Spolková kancléřka Angela Merkelová varovala, že jestli se státy Evropské unie nedohodnou na spravedlivém rozdělení uprchlíků, je otázkou, zda přežije schengenský prostor. „Státy se musejí podělit o odpovědnost za uprchlíky, kteří zde žádají o azyl,“ zmínila. Kam tohle povede?

Rovnoměrnějšímu rozmístění uprchlíků brání nejen kapacita příslušných zařízení, kde je možné uprchlíky ubytovat, ale také řada dalších faktorů: především jejich samotná vůle zůstat tam, kam by je poslaly příslušné kvóty, pokud by byly zavedeny a z policejních zpráv víme, že takovou zemí rozhodně není naše republika. Dále například dostatek tlumočníků, potravin, začlenění do pracovního procesu, návštěva škol pro děti uprchlíků, výkon náboženských obřadů a mnoho dalších předpokladů. Střecha nad hlavou je jen dílčí problém. Navíc sociální systém není v zemích EU jednotný, a proto drtivá většina uprchlíků preferuje Německo, a nikoliv celou Unii. Jednak v Německu získají větší podporu, jednak tam žije dost krajanů, kteří jim jazykově i prakticky mohou lépe pomoci se orientovat. Hovoří-li kancléřka o tom, že nepřijetí kvót může narušit schengenský prostor, což kvóty nenarušují už jeden ze základních principů tohoto prostoru? Nejde jen o to, „přidělit“ nám určitý počet uprchlíků, ale také „přidělit“ vše nezbytné, co je k jejich pobytu zapotřebí. Stále si myslím, že je třeba řešit příčinu problému, nikoliv jen následek. To je i smyslem posledních prohlášení premiérů Maďarska a Británie, kteří vidí problém především v tom, že Německo de facto pozvalo Syřany k sobě. Když jsem citoval tuto arabskou zemi, občanská válka tam trvá už pět let, vyžádala si téměř tři miliony obětí a dalších šest sedm milionů Syřanů prchá. Kladu si dvě otázky: proč po pěti letech najednou taková vlna? To přece nemůže být živelná akce. A za druhé se přikláním k názoru obou premiérů, že situaci je třeba řešit především na místě. Co si jinak počneme s těmi dalšími miliony, které můžeme očekávat? V současné době jich je v Evropě přes 400 000, do konce roku se očekává 800 000 a další měsíce?

Unijní ministři vnitra a spravedlnosti se sejdou 14. září na mimořádné schůzce, kterou svolává lucemburské předsednictví Evropské unie kvůli migrační krizi. Premiéři zemí Visegrádské skupiny o stejném tématu hovořili v Praze tento pátek. Budeme nuceni přijmout kvóty?