Analytik Valenčík účtuje: Ruští zelení mužíčci v Itálii? Štětina ilustruje, že jsou horší nemoci než koronavirus. Nezávidím mu to

26.03.2020 21:42

ROZHOVOR „Budeme se potýkat i se zlou vůlí těch, kteří invazi koronaviru nezvládli a přes globální finanční nástroje to budou chtít naší zemi osladit, předpokládá vysokoškolský pedagog, docent Radim Valenčík. „Nejvíce vydělají jako vždy největší darebáci.“ Popisuje, že dojde k souběžnému poklesu výroby i příjmů obyvatelstva. Proto bude nutné povzbuzovat poptávku. „Zde máme dle mého názoru velké štěstí. Místopředseda vlády a dvojitý ministr Havlíček je tím nejpovolanějším člověkem. Jen doufám, že v zájmu záchrany co největšího množství lidských osudů a ekonomických hodnot se neuštve, nebo že se ho někteří nebudou snažit uštvat.“ Konstatuje také, že jsou nemoci horší než COVID-19. „Na ten může člověk jen umřít. To, co potkalo…“

Analytik Valenčík účtuje: Ruští zelení mužíčci v Itálii? Štětina ilustruje, že jsou horší nemoci než koronavirus. Nezávidím mu to
Foto: Hans Štembera
Popisek: Radim Valenčík
reklama

Pane docente, jak hodnotíte dosavadní kroky vlády v nouzovém stavu?

Nevěřím těm, kteří názorně ilustrují známý příměr – po bitvě je každý frajtr chytřejší než generál. Podle mě spíše platí, že vše se poznává ve srovnáních. Pokud se týká včasnosti a koncepčnosti opatření, tak jsme doložitelně reagovali o řád lépe, zdůrazňuji o řád lépe, než všechny evropské země G7 (Itálie, Francie, Británie, Německo). Tedy ten kdysi „bájný Západ“, který nám byl dáván za vzor. Naše vláda se maximálně snaží spolupracovat s odborníky, zatímco Leyenová se za selhání vedení EU vymlouvala tím, že ona a další ve vedení EU nejsou odborníci. Chápu, že v této situaci to naše „demoopozice“ nemá jednoduché. Ale je to její vlastní rozhodnutí, že se rozhodla ztrapňovat se.

A konkrétně ekonomická opatření? Vyplácení ošetřovného, poskytování půjček, prominutí záloh na placení daně z přijmu, kompenzace mzdových výdajů. Je to dostatečné? Co v opatřeních zatím postrádáte?

Osobně v nich nic nepostrádám. Jsou poměrně velkorysá, ale poptávku bude nutné táhnout, takže jsou asi adekvátní. Nejvíce mě trápí, jak účinně pomoci lidem, kteří v důsledku profese, kterou měli, utrpěli velké ztráty a docházejí jim prostředky k běžnému přežití. Problém je v tom, že zde paušální opatření jsou neúčinná a jakákoli individualizace je zneužitelná podobně, jako k tomu dochází v oblasti přídavků na bydlení. Zde vládě nezávidím. V některých případech by mohla pomoci příbuzenská či sousedská solidarita.

Fotogalerie: - Vylidněné metro

Pražské metro pocítilo v důsledku bezpečnostních o...
Informační plakát o bezpečnosti ve vestibulu metra
Informační plakát o bezpečnosti ve vestibulu metra
Zaměstnanci metra dezinfikují madla eskalátorů
Dezinfikované madlo eskalátoru
Pražské metro pocítilo v důsledku bezpečnostních o...


Někteří říkají, že si nemáme dělat hlavu s dluhy, že jsme ve válečném stavu. Ozývá se, že máme zapomenout slovo deficit. Můžeme?

Anketa

Vadí vám vládní nařízení, ať lidé během karantény nejezdí na chaty a chalupy?

