Nicméně někteří odpovědní činitelé se snažili vinu nejprve házet na údajně „nepřizpůsobivé“ horníky a po té, co se všechny informace vyjasnily, na pracovníky hygienických stanic. Havířům se za této situace nežilo zrovna lehce, kromě svého rizikového povolání se museli ještě potýkat s odporem části české veřejnosti a hlavně s obavami z nepříjemné nákazy. Na šachtách totiž hrozil koronavirus určitě více než u jiných profesí. To pro ParlamentiListy.cz potvrdil i Jiří Waloszek, bývalý havíř s patnáctiletou praxí přímo v porubu a nynější odborový předák. „V březnu letošního roku, kdy to v republice s koronavirem začalo, jsme tu měli poměrně klid. Situace se obrátila až počátkem května, kdy se na dole Darkov objevil virus asi u dvaceti horníků. Nejprve se tam zavedla přísnější hygienická opatření a pak se i celý důl uzavřel. Odkud se tam ta nákaza vzala, nedokážu říct. Kolovaly fámy, že se to mohlo rozšířit především od polských pendlerů, když se v části slezských dolů u našich severních sousedů objevila masívní epidemie. Jenže testovaní Poláci, kteří pracují u nás, byli po laboratorních zkouškách většinou negativní. My jsme na počátku epidemie navštívili s bývalým předsedou odborů Krajskou hygienickou stanici v Ostravě, kde nám řekli, že za opatření je zodpovědný zaměstnavatel a oni tyto záležitosti s ním řeší. Pak se ale virus dostal na důl ČSM, kde se to celé absolutně vymklo z rukou,“ vzpomínal Jiří Waloszek.

Virus se rozšířil i kvůli špatnému způsobu testování

Podle hornických předáků došlo k rozšíření nemoci do ostatních šachet hlavně proto, že nelze na 100 procent dodržet stanovená hygienická opatření a na odběrných stanicích v různých regionech, odkud horníci do OKD jezdí, bývá různá časová dostupnost ohledně možností testování a potom vyhlašování výsledků. Někteří zaměstnanci dolů se také nebyli schopni dovolat svým obvodním lékařům.

„Myslím si, že se to na šachtách ČSM rozjelo ve velkém také z toho důvodu, že se nejprve několik tisíc horníků testovalo těmi rychlými tzv. rapid testy a jejich výsledky nebyly moc přesné. V první fázi se odhalily  čtyři případy s nálezem a z nich jen dva byly pozitivní. Za týden se začalo už se standardním testováním a pozitivních bylo najednou více než 700 zaměstnanců. To je přece zásadní rozdíl. Epidemiologové a zdravotníci na hygienických stanicích by přece měli znát správný postup, jak vhodně testovat, a kdy různé provozy uzavřít.  A to zvlášť u tak velkých firem, jako je OKD s osmi tisíci zaměstnanci, kde navíc při dopravě na různá pracoviště v dolech dochází k bezprostřednímu kontaktu. Když se přece na jaře rozjela nákaza i v některých menších městech, tak hygiena hned uzavřela restaurace a další veřejné budovy. V našem případě se ale provozy nechaly běžet. To bylo prostě selhání odborných institucí,“ konstatoval hornický odborář.