Od neděle 1. března, kdy se v Česku objevili první tři nakažení koronavirem, sahá vláda ve snaze zamezit šíření nákazy k nejrůznějším opatřením, při jejichž zavádění se ne vždy setkává s jednoznačným souhlasem. Jak její kroky hodnotíte?
Každý rozumný člověk ví, že se v tomto případě střetává právo na život a osobní svoboda. Já tvrdím, že lidský život stojí výš než svoboda. V situaci, kdy vypukla pandemie, není možné povolovat lidem vycházet ven, aby se shromažďovali ve větších počtech, ale naopak je nutné jim přikázat, aby nosili roušky, nebo regulovat jejich vstup do obchodů. To, co vláda udělala, je z mého pohledu naprosto správné. Myslím, že jenom blázen by to zpochybňoval.
Přesto manželský pár právníků Vendula a David Zahumenští podali k Městskému soudu v Praze návrh na zrušení vládních opatření včetně vyhlášení nouzového stavu a některých dalších vládních opatření souvisejících s koronavirovou nákazou. Nabízejí také své služby při zastupování těch, kteří se budou domáhat škod způsobených těmi vládními opatřeními. Co si o tom myslíte?
Vadilo by vám, kdybyste kvůli koronaviru nemohli v létě cestovat do zahraničí?Anketa
Jak si ve srovnání s ostatními evropskými státy vede Česko z hlediska zvládání tohoto zcela mimořádného stavu? Jen připomenu, že vláda Andreje Babiše schytávala kritiku z obou stran. Nejprve ji tepal principál Jan Hrušínský, že kvůli "lehké chřipce" chce zlikvidovat jeho Divadlo Na Jezerce, v poslední době zase sílí kritika, že opatření měla přijít dřív, když vyhlášení nouzového stavu navrhoval ministr vnitra Jan Hamáček už 2. března.
Vláda si počínala naprosto správně. Ale vyhmátnout správný okamžik, kdy restrikce začít přijímat, je samozřejmě obtížné. Kdyby byl stav nouze vyhlášen už při prvních nakaženích, tak by se pomalu konaly demonstrace Milionu chvilek, na nichž by se vykřikovalo, že se vláda snad zbláznila. Já tvrdím, že postup přijímání opatření měl zcela regulérní průběh. Jediné, co bylo podle mě kritizováno celkem oprávněně, byl nedostatek roušek, respirátorů a dalšího zdravotnického ochranného materiálu. Ale když se rozhlédnete po světě, tak roušky nebyly nikde. Přečetl jsem si, že ve Spojených státech vyrábějí roušky z houbiček na nádobí, že si dávají lepenku kolem pusy. Roušky nejsou nikde, ve Francii, v Norsku. Nikdo nemohl tušit, že půjde o pandemii tak obrovského rozsahu. A Čína je teď skutečně jediná země, která ty ochranné pomůcky může dodávat. Samozřejmě z toho bude profitovat, její pomoc zadarmo nebude. Ta se nejen zaplatí, ale také se bude muset něco slíbit. Ale život člověka je nade vše, a tak vláda musela zajistit roušky z Číny. Ale pokud jde o sled vládních opatření, tak nemůžu vytknout nic, ten byl v pořádku.
Psali jsme:
Trochu jste zabrnkal na stejnou strunu jako generál Petr Pavel, který hovořil o ohrožení naší bezpečnosti, když jsme takto závislí na Číně. Ale copak existovalo jiné řešení, když se skoro veškerá výroba z bohatého Západu přesunula do Číny?
Jinou šanci opravdu nemáme. Jestli si někdo myslí, že spolupráce se seskupením, jako je třeba NATO, jsou zadarmo, tak se šíleně plete. Se členstvím v NATO na sebe berete závazek, že budete zvyšovat vojenské rozpočty a budete nakupovat letadla a další vojenskou výzbroj od zemí, které jsou právě členy NATO. Tak to je. To je politika. Ale podle mě je to poučení, že globalizace světa, kdy se v Číně vyrábí skoro všechno, je špatná. Čínu na nohy nepostavila Čína, Čínu na nohy postavil Západ a její levná pracovní síla, ze které západní výrobci profitovali, proto se výroba přesunula právě tam. To se nezjevilo jen tak. Čína sama ze sebe nezbohatla. Tohle je daň za to, jakým způsobem se vůči Číně postupovalo.
Kritika mířila i na prezidenta Miloše Zemana, že v této situaci veřejně nevystoupil, teprve ve čtvrtek odvysílala FTV Prima jeho předtočený televizní projev. Měl promluvit k národu dřív?
Ing. Miloš Zeman
Zmínil jste v negativním smyslu členy horní komory Parlamentu. Co se vám na počínání a postupu senátorů nelíbilo?
Především se mi vůbec nelíbily výstupy z jednání a ty hrozné hlášky. Pan Šilar, který urážel pana premiéra, je typický lidovec. Lidovec kouká k nebi, jestli uvidí Boha, ale nohy má v pekle. A to, co provedl pan Šilar i další, bylo špatně. V době, kdy tu máme stav nouze a kdy celá republika bojuje s tímhle virem, je kudla do zad něco tak strašně odporného, že pro to nemám slov. Přitom senátoři sami nic nedělali, jenom jednostranně kritizovali to či ono opatření, vyhlašovali, že to po karanténě bude někoho stát krky a hlavy. Zeptám se: Co udělal Senát? Nikdo z nich nenavrhl stav nouze, nikdo z nich nenavrhl povinné nošení roušky, nikdo z nich nenavrhl žádné opatření, které vláda přijímá. S tím vším přišli vládní činitelé. Senátoři neměli ani tolik slušnosti, aby řekli, když je tu takový stav, že se vzdávají dvou svých platů. Představitelé Senátu berou sto padesát tisíc měsíčně a i v téhle situaci si to nechají. Na jejich místě bych aspoň učinil symbolické gesto. Ale politika Quislingů a těch, co vrážejí kudlu do zad vlastním lidem ve chvíli, kdy se bojuje s nějakým nepřítelem, je odporná.
Chodím hodně mezi lidi a jejich vztah k Senátu je vesměs negativní. Senátoři mají legitimitu dvacet procent, ani ne, víc lidí do Senátu nevolí. Obávám se, jestli bude jejich chování v nynějším duchu pokračovat, že se senátoři budou volit sami jen se svými rodinnými příslušníky. Protože to, co předvedl Senát na svém posledním zasedání, bylo vrcholně trapné. To byl skoro pokus o nějaký puč nebo něco takového. A to nemůže veřejnost přejít. Tvrdím, že strana, která si dá jako jeden z hlavních svých cílů parlamentních voleb zrušení Senátu, bude úspěšná. Protože lidé mají Senátu plné zuby.
Tak máte pravdu v tom, že třeba vámi zmiňovaného Petra Šilara volilo pouhopouhých 9,5 procenta oprávněných voličů v obvodu Ústí nad Orlicí. To znamená, že nezastupuje ani každého desátého z daného obvodu, což obzvlášť ve světle jeho siláckých výroků vyznívá dost směšně. O čem to podle vás vypovídá?
Něco to svědčí o jejich povaze a charakteru. Kdyby mě zvolilo devět a půl procenta občanů v daném obvodu, tak tu funkci ani nepřijmu. Co bych to byl za senátora?
Senátoři ale nikomu v této mimořádné situaci nepomohou, rozhodnutí zůstávají na bedrech členů vlády. Jak by měla řešit nastalou situaci, kdy se ze všech stran ozývá, aby stát pomohl a kompenzoval vzniklé škody?
Já tomu říkám: „Musíte zešpičatit tužku do hrotu“. Na vrcholu stojí prezident, který ale zatím, bohužel, tu roli špičky neplní, a tak ji logicky převzal Andrej Babiš. Jenom mu vytýkám, že se snaží za každou cenu ukazovat, že je tím hrotem tužky u všech akcí. Být jím, tak posílám na tiskové konference šéfa krizového štábu, ministra vnitra, ministra zdravotnictví a sám stojím trochu stranu. Takhle na sebe zbytečně připoutává pozornost úplně ve všem. Je pochopitelné, že každý z představitelů i opozičních stran se chce při této příležitosti zalíbit tím, že požaduje nějakou pomoc pro určité skupiny. Nelíbí se mi ale útoky na to, že byla špatně přijímána opatření a že měla být přijímána jinak. Tak ať řeknou jak. Nikdo z nich nic neřekl. Obecně mluví o pomoci podnikatelům, to je hezké, ale jak? Já bych chtěl, aby tu bylo jarní počasí a pětadvacet stupňů, ale jak to provést? Takže zbožná přání a vzletné fráze, to není politika.
Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, jehož nikdo nemůže podezírat z negativního postoje k Evropské unii, v rozhovoru pro iDnes řekl, že evropské instituce měly během pandemie koronaviru reagovat rychleji a že zaspaly. V živé paměti je také myšlenkový obrat předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která tepala členské země za uzavírání hranic, aby po pár dnech zcela obrátila s tím, že situaci podcenila. Neukázalo se, že EU je tu jen pro dobré časy, v horších s ničím nepomůže?
