Zemědělci s napětím čekají na novou vládu a doufají, že se jí podaří napravit škody končícího kabinetu Petra Fialy a narovnat podmínky vůči ostatním členským státům EU. Pokud k tomu nedojde, nelze podle bývalého prezidenta Agrární komory Zdeňka Jandejska mluvit o konkurenceschopnosti.
Bojíte se, že Andrej Babiš jako premiér okrade stát ve svůj prospěch?Anketa
Celoživotní zemědělec a podnikatel Jandejsek dává základní doporučení pro budoucí vládu a to včetně otevření přístupových smluv do Evropské unie. Obecně doufá, že nová vláda podnikne kroky vedoucí k hospodářskému rozvoji České republiky.
„Mluví o tom, že budou podporovat to, co bude přinášet další zvýšení výroby a rozvoje státu. Je škoda, že nová vláda stále není, protože se to všechno blokuje. Ministerstvo životního prostředí činí kroky vedoucí k tomu, aby se u nás nevyrábělo a všechno jsme dováželi. Nejde pouze o zemědělství, ale řadu dalších oborů, jejichž šéfové a majitelé jsou po těch uplynulých letech velice rozladěni a nespokojeni,” konstatuje Jandejsek.
Do čeho by se podle něho měla pustit budoucí vláda ve vztahu k pomoci českému zemědělství, které v posledních letech čelí mimořádně těžké situaci a řada malých i středních výrobních podniků se nachází nad propastí? Na prvním místě hovoří o dvou zákonech. O významné tržní síle a ochraně zemědělského půdního fondu.
„Jedním z prvních kroků nové vlády by měla být změna zákona o nekalých obchodních praktikách, jak se tyto zákony nazývají na západě, ve starých zemích EU. U nás jde o zákon o významné tržní síle. Ve všech státech se chrání prvovýrobce a zpracovatel vůči obrovských obchodním korporacím a u nás je to naopak. Zákon je připravený, má dokonce i paragrafové znění. Stačí ho projít, říct si co je už zastaralejší, to vyměnit či upravit a zákon může být uveden do praxe. Měl by být schválen jako jeden z prvních, aby došlo k podpoře těch, kteří vyrábí a zpracovávají,” popisuje bývalý šéf Agrární komory.
„Můžete se podívat do Španělska, do Francie nebo do Německa a uvidíte, že všechny tyto země dbají na to, aby na prvním místě přežili všichni, kteří dělají prvovýrobu na polích, ve chlívech atd. Na druhém místě jsou zpracovatelé, kteří mají mít proti prvovýrobcům nižší profit a to má řešit zákon o cenách. Až na třetím místě v profitu jsou obchodníci. U nás to dané není, ale například Francouzi stanoví, že prvovýrobci mají mít 10 procent, u zpracovatelů doporučují 6-8 procent a obchodník 3 procenta. Vůbec to pro obchodníky není málo, protože při jejich objemech ve stovkách miliard i tak vydělají,” uvádí Zdeněk Jandejsek pro ParlamentníListy.cz.
Jak to nyní funguje v Česku? Nejhůř jsou na tom z hlediska profitu provýrobci a bezkonkurenčně nejlépe prodejci, kteří na výrobě daného produktu nemají žádnou zásluhu, žádnou přidanou hodnotu. Jandejsek uvádí příklady.
„Prvovýrobce se dnes pohybuje na rentabilitě dvou tří procent. Ti, kteří nemají živočišnou výrobu jsou na nule nebo ve ztrátě. Zpracovatelé mají zhruba od dvou do čtyř procent. A obchodníci? Těžko se to počítá, protože tu ani všichni nedaní. Neznáme ani další důležité detaily. Nicméně dle průzkumů a dostupných informací je to mezi 20 a 30 procenty, ale vykazují se tři procenta. Přesně se to spočítat u obchodníků nedá, protože tam mohou být různé fiktivní položky, aby zaplatili co nejnižší daně,” prozrazuje.
