O svém pohledu na výsledky prezidentských voleb se rozepsal na Facebooku neúspěšný prezidentský kandidát Michal Horáček. Tentokrát měl vzkaz k voličům Miloše Zemana i Jiřího Drahoše, jejich rozhodování přirovnal k nákupu v obchodě, kde jsou k mání dva nápoje: krabicové víno a destilovaná voda. „Máte tři možnosti: vybrat si ten alkoholický sajrajt, nebo destilku, anebo si nekoupit ani jedno. A přesně to se ve volbách stalo: třetina lidí si ‚koupila‘ MZ, třetina JD, třetina nic,“ poznamenal. Zeman tak vyhrál podle něj proto, že ve víně, i když je mizerné, je nějaká opojnost a příběh, ale argumentace, že konzumace destilované vody je zdravější, prý moc nefunguje. Na tomto příměru staví i apel: „Už žádnou destilovanou vodu, jinak prohrajeme zas.“ Popsal Horáček dobře situaci a jak se vám tyto příměry poslouchají?

Podle mě Michal Horáček popsal svůj názor výstižně, s grácií básníka i textaře jemu vlastní. Já osobně si nemyslím, že by to víno bylo tak mizerné. Je vyzrálé, nezkyslo a vykazuje už mnoho let stejné a přímé chuťové vlastnosti. A hlavně je české, moravské a slezské. A myslím, že už když si Michal vařil kafe z destilované vody, věděl, že to nebude ono. Ale co vám zbývá, když jiná voda není? Mimochodem, pili jste už někdy kávu z destilované vody? Fakt není dobrá!

Hovoří o tom analýzy a komentátoři přidávají své názory na to, proč volili prezidenta Zemana spíš lidé starší nebo z chudších regionů. Drahoše prý naopak lidé vzdělanější a mladší. Svůj náhled přidal i komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk, který se nedomnívá, že v sociodemografii je skutečné vysvětlení: „Možná je tak pravdě nejblíž publicistka Alexandra Alvarová, která napsala, že nejhlubší dělicí linie vede mezi strachem z budoucnosti a nadějí. Zdroje strachu: stáří, nemoci, dluhy, technologie, propaganda, změny ve světě, nedůvěra v lidi. Zdroje naděje: víra, děti, vzdělání, zdraví, důvěra ve vlastní síly, v technologie, schopnost domluvit se cizím jazykem, ekonomická jistota, důvěra v lidi.“ Je to podle vás tak, že lidé, kteří volili Zemana, mají strach z budoucnosti a chybí jim naděje?

Myslím si, že právě lidé, kteří mají naději v budoucnost naší země jako svébytného státního útvaru, volili prezidenta Zemana – zejména jako jednu ze dvou možných variant ve druhém kole. A když se podívám na mapy obou kol prezidentských voleb, tak to na mě nepůsobí dojmem, že by tak velká část republiky patřila mezi chudé regiony s větším počtem seniorů.

Server Echo24 přinesl komentář šéfredaktora slovenského týdeníku Týždeň Štefana Hríba s pohledem na české prezidentské volby. „Rozhodla též plebejskost mimopražského Česka. Mýtus o prozápadním a reformním Česku, který v prospěch rozdělení Československa živil Václav Klaus, je v troskách. Česko je – a to dlouhodobě – spíš ustrašené, sobecké a uzavřené do sebe. A je i překvapivě primitivní,“ píše Hríb. Jsme skutečně sobečtí, ustrašení a překvapivě primitivní?