Událostem minulého týdne zcela jednoznačně dominovalo sobotní dění, které souviselo s celoevropskými protesty organizovanými hnutím Pegida. Největší domácí akce se konala u Pražského hradu, kde proti imigraci demonstrovaly tisíce příznivců Bloku proti islámu a hnutí Úsvit. Mezi řečníky se objevili Martin Konvička, šéf Úsvitu Miroslav Lidinský, několik poslanců z téže strany i host ze spřátelené švýcarské strany či sociolog Petr Hampl. Na velkoplošné obrazovce se promítaly živé vstupy ze stejně zaměřených akcí po celé Evropě, třeba z německých Drážďan, kde kvůli tomu dokonce jeden z projevů tlumočili do češtiny. Naopak zase Martin Konvička v závěru přečetl prohlášení „Pevnost Evropa“ v angličtině, které bylo živě vysíláno na ostatních demonstracích po Evropě.

„Podle informací, jež byly publikovány v televizi o počtu zúčastněných, se zdálo, že všech demonstrací se účastnily stovky nebo dokonce jen desítky osob. Snad jen na Hradčanském náměstí jich mělo být okolo patnácti set. Organizátoři naopak tvrdili, že se sešly přes tři tisíce lidí, ale zřejmě jedni si přáli jedno, druzí druhé. Naštěstí lze na internetu najít fotodokumentaci z Hradčan, myslím, zprostředkovanou panem docentem Valenčíkem, která svědčí o tom, že ‚zase nám lhali‘. Takže účast byla větší, projevy kritické a až na výjimky neurážlivé, k napětí došlo při chaotickém uzavírání některých ulic, ale to už také patří k českému folkloru a nelze zjistit, zda to byla chyba, záměrná chyba či provokace,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politický analytik Zdeněk Zbořil.

O mobilizaci se zatím starají spíše parlamentní klauniády

„Snad si naši – jindy s detaily pracující – zpravodajové všimli, že na místech nebyli jen lidé z Prahy, ale že přijeli i mimopražští, a jak upozorňuje pan senátor Veleba, je to nikoli snad nový, ale pro pražské kritiky současného dění trochu neobvyklý projev nespokojenosti,“ všímá si politický analytik. V podtónu protestů šlo také o podporu dvou diametrálně odlišně si počínajících nejvyšších ústavních činitelů, prezidenta a premiéra, výrazně víc bylo v ulicích Prahy a na náměstích podporovatelů hlavy státu. „Nepřeceňoval bych, zda šlo o vyjádření podpory Miloše Zemana, nebo kritiku Bohuslava Sobotky v ulicích a náměstích, ale i k tomu jednou může dojít. Zatím těch mlčících je na obou stranách více, a tak se o jejich mobilizaci starají spíše parlamentní klauniády. Pokud jich bude přibývat, může se stát, k překvapení ‚levice‘ i ‚pravice‘, že dojde i k hledání a objevení se někoho třetího,“ míní politolog.