Nízký profit pro výrobce dle jeho zkušeností znamená, že se výrobci nemohou rozvíjet, zadlužují se a musí si na investice půjčovat. „Mluví se o konkurenci, ale to nedává smysl. Jestliže ten, kdo sem dováží, ma jiné podmínky, co je to za konkurenci? Co je to za jednotný trh? Nic takového neexistuje, jsou to hlouposti. Základem je nastavení podmínek tak, aby byly všude v EU stejné, pak lze hovořit o konkurenceschopnosti. Pokud v jiných členských státech dostávají dvakrát třikrát větší podporu a pak se máme na našem trhu střetnout, český zemědělský a zpracovatelský průmysl nemá šanci a zmenšuje se. Přesto řada dobrých zdejších podniků má výsledky, které jsou vysoce nad průměr EU. Kdyby měli v zahraničí stejné podmínky jako máme my v Česku, nepřijde sem z venku ani jeden výrobek,” je přesvědčen podnikatel a zemědělec.
Nerovné podmínky na zemědělce dopadají především v oblasti čerpání finanční podpory na rozlohu obhospodařované půdy. Problém je v tom, že čeští zemědělci mají nárok na násobně nižší částky na každý hektar než jejich kolegové v jiných, většinou tzv. starých členských státech EU. „Státy zhruba velké jako České republika, například Holandsko nebo Belgie mají tyto dotace na plochu zhruba 400 euro na hektar, u nás je to 224 euro na hektar. Kdyby šlo jen o tohle, byla by to procházka rájem. Jde hlavně o národní dotace. Viděl jsem výsledky podpor v Německu. Němci mají proti nám devět až desetkrát větší podpory v národních dotacích než u nás. Tak mi řekněte, jak v tomhle fungovat? Okolo toho se hodně klame. Říká se, že naši zemědělci to neumí, že neumí konkurovat. Tak to vůbec není. Pokud bychom my měli stejné podpory jako Němci, dostalo by se do zemědělství na národních dotacích zhruba 25 miliard. Realita je taková, že jsme měli v loňském roce 2,5 miliardy, letos to bude ještě méně. Výsledkem je, že naši výrobci vyklízí trh pro zahraniční konkurenty,” dává příklady Jandejsek.
Připomíná i rozdíly v kvalitě. Například v případě vepřového masa, kde je Česko v současné době soběstačné pouze z 34 procent. „Zkuste si uvařit české vepřové a vepřové ze Španělska a čichejte. Rozdíl hned poznáte. Španělé po celou dobu chovu a výkrmu dávají antibiotika, aby zabránili ztrátám. K tomu dělají hormonální kastrace, zatímco u nás je mechanická. U španělského vepřového se tak mohou vyskytovat hormony. Z hlediska kvality nelze srovnávat to, co si můžeme vyrobit s tím, co sem přichází zvenku. Přitom prostor k výrobě zde je obrovský, ale nevyužívá se,” podotýká. Místo, abychom za směšné ceny vyváželi nadprodukci rostlinné výroby, mohla by sloužit k výkrmu.
Zásadní dle přesvědčení Zdeňka Jandejska je, aby se povedlo nové vládě otevřít a vyhodnotit přístupové smlouvy a výsledky tehdy vyjednaných podmínek s EU. „Podepsali jsme přístupové dohody a smlouvy do unie. V té době se jasně prezentovalo, že do 10 let budeme mít stejné podmínky. Nevím, zda to v těch smlouvách je, ale bylo by dobré si je dát na stůl a podívat se, co je splněno a co není. Tohle by měl být vůbec první krok nové vlády. Musíme se bavit konkrétně. Co splněné není, na to je nutné se zaměřit. Ani jedna vláda za 21 let nebyla schopna přijít a seznámit veřejnost s tím, jak to s plněním těch smluv je,” uvádí.
Jaké další změny je potřeba v zemědělství a potravinářství učinit, aby nebyly tyto obory v České republice likvidovány? Kde vzít v rozpočtu peníze na takovou podporu? Jak efektivně zajistit ochranu české půdy a zabránit, aby se nadále dostávala do rukou zahraničních subjektů? Odpovědi nejen na tyto otázky najdete v celém rozhovoru se Zdeňkem Jandejskem ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Jak hodnotíte rozhovor?
autor: Radim Panenka
