Arménský historik: Merkelová dělá ostudu a Evropa je slabá. Když islám postupně ovládá Evropu, Vatikánu to nevadí a mlčí. Imigranty vrátit tam, odkud přišli?

Co říkáte teroristickým útokům v Nice, podřezání katolického kněze, útokům v Německu? Není pomalu dne, aby nebyla zpráva o nějakém útoku muslimských imigrantů na Evropany…

To je jenom začátek. Islám uznává jen jednu morálku – sílu. A když ji nevidí, bude pokračovat dál. Evropa má slabé a nesrozumitelné zákony, které umožňují vše.

Kdo podle vás nese za útoky muslimských imigrantů a jejich kriminalitu zodpovědnost?

Odpovědnost nese slabá bruselská imigrační politika. Europarlament, Angela Merkelová a Martin Schultz se svou primitivní, nesrozumitelnou migrační politikou dělají ostudu nejen sami sobě, ale celému křesťanskému světu. Budoucí generace se za ně budou muset stydět.

I když hledáme viníka jinde, musíme mít odvahu přiznat si, že hlavní vinu nesou oni se svými „zvláštními“ zákony. Pokud mají čest a důstojnost, měli by odstoupit ze svých funkcí a dát příležitost europatriotům. Ponechme stranou, že když dnes islám postupně ovládá Evropu, Vatikánu to nevadí a mlčí.

A jak problém nepřátelských imigrantů vyřešit?

Za prvé – zvýšit porodnost Evropanů. Za druhé – zastavit příliv imigrantů a všechny vrátit tam, odkud přišli, a řešit problémy tam, jak řekl Miloš Zeman. Za třetí – ty, kteří zůstanou v Evropě, donutit, aby přijali evropskou kulturu a křesťanství.

Papež František řekl, že „není správné a není spravedlivé tvrdit, že islám je teroristický“. Islám dle něho chce mír… To tvrdí i Tomáš Halík…

Korán každému muslimovi dává sílu a má velice slušné zákony. Jenom je agresivní vůči jiným náboženstvím, samozřejmě také proti křesťanům. „Vy, kteří věříte! Neberte si za přátele lid, na nějž se Bůh rozhněval, ten ztratil naději na život budoucí, tak jako ji ztratili nevěřící ohledně obyvatel hrobu.“ (Korán, CVIII, Súra 60, Zkoušená)

Naproti tomu, kardinál Duka a arcibiskup Graubner uvedli k podřezání kněze: „Chceme připomenout, že nešlo o výjimečný čin osamělého šílence, ale o čin, který jen dovršil stále narůstající počet útoků na křesťanské kostely, modlitebny a synagogy po celé Evropě. Útoků, o nichž většinou mlčí jak média, tak politici. Jen ve Francii bylo v roce 2014 zaznamenáno na 600 takovýchto útoků žhářství, vandalismu a podobně, což v těchto dnech vyvrcholilo i lidskými oběťmi. Meziročně šlo o 80% navýšení takových útoků. Buďme si vědomi, že je třeba chránit a bránit naši civilizaci, postavenou na židokřesťanských základech.“ Co byste řekl k tomuto?

Když Evropané kolonizovali dva americké kontinenty, za 200 let, v 16. a 17. století zavraždili kolem 30 milionů Indiánů, protože nechtěli přijmout křesťanství.

Útoky, žhářství, vandalismus, znásilňování – a bude ještě hůř, pokud nebude mít Evropa silné a rozumné zákony. Ve Francii a Anglii umožnili v 50. letech muslimům koupit kolem 100 nefungujících kostelů a udělat si z nich mešity. Není správné říkat „židokřesťanské základy“. Islámská invaze do Evropy podle mého vyhovuje i Židům.

Profesor a katolický kněz Piťha řekl ve své promluvě: „Co je Evropa? Evropa není geografický pojem, ale pojem civilizační a kulturní. Je definována jako oblast, kde je uctíván křesťanský Bůh. Evropané si to uvědomili, když byli konfrontováni s jinou civilizací, která vyznává jiného boha. Je to zásadním způsobem jiná civilizace, protože mezi milosrdným, nesmírně lidským a odpouštějícím Bohem, ochráncem a zachráncem – a Alláhem, nelítostně tvrdým bohem muslimů, je velký rozdíl. Křesťanství je náboženství, které už od Starého zákona, který Kristus naplnil, dovršil, ale nezrušil, považuje člověka za svobodného. Dává mu právo se rozhodovat a žádá jeho odpovědnost. Alláh, vyžadující naprostou poslušnost člověka, činí z něho otroka. Křesťanství hlásající pokoj je zjevně náboženstvím života; islám vyhlašující džihád je naopak náboženstvím smrti. Řekl jsem, že Evropa je územím. Území se musí hájit. Od první chvíle byl vztah mezi křesťanstvím a islámem charakterizován válkou o hranice dvou náboženství. Od počátku jde o džihád, boj na život a na smrt. Zapomněli jsme na to a najednou si nevíme rady.“ Co si o tom myslíte?

Křesťanství a islám jsou dnes celosvětově rozšířeny proto, že se stovky let agresivně šířily za pomoci síly a propagandy. Do 50.-60. let minulého století byla většina světa kolonií Evropanů (téměř celá Afrika, Amerika, Indie, Austrálie a tak dále). A ze všech těch zemí Evropané čerpali bohatství, ne jenom zlato, ale téměř vše, co mohli. Proto se Evropa stala bohatou.

Alexandr Veliký, když ovládl Persii (dnešní Írán) a viděl bohatství krále Dareha, plakal radostí. Do Evropy odvezl 4500 vozů plných zlata a dalšího bohatství.

Nejvíce věřících na naší planetě tvoří křesťané a muslimové. Ale není to proto, že by tato dvě náboženství byla nejlepší a nabízela nejvyšší pravdu. Tyto dvě víry jsou na rozdíl od ostatních nejagresivnější a vždy se v dějinách šířily „ohněm a mečem“.

Takto dnes vypadá celosvětová populace: křesťanství 31,5 %, islám 23 %, hinduismus 14 %, čínská tradiční náboženství 5,5 %, buddhismus 5,25 %, judaismus 0,2 %.

Jaký je váš názor na Donalda Trumpa. Je označován za islamofobního agenta Putina...

Ve svém čase, když se sblížili Ronald Reagan a Michail Gorbačov, měla z toho prospěch Amerika i Evropa (rozpad Sovětského svazu, nezávislost Polska, Československa a tak dále). Evropa musí mít odvahu přiznat si, které tři země jsou nejsilnější – USA, Rusko a EU mohou spravedlivě řešit mezinárodní problémy.

Na druhou stranu, europarlament si nesmí dovolit diktovat svou vůli jiným zemím mimo EU. Bývalý kyrgyzský prezident řekl: „Pánové Evropani, nediktujte nám, jak budeme tančit v našem domě, dejte nám pokoj.“

Jednoduchá, ale současně složitá otázka. Co se v Turecku vlastně stalo? Objevují se spekulace, že šlo o vládou zinscenovanou záležitost, jiná verze praví, že v puči měly prsty USA kvůli sbližování Turecka s Ruskem… Co si o tom myslíte vy?

Turecko se začalo sbližovat s Ruskem až po puči. USA daly přednost Güllenovi a chtěly Ergodana odstranit kvůli podezřelým politickým praktikám. Rusko nádherně využilo situace ve správném čase a kvůli svým zájmům pomohlo Erdoganovi zůstat ve vlasti a pomohlo mu zmařit puč necelou půlhodinu předtím, než by byl odstraněn. Proto se Erdogan tak sbližuje s Ruskem. Rusové to udělali kvůli svým vlastním zájmům.

Jaký bude mít puč dopad na vztahy Turecka s USA? Turecko tvrdí, že za pučem stojí vámi zmíněný v USA žijící klerik Fethullah Güllen, a požaduje jeho vydání. Turecký premiér Binali Yildirim uvedl, že „každá země, která chrání Fethullaha Güllena, bude pro Turecko nepřítelem“.

Jeden starý řecký filozof ve svém čase psal: „V politice není věčný přítel ani věčný nepřítel. Dnešní nepřítel se může zítra stát tvým přítelem a přítel nepřítelem.“

Jaký dopad bude mít dle vás celá záležitost na vztahy s Ruskem? Bude oteplení vztahů s Ruskem stálejší záležitostí?

Dočasně ano. Mezi Ruskem a Tureckem boudou „dobré“ vztahy a Rusku to vyhovuje kvůli jeho bezpečnosti, aby oslabilo USA. Tomu dobře rozumí i Turecko a momentálně potřebuje Rusko. V jiných časech bude potřebovat kamarádit s EU a s USA. V budoucnosti bude pro Rusko nejnebezpečnější nepřítel Turecko. Rusové se 100-150 let snažili zlikvidovat Turecko. Nebýt Evropy a její pomoci, podařilo by se jim to. A Evropa Turky podporuje také kvůli svým vlastním zájmům, aby se z Ruska nestala supervelmoc.

Jaký vliv to bude mít na vztah s EU a na dohodu o imigraci? Erdogan zahájil tažení proti soudcům a opozici. Nezhorší porušování lidských práv vztah Turecka a EU? Není to příležitost, jak hledat vlastní evropské řešení migrační krize bez Turecka?

Turecko ovládá všechny politické hry a je nejlepší politický herec na světě. Turecko bude vždy udržovat normální vztahy s EU. Ztratit EU a USA znamená pro Turecko otevření dveří ruské expanzi. Evropa ponižuje sama sebe, když spoléhá na tureckou pomoc. Ukazuje tím svou slabost.

Nevyužije Erdogan současnou situaci k dokonání „převratu“ atatürkovské republiky v islámskou Osmanskou říši? A nemůže dojít k „diplomatické revoluci“? K odpoutání se Turecka od USA a Evropy? Do jaké míry USA potřebují Turecko, a naopak?

Tady nejde o „převrat“ atatürkovské republiky v islámskou Osmanskou říši. Ve většině muslimských zemí umožňuje zákon i „tradice“ zůstat v čele státu do konce života. Erdogan se všemi „zákonnými“ způsoby snaží prosadit, aby i on mohl být v čele státu do smrti.

Po nějakém čase se bude Turecko opět přátelit s USA a s Evropou, a můžu říct, kdy to bude. O to se nepostará Turecko, ale nejvíce USA a EU, aby nedalo Turecko přednost Rusku. Turecko téměř vždy vyšlo vítězně z nejrůznějších politických situací. Jeden turecký historik před 100 lety psal: „Raduj se, Turku, vždyť Slunce šťastné je nad tvou hlavou.“

Jaké jsou nyní vztahy Arménie s USA, Tureckem, Ruskem a Evropskou unií?

Arménie má i se svou slabou ekonomikou nejdůležitější geografickou polohu. Amerika i EU udržují s Arménií hlavně formální vztahy, je to silná karta ve hře proti Rusku. V roce 1915 při arménské genocidě šlo o tichou podporu ze strany Německa. Nejlepší vztahy má Arménie s Ruskem. Přátelství Arménů a Rusů dává Rusům možnost mít vliv na Kavkaze a tím zavírá cestu Turkům do Ázerbájdžánu a do Střední Asie. A Arménům to zaručuje ochranu proti turecké expanzi.

Arménie a Turecko mají velmi chladné vztahy a hranice mezi nimi je uzavřená, kvůli arménské genocidě z roku 1915. Arménský lid nikdy nezapomene na svou bolest a vždy bude požadovat vrácení téměř 200 000 km² svého teritoria. A ne jenom Arméni. Dnešní jihovýchod, téměř 80 000 km², patří Kurdům. Ti žili v sousedství Arménie 2000 let před tureckou expanzí.

Na konec můžu opět říci staré řecké přísloví. „Abys mohl vyhrát, nesmíš spoléhat pouze na svou sílu, i když víš, že jsi silnější než protivník. Musíš znát silné i slabé strany protivníka.“ Bohužel, europolitiky to nezajímá – a prohrají.

Ašot Arakeljan se narodil v Arménii. Vzhledem k tomu, že všichni Arméni jsou pokřtění, vyznává také on náboženství křesťanské gregoriánské. Ašot Arakeljan je čestným členem katedry historie Arménie Jerevanského pedagogického institutu, členem Unie výtvarných umělců v ČR, Arménii i Náhorním Karabachu. V roce 1972 vystudoval Fakultu historie Pedagogického institutu v Jerevanu, kde po ukončení studia působil jako vedoucí kabinetu a profesor historie Arménie. Na témže institutu vystudoval i moderní malbu. Každoročně se zúčastňuje mnoha kolektivních výstav jak u nás, tak v Německu, Itálii, Rusku, v Arménii a na Slovensku. S manželkou a dcerou žije na Slovácku v Horním Němčí.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.