Michal Šmarda se na svém facebooku vyjádřil k druhému kolu prezidentských voleb. Ač přímo nejmenoval, podpořil generála Pavla: „Přijímám výsledek prvního kola prezidentské volby s hlubokým respektem. Zároveň považuji za politováníhodné, že lidé nemají možnost zvolit si prezidentem levicového kandidáta prosazujícího sociální odpovědnost a solidaritu. Pevně věřím, že ve druhém kole zvítězí kandidát, který bude představovat záruku demokracie, svobody a bezpečnosti v naší zemi a dá záruky pevného ukotvení České republiky ve strukturách EU a NATO.“
Pod Šmardovým příspěvkem se vzápětí rozvinula bohatá diskuse. Komentující zmiňovali hlavně fakt, že z uvedeného textu není jasné, koho Šmarda podporuje. Popis by prý mohl sedět na Petra Pavla stejně jako na Andreje Babiše.
„Oni se nezmůžou ani na to, aby jasně a zřetelně podpořili pana Pavla? Pak si nezaslouží existovat,“ napsala Jana Zykánová.
„Nechápu, proč jmenovitě nezmíní Petra Pavla. Tohle je ubohé přizdisráčství, jehož jsme v ČSSD svědky již mnoho let. Smutný příběh české levice,“ přisadila si Tereza Šindlerová.
Kdo ale podporu generála vyčetl zcela jasně, byl brněnský staronový zastupitel Matěj Hollan. Ten se Šmardy ve vlákně zastal a sám sdílel podporující status: „Slova ČSSD o pevném ukotvení v NATO a EU jsou jasná. Jeden kandidát toto reprezentuje, druhý se paktuje s Orbánem a Srbskem a EU má jen na to, aby z ní kradl dotace. Levicová strana na naší politické scéně chybí a když ČSSD pomůže demokratickému kandidátovi na Hrad, bude to začátek jejího návratu.“
Jelikož sociální demokracie obsahuje mnoho názorových proudů, oslovily ParlamentníListy.cz Janu Turoňovou, právničku a členku ČSSD. Turoňová v sociální demokracii působí v odborné právní komisi a dlouhodobě se vymezuje proti názorům Michala Šmardy nebo Jany Maláčové. Na prosincovém sjezdu se dokonce ucházela o křeslo předsedkyně. Sice neuspěla, ale na svých postojích nic nezměnila.
ParlamentnímListům.cz Jana Turoňová svěřila, že Šmardovu naznačenou podporu Petru Pavlovi rozhodně nesdílí: „Petr Pavel je kandidátem vládní koalice a jasně se vyjádřil, že bude vládu podporovat, což já osobně považuji za zcela nepřijatelné.“ Podle Turoňové to však má svoji logiku: „Pavel je součástí stejné zájmové skupiny, kterou právě Michal Šmarda zastupuje v ČSSD. Stejně to platí o Josefu Středulovi. Ostatně, takřka všichni prezidentští kandidáti jsou v ideologické jednotě.“
Pokud jde o Josefa Středulu, ParlamentníListy.cz zajímalo, jak se ČSSD staví k jeho rozhodnutí odstoupit z voleb. Jana Turoňová si nebrala servítky a označila to jako „nepřipravenost na post prezidenta republiky.“ Turoňovou prý nejvíce šokovalo, že se ještě 7. 1. 2023 Středula zúčastnil programového sjezdu ČSSD, která ho veřejně podporovala. Tam prý hovořil jako prezidentský kandidát, přičemž o den později odstoupil. Jana Turoňová je přesvědčena, že šlo o promyšlený faul: „Rozhodnutí, které učinil, nemohlo padnout ze dne na den, ale bylo jistě výsledkem delší úvahy. Jeho jednání proto považuji vůči ČSSD za neférové.“
Fotogalerie: - Palachův akt
Zpět ale k Petru Pavlovi. Co se týče postojů uvnitř sociální demokracie, strana je vůči němu nejednotná. Turoňová uvedla, že „mnoho členů nemůže zapomenout na koaliční spolupráci s hnutím ANO a podpora Andreje Babiše je pro ně tudíž nepřijatelná. Proto dávají přednost provládnímu kandidátovi a volbu Michala Šmardy schvalují, i když mu mnozí vyčítají, že mohla být vyjádřena jasněji a důrazněji. Pro mnoho lidí je tento postoj však negativní, a to právě díky spojitosti s provládní orientací Petra Pavla a v souvislosti se snahou o změnu ústavního zákona, podle které je možné bez souhlasu Parlamentu vysílat vojáky do zahraničí a na našem území umisťovat cizí vojenské jednotky. Pro mnohé členy to znamená podporu válečného konfliktu na Ukrajině a snahu zatáhnout nás do bezprostředních bojů. Veřejnou podporu Petra Pavla tedy jistá část členstva ČSSD považuje za podporu války a její další eskalaci.“
Kdo má větší „škraloup“ z dob minulého režimu?Anketa
Turoňová zároveň přiznává, že ani v samotné otázce války a míru nezastává ČSSD jasný postoj: „Pokud by se mělo jednat o oficiální stanovisko ČSSD, lidem z mého okolí chybí v této oblasti vnitrostranická diskuse.“
Jana Turoňová si ParlamentnímListům.cz také postěžovala, že ČSSD neklade důraz na témata, která jí byla původně blízká: „Opoziční politika, kterou ČSSD oficiálně zastává, se soustředí pouze na otázky menšího významu, ovšem podstatu, která nás postupně zavádí do chudoby, podřízenosti a poslušnosti, nijak nekritizuje. Já na tuto skutečnost v rámci ČSSD opakovaně upozorňuji. Za nešťastné považuji mlčení ČSSD zejména v souvislosti se zaváděním cenzury, nového úřadu KRIT, či pokusů o změnu ústavy,“ poukázala Turoňová na počiny současné vlády. Michal Šmarda dle názoru Turoňové proti vládě zásadně nevystupuje a „působí spíše dojmem, že je s ní systémově v souladu, což může být pro mnohé členy i voliče ČSSD nepochopitelné.“
Důkazem odchýlení sociální demokracie od původních hodnot je podle Jany Turoňové právě i pozitivní reakce Matěje Hollana na Šmardův post: „Představitelé ČSSD se zhruba od roku 2010 vydali směrem k progresivní liberální politice, která se stala jejich hlavním kompasem. Své hlavní bitvy svádí v prostředí kulturních a společenských změn, podporou genderových agend, migrace, multikulturalismu. V podstatě se naladili na celoevropskou vlnu, ovšem v českém prostředí bez úspěchu. Matěj Hollan ale přirozeně souzní s těmito proliberálními postoji.“ Turoňová se domnívá, že „ČSSD je svojí podstatou daleko konzervativnější, ovšem tento proud je v současné době ve straně spíše potlačovaný.“
Sociální demokratka Jana Turoňová
ParlamentníListy.cz také zajímalo, jak to v současnosti vypadá uvnitř ČSSD po sjezdu: „Máme staronové vedení strany,“ popsala nám Turoňová. „Michala Šmardu podpořili v prosinci 2021 delegáti, kteří doufali, že jako úspěšný starosta Nového Města na Moravě bude stejně úspěšným předsedou ČSSD a dokáže se prosadit v celostátním měřítku. Očekávalo se také vyřešení finanční situace, zlepšení stranické komunikace a podpora odborného zázemí.“ K tomu však prý z podstatné části nedošlo: „Sjezd, který se konal letos 7. 1. 2023, nebyl sjezdem volebním, ale pouze programovým, na kterém měly být přijaty nové stanovy předložené Michalem Šmardou,“ vysvětluje Turoňová. Tyto stanovy měly obsahovat mnoho inovací: V plánu bylo například zrušit okresní organizace, centralizovat pravomoci do předsednictva strany a vytvořit prostor pro dotvorbu stanov. Stanovy však přijaty nebyly. „Delegáti sjezdu navíc přijali usnesení, ve kterém požadují svolání volebního sjezdu do 30. 6. 2023,“ říká Turoňová. To znamená, že mandát současného vedení ČSSD by byl o pár měsíců zkrácen.
„I pro mě osobně bude zajímavé sledovat, jak se bude v průběhu dalších měsíců situace v ČSSD vyvíjet. Stále věřím, že je možné vrátit ji zpět do Poslanecké sněmovny, ovšem velmi těžko to půjde s okoukanými tvářemi a stále dokola opakujícími se chybami,“ neztrácí naději energická politička. „Je velmi naivní domnívat se, že když se budeme chovat stejně, dospějeme k jiným výsledkům. Liberální agenda selhala, stejně tak spojení se Zelenými v komunálních volbách. Bylo by dobré vrátit se ke kořenům, k národním hodnotám a s těmito prioritami posilovat vlastní občany a vzájemnou i evropskou spolupráci.“
V tomto kontextu Jana Turoňová nelibě nese výrok poražené prezidentské kandidátky Danuše Nerudové, která prohlásila, že „Babiš je zlo“: „Paní Nerudová chce rozdělit český národ a psychologicky jej dostat do pozice volby mezi dobrem a zlem. To je však špatné a my bychom se měli mít na pozoru před těmi, kdo se nás snaží přesvědčit o tom, že svět je černobílý. Navíc takový výrok zcela odporuje slibům Danuše Nerudové o sjednocování. Je to manipulativní výrok, se kterým z podstaty věci nemohu souhlasit.“
A jak tedy Jana Turoňová vnímá Andreje Babiše? „Jako politik je víceméně znám a v současnosti představuje určitou opozici vůči naší vládě, což je ostatně i důvod, proč jsou tyto volby tak emotivní.“ Jedním dechem ale Turoňová sklouzla k Petru Pavlovi, u kterého vidí coby riziko „napojení na vládu a podporu otevřeného vojenského konfliktu. Riziková je také jeho minulost rozvědčíka.“ Jako další nebezpečí vnímá Turoňová Pavlovu angažovanost v boji proti dezinformacím a postoj k politické pluralitě: „Petr Pavel podpořil vládní návrhy a podporuje omezení svobody slova. Otázkou, kdo a podle jakých kritérií bude rozlišovat informace od dezinformací, se však v debatách nezabýval. Za kontroverzní lze považovat také jeho prohlášení o tom, že by určité ministry nejmenoval z důvodu jejich příslušnosti k určité politické straně.“
Co se týče druhého kola voleb, sociálnědemokratická politička prý nechce udílet rady: „Jen doporučuji zhodnotit volbu v rámci širších souvislostí, které si musí každý volič promyslet sám,“ uzavírá pro ParlamentníListy.cz Jana Turoňová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Andrea Novotná
jiri sohaj
