Největší zrada? Daňový balíček roku 2023. „Všech pět vládních stran před volbami slíbilo, že daně nezvýší. Zvýšily je. To není chyba, to je podvod,“ říká Vondráček a připomíná, že důvěru dostali poslanci na základě programu, který se během mandátu radikálně změnil, aniž si o ni znovu požádali.
Podle něj se premiér Fiala vydává za morální autoritu, ale sám zradil všechny své původní hodnoty. „Začínal jako euroskeptický pravičák, dnes je poslušným vykonavatelem vůle Bruselu,“ tvrdí. Celou aféru kolem ministra Blažka a bitcoinové kauzy pak považuje jen za další důkaz hlubokého prohnilého systému, v němž se „jen střídají prasátka u korýtka“.
Svobodní se tak profilují jako síla, která chce přinést radikální změnu. Spojení s SPD vnímají jako strategické, nikoliv ideologické podvolení. „Jsme dvě různé strany, ale v zásadních věcech si rozumíme. Daně, svoboda projevu, odpor proti Green Dealu a migrační politice EU – v tom máme naprosto jasno,“ vysvětluje Vondráček. Připomíná, že ekonomický program SPD se díky vlivu Svobodných a osobností jako docent Ševčík zásadně vyvíjí správným směrem. A i když připouští drobné kompromisy, jasně dodává: „Buď se spojíme, nebo naši voliči budou dál přicházet o hlas a o budoucnost.“
Jako právník má Vondráček navíc jasný plán, jak se Česká republika může bránit „šílencům z Bruselu“. O Green Dealu mluví jako o „ekologickém komunismu“, který dusí domácnosti i firmy, a citace Evropské komise, že tyto plány stojí 7,4 % HDP, používá jako důkaz devastace. Spolu s Markétou Šichtařovou Svobodní upozorňují, že takový ekonomický „růst“ je iluzí – místo nových hodnot jen nahrazujeme zničené. Přitom by stačilo: ignorovat některé předpisy jako Maďarsko, zrušit článek 10 ústavy nebo přejít do sdružení EFTA.
„Když se EU nerozpadne sama, musíme odejít my. A zachránit si kůži,“ říká Vondráček bez obalu. Referendum o vystoupení z Unie je podle něj nutností, stejně jako hlasování o přijetí eura. Varuje však před tím, co by se mohlo stát, kdyby Unie mezitím vytvořila vlastní armádu: „Přijedou tanky. Ne z Moskvy, tentokrát z Bruselu.“
Svobodní se prezentují jako jediná síla, která hájí skutečnou svobodu. Ne „demokracii“, kterou lze zneužít k tomu, aby většina odhlasovala menšinám omezování práv. „Demokracie bez ústavních pojistek je past. I KLDR je přece ‚lidově demokratická republika‘,“ varuje Vondráček a připomíná slavný výrok: Demokracie je, když dva vlci a jehně hlasují, co bude k večeři. Svoboda je, když jehně má pušku.
Když dojde na ekonomiku, navrhuje audit státní správy po vzoru Elona Muska či argentinského prezidenta Mileie. „Nechceme berle, chceme žít svobodně. Nechceme zlomené nohy,“ parafrázuje. Reforma výdajů, redukce úřadů, zastavení klimatických nesmyslů a hlavně svoboda podnikání a projevu – to je podle něj cesta ven z krize.
Kritiku míří i na prezidenta Pavla, kterého obviňuje, že v OSN místo obhajoby svobody mluví o „klimatické nouzi“. „My potřebujeme prezidenta, který hájí svobodu, ne bruselské pohádky,“ říká jasně. A když je řeč o vlajkách, má jasno: „První den po volbách? Sundáme ukrajinské vlajky z institucí.“
Svobodní dnes nestojí v koutě. Mají plán, program, spojence a odhodlání. A podle Vondráčka je to nutnost: „Buď teď, nebo už nebude nikdy. Jestli tenhle nesvobodný trend vydrží další čtyři roky, už nás z volební mapy můžou vymazat jako Marine Le Penovou ve Francii. Teď si nemůžeme dovolit čekat a zaujmout nějakou pohodlnou pozici mimo vládu. Musíme jednat rychle!“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný