Jak se díváte na situaci v ODS? Myslíte si, že se ODS stabilizovala a že se vrací ke kořenům, k čemuž jste i vy před časem vyzýval?

Já nejsem členem ODS, to bych měl říci na začátku. Důvodem není, že by se mi ty kořeny nelíbily, jednak jsem částečně spoluautorem původních tezí, jednak si myslím, že ty myšlenky nejsou špatné, a to nejen proto, že jsem u toho byl. Ale myslím, že ODS už má i jiné logo, že je to strana postavená jiným způsobem. Především v Praze, kde krom opravdu místního sdružení a svých senátních kolegů nenacházím nějaký komunikační prostor. Jako původně pražský politik bych těžko působil někde jinde. Což je podle mne škoda. Je pravda, že se nějak ODS stabilizovala. Ta stabilizace je dnes na nějakých osmi devíti procentech podpory, takže už to není strana, která by mohla mít ambice, jako měla v dobách, kdy jsme ji zakládali, nebo v prvním desetiletí patnáctiletí tohoto nového státu. Tato stabilizace mě nijak netěší; ale nechci rozebírat všechny příčiny, nechci straně uškodit. Ale dnes nevidím jinou cestu než cestu spolupráce, ne svého členství.

Proč jste odešel z ODS? Vím, že jste se ještě účastnil před dvěma lety sněmu pražské ODS, kde soupeřily dvě kandidátky – exministra životního prostředí Tomáše Chalupy a exprimátora Bohuslava Svobody. Doufal jste tehdy i v návrat Václava Klause do politiky a v návrat pravicových hodnot, na nichž jste se spolupodílel. Kde nastal ten zlom?