Korunovaný sluníčkář Dominik Feri sdělil PL, jak to doopravdy myslí s uprchlíky. Budete překvapeni

Co říkáte na nedávné útoky na ženy v Rakousku, Německu a dalších zemích?

Ty útoky nelze nic jiného než odsoudit. To je myslím si reakce každého rozumně smýšlejícího člověka. Četl jsem na veřejných diskusích, že sluníčkáři, nebo prostě ti, co přijali už tu část uprchlíků, si nejsou vědomi těch určitých rizik. Já jsem to formuloval na svém blogu, že my, tím pádem se do této skupiny také zahrnuji, si těch rizik vědomi jsme. Ono totiž nejde úplně zastírat, že mezi uprchlíky jsou potenciální násilníci, někteří nemají úplně vhodné dispozice k tomu, aby se mohli zapojit do pracovního procesu v Evropě a tak dále… Zkrátka, uprchlíci jsou lidé a s tím jsou spojeny samozřejmě veškeré lidské neřesti a lidské ctnosti.

Ale přece jen asi ti uprchlíci jsou vesměs muži, kteří mají k ženám trošku jiný přístup než většina Evropanů… Myslíte si, že to za to riziko stojí, přijmout je třeba i do České republiky?

Já jsem celou dobu, co se uprchlická krize vyvíjí, svůj názor nepřehodnotil. Já pořád říkám, že přijmout ano, ale přijmout opravdu ty potřebné. A teď je otázka, jakým způsobem tu potřebnost formulovat. Je samozřejmě nutné v první řadě dodržovat azylová pravidla. Já, byť korunovaný sluníčkář, odsuzuji krok Německa, kdy vlastně řekli zcela otevřeně – pojďte k nám a už se nestarali, v co to dojde. A v co to došlo, je očividné. Zkrátka stále v sobě máme jistý pud sebezáchovy. Ono totiž není v zájmu sluníčkářů rozložit tu západní kulturu a euroamerickou civilizaci a zkrátka přijmout sem uprchlíky na úkor domácího obyvatelstva. Vůbec ne. Primární je samozřejmě pomoci. Pomoci těm uprchlíkům ale komplementárně s tím samozřejmě pomáhat v těch dotčených zemích a ne se snažit ty problémy řešit výzvou – přijďte sem. To je nemožné. Zkrátka ta pomoc musí být široká. A co se těch rizik týče, já osobně zastávám ten názor, že bychom ta rizika měli podstoupit. Nicméně, ve chvíli, kdy otevřeme náruč a řekneme, ano, pojďte k nám a někdo si této pomoci nebude vážit, tak v tu chvíli je potřeba jednat naprosto nekompromisně. A to zaznívá i z vyšších míst německé politiky. Že zkrátka, když někdo udělá nějaký přečin, nebo zločin, tak bude vyhoštěn. Zcela nekompromisně. Je pravda, že tady ten postup je složitější, z toho důvodu, že není možné uprchlíky repatriovat do země, ve které zuří válečný spor.

Nebylo by tedy ale lepší uzavřít hranice schengenského prostoru, třeba alespoň na čas?

Uzavřít okamžitě hranice Evropy, nikoho sem nepouštět, si myslím, že není realizovatelné. To by vyústilo akorát humanitární katastrofou. Což si velká část lidí neuvědomuje.

Jak to myslíte?

Ono nejde jen o ty uprchlíky, kteří jsou tady. Jde také o ty, kteří jsou na cestě, těch jsou tisíce, desetitisíce. A jde o ty uprchlíky, kteří se chystají na tu cestu a těch jsou statisíce. Ono často zaznívá, zavřete ty hranice. Ale já si nedovedu představit, co by ve chvíli, kdy by se ty hranice okamžitě zavřely a to opravdu neprodyšně, co by ty desítky tisíc lidí, kteří jsou na cestě, v tu chvíli udělaly. To by bylo šílené. To by došlo k nějakému násilí, k rabování a bůhví čemu…

Dobře, ale mnozí lidé právě po těch útocích na ženy namítají, proč bychom měli uprchlíkům pomáhat, nechtějí to riziko, že tady někomu třeba ublíží…

Ono se to dá velmi těžko odůvodnit. V rámci českého politického prostředí to zaznívá velmi málo, proč bychom je měli vlastně přijmout. Ono je to totiž velmi těžko artikulovatelné a těžko se to dá lidem přiblížit. Jde tady opravdu o nějaké mravní zásady, křesťansku morálku, kulturní vyspělost. Ale jak říkám, když někomu pomůžeme, tak by ten náš zájem, že je chceme přijmout, měl být nějakým způsobem opětovaný. To znamená, že ten člověk, ten uprchlík, když sem přijde, by měl mít zájem se v budoucnu do společnosti začlenit, podílet se na jejím rozvoji, najít si práci a nebýt problémovým elementem.

Útoky, které se například v Německu na silvestra staly, se na veřejnost dostaly až několik dní poté. Vypadá to, že úřady a možná i některá média neměly příliš zájem o tom informovat. Je to dobře?

To je opravdu to nejhorší, co se mohlo stát. Protože snaha to bagatelizovat akorát pak vede k tomu, že zájem veřejnosti bude ještě o to větší. V dnešní době výpočetních technologií a internetu není možné nějakou informaci jen tak zatajit. Ona prostě vždycky prosákne.

A co říkáte na tu demonstraci v Německu, která poté přišla? Mluví se o tom, že její potlačení bylo mnohem radikálnější, než potlačení právě toho útoku na ženy.

Paradoxně opravdu bylo. A dle mého názoru to je opravdu nešťastné. Je zřejmé, že byla kolínská policie asi připravena, že čekala, že takové protesty budou a spíš to bylo také o té koncentraci policistů.

Ale to, že policejní prezídium nebylo schopno zajistit dostatečnou policejní podporu na silvestra, to je podle mne fatální selhání. Myslím, že kdyby v té situaci, ke které na silvestra došlo, bylo přítomno třeba tisíc nebo dva tisíce policistů, tak by s těmi útočníky udělali krátký proces.

Myslíte si, že máme očekávat podobné útoky na ženy? A nesvědčí to o tom, že minimálně část těchto lidí se zřejmě nechce moc přizpůsobit evropské kultuře, stylu života?

K tomu se dá teď velmi těžko vyjádřit. Německá policie stále ten případ prošetřuje. Prošetřuje, jestli to bylo organizované, nebo se to svolalo nějak spontánně po sociálních sítích. Nechci být špatným prorokem, ale zdá se, že pokud se neuklidní geopolitická situace a bude se zvyšovat pnutí ve společnosti, tak ty útoky budou v těžko určitelné míře a v těžko určitelné podobě pokračovat. A samozřejmě není to nic, co by si někdo z nás přál.

Podle tisku došlo v Německu už i na opačné útoky, zase na uprchlíky. Nehrozí tam podle vás nepokoje, v horším případě občanská válka?

Já si myslím, že německý národ je natolik vyspělý, že nějaké takové přímé konfrontace nehrozí. Ale co si myslím, že nastane, bude radikalizace společnosti. A to se samozřejmě pak promítne ve volebních výsledcích a dostanou se k moci skupiny, které ten problém budou řešit absolutně odlišně než současná vláda. Že ta situace bude eskalovat, to je zřejmé. Ale kdybych si měl osobně vybrat mezi tím, jestli to bude přímá konfrontace, surová, to znamená, jak jste nastínil, občanská válka a tím, že ten postoj vůči uprchlíkům bude teda měněn na politické úrovni, tak to je samozřejmě logicky příklad humánnější podoby té změny.

V Belgii se chystají zavést kurzy, kde se tito muži budou učit chování k ženám. Má to podle vás smysl?

V první řadě mi tedy přijde rozhodně rozumnější učit azylanty způsobu života tady, než obráceně. Což jsem také někde zaslechl, že by se měly ženy učit tomu, jak se chovat v přítomnosti cizinců. To je stejně absurdní, jako ta rada kolínské primátorky – držte si od cizinců odstup na délku paže.

A jestli je možné je přeučit? Já osobně si myslím, že ano, ale za předpokladu, že bude existovat oboustranná vůle. Zkrátka, že domácí úřady a domácí obyvatelstvo bude chtít, aby se začlenili a oni sami budou vděční, že jsme je přijali a budou se chtít podílet na rozkvětu společnosti, budou se snažit integrovat.

Mluví se o tom, že zatím dorazilo jen menší množství uprchlíků a že mnohem větší počet jich bude na jaře následovat. Může to Evropa vůbec zvládnout?

Že se dávají do pohybu masy lidí, je zřejmé. A já se vyhýbám takovým těm velkohubým politickým prohlášením ve smyslu: v roce 2016 se budete bát dvojnásobně tolik, jako jste se báli doposud. To absolutně nepřispívá k řešení té situace. Rok 2015 ukázal, že současné řešení, jako – pojďte všichni sem, kdo chcete – že je neprůchozí. Zkrátka bude muset nastat ta širší pomoc, v Turecku, v Jordánsku, v uprchlických táborech… Pak také snaha řešit syrskou situaci a to na více úrovních. Mně nepřísluší úplně hodnotit, jestli by to měl být pozemní úder, nebo posílení vzdušných útoků. A pak by také samozřejmě měla být zabezpečená schengenská hranice a bezprostředně řešena situace právě těch uprchlíků a migrantů, kteří jsou na cestě.