Ano, počínala si zmateně, stejně jako si zmateně počínala celá Evropa. Itálie nechala pandemii zajít tak daleko, že prožívá skutečnou katastrofu. Totéž je Francie, totéž Španělsko i Německo. Když tyhle země mají největší zastoupení v Evropské unii, tak postup špiček EU nemohl být jiný než zmatený, když zmatené byly kroky těch členských států. Mohli bychom říkat, že předsedkyně Evropské komise řekla něco, po pár dnech otočila a udělala salto mortale, a chtít ať odstoupí. Jen se zeptám, k čemu takové návrhy a takové okopávání je. Pro mě je důležité, že změnila názor ve správném směru a že si je vědoma, že udělala chybu. Ale není tu důvod, abychom vystupovali z Evropské unie nebo abychom sundavali z funkcí vrcholné představitele EU. To se prostě nedělá. Kudla do zad v situaci, kdy se bojuje proti nepříteli, je to nejhorší, co může být. To je stejné, jako kdyby Rusové bránili Moskvu a při útoku by začali svrhávat vrcholné špičky politické moci a dávali tam jiné, tak by prohráli. Ti vojáci se musí semknout za tím vedením. A tak je to i s národem, který je vystaven smrtelnému nebezpečí v podobě COVID-19.
Jak to semknutí vnímáte v rámci České republiky? Myslíte, že vyhrává soudržnost a ochota pomocí nad bezohledností, ať už v podobě nenošení roušek či jiné?
Výrazně převažující je disciplína a ztotožnění se s těmi opatřeními, protože nikdo nechce onemocnět a nikdo nechce zemřít. V každé skupině, v každém kolektivu, v každém národě se najdou blbci. A to jsou bezohlední lidé, kteří koukají jenom na sebe. Je nezajímají ti ostatní. Roušky nejsou kvůli mně. Roušku nosím kvůli tomu, abych chránil ostatní. Ale když je někdo sobec, jako je pan Hrušínský, který předvedl něco vrcholně nevkusného, tak uvažuje jenom podle sebe a národ mu je ukradený.
Jsme ve stavu nouze. To mě přivádí na myšlenku, zda v době, kdy potřebným pomáhá zcela nezištně spousta dobrovolníků, tak není vůbec slyšet o organizaci Člověk v tísni, která jinak sosá od státu a státních organizací miliony horem dolem na pomoc v zahraničí, ale když by teď měla pomoci v tuzemsku, není o ní vůbec slyšet. Zmohla se jen na prohlášení, že se nacházíme ve výjimečné situaci a že Člověk v tísni se zabývá pomocí lidem v krizích, válkách a složitých situacích, ale podstata epidemie je jiná. Bylo naivní očekávat, že by Člověk v tísni pomohl svým spoluobčanům v nouzi?
Samozřejmě když mám spolek, který se takhle jmenuje, tak od něj skutečně očekávám pomoc lidem, kteří jsou v tísni. Není možné pomáhat lidem v tísni v Angole nebo v Mozambiku a na vlastní lidi zapomenout. Také postrádám jejich zviditelnění a vůbec nevím, že by Člověk v tísni nějakou aktivitu vyvíjel. Třeba se pletu. Nechci ho soudit, jen říkám, že jsem od něj nezaznamenal žádné aktivity. Pokud by Člověk v tísni žádné aktivity opravdu nevyvíjel, tak je to špatně. Ale pokud nějaké vyvíjejí, tak ať o tom dá rychle vědět.
Jak pandemie koronaviru změní život u nás, ale i ve světě?
Určitě se změní nahlížení lidí na to, jaký je smysl života, protože lidský život a lidské zdraví má hodnotu nejvyšší. A jestli máte osmnáct milionů, nebo jenom pět set tisíc, je úplně jedno, protože vás čeká stejný osud. To samé je v součinnosti. Soudržnost, která se projevovala v tom, že se šily a rozdávaly roušky, že lidé mysleli i na druhé, nejen na sebe, to je obrovská devíza. Jinak svět už nemůže být stejný jako dosud. Řeknu to jinak. Žádný stát a dokonce ani žádný kontinent nemůže boj s koronavirem vyhrát. Protože ten boj musí vyhrát celé lidstvo, celá planeta. I kdybychom nakrásně vymýtili koronavirus z Česka, tak se sem cestovním ruchem znovu dostane. Musí se na něj najít lék a opatření proti nákaze musí být celosvětová, to znamená restriktivní. Pokud na to bude nějaký stát kašlat, tak bude škodit všem ostatním. Jen celý svět může uspět v tomto boji, tak se musí nahlížet i na ty kroky, které jednotlivé státy a velmoci dělají. Podle mě to bude směřovat proti globalizaci, abychom nebyli až příliš závislí na Číně, ale třeba i na Spojených státech. To je totiž nepřijatelné, Evropa musí najít nějaký modus vivendi, aby se z toho vymanila. Pak by se měla přijmout nějaká celoplanetární – vím, zní to idealisticky – opatření. Vždyť nás však může ohrozit jakýkoli asteroid, vždyť nás může ohrozit cokoli zavlečeného z vesmíru. Na to musí být lidstvo připraveno. Tohle vnímám jako varovně vztyčený prst před tím, co by se mohlo stát, kdyby přišlo ještě něco horšího.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník
