Prezident Miloš Zeman řekl, že „začíná být nepatrně nervózní“ z dlouhého vládního vyjednávání. Trvá už příliš dlouho?

Nyní se primárně taktizuje a v podstatě spěje do finále. Argumentů je více. Události na Slovensku, které posílily demonstrace u nás, povedou ku prospěchu vyjednávání se sociální demokracií ve vládě. Andrej Babiš si uvědomuje, že čím déle bude jednání protahovat, tím pro něj hůře, většinová veřejnost začne být zneklidněná, začnou posilovat soupeři skrze demonstrace a vzniknou veřejné apely na vznik reprezentativní vlády. V jejich představách je taková vláda bez Andreje Babiše a s jinými koaličními partnery. Andrej Babiš si to začne překládat, že čím dříve vláda bude i za cenu ústupků sociální demokracii, tím lépe. Obhájí ji před zahraniční i širokou veřejností a je výhodná, protože ČSSD je oslabená, roztříštěná a nebude mu ve vládě vadit už z toho titulu, že vejde do vlády, kde si řadu resortů již personálně pojistil, aby ministerstva měla blízkou vazbu k Andreji Babišovi jako premiérovi.

Shrnuto, podtrženo: vláda brzy vznikne a pravděpodobně to bude varianta se sociální demokracií za tiché podpory KSČM. Pak se dá očekávat, že i Andrej Babiš bude prosazovat řadu úkonů střídavě s vládou, střídavě s SPD, případně některá témata se středovými stranami STAN, ODS, popřípadě jinými stranami, a zkrátka bude využívat všech možných alternativ, aby měl manévrovací prostoj v Poslanecké sněmovně. Proto vyjednává nad některými tématy s jinými stranami, proto vyjednává s SPD, s komunisty, sociální demokracií. Je výhodné mít nejširší pole působnosti a nedostat se do izolace. Takovou taktiku beru spíše jako povládní, aby mohl prosazovat maximum možného v situaci, kdy vláda vznikne.