Nicméně někteří odpovědní činitelé se snažili vinu nejprve házet na údajně „nepřizpůsobivé“ horníky a po té, co se všechny informace vyjasnily, na pracovníky hygienických stanic. Havířům se za této situace nežilo zrovna lehce, kromě svého rizikového povolání se museli ještě potýkat s odporem části české veřejnosti a hlavně s obavami z nepříjemné nákazy. Na šachtách totiž hrozil koronavirus určitě více než u jiných profesí. To pro ParlamentiListy.cz potvrdil i Jiří Waloszek, bývalý havíř s patnáctiletou praxí přímo v porubu a nynější odborový předák. „V březnu letošního roku, kdy to v republice s koronavirem začalo, jsme tu měli poměrně klid. Situace se obrátila až počátkem května, kdy se na dole Darkov objevil virus asi u dvaceti horníků. Nejprve se tam zavedla přísnější hygienická opatření a pak se i celý důl uzavřel. Odkud se tam ta nákaza vzala, nedokážu říct. Kolovaly fámy, že se to mohlo rozšířit především od polských pendlerů, když se v části slezských dolů u našich severních sousedů objevila masívní epidemie. Jenže testovaní Poláci, kteří pracují u nás, byli po laboratorních zkouškách většinou negativní. My jsme na počátku epidemie navštívili s bývalým předsedou odborů Krajskou hygienickou stanici v Ostravě, kde nám řekli, že za opatření je zodpovědný zaměstnavatel a oni tyto záležitosti s ním řeší. Pak se ale virus dostal na důl ČSM, kde se to celé absolutně vymklo z rukou,“ vzpomínal Jiří Waloszek.
Virus se rozšířil i kvůli špatnému způsobu testování
Podle hornických předáků došlo k rozšíření nemoci do ostatních šachet hlavně proto, že nelze na 100 procent dodržet stanovená hygienická opatření a na odběrných stanicích v různých regionech, odkud horníci do OKD jezdí, bývá různá časová dostupnost ohledně možností testování a potom vyhlašování výsledků. Někteří zaměstnanci dolů se také nebyli schopni dovolat svým obvodním lékařům.
„Myslím si, že se to na šachtách ČSM rozjelo ve velkém také z toho důvodu, že se nejprve několik tisíc horníků testovalo těmi rychlými tzv. rapid testy a jejich výsledky nebyly moc přesné. V první fázi se odhalily čtyři případy s nálezem a z nich jen dva byly pozitivní. Za týden se začalo už se standardním testováním a pozitivních bylo najednou více než 700 zaměstnanců. To je přece zásadní rozdíl. Epidemiologové a zdravotníci na hygienických stanicích by přece měli znát správný postup, jak vhodně testovat, a kdy různé provozy uzavřít. A to zvlášť u tak velkých firem, jako je OKD s osmi tisíci zaměstnanci, kde navíc při dopravě na různá pracoviště v dolech dochází k bezprostřednímu kontaktu. Když se přece na jaře rozjela nákaza i v některých menších městech, tak hygiena hned uzavřela restaurace a další veřejné budovy. V našem případě se ale provozy nechaly běžet. To bylo prostě selhání odborných institucí,“ konstatoval hornický odborář.
Psali jsme:
Když to začal být průšvih, házela se špína
Jakmile se začala situace s rozšiřováním nákazy na Karvinsku vyhrocovat, hledali se viníci. Po známém vystoupení Rastislava Maďara z týmu vládních epidemiologů, se jeho prvotního názoru o neodpovědných hornících, kteří rozšiřují nákazu u piva při ranních návštěvách hospod, chytila i mnohá média a zaměstnanci OKD se často stávali terčem pomluv a nadávek na sociálních sítích i na různých jiných webech.
„Když těch pozitivních testů začalo u nás horentně přibývat, házela se špína na kdekoho. Z šíření epidemie na Karvinsku se také stalo politické téma. My jsme se s našimi odbory okamžitě v médiích ohradili, že tuto štvavou kampaň proti zaměstnancům zásadně odmítáme. Ono to bylo přitom právě naopak. Zaměstnanci na plošné testy nařízené hygienou přicházeli i ve svém volném čase. Bohužel, někdy museli čekat na výsledek i několik dní,“ uvedl dále Waloszek a ještě k tomu dodal: „Našim lidem taková stresová atmosféra určitě neprospěla. Někteří zaměstnanci dokonce, když vyjeli do Čech na dovolenou, se setkali s tím, že je nechtěli recepční ubytovat, jak se dozvěděli, odkud pocházejí. I když mělo mnoho havířů obavy z nákazy, že tím mohou ohrozit i svoje rodiny a známé, chodili poctivě do práce a my jsme se snažili řešit jejich dotazy a připomínky. Naši kmenoví zaměstnanci, kteří z důvodu přerušení těžby nepracují, mají vyplacenou průměrnou mzdu, jelikož překážky se objevily na straně zaměstnavatele. Nemohu ale posoudit současné finanční podmínky lidí z dodavatelských firem, u kterých nevím, jak mají uzavřené své pracovní smlouvy.“
Karanténu si Jiří Waloszek také zakusil na vlastní kůži, když se dostal do kontaktu s jedním nakaženým kolegou a byl vytrasován. Jeho manželka pak zůstala také doma i s dvěma malými dětmi. Měl však štěstí, hned si zajel do ostravské fakultní nemocnice na testy a druhý den už znal svůj negativní výsledek.
„Když jste označen za možného nositele nákazy, je to dost stresující záležitost, nikomu to určitě nepřeji,“ řekl zkušený havíř.
Jiří Waloszek, bývalý havíř s patnáctiletou praxí přímo v porubu a nynější odborový předák. Foto: archiv OKD
Co bude po otevření dolů, nikdo neví
Ostravsko-karvinské doly budou uzavřené šest týdnů, než se znovu obnoví těžba. Zaměstnanci z povrchových provozů OKD ale stále ještě pracují bez výluky. Jak se bude epidemiologická situace vyvíjet i po otevření šachet, je zatím velkou neznámou.
„Nevím, co by se dalo na ochranných opatřeních ještě vylepšit. Na mnoha místech jsou instalovány infrakamery na měření teploty, stále se dezinfikují sociální zařízení a dopravní prostředky – výtahy i důlní mašinky, horníci nosí respirátory s třídou ochrany 2. Zaměstnanci se mezi směnami potkávají v minimálním počtu. I proto věříme, že se situace s hromadným šířením nákazy uklidní a nepřijde další vlna. Samozřejmě doufám, že systém testování se zlepší a nebudou se už opakovat zmatky, které vznikaly dříve při plošných laboratorních zkouškách,“ uzavřel hornický odborář Waloszek.
Psali jsme:
autor: Jan Štěpán
