Již v našem minulém rozhovoru jsme řešili otázku napětí mezi mainstreamem a alternativními médii. Abychom měli jasno, jak vymezit ona alternativní média a kdy začal v Česku, ale i globálně jejich nástup?
To, co je nyní označovano jako média alternativní, má svůj počátek v nástupu technologie sítě sítí, internetu, v polovině devadesátých let dvacátého století. Internet zásadním způsobem změnil mediální krajinu i způsob zpracování a příjmu informací. Zrušil časové a prostorové bariéry. Naboural i dosavadní způsob informační kontroly. Tedy praktiky a mechanismy, prostřednictvím kterých mocenská elita kontroluje stav věcí, status quo. I proto je už i samotné označení alternativa, alternativní média vnímáno, celkem právem, jako něco, co často samotný status quo, současné politické a ekonomické upořádání života společnosti včetně pozice a situace jeho nynější elity, zpochybňuje.
Pakliže si vzpomeneme na některé zásadní momenty nedávné minulosti – ukrajinský Majdan, uprchlická krize, covid či ostatně i současná válka na Ukrajině – většina médií hlavního proudu „najela“ alespoň zpočátku na jednoznačný postoj klonící se k jednomu výkladu. Liberálové tvrdí, že média mají občany „vzdělávat“ a „kultivovat“. Na druhou stranu, kde je míra mezi „vzděláváním“ čtenáře a politickou agitací a indoktrinací? Která česká média s nalezením této hranice mívají problém?
Otázkou je, která zavedená a tradiční média hlavního proudu (mainstreamu), nejen národní, ten problém nemají. Společenský vývoj a situace vytváří na současnou mocenskou strukturu, její elitu intenzivní tlak zdola. Ten je manifestován a artikulován zejména v prostředí online médií. Jejich provoz je mimořádně levný. Dosah značný. Srovnatelný s dosahem a vlivem médií tradičních. Tady pak lze najít i hlavní důvody zřetelné konfrontace mezi zástupci a zastánci tradičního pojetí médií a žurnalistiky, jak je formuloval liberalismus 19. století, a tzv. občanskou žurnalistikou a blogery dneška. Jinak řečeno, ve hře je ztráta dosavadní prestiže, vlivu a kontroly.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
reklama
autor: Jaroslav Polanský
Ing. Patrik Nacher byl položen dotaz
Záhada daru
Zabývá se někdo otázkou, proč, když někdo chce darovat peníze státu, tak jde zrovna za ministrem spravedlnosti a ne třeba za ministrem financí nebo premiérem? A jak je možné, že se dary neprověřují a neschvaluje je minimálně celá vláda? Mně to celé zavání korupcí. Jak to vidíte vy? A ještě k tomu pů...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Jinde na netu:
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.
Další články z rubriky
4:40 „A tehdy zavládla výborná nálada.“ Vidlákovy detaily z jednání se SOCDEM
VIDLÁKŮV TÝDEN Předseda hnutí STAČILO! Daniel Sterzik alias Vidlák v rozhovoru pro ParlamentníListy.…
- 17:15 „Občané trpí rozhodnutími EU.“ Přední diplomat jde do voleb za Motoristy
- 22:22 Člověče, nezlob se s Trumpem? Proč ne. Která opice si zničí banány jadernými pšouky? Doubrava vydává knihu
- 15:45 „Řídila nás Moskva, řídí nás Washington a Brusel.“ Vadim Petrov o tajných službách dneška
- 17:15 Fialova dýka do zad Středočechům. Praha 70 tisíc, my jen devět, zuří předák SPD
- 20:16 Spadlý drát? Na ochranu Green Dealu se vysvětlení hodí, soudí Noveský
