Právo a spravedlnost dosáhlo po dlouhých osmi letech volebního vítězství. Tentokrát ovšem takového, že může v Polsku vládnout takřka samo. V čem se polští voliči změnili?

Lidé u nás už měli dost vládnoucí koalice PO–PSL. Ano, za osm let se udělalo hodně, ale podstatné se neudělalo. Máme dálnice, rychlé silnice. To ano. Vláda se chlubila, co dokázala proinvestovat evropských peněz, ale lidé cítili, že to není pravda. Výdělky lidí – zejména na venkově – nerostly a život jim otravovalo mnoho afér vládních politiků. Bez ohledu na ekonomický růst nás trápí vysoká nezaměstnanost. Jsou nářky na nedostupnost lékařské péče a nemožnost dostat se ke specialistovi, na bídu a malé důchody. Také domoci se práva je v Polsku obtížné. Soudy trvají neúměrně dlouho. Fatální bylo ovládnutí veřejných médií vládnoucí garniturou. Televize a rozhlas se staly stranickou hlásnou troubou vlády. Lidi to popuzovalo. Slyšel jsem názor, že se Poláci  nudili, a proto šli k volbám. Tak to není. Chtěli jsme něco nového. A proto vyhrála strana Jaroslawa Kaczynského. Nelhali – a to jim přineslo vítězství.  
 

Do Sejmu se dostalo pouze pět stran. Poslední tři s mimořádným odstupem na vítěze. Vypadla třeba amorální strana podporující nátlakové menšiny, kupř. homosexuály. Čím to?