Alimuddin Usmani, Švýcaročech: Ano, nepřijímat masivně přistěhovalce. Někteří, kteří dostali azyl, odjeli zpět na dovolenou. Média chválí imigraci, to dráždí lidi

14.10.2015 4:49

ROZHOVOR Švýcarský novinář Alimuddin Usmani se pro ParlamentníListy.cz podělil o své zkušenosti člověka žijícího ve Švýcarsku a zároveň – díky pákistánským předkům – orientujícího se v zeměpise muslimského světa. Představuje proto značně neortodoxní pohled na migrační vlnu, který je vzdálen běžnému vnímání a ještě více postojům oficiálních médií. Ta jsou prý mimochodem ve Švýcarsku odtržena od většinového mínění podobně jako u nás.

Alimuddin Usmani, Švýcaročech: Ano, nepřijímat masivně přistěhovalce. Někteří, kteří dostali azyl, odjeli zpět na dovolenou. Média chválí imigraci, to dráždí lidi
Foto: Radim Panenka
Popisek: Uprchlíci před autobusovým nádražím v Bělehradě. Do Srbska denně dorazí až tisíc imigrantů, kteří chtějí do EU. Hlavně do Německa či Švédska.

Žijete ve Švýcarsku, které není členem EU. Jak se letošní „migrační krize“ projevuje v této zemi?

Situace je ve Švýcarsku poměrně klidná. Nemáme žádné velké přílivy syrských uprchlíků, ti prozatím preferují spíše Německo. Odhady ke konci roku jsou 30 000 nových žádostí o azyl. Pro srovnání, v roce 2014 jich bylo 23 765.

Jak se Švýcaři stavějí k pomoci běžencům? Převládá spíše snaha pomoci uprchlíkům, nebo obavy z přílivu většího množství osob odlišné kultury?

Společnost se staví spíše rozdílně k této otázce. Část švýcarských občanů a většina politických stran vyzývá k větší solidaritě vůči uprchlíkům. Další část Švýcarů a pravicová strana SVP odsuzuje zneužívání azylu. Mezi žadateli o azyl jsou nejvíce zastoupeni Eritrejci. Mnoho z nich je závislých na podpoře. Média dokonce zjistila, že někteří Eritrejci, kterým byl udělen azyl, odjeli na dovolenou do Eritreje, kde měli být údajně politicky pronásledováni. Tito migranti jsou ovšem méně vítáni než například Čechoslováci v 70. letech, kteří se snadněji integrovali jak kulturně, tak pracovně.

Sám mám zkušenost, že Švýcarsko v devadesátých letech přijalo množství uprchlíků například z Bosny, kteří byli rovněž muslimského vyznání. Jak se v zemi podařila jejich integrace?

Většina muslimů ve Švýcarsku skutečně pochází z Balkánu nebo Turecka. Podle zprávy Federální komise pro otázky migrace z roku 2010 pouze 10–15 % muslimů dodržuje striktně náboženské rituály. Ostatní jsou spíše vlažní. Globálně je švýcarský systém integrace poměrně efektivní, i když samozřejmě přistěhovalectví představuje určité problémy. Ty jsou nicméně více společenského než náboženského charakteru. Problém je spíše ve větším množství přistěhovalců najednou než s islámem.

Jak je to vůbec s vaším původem a vztahem ke Švýcarsku?

Narodil jsem se ve Švýcarsku a mám tři národnosti: švýcarskou, pákistánskou a českou. Můj pákistánský otec studoval doktorát v Praze na pozvání ČSSR koncem 60. let. Pak si našel práci v OSN v Ženevě. Moje matka je původem Češka. Ženeva je mezinárodní město a můj původ nebyl ve škole žádnou výjimkou, takže jsem s tím neměl problémy. Žádnou diskriminaci jsem nikdy nepociťoval.

Jaký je ve Švýcarsku pohled na to, jak se k migrační krizi staví EU? Jak je to reflektováno například v tamním tisku?

Institucionální média podle mého názoru sympatizují s migranty více než běžná populace. Média zdůrazňují především neštěstí a utrpení uprchlíků a nedávají dostatek hlasu těm, kteří kritizují masivní imigraci. Politické a ekonomické elity také stále mluví pozitivně o přistěhovalectví. Tento offset poněkud dráždí lidi, kteří se obracejí stále častěji na jiné zdroje informací včetně internetu.

Píše se ve Švýcarsku o „pozvání“ syrských uprchlíků od Angely Merkelové? A pokud ano, jakým způsobem?

Média uznávají, že sílí kritika politiky Angely Merkelové v Německu a v dalších evropských zemích. Nicméně většina z médií nekritizuje přímo německou kancléřku, která podle mě přilákala celý svět do Evropy.

Jak se Švýcarsko dívá na intervence Západu v Iráku, Libyi nebo v Sýrii, které podle některých jsou prvotní příčinou běženecké vlny? Objevuje se zde například postoj „Západ to tam rozhasil, tak by se teď měl postarat o následky“?

Švýcarsko má kvůli své neutralitě a časté roli zprostředkovatele v konfliktech po celém světě zvláštní postavení. Jistě, politika vojenských intervencí ze strany USA a Francie nese odpovědnost za chaos, který plodí tyto vlny uprchlíků. V roce 2012 šéf francouzské diplomacie Laurent Fabius (který nedávno omdlel v Praze) řekl, že syrský prezident si nezaslouží být na Zemi. Osobně se domnívám, že to byla výzva k Asadově vraždě a povzbuzení džihádistů, aby destabilizovali Sýrii. Dnes přitom Francie v této politice pokračuje. Švýcarská diplomacie se naopak domnívá, že prezident Bašár Asad by měl být také zúčastněnou stranou jednání.

Jak se vy sám díváte na postoj ČR, Slovenska a Maďarska ostře protestujících proti hlavnímu názorovému proudu v EU?

Myslím, že je legitimní, aby stát kontroloval své hranice a rozhodoval o své migrační politice. Čeští, maďarští a slovenští občané mají štěstí, že většina politických stran s nimi souhlasí v imigrační otázce.

Máte díky svému původu nějaké poznatky o tom, jací lidé míří do Evropy? Jsou dva extrémní pohledy – podle jednoho jde o zbídačené uprchlíky, podle druhého o vychytralé ekonomické migranty doplněné plánovaně vyslanými teroristy. Který postoj má podle vás blíž k realitě?

Lidé, kteří přijedou do Evropy, jsou kromě skutečných azylantů především lidé, kteří chtějí zlepšit svoji životní úroveň, často chtějí využívat sociální dávky, které se jim nabízejí. Většina z nich nejsou samozřejmě teroristé, ale nekontrolované přistěhovalectví představuje zjevné problémy s bezpečností a riziko terorismu může jen zvýšit.

V takto vypjaté době se daří konspiračním teoriím. Je podle vás možné, že tato imigrantská vlna byla nějakým způsobem iniciována uměle?

Tohle přistěhovalectví zjevně není přirozený jev. Například masivní šíření fotografie malého Ajlana je součástí globální komunikační kampaně, aby evropské národy přijaly toto přistěhovalectví, které destabilizuje evropské státy.

Jak se z vlastní zkušenosti díváte na názory, že běženci mohou být pro Evropu prospěšní? Mohou evropským ekonomikám skutečně něco přinést?

Přistěhovalci jsou zdrojem příjmů především pro zaměstnavatele. Část z nich má cenné dovednosti, které budou zajímat některé podniky. Další část přistěhovalců má malou nebo žádnou kvalifikaci, ti budou spíše brát podpory a budou žít na úkor daňových poplatníků. To znamená, že zaměstnavatelé budou privatizovat zisky a socializovat ztráty. Ve skutečnosti nejlepším zájmem domorodců je nepřijímat masivní přistěhovalectví.

Jací lidé z hlediska využitelnosti v ekonomice vůbec do Evropy přicházejí? Kolují různé informace od toho, že polovina běženců je negramotná, po informace, že dominantně utíká vzdělaná střední třída...

Německo má nedostatek učitelů. Což způsobuje problémy v poskytování kvalitního vzdělání pro nově příchozí. To, že utíká dominantně vzdělaná střední třída, je diskutabilní. Mezi uprchlíky jsou jistě dobře kvalifikovaní lidé, ale je těžko dávat nějaká čísla, protože nemáme o nich přesné informace a statistiky.

Máte nějaké informace od svých známých či kolegů o tom, jak se imigrantům dlouhodobě daří začleňovat do společnosti v jiných evropských zemích? Můžete jednotlivé země rozebrat obsáhleji?

Letos v létě jsem jel do severního Švédska, do města Luleå. Mluvil jsem s místními obyvateli, kteří mi řekli, že liberální přistěhovalecká politika je špatná. Švédsko je méně obydlené než Česká republika, a přesto obdrželo 80 000 žádostí o azyl v roce 2014 a očekává, že v letošním roce jich bude 150 000. Není možné asimilovat tolik lidí za tak krátkou dobu.

Také jsem cestoval do Mnichova na Oktoberfest. Německý restauratér alžírského původu mi řekl, že tam zatím nebyly žádné skutečné problémy s imigrací, on sám tam žije už 30 let a dobře se začlenil v německé společnosti. Ale uznával, že ve východním Německu, kde je velká nezaměstnanost, imigrace způsobuje problémy.

Alimuddin Usmani. Švýcarský novinář na volné noze, narodil se v Ženevě v roce 1979 a vystudoval mezinárodní vztahy na univerzitě v Ženevě. Publikuje v místním tisku a na internetu. Letos v květnu publikoval rozhovor s bývalým prezidentem Václavem Klausem na téma přistěhovalectví. Minulý týden vydal knihu rozhovorů (nakladatel Kontre Kulture) s britským saxofonistou a filozofem Giladem Atzmonem narozeným v Izraeli. Spoluzaložil web lapravda.ch s Josephem Navrátilem.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jakub Vosáhlo

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Profesor Jičínský: Sirotci? Postup Šojdrové se mi nelíbil. Celé to přeci začalo invazí USA

7:15 Profesor Jičínský: Sirotci? Postup Šojdrové se mi nelíbil. Celé to přeci začalo invazí USA

ROZHOVOR Bývalý politik a právník Zdeněk Jičínský se domnívá, že nový kandidát na ministra zahraničn…