Vy jste byl jedním z těch, které pan prezident v sobotu na Pražském hradě vyznamenal. Jaké z toho máte pocity?  Bylo to pro vás překvapení a berete to jako velkou čest?

Odpověděl jste za mne. Překvapení to bylo obrovské, čest je to neskutečná. Když se člověk podívá na tu plejádu úžasných osobností, které prošly touto „zkouškou dospělosti“, ať už si vzpomenu z minulosti třeba na Jana Kačera, Jiřího Suchého… Zástupy lidí, kterých si člověk velice považuje a velice cení, je to pro mne samozřejmě obrovský pocit určitého závazku. Být v tomto klubu, to už něco znamená.

Proti vašemu vyznamenání se ozývá z některých stran kritika. Například kandidát na prezidenta Horáček se nejdříve opřel do Miloše Zemana, poté zaútočil slovně i na vás. Zahrnul vás mezi lidi, o které by si podle jeho slov člověk ani kolo neopřel. Nazval vás neblahou normalizační figurou a tradičním sluhou všeho protičeského. Doslova také napsal: „To se až srdce svírá. Skvělí lidé, české vzory jsou ve Vladislavském sále rukojmím Petra Žantovského a jiných, za něž se stydím.“ Co na to říkáte?

Já jsem si svého času říkal, že se k pitomostem vyjadřovat nebudu. Mě na tomto vyjádření zaujala jedna pasáž – všechno ostatní je klišé. Fascinuje mě ta formulace, že ta masa lidí ve Vladislavském sále byla podle něj mými rukojmími. To je opravdu hodně velká nadsázka. Od prvního okamžiku, kdy jsem si to přečetl, jsem o tom přemýšlel a tu větu jsem doteď nepochopil. Takže buďto pan Horáček mluví tak sofistikovaně, že na to nestačím intelektuálně, nebo je to prostě blábol. Protože více vysvětlení nemám.

Tím ovšem kritika nekončí. Například Josef Kopecký se opřel nejen do vás, ale i do ParlamentníchListů.cz. Napsal: Netušíte někdo, zda byl Petr Žantovský oceněn za novinařinu před rokem 1989, za tu dnešní pro prezidentovy milé Parlamentní listy, nebo za podporu opoziční smlouvy? A stejně tak i Martin Fendrych – ten napsal, zda jste dostal metál za příspěvky do Parlamentních listů. Proč myslíte, že těmto pánům zřejmě „leží v žaludku“, že právě pro ParlamentníListy.cz píšete příspěvky?

To se asi musíte zeptat jich, proč jim to leží v žaludku. Já jsem v českém novinářském prostředí v podstatě od převratu permanentně. V té době ParlamentníListy.cz ještě dávno nebyly, takže pamatuji i jiná média, neb jsem se nenarodil s ParlamentnímiListy.cz. Je pro mne velmi příjemné s nimi spolupracovat. A jak jsem zjistil, rubrika Týden v médiích je velmi čtená a úspěšná. Takže je to spíše o tom, že se ta mediální scéna u nás opravdu velmi dělí. Stejně jako se dělí ta politická scéna na určité, řekl bych, takové ghetto lidí, kteří se rozhodli, že se uzavřou do takového vlastního prostoru, ze kterého budou vystřelovat jedovaté šípy všude okolo. Ovšem zjišťují, ke své asi velké nelibosti, že to jejich ghetto se zmenšuje, zatímco to okolí venku se zvětšuje. O to jsou ty šípy jedovatější. Já si to asi jinak vysvětlit neumím.