Je správné uvažovat o tom, že čtyřicátníci půjdou do důchodu v 68 letech?Anketa
Přečkali jsme vyhrocenou kampaň před druhým kolem přímé prezidentské volby i radostné křepčení v táboře příznivců vítězného Petra Pavla. Co vás osobně na dění kolem volby nejvíce zaujalo?
Hlavně bychom neměli ztrácet resilienci čili odolnost, jak se nám v epoše dostatku již děje. Zažil jsem před lety víry prezidentské kampaně v USA. V tomto srovnání naši kampaň jako vyhrocenou nevnímám. Po zavedení přímé volby prezidenta je to jen krátké intervalové buzení společnosti, dříve z letargie, nyní z trvalého strašení něčím. Takový mediálně organizovaný lidový karneval nabízené občanské spoluodpovědnosti pro ty, kteří se chytí. Mnozí si v návalu práce a starostí však kampaně ani nevšimli. A co mě zaujalo?
Určitě to svazácké úsilí, s nímž mainstreamová média nechtěla pana Babiše, ač bylo hodně jasné, že nezvítězí. Má své hranice přízně i nepřízně. Lépe je zúročí ve sněmovních volbách. Jsme ostatně parlamentní republika, nikoli prezidentská. Nebo tak napůl? Také mě zaujalo primární mediální rozdělení kandidátů na prvoligové a druholigové. Matematicky racionální to sice bylo, ale stran šíření ideálu volné soutěže to bylo od nezávislých poněkud žinantní.
Předseda strany PRO Jindřich Rajchl nejspíš pro to, co říkáte, pogratuloval k výhře České televizi a mainstreamovým médiím v čele se Seznamem a Aktuálně.cz, které považuje za vítěze přímé volby, protože se jim podařilo protlačit na Hrad svého kandidáta. Do jaké míry to je nadsázka a nakolik byli tito tahouni veřejného mínění opravdu platnými spoluhráči nové hlavy státu? Nebo vyhrál Petru Pavlovi volby někdo jiný?
S Jindřichem Rajchlem bojujícím bych zčásti i souhlasil. Na druhé straně ovšem existují dlouhodobé režie. Třeba zkušený poradce nového prezidenta pan Petr Kolář se tím ani netají. S ohledem na jistou okoukanost a nelásku k panu Babišovi v lepší společnosti, malou ohebnost pro přípravce i potřebu nové tváře a naděje v přestrašených masách byl zajisté hlavním favoritem už dlouho před volbami důstojný pan Pavel. Dávná i nedávná kádrová politika byla nepochybně dobře vedená a úspěšná.
Pan Pavel je jistě reprezentativní a dobře připravená osobnost, ostudu vlasti neudělá a sjednocovací doba ji žádá. Proto byl ostatně delegován. A že hlavními mluvčími doby a pravdy jsou média, o tom snad už nikdo nepochybuje. Představme si, že by neagitovala, jen komentovala nebo vysílala jen přírodopisné snímky, třeba o ježkovi nebo tahu labutí. Společnost by byla určitě dezorientovaná. Takto je orientovaná. Média jí nepochybně vysílají signály, jak se teď říká, ale jenom signály něžné síly a účinnosti jaderných zbraní.
Doplatil Andrej Babiš na to, že podle mainstreamových médií a koaličních politiků vedl odpornou kampaň, v níž strašil veřejnost válkou?
Od pradávných antických dob měl bůh války Mars vždy po boku svoji božskou příbuznou, bohyni informačního pole Fámu, přinášející slavné zprávy i drby, sdělení i pomluvy, interpretace i dezinterpretace. Lze jí také moderněji říkat bohyně Propaganda. Nevím, nakolik hodlal pan Babiš strašit válkou. Postrašil mírem, což je ovšem mnohým daleko odpornější. Soudí se, že kladl odporný odpor. Ve válkách studených, vlažných i horkých to tak bývá.
Ostatně o jakou válku či mír má nyní jít? Z ozbrojených konfliktů leckde v posledních sedmdesáti letech svět vůbec nevyšel. Válčí se i na horko a stále. Kupodivu zejména v místech, kde si sami zbraně nevyrábějí. Ledaže by je tam někdo z míru do války vozil. Třeba je to takový sociálněpolitický ventil, aby se neválčilo bez kontroly a v místech budovaného blahobytu. A přitom aby se kolečka vojensko-průmyslového komplexu otáčela, inovovalo se, leccos ozkoušelo, prosperovalo a dobývalo nových plánovaných zón v terénu i myslích. Ostatně z přátel se stávají nepřátelé a z nepřátel přátelé i během jedné generace.
Třeba reparcelovat habsburskou monarchii jako žalář národů se podařilo právě, že k tomu pomohla válka. Národy mají totiž právo na své vlastní žaláře, než se po pracné rozluce s jedněmi zase pracně slučují s jinými. Je to taková pulzace společenského života. Pokud by se však strašilo válkou občanskou, tak to půjde aspoň u nás vždy jen o válku verbální. Jsme prý totiž rozvážné a mírné holubičí slovanské povahy, jak ostatně vidno i u ostatních Slovanů, případně Neslovanů, v takzvaných slovanských zemích. Ano, bude líp, a hrozí se mírem.
Pro dějepis nicméně zůstane, že pan Babiš se zasloužil o vznik i stabilitu pětikoalice.
Psali jsme:
Ale prvním z českých politiků, který slovně vtáhl Česko do války, byl premiér Petr Fiala. Úřad vlády před pár dny vysvětlil, že jeho slova „jsme ve válce“ je třeba brát jako jedno z metaforických vyjádření, jež jsou užívána veřejnými osobnostmi při různých krizových momentech. Když o hrozbě války píše někdo na Facebooku, jedná se o dezinformaci a trestný čin šíření poplašné zprávy. Podle právníka Jindřicha Rajchla musí státní zástupce buď neprodleně zahájit trestní stíhání Petra Fialy za přečin šíření poplašné zprávy podle § 357 tr. zákoníku, nebo musí policie bezodkladně zastavit trestní řízení ve všech obdobných případech. Dojde na to? Nebude to spíš v duchu Orwellovy Farmy zvířat, že jsme si všichni rovní, ale někteří jsme si rovnější?
Pana profesora Petra Fialu, sociologa a politologa z naší milované brněnské alma mater bych tělem, ne snad srdcem, hájil. Prosím nežalovat ho ani na něj. Musí nejprve dokončit misi i mandát. Do žádné války nás Petr Fiala nezavedl, jen si možná nahlas ujasňuje svoji a naši pozici. Jsem i jako civilista kapitánem v záloze, a jak šel život, tak dokonce dvou nesmiřitelných uskupení. Dříve Varšavské smlouvy, nyní NATO. Musel bych si našeho válčení za obranu vlasti všimnout. Jsem pro armádní zdravotní službu v nouzi za všeobecné mobilizace stále mobilizovatelný, pokud ještě trochu mobilní, byť sešlý. Pan profesor Fiala je uvážlivý člověk konsenzuálního akademického založení a zbytně nás jen o své vůli do boje svolávat nebude.
Požadavkům na něj kladeným nicméně slušně vyhoví. Ostatně umí hezky komunikovat jak s prezidentem Zemanem, tak i s novým prezidentem Pavlem. A jistě vnímá trendy. Čili pana profesora Fialu bych k původcům válek v žádném případě neřadil, byť se statečně prořekl, že válčíme. Jistě válčíme pořád, třeba s rakovinou, sami se sebou, s nevědomostí, s hloupostí, s inflací, s přírodními živly. V tomto smyslu jsme nekrvavě válčící válečníci, na chirurgii i krvavě.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Pro nás je nejsledovanější už téměř rok trvající válka na Ukrajině. Má v dohledné době nějaké východisko?
Pokud má jít o konflikt Rusko – Ukrajina, nyní asistovaný také z NATO, tak ten začal už dávno. Asi už přidělením Krymu Ukrajině za Nikity Chruščova, později pak odlišnými představami Východu a Západu o míře družby, vlivu a participace přes euromajdan v roce 2013 a ruský zábor Krymu v roce 2014 až po osmileté střílení na Donbasu pod gescí minských dohod. Až do té zavrženíhodné nebratrské loňské únorové invaze. Únor je obecně špatný měsíc. Indiáni mu říkávali Měsíc hladu.
Teď se asi bavíme o ustálení nějaké demarkační linie dvou či více nesmiřitelných konceptů. Západní Ukrajina jistě jednou v EU bude. Lid si to přeje. Jiný lid zase jinak. V demokracii se neděje nic bez vůle lidu, že ano. Skutečnou tragédií je mezitím jako vždy utrpení lidí na místě, ničení životů, destrukce materiálních hodnot v epicentru, ale také těšení se na poválečnou rekonstrukci a investiční příležitosti leckde mimo epicentrum. Vycházím jen z nepochybně pravdivých oficiálních informací. Straním se jako řádný občan dezinformací.
Orwella bych do toho netahal, i když je jasné, že Orwell je věčně živý a poblíž BBC v Londýně mu vystavili i hezkou sochu. Aktuálnější pro zítřek je nyní ovšem monografie Shoshany Zuboff z Bostonu s názvem Věk kapitalismu dohledu (Argo 2022). Je to ryze mírová kniha, ale na klidu nepřidá.
Fialův kabinet má za sebou už více než čtvrtinu svého funkčního období. Čím se za tu dobu podle vás může chlubit?
Vládní chlubení či čepýření se by teď možná mnohé dráždilo. Lepší to bude odložit až na později pro historiky, až co a jak se ještě podaří z celého vládnutí vládně i bezvládně prochlubit doma. Dost prý za problémy může Vladimir Vladimirovič, zčásti darebný poražený virus, zčásti my sami a dost také mnohé mediálně nepopsané. Viníci úspěchů i neúspěchů budou jistě hledáni a popsáni. Různými různě. Když se kácejí epochy, prý také lítají třísky.
Z našeho suchého dříví kůrovcového létají třísky více a ochotně.
Nicméně si myslím, že vláda hezky se vší solidností a velmi úsporným sebevědomím zvládla naše půlroční předsednictví Evropské unii. To bych ostatně od profesora Petra Fialy očekával, a také od asistujícího ministra pro evropské záležitosti profesora Mikuláše Beka, původem rovněž z naší milované Masarykovy univerzity. Navázali jsme na Francouze, hezky celé dílo předali Švédům, a to bez dryáčnictví jako onehdy při našem slazení Evropě kostkovým cukrem nebo průběžném padnutí vlády za předsednictví minulého. To vlasti na slávě nepřidalo. Naše dílčí eurovládnutí euronadvláda ocenila a pochválila. Tedy přinejmenším touto pochvalou se lze chlubit už nyní, tedy dokud to ještě jde.
doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D.
Jedním z počinů pětikoaliční vlády je boj s dezinformacemi, kvůli němuž zřídila i funkci zmocněnce pro média a dezinformace, do které instalovala Michala Klímu. Pod jeho taktovkou se zrodil Akční plán pro čelení dezinformacím, jenž obsahuje okamžité vypnutí webů, které vláda označí za dezinformační, trestný čin šíření dezinformace, stovky milionů korun pro média a vybrané organizace, jejichž způsob informování bude konformní tomu vládnímu, vznik nového odboru úředníků, kteří na to všechno budou dohlížet. Když k tomu přidáme, že si ho vláda nechala vypracovat v tichosti, nezavání to až příliš hrozbou zavedení cenzury?
Občan a konzument informací je trochu zmaten, asi že je pouhým občanem a konzumentem blaha všech opatření a ustanovení. Jak to cítí producenti informací, nevím. Akční plán máme, „tož sedlejme“, řekl by T.G.M., byl-li by s ním vůbec srozuměn. I související návrh zákona prý už kdesi máme, ale nikdo se kromě tvůrců ještě nehlásí, že by ho četl či razil. Nehezké dohady stran toho nakládání s dezinformacemi ve vlasti jsou tedy jen nehezké dezinformace dezinformátorů. Vláda prý se k dezinformacím teprve dostane. A půjde prý hlavně o to, jak se zachováme za války, tedy asi až za války na našem území, českém či EU? Bude prý hybridní. Ostatně taková vždy byla. Informacemi, a to i pozitivními, se bojovalo od starověku. Už i onen běžec a řádný informátor od Marathonu padl vysílením, informaci přinesl, nelhal a máme památeční maratónský běh. Teď jde vše rychleji a padnout možno z únavy jen hlavou na klávesnici nebo po vysilujícím rozhovoru jako tento. Zatímní vývoj aktuálně popsal v minulých dnech strážce pravdivých informací pan Klíma v televizi, a tam by se přece nedezinformovalo.
Heterogenita a biodiverzita jsou v přírodě vítané a stabilizující. V moderní pokrokové rozvinuté demokratické společnosti jsou prý potenciálně destabilizující, a naopak žádoucí je názorová jednota a hlavně pravda. Lží se štítíme, názorové úlety zavrhujeme. Asi to odpovídá trendu doby. Možná však pro přehlednost lépe onen boj s informacemi nazývat postaru cenzurou. Není za co se stydět, má-li jít o pozitivní cenzuru, tedy selekci všeho hezkého, správného a pravdivého. Na nás protřelejších více pravdami a už bez perspektivy to záseky ani údiv nezanechá, spíše se bojme záseků do myslí těch mladých a perspektivních.
Ing. Miloš Zeman
V polovině ledna připustili v pořadu České televize Otázky Václava Moravce epidemiolog Roman Prymula a biochemik Zdeněk Hostomský, že koronavirus SARS-CoV-2 nejspíš opravdu nedopatřením unikl v Číně z laboratoře. Tato teorie se objevila už na začátku epidemie před třemi roky, většina českých vědců ji ale odmítla a ti, kteří ji zastávali, byli označení za dezinformátory. Jak z tohoto pohledu na problematiku dezinformací pohlížíte?
Je třeba se dále ptát exministra profesora Prymuly nebo biochemiků, co o těch únicích vědí. Je informačním pokrokem, že už nehledáme vznik darebného viru v přátelství nebo kopulaci netopýra a luskouna. BIS o tom asi neví nic, aspoň v jejích zprávách nic o covidu nebývá. Možná někdo něco ví o nějaké laborantce, která si zkumavku s virem omylem rozlila na tácek s kafem nebo o uklízečce, která to pak setřela jen tak hadříkem a sušila ho darebně venku na šňůře. Fakt nevím, jak se tyto úniky v praxi dějí či provádějí. Byl by to pěkný zfilmovatelný příběh zvaný třeba Příliš silná káva. Je faktem, že silný zážitek pro druh homo sapiens et socialis et economicus to byl, trvá a i straší. Jako valorizovaný důchodce více nevím.
Jen tak letmo jsem v roce 2018 navštívil laboratoře NIH ve Fort Dettricku, MD. Hodně se tam bádá nejen stran rakoviny, ale také nad kusy DNA a RNA i viry obecně. Ostatně třeba RNA retroviry nás v onkologii trvale zajímají. Covidí virus naštěstí retrovirem není, to bych nespal. Mezinárodní družební západovýchodní spolupráce laboratoří byla veřejně inzerována. Takže co se kde ucmrndlo z nedbalosti či špatné dbalosti, se nedozvíme. Komise WHO to byla v Číně hbitě už po roce zkoumat, a už se tedy také ví, že se neví. Ale když si tak před spaním čtu třeba o té sekvenci covidího viru SARS Cov2 publikované už brzy v roce 2020 nebo o možnostech nobelovsky oceněné technologie CRISPR, myslím, že by to laboratoření a unikání zvládl leckdo i bez netopýra s luskounem nebo bez činů Číny či USA. Bojím se spíše přemýšlivých bioteroristů a všech, co se za ně nevydávají a ani tak nevypadají. A v tomto ustanu, neboť se blížím kolizi s oním naším protidezinformačním akčním plánem.
A mimo téma: nevíte, prosím, jen takto v rámci rozhovoru, o nějakých dobrých tabletách proti paměti? Farmaceutické firmy nabízejí jen léky pro zlepšení paměti, což je jen zesilující hrůza.
Tak s tím vám určitě nepomůžu. Ale možná by se něco na zapomínání hodilo těm, kteří před půldruhým rokem skočili trojkoalici SPOLU na to, když ve volební kampani tvrdila, že odmítá vyšší zdanění nemovitostí. Zbyněk Stanjura z ODS tehdy dokonce na svůj facebookový profil napsal: „Nápad na zvýšení daně z nemovitostí je opravdu nebezpečný. Nechápu, proč by měl stát trestat někoho za to, že si pořídil bydlení.“ Teď už ve funkci ministra financí plánuje zdanění nemovitostí zvýšit, stejně jako DPH u léků, stravování či služeb. Jak si lze tuto Stanjurovu faleš vysvětlit ve světle toho, že pro ODS je nezvyšování daní tradičním programovým východiskem?
Prý máme v České republice hodně nemovitostí, ale malé daně z nemovitostí. A stát majetného lidu chudne a zadlužuje se. Tedy „zdroje jsou“, jak pravil klasik. Jen je vyšťourat. Ne-li jen tento zdroj, nabízejí se i jiné. Život je hledání a případně i úspěšné nalézání daňových nalezenců. Kam všude lze vlézt a nalézt, připomenuli i kvalifikovaní odborníci NERV výčtem redukčně-indukční dvacítky možností. Termíny jako „Stanjurova faleš“, „Babišova drahota“ nebo konkurenční „Fialova drahota“ a podobné zásadně neužívám. Jsou velmi nepřesné. Nejsou totiž jen jejich, ale dotýkají se všech. A že ta či ona politická strana nebo hnutí něco deklaruje a pak z nutnosti nebo radosti koná něco jiného, taková už je vlastnost stran a hnutí, a to pravolevě. I proto je máme. Kdyby vše o budoucnosti zjevily, neuspěly by a zůstali bychom sami v anarchii.
Ing. Marian Jurečka
Tak ministr Stanjura v názorových obratech nezůstává sám. Ministr práce Marian Jurečka hodlá měnit systém valorizace penzí, šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová zase ohlašuje zvýšení věku pro odchod do důchodu. Jen ministr Vlastimil Válek dočasně zařadil zpátečku v případě zavedení nadstandardů ve zdravotnictví. Které z těchto či jiných diskutovaných kroků Fialovy vlády považujete za potřebné či nezbytné?
To je vskutku velmi mnohorozměrná otázka. Možná si v těchto svých tématech plní ministři své dávné sny nebo tak činí z pocitu náhlé nutnosti. Anebo jen vypouštějí dýmovnice, které média rozfoukávají, aby dýmily více a doširoka. Stran věku odchodu do důchodu to vždy bude velmi individuální, zda půjde o důchodového uchazeče od klávesnice, či od sbíječky. Pokud se přijme nějaký univerzální rámec, půjde s ním bezpočet výjimek a také pár demonstrací. Demonstrovat však budou muset současní čtyřicátníci a padesátníci, či dokonce uvědomělí třicátníci, neboť současných důchodců už se to netýká. Lze jim ovšem z nutnosti také redukovat důchody, aby se jich to týkalo a nepošklebovali se. Zatím se statečně valorizuje.
I to může ustat, neboť platy a mzdy prý se nevalorizují. Jen se tam různě přidává, pobírá, nebo nic. Cokoli však řeknu navíc, může být opět posuzováno podle Akčního plánu boje s dezinformacemi, takže ustanu.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Tak pokud budou lidé z obav, aby se nedostali do rozporu s chystaným cenzorským opatřením, raději mlčet, nevěstí to pro naše svobody nic dobrého. Může se přesto Česko ve zbývajícím funkčním období pětikoalice na něco těšit, nebo je více důvodů se jejího vládnutí obávat?
Těšit se lze trvale na trvalé jistoty, jimiž jsou v našich podmínkách jaro, léto, podzim a zima. Všechna období mají své půvaby a radosti. A je-li tématem těšení Fialova vláda, pak ji i mnohé může rmoutit, že není premiérova, nýbrž fialová s malým f. Čeština je krásná. Je to tedy spíše o mísení barev modrých snů a červených nutností a výsledkem je fialová. Vláda srdcem modrá pravicová, deklaracemi středová, nucená k činům rudě levicovým. Určitě se tím však trápí, protože tolik se nerozdalo ani neprošustrovalo ani za nepopulárních dob „socanského rozhazování“ a pidideficitů. Jistě lze namítnout, že covid, Vladimir Vladimirovič, Green Deal, německé omyly, naše hodnoty a tak dále. Umíme to všichni vyjmenovat.
Pokud se nyní rozdává, lépe řečeno dávkuje a kompenzuje, tak všemi směry. Nemajetným – menší částky, velmi majetným – větší částky. Ostatně velcí podnikatelé si nestěžují, případně se daňově vystěhují, malí podnikatelé prý chřadnou. Dělný lid vyprazdňuje úspory, produkce vázne, obchod se však hojí, banky si nestěžují a nadnárodní korporace už vůbec. Jde o jakousi společenskou disonanci či disharmonii. Hrozící konflikt lze ku klidu ještě uplácet i z daní uplácených. Volno až prázdno je nyní na levici, leč stínový premiér Babiš nepochybně svůj lid neopustí. Ani koncept „catch of all“, tedy chytání všech bludných, volných a svolných. Ale to už vcházím v oblast těšení se na vývoj příštích událostí, opět ovšem na hraně kolize s již zmiňovaným akční plánem, případně zákonem proti dezinformování. Tak se stahuji, jako nyní deklaruje i pan expremiér. I z uvedeného je zřejmé, jak je akční protidezinformační plán aktuální a potřebný, aby se mě vážené Parlamentní Listy už příště na nic neptaly a nepoškodily se.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
COVID-19
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník
