Hospodářské sankce vůči Rusku, na nichž se předběžně dohodli velvyslanci členských zemí Evropské unie a které se mají týkat přístupu ruských státem vlastněných bank na finanční trhy, obchodu se zbraněmi a dodávek vyspělých technologií pro ropný průmysl, vyvolaly nejrůznější komentáře. Podle jedněch bude pro Rusko dost nepříjemné vyrovnávat se s výpadkem dodávek celků pro těžbu ropy či úvěry ze Západu, druzí naopak předpokládají, že se Rusko jen přeorientuje na východní trhy. Na českou ekonomiku by podle premiéra Bohuslava Sobotky dohodnuté sankce neměly mít žádný zásadní vliv.
Paralelu s těmito sankcemi nachází politolog Zdeněk Zbořil v kontinentální blokádě, což byl protekcionářský hospodářský systém uplatňovaný před dvěma sty lety Napoleonovou Francií na vlastním území i v dalších zemích Evropy, jehož cílem byl hospodářský kolaps Velké Británie. „To bylo, když si odmyslíme historické souvislosti a historický kontext, něco podobného jako sankce, které vyhlašují Spojené státy vůči Ruské federaci a jimiž zavazují své spojence. Také tehdy byla celá Evropa smlouvami mezi Francií a jednotlivými státy nucena k tomu, aby neobchodovala, a dokonce ani nekorespondovala s Velkou Británií,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Bude se hledat v zemích s levnější pracovní silou než je Česko
Z hlediska mezinárodního práva nastala téměř obdobná situace, i když si myslíme, že svět je dnes více provázán, ale tehdy byl už docela také. „I to vedlo k tomu, že 19. století se změnilo ve století koloniálního imperialismu a že evropské země začaly hledat zdroje v koloniích a téměř sto let se o ně praly až do první světové války. A ty zdroje skutečně našly. Určitě není pravda, že to Ruskou federaci nepoškodí, ale jde o to, jak a kdy a kdo bude další obětí. V Anglii tehdy vznikla panická krize a vedlo to k expanzi do kolonií. V současné době ty škody, které to způsobí Ruské federaci, se budou automaticky přenášet do okolních zemí,“ upozorňuje politolog.
Psali jsme:
České republiky se sankce vůči Rusku dotknou nejen pokud jde o strojírenství a zbrojní materiály, ale hlavně kvůli tomu, že se dotknou ekonomiky Spolkové republiky Německo a Evropské unie. „Německo je v ekonomických kontaktech s Ruskem docela pevně propojeno a když bude ohrožena produkce nějakých podniků v Německu, tak se to automaticky, protože jsme subdodavatelé, přenese k nám. Země, pro něž jsme zajímaví díky levné pracovní síle, budou hledat ještě levnější. Laciná pracovní síla se dá najít v Indii, Pákistánu, Laosu a dalších zemích, pro které blokáda Ruské federace může znamenat podobný podnět pro rozvoj nové industrializace, jako to kdysi v 19. století urychlilo industrializaci v Prusku a později v Německu,“ připomíná Zdeněk Zbořil.
Kyjevská vláda těžko přinese svobodu lidem, které nazývá zmetky
Sankce vůči Rusku mají být odvetou za to, že se nesnaží využít svého vlivu a donutit povstalce na Ukrajině, aby přestali bojovat. V současnosti chystá ukrajinská armáda ofenzívu proti Doněcku, zatímco čtyřsettisícový Luhansk je obklíčený a jeho obyvatelé tráví dny kvůli bombardování ve sklepech. „Já si neumím představit, jak chce kyjevská vláda přinést svobodu lidem, které nazývá zmetky. To je neřešitelný konflikt, pokud se nezmění rétorika. A ta se nemůže změnit, dokud ve vedení silových struktur jsou lidé, kteří tam byli dosazeni dokonce i proti vůli prezidenta Porošenka,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Ať už se bude situace na Ukrajině vyvíjet jakýmkoli směrem, je dobré si uvědomit, že se jedná o nekontrolovatelnou zemi. „To se nepodařilo ani Němcům za druhé světové války, když tam působily guerillové jednotky, které se nepodařilo vůbec dostat pod nějaký tlak. Ta země je tak velká a nekontrolovatelná, že se obávám, že se to nepodaří ani nové kyjevské vládě. A pak je tam ještě jedna dost důležitá věc, že vláda nemluví o míru. Neustále mluví o porážce někoho, čímž si do budoucna zakládá na vznik dalších problémů, které dnes nemusíme umět vůbec odhadnout,“ domnívá se politolog.
Hrozivá představa války na Ukrajině v zimě, kdy nebude co jíst
Při pohledu na dění na Ukrajině nemůžeme opomenout mobilizaci, která představuje jednoduché řešení, jak zvýšit počet vojáků. „Dojde ale také ke snadnému přístupu ke zbraním, které se mohou ocitnout v rukou velkého počtu lidí. A víme o neloajalitě některých částí ukrajinské armády a zdá se, že spousta zbraní, které mají povstalci, pochází ze skladů ukrajinské armády. A že jediné loajální jsou ty záhadné jednotky, které vznikly na bázi Pravého sektoru nebo extrémistických politických stran a které se rozšiřují nebo válčí za úplatu. To je jedno z velkých nebezpečí,“ konstatuje Zdeněk Zbořil.
Od lidí ze západní Ukrajiny, kteří u nás žijí a pracují, ví, že dění na Ukrajině je začalo tížit právě až v souvislosti s mobilizací. „Syn z jedné rodiny, kterou dobře znám, dostal povolávací rozkaz. Devatenáctiletý kluk může být ohrožen a jeho rodiče vědí, jak ukrajinská armáda vypadala, jaký to byl chaos a bordel s ožralým důstojnickým sborem. A bude třeba situaci vyřešit nejpozději do podzimu. Víme, že na Ukrajině začíná zima relativně brzy a pokud by se stále ještě válčilo i v dobách, kdy už není čím topit, je zamrzlá voda a už není přísun potravin ani pro armádu, tak to nevěstí nic dobrého,“ varuje politolog.
Halíkovo okolí na kněze naléhá, aby kandidoval na prezidenta
Na domácí politické scéně se už tři a půl roku před další přímou prezidentskou volbou začínají rojit kandidáti. Po místopředsedovi Senátu Zdeňku Škromachovi se připomněl kněz a čerstvý držitel Templetonovy ceny za mimořádný přínos duchovní dimenzi člověka Tomáš Halík, v jehož okolí se prý množí apely, které ho vyzývají k přijetí kandidatury. „Kdyby nás měl reprezentovat pan Škromach v bazénku, asi bych musel zareagovat. Modlím se, aby se objevili důstojní kandidáti pravdy a lásky. Když ale prapor nikdo takový nezvedne, cítil bych morální povinnost jít do toho,“ popsal Tomáš Halík v rozhovoru pro Lidové noviny podmínky, za nichž by kandidaturu zvážil.
„Říká to už poněkolikáté od dob, kdy ho Václav Havel takovým svým opatrným způsobem označil za možného kandidáta. Použil téměř stejná slova jako nyní pan profesor Halík, když řekl, že o to nestojí, ale kdyby to bylo zapotřebí, tak přinese oběť na oltář vlasti. Zejména jeho sociální okolí na to ale téměř naléhá. Na druhé straně ono je to i výrazem určitého zoufalství, když se vám přihlásí pan Škromach jako kandidát na prezidenta, tak to se snad vzedme velká část společnosti a bude hledat nějakou náhradu,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
Příští přímá volba přinese v čele státu generační výměnu
Takhle brzkou debatu o možném příštím prezidentovi si dává do souvislosti s generační výměnou, k níž na postu hlavy státu dojde. „Ti ambiciózní politici proto pro sebe cítí velkou příležitost. Ale je pravda, že bychom se tím měli zabývat a přemýšlet nad tím. Pan Schwarzenberg jistě kandidovat nebude a pan prezident Zeman na tom se zdravím není nejlépe, takže příležitost se otvírá všem možným, řekl bych arivistům, ale nechci, aby to vyznělo tak tvrdě, tak tedy lidem, kteří mají vysoké ambice,“ očekává politolog.
Ing. Miloš Zeman
Pokud se o Miloši Zemanovi říkalo, že rozděluje společnost, platilo by to o Tomáši Halíkovi zřejmě dvojnásobně. „Já si ho pamatuji, jak diskutoval v době televizní krize, kdy přímo vyhrožoval skupině okolo paní Bobošíkové. Je známý ten jeho rozhovor s panem Chalupou, kde mu říkal, aby byl opatrný, že ho měl rád, ale aby si uvědomil, cituji ´že vás budeme soudit´. Na Chalupovu otázku ´To chcete říct, že nás budete popravovat?´ už Tomáš Halík neodpověděl. Takže on tyhle rigorózní postoje zaujímal často, ale něco jiného je, když tak mluví kandidát na prezidenta a když tak mluví třeba i militantně orientovaný kněz,“ míní Zdeněk Zbořil.
Muž Západu, který přehlíží, čím byl blahobyt vykoupen
A přidává ještě postřeh z knihy rozhovorů Tomáše Halíka s Karlem Hvížďalou, v níž profesor Halík říká, že je muž Západu a že se hlásí k velké západoevropské kultuře. „Ovšem já jsem v té knize nenašel ani jednu poznámku o tom, že ten Západ také zavinil hrůzostrašné války, že přinesl masové vraždění různých skupin obyvatelstva za druhé světové války a že Západ jsou také ty koncentráky. On jako by zapomněl, že je jenom mužem Západu s velkým Z, který je nějakým posvátným – pro mnoho lidí – zlatým teletem, které přináší blahobyt. A nevšímá si toho, že ten blahobyt byl také vykoupen v dějinách Evropy krví a utrpením milionů,“ upozorňuje politolog.