9%
91%
hlasovalo: 24737 lidí
Musíme. Vzhledem k typu dopadů epidemie bude klíčové udržet dostatečnou úroveň poptávky (agregátní poptávky v makroekonomickém smyslu). Osobně jsem toho názoru, že ČNB by mohla značnou část tohoto dluhu monetizovat přímým odkupem státních dluhopisů. Snížení či alespoň „zneškodnění“ dluhu na delší dobu až o 200 miliard tímto způsobem je reálné. Patrně naše ekonomika unese i více. V důsledku typu dopadů na snížení agregátní poptávky u nás inflace při rozumné kombinaci monetární a fiskální politiky nehrozí. Některá opatření tímto směrem se již dělají. Mám na mysli legislativní opatření, která umožní ČNB rozšířit okruh operací na volném trhu. Zatím – i s ohledem na ostatní evropské země – byly její možnosti podvázány. Otázka je, co nám dovolí globální bankovní systém. Tady je důležité, aby veřejnost více věděla, jak tento systém funguje, a vystavila ty, kteří rozhodují, určité míře veřejné kontroly a tím i tlaku.

Ekonom Štěpán Křeček přirovnal dopady koronavirové nákazy k tomu, co může s ekonomikou udělat válka. Stojí to skutečně takto?

Zavádějící a svým způsobem i nebezpečné přirovnání, protože směřuje pozornost trochu jinam. Po válce, ve které se zničily obrovské hodnoty, nastupuje obnova, která působí jako velmi účinný výdajový multiplikátor. To umožňuje, aby se ekonomika velmi rychle vzpamatovala. V našem případě je situace jiná. Dojde k souběžnému poklesu výroby i příjmů obyvatelstva. Proto bude nutné povzbuzovat poptávku podporou těch, na které důsledky epidemie dopadnou jako na spotřebitele z hlediska jejich příjmů, ale také jako na výrobce. Zde máme dle mého názoru velké štěstí. Místopředseda vlády a dvojitý ministr Havlíček je tím nejpovolanějším člověkem. Jen doufám, že v zájmu záchrany co největšího množství lidských osudů a ekonomických hodnot se neuštve, nebo že se ho někteří nebudou snažit uštvat.

doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA

  • BPP
  • Trvale pověřený řízením ministerstva dopravy
  • místopředseda vlády


Může v této situaci pomoci například přijetí eura?

Těžko. Velmi by to ztížilo možnost monetizace dluhu, který při nápravě stavu nutně vznikne. Tady se budeme muset opřít o korunu.

Česko dostane z rozpočtu Evropské unie více než miliardu eur (přes 25,5 miliardy korun) na pomoc v boji s následky koronaviru. Máme za to být vděční? Dokazuje to, že EU v řešení krize obstála?

To jsou drobné. Dáváme do tzv. vyspělejších zemí EU mnohem více dalšími kanály. Důležité bude zejména jednání o výplatě dividend, mj. i z hlediska budoucnosti. 

Koronavirus stáhne evropské hospodářství do recese, ve druhém pololetí by se však ekonomika měla vrátit k růstu. Uvedl to viceprezident Evropské centrální banky. Sdílíte optimismus ohledně druhé poloviny roku? Co všechny ty provozovny a živnostníci, kteří nepřežijí ani první pololetí? Jak se oni postaví na nohy, až koronavirové nebezpečí opadne?

Ano. Už nyní je nutné začít uvažovat, jak postupně oživovat hospodářství. Ale podmínkou je dostat epidemii pod kontrolu. Protože teprve pak bude možné začít dělat kroky, které jsou k tomu nezbytné. A budeme se potýkat i se zlou vůlí těch, kteří invazi koronaviru nezvládli a přes globální finanční nástroje to budou chtít naší zemi osladit. První signály toho jsem již zaznamenal. Budu na to v nejbližších dnech reagovat na svém blogu.



Výjimečná opatření prý potrvají do půlky dubna, co to Česku přinese? Je to správné? A očekáváte, že jde o definitivní trvání, nebo se ještě bude prodlužovat?

Zatím jsou parametry vývoje epidemie u nás velmi příznivé. Ale od světa se nelze jen tak snadno izolovat. První kroky budou muset být směřovány k obnově výrobních aktivit v plném rozsahu, pak si těch ekonomických aktivit, které se i v oblasti spotřeby neobejdou bez širšího kontaktu mezi lidmi. To předpokládá plnou evidenci a plné izolování center nákazy. Považuji to za reálné, ale další omezení mohou trvat velmi dlouho. „Britský pokus“ řešit problém tím, že epidemii necháme volný průběh, zcela evidentně nevyšel. Dnes jsou tam omezení drastičtější než u nás a s mnohem menšími efekty.

Jak hodnotit dosavadní disciplinovanost obyvatel Česka? Obstáli? Co vypíchnout, ať už pozitivně, či negativně?

Bydlím v centru Prahy. Už několik dní několikanásobně ubylo lidí v ulicích a všichni nosí roušku. Mému kolegovi, který měl jen šátek, nabídla paní v obchodě vlastnoručně ušitou roušku. Když ji chtěl zaplatit, řekla mu, že v žádném případě peníze nevezme, protože všichni jsme lidé. Myslím, že se nejedná o ojedinělý případ, ale o typický.

Stále se objevují hlasy, že na chřipku a jiné nemoci umírá řádově víc lidí než na koronavirus. Dokonce zaznělo, že až se za pár měsíců budou vršit ekonomické škody, tak mnohým nebude zase tak záležet na životě anonymní babičky a budou protestovat proti omezením. Co na to říci?

Nepodceňovat, nepodceňovat, nepodceňovat. První a nejdůležitější je dostat nákazu pod kontrolu. A to zejména z hlediska fungování ekonomiky.

A co Itálie a Španělsko, které jsou ve vážných ekonomických problémech už teď? Co je čeká?

To lze jen těžko odhadnout. Opravdu nechci spekulovat. Nepůjde totiž jen o to, kdo přežije, ale také o to, jak se podaří, například z hlediska turistického ruchu, ale i obchodních styků, omezit přenos přes ty, kteří se mohou stát trvalými nositeli nákazy. 

Itálii pomohlo Rusko, přiletěli doktoři, co si o tom myslet? Máme v rámci EU přehodnotit vztah k Rusku?

Protiruská hysterie je dlouhodobě pěstována a nemá žádný základ. Rusko má dost svých problémů. Moderní historie ukazuje, že když někdo vleze tam, kam nebyl zván, znamená to pro něj dlouhodobé ztráty. Rusko po zkušenostech s Československem 68 a Afghánistánem 79 si to uvědomuje víc než jiné země, protože s tím má vlastní zkušenosti. V současné době by úplně stačilo, aby vedení některých zemí, mnohdy ne to skutečné, ale to skryté, to „deep“ zčásti ovládající mediální mainstream, přestalo podněcovat k nenávisti proti Rusku vymýšlením lží. Těch jsme byli svědky i v souvislosti s koronavirem před pár dny a bylo to tak trapné, že se obvinění vůči Rusku stáhla. Co je moc, to je moc. Vždyť skutečnými dezinformačními médii jsou ta, která neustále straší ruským vlivem.

Je podle vás možné, že se otevře i diskuse o přehodnocení sankcí vůči Rusku?

Sankce byly a jsou nesmysl. Ale Rusku pomohly pozvednout zemědělství. Problém Ruska je hlavně v tom, že přichází o velkou část finančních zdrojů, kterou vygenerují oligarchové či která vzniká korupcí ve velkém, a ta chybí při financování vlastní produkční základny.

Nad ruskou pomocí pro Itálii se už stihl pohoršit bývalý europoslanec Jaromír Štětina slovy: „Ruská armáda pošle do Itálie svou jednotku. Bojovat proti koronaviru. Je to stejně rafinované jako metoda zelených mužíčků. Bude to první jednotka ruské armády na území Evropské unie.“ Později Štětina dodal: „Nevylučuju, že nám Kreml opět nabídne bratrskou pomoc. Mají v tom praxi. Jsou u nás politici, kteří ji rádi přijmou, aby svým voličům ukázali, jak efektivně brání zemi před zákeřným virem. A máme je tu zase.“ Hrozí nám něco takového?

Anketa

Má prof. Roman Prymula, předseda krizového štábu, vaši důvěru?

94%
6%
hlasovalo: 32570 lidí
Vaši otázku nemohu brát jinak než jako řečnickou. A pokud jde o Štětinu, tak ten už dlouhou dobu na svém příkladu ilustruje, že jsou nemoci horší než COVID-19. Na ten může člověk jen umřít. To, co potkalo chudáka Štětinu, mu nezávidím.

Co bude s unijní protiruskou a proukrajinskou agendou, započatou na přelomu let 2013 a 2014? Změní se?

Změní se toho velmi mnoho. Například už proto, že se bude srovnávat průběh a dopady epidemie na Ukrajině a v Rusku.

Ještě k ekonomice z globálního hlediska: Lze mluvit o konci globalizované společnosti? Budou teď státy chtít být soběstačnější?

Rozumná globalizace nikdy nebyla protikladem lokální soběstačnosti. Globalizace je především přirozený proces doprovázející rozvoj lidstva. Půjde spíše o to, že epidemie umožní korigovat některé excesy pocházející ze zneužití procesu globalizace a ze vnucované globalizace.

Otevře se podle vás v nadcházejících měsících otázka většího zdaňování nadnárodních korporací?

Patrně je to nereálné jako Tobinova daň. Jednak síla, která proti tomu stojí, je obrovská. Jednak jakkoli sofistikovaný systém lze snadno obejít, resp. ti nejmocnější ho dokážou obejít.

Je někdo, kdo na koronaviru vydělá? Bude to Čína? Varovné hlasy se začínají ozývat i v USA. Bývalý poradce prezidenta Trumpa Curtis Ellis varuje, že Čína hodlá prohloubit svou dominanci na trhu v klíčových odvětvích a posílit závislost zemí na své výrobě. Právě díky koronaviru, protože když se továrny na Západě zavírají, ty čínské se probouzejí ze spánku. Je skutečně možné, že Čína využije situace a upevní si velmocenské postavení?

Nejvíce vydělají jako vždy největší darebáci. Čína, která epidemii zvládla pro mě nečekaným způsobem, patrně posílí. Ale mohou na tom vydělat i normální lidé, kterých je velká většina, když budou pozorně sledovat, co se děje, jak COVID-19 „vybarvuje charaktery“, ale také obnažuje mechanismy fungování současného světa a současné globální moci. Chce to pozorně se dívat a přemýšlet.

Může koronavirová krize nějakým způsobem ohrozit světovou dominanci USA?

Může jen urychlit některé procesy. Světová dominance USA dnes už existuje jen v oblasti destruktivní. Jdeme do nového světa bez těch, kteří chtějí rozhodovat za druhé a na jejich úkor.

Na závěr, pane docente, jak vše zvládáte vy a co vaši studenti?

Mám víc práce než dříve. Dokončil jsem redigování pracovní verze týmově zpracované monografie o bohatství a chudobě, nyní ji dávám k veřejné diskusi na svém blogu, viz: http://radimvalencik.pise.cz/7657-bohatstvi-a-chudoba-jako-problem-1.html Se studenty jsem komunikoval mailem a nyní jsme přešli na skupinovou komunikaci Skypem. Je to velmi zajímavé, ale upletl jsem tím na sebe bič, protože času ještě ubylo. Ale je to zajímavé a přínosné. Užijeme si i trochu legrace. Většina studentů je moc fajn.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Daniela Černá
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

,,Ta rozežranost! Umělci, ČT. Důchodci vychcípat? Pitomci." Pavel Černocký k situaci: Jmenoval konkrétně, hodně

4:44 ,,Ta rozežranost! Umělci, ČT. Důchodci vychcípat? Pitomci." Pavel Černocký k situaci: Jmenoval konkrétně, hodně

ROZHOVOR „Naštvalo mě to bolestínství a sebelitování lidí s nekonečně většími příjmy, než má většina…