto neděli uskuteční referendum o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů na řešení řecké dluhové krize. Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová však prohlásila, že bude neplatné poté, co v úterý vyprší současný program. Euroskupina v sobotu rozhodla o ukončení současného záchranného programu pro Řecko k původnímu termínu 30. červnu, a odmítla tak jeho prodloužení do konání referenda o nových návrzích věřitelů, tady alespoň do 5. července. Tím však Řecku hrozí platební neschopnost a zároveň nedodržení splátky dosavadních úvěrů. Řecká vláda navíc občanům doporučuje, aby návrhy věřitelů v referendu zamítli.

Zarputilost, s níž se o řecké zadluženosti jedná, nevěstí nic dobrého

Zdeňka Zbořila udivuje zarputilost ze strany Evropské unie, která situaci řeší už pět let a nyní nedokáže počkat dva dny po referendu, když všichni evropští politici vědí, že to zase není nic jiného než gesto. „Ať už se průzkum veřejného mínění, kterým ten plebiscit ve skutečnosti je a který legitimitu může vládě dát jen ve velmi omezené míře, vysloví jakkoli, tak to pro další postup nemá význam. Pokud se Evropa rozhodla, že Řecko opustí eurozónu, tak se s tím nedá nic dělat. Ale mohlo se to říct nahlas a hlasování v Řecku mohlo být jednodušší, nebo možná ani nemuselo být. Zarputilost, s níž se o řecké zadluženosti jedná, však nevěstí nic dobrého. Ale víme, jak jsou politici velmi pružní a schopni přes noc změnit své názory, aniž by si dělali nějaké velké starosti se svojí politickou odpovědností,“ připomíná politický analytik.

Premiér Tsipras naznačil po jednáních z konce minulého týdne, že jej evropští partneři a věřitelé „vydírají“, což zapadá do úvah, že Evropská unie je na Řecko tvrdší od doby, co mu vládne Koalice radikální levice. „Nevím, jestli se tomu dá říkat vydírání, ale je pravda, když se jedná o finanční operace na jakékoli úrovni, tak ta jednání mají vždy povahu určitého vydírání. Agresivita bankovního sektoru je všeobecně známá a vždy vedla k nějakým velkým konfliktům, dokonce i vojenským. První světová válka i druhá světová válka byly konflikty, které byly mimo jiné vyvolány také agresí bankovního systému vůči národním státům. Takže útok bank na nějaké politické uspořádání je věčná otázka boje a dohadování se, kdo je vítězem a kdo je poraženým,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.

Se státním převratem v zájmu světových bank je třeba v Řecku počítat

V souvislosti s rozkolísanou situací v zemi se už objevily i spekulace, že by se moci v Řecku mohla chopit vojenská junta, s čímž tahle země má svou zkušenost. „Jestli je něco velmi pravděpodobné, tak je to státní převrat v Řecku. Nejen Řekové, ale i my si to pamatujeme, vždyť jsme měli v Československu řecké děti, nejnevinnější oběti změny politického režimu, a nikoho v Evropě to vlastně nezajímalo. Díky československým Řekům máme společnou paměť. Takže to, co se odehrávalo v Řecku po druhé světové válce, neznají jenom historici, ale i spousta nehistoriků. A víme, že z velmocí třeba Velká Británie tam zasahovala neurvale. Takže s tím, že by v zájmu významných světových bank došlo v Řecku ke státnímu převratu, musíme počítat jako s možným opakovaným scénářem,“ zamýšlí se politolog.

Od Evropské unie se Řecko v tuto chvíli stěží může dočkat nějaké pomoci, ale málo pravděpodobné je, že by k ní došlo z Číny či Ruska, když zájem Číny se zatím projevoval jen koupí ostrovů nebo loděnic v přístavu Pireus, které jsou v místě klíčovým zaměstnavatelem. „Nynější řecká vláda naznačuje, že taková možnost existuje, ale příznačná je případná reakce Evropské unie, kde se mluví o geopolitické roli Řecka. Protože když někdo začne mluvit o geopolitické roli, tak tím mluví o nějaké ideologii dobývání nebo ovládání určitého kusu světa a přiznává se k tomu, že nad tím vážně přemýšlí. Zato z Číny ani z Ruska nezazněl názor, že by se mělo Řecko stát součástí jejich zájmů,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Svět bude ještě horší, než o něm mluvíme, ale proměna Evropy přinese svobodu

Dva dny před tím, než Řecku zřejmě dojdou peníze, vyzval hlavní opoziční vůdce Antonis Samaras premiéra Tsiprase, aby zrušil plány na referendum a pokusil se vytvořit vládu národní jednoty. Co se tedy v úterý v Řecku stane? „Třeba už mají natištěné drachmy. Minule jsem předpovídal, že Řecko i Evropská unie z toho vyjdou s odřenýma ušima a pořád čekám, že dojde k nějakému kompromisu. Pokud by k němu nedošlo, tak je tam jedno z možných řešení, kromě těch ekonomických, to razantní politické. Konec konců prezident Pavlopoulos  už jednal s představitelem opozice. Mohlo by tak dojít k vytvoření velké koalice v okamžiku, kdy se ekonomika hroutí, a zřejmě by se tím získal další rok na dohadování se, co bude v Řecku a v řeckém vztahu k Evropě účelné,“ domnívá se politický analytik.

Vzhledem k neustále se řinoucím negativním zprávám není pro mladou generaci perspektiva příštích dvaceti, třiceti let příliš povzbudivá. „Já bych mladým chtěl říct, aby se pesimismu tolik nelekali, že ten svět bude ještě horší, než o něm dnes mluvíme. Mladé generaci bych nelíčil nějakou růžovou budoucnost, ta už nebude, ale možná že ta proměna Evropy, ke které určitě dojde, přinese určitou míru svobody, i kdyby to měla být svoboda z chaosu. A ten nastávající chaos bude přát připraveným. Takže ať se rozhlédnou, kde chtějí žít, kde chtějí pracovat. A možná že za chvilku bude mít ta západní Evropa problém i s běženci nejen z východní, ale i ze střední Evropy,“ uzavírá Zdeněk Zbořil své pravidelné ohlédnutí.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Putin díky nám vítězí. Zvykejte si.“ Spencerová a sever Sýrie: Všichni už se dohodli kromě nás. S Kurdy je to jinak

8:24 „Putin díky nám vítězí. Zvykejte si.“ Spencerová a sever Sýrie: Všichni už se dohodli kromě nás. S Kurdy je to jinak

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ „Rusko ze všeho nejvíc mistrně využívá našich chyb, a čím víc jich n…