V letním čase mu neušla ani kauza starostky Prahy 3 Vladislavy Hujové, na níž upozornily ParlamentníListy.cz, kdy si politička TOP 09 nechala od úřadu proplatit účtenku na devět tisíc korun za oběd v Obecním domě, na níž byl například humr za 1400 korun, šneci, steak a další francouzské speciality. Starostka třetí pražské části to v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ vysvětlila významným politickým jednáním a poznamenala, že svou funkci asi dělala ty čtyři roky dobře, když na ni opozice nevytáhla nic jiného než tuto účtenku.
Starostka na Praze 3 propadla aroganci a pýše moci
Podle Zdeňka Zbořila propadla starostka pýše moci, o níž ve své knize píše americký senátor William Fulbright. „Ta arogance přichází, zřejmě je to politická zákonitost, s léty pobytu na různých úrovních politiky. Účtenka paní starostky Hujové je takové popíchnutí. Je vidět, že chodí do dražších restaurací, kde cena polévky začíná od dvou set korun a hlavní jídlo na pěti stech. Možná mohla odpovědět, že také občas zajde do nějaké čtyřky, aby viděla nejenom ty bohatší restaurace, ale také ty chudší a střední. Na Praze 3 je hodně vietnamských restaurací, kde by potkala docela zajímavou sestavu lidí, řekl bych dokonce lidí práce,“ upozorňuje politolog.
Protože tak neodpověděla, tak zřejmě chodí jen do jednoho typu restaurací. „Ale nemusela by to tak hloupě hájit potřebou reprezentace, protože tu svoji reprezentační funkci vykonává nejen mezi těmi, kteří chodí na obědy od patnáct set korun výše, ale také mnohem více by měla reprezentovat mezi lidmi, kteří chodí na obědy od šedesáti do devadesáti devíti korun. Takže je tam trošku ta pýcha moci. Není to samozřejmě žádná tragédie. Nikdo nechce, aby paní starostka chodila v oblečení z vietnamských prodejen, ale měla by vědět, že u těch Vietnamců nakupuje dost velká část obyvatel její městské části,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Rittigova fotka a titulek „Budu se mstít“ působí výhružně
Zaujalo ho také vystoupení Ivo Rittiga, jenž byl v pátek hostem rádia Frekvence 1. Lobbista a podnikatel odmítl všechna obvinění v kauze Jany Nagyové, která vedla k pádu Nečasovy vlády. „Beru to jako totální demonstraci síly, která tady ve státě je absolutně normální. My, co s tím umíme žít, nás to zocelí,“ uvedl ke svému zatčení a vysvětlil, že se chce z Monaka do České republiky vrátit kvůli vendetě. „Kdybychom žili v jiné době, nechal bych jej spráskat bičem a předhodit psům,“ uvedl na adresu bývalého policisty Karla Randáka z Nadačního fondu proti korupci, jehož viní ze svých problémů.
„Když se zveřejní fotka pana Rittiga na první stránce – řekněme – renomovaného deníku a je tam titulek ´Budu se mstít´, tak to vypadá skutečně velmi výhrůžně. A pan Rittig se pohyboval v prostředí, kde i ti jeho partneři takto mluví, takže mu to nepřipadá nijak podivné. Zřejmě neumí dohlédnout, že se svět za těch pětadvacet let, co on bohatl, nezměnil, že se změnilo jenom bohatství určité skupiny lidí. Ale že tady ještě existuje velká skupina lidí, kterým to vadí. A to, že o tom mluví tímto způsobem, tak to samozřejmě přilévá olej do ohně,“ myslí si Zdeněk Zbořil.
Obhájci přinášejí skandální informace ze spisů
V té souvislosti připomíná výrok šéfa ÚOOZ Roberta Šlachty, že vyšetřování probíhá tak trochu v přímém přenosu prostřednictvím tištěných i audiovizuálních médií. „Protože státní orgány působící v trestním řízení jsou vázány trestním řádem a dalšími zákony, tak v tom přímém přenosu vystupují především ti stíhaní a jejich obhájci, kteří přinášejí až skandální informace ze spisů. A veřejnost je informována jednostranným způsobem,“ říká politolog s tím, že se ale při některých kauzách zjistilo, že ti, co tak hlasitě hájili zájmy vyšetřovaných nebo dokonce obviněných, byli s případy nějakým způsobem propojeni a že se do hledáčku policie dostali i mnozí advokáti.
Ti přitom sami sebe považovali za nedotknutelné. „A dokonce nejenom advokáti, viz to nařčení paní Hercegové, státní zástupkyně. Kdo by řekl před dvěma, třemi lety, že se může státní zástupkyně v Praze dostat také do těchto souvislostí. Nemluvě pak dokonce i o BIS, která do toho byla zatažena možná indiskrecí okolo paní Nagyové, i když to mluvčí pan Šubert dementoval. Najednou víme, že je tady nějaký zamlžený prostor, ve kterém se dějí věci, o kterých nesmíme vědět, a že jenom díky takovýmto drobným aférám včetně účtenky z oběda za devět tisíc může dojít k odhalení mnohem závažnějších věcí,“ dodává Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník
