Už je tomu pět let, co se na přelomu listopadu a prosince 2019 v čínském Wu-chanu objevily první případy do té doby neznámé respirační nemoci. Ta byla později označena jako Covid-19. Vybavíte si, kdy jste se poprvé setkal s touto informací a jaký význam jí byl přikládán?

Vzpomínám si na ten okamžik jako dnes – v lednu 2020 jsme byli zrovna v Itálii na horách… Fakt. A tehdy se psalo, že úmrtnost je (dnes naprosto nesmyslných) 3 až 5 %, ale že nemoc naprosto nezasahuje děti. Vzal jsem si kalkulačku a spočítal si, že i kdyby se nakazila čtvrtina planety, tak může umřít zhruba 50 milionů lidí, což je tolik, kolik dětí se narodí na Zemi za půl roku… Vlastně nic. Lidstvo nevyhyne a nemoc se dětí netýká a tím jsem se přestal jakkoli bát.

Když jsme se vrátili domů, naše děti měly nudli u nosu a nešly do školy a když jsem jim šel do třídy pro úkoly a učitelka se dozvěděla, že jsme byli v Itálii, doslova vytřeštila oči a knihy mi předala dlouze nataženou rukou, aby se mě nemusela dotknout…

Byla to vlastně sranda, ale to, o jak ohromný podvod jde a jak moc je NĚCO strašně špatně, jsem začal chápat až během léta 2020.

V době, kdy se na podzim 2020 valila Českem silná vlna nákaz, jste se stal spoluzakladatelem občanského sdružení Zdravé fórum, které se jako jedno z prvních ozvalo proti tehdy přijímaným opatřením. Co vás a vaše kolegy k tomu vedlo?