Chleba za 60 korun? A dost. Omezit vývoz plodin! Šéfka komunistů jde proti vládě

25.03.2022 18:58 | Rozhovor

„V potravinové soběstačnosti je ČR druhá nejhorší ze zemí střední Evropy,“ říká europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná s tím, že například u zeleniny a ovoce je to pouze 25 a 30 procent, u masa zhruba 60. Přidává srovnání s lety krátce po revoluci. Mluví o maržích velkých obchodních řetězců i o „fungování“ konkurence. Zmínila také „selhání eurokomisařky Jourové“. Na závěr se vyjádřila k nedávnému návrhu Pirátů.

Chleba za 60 korun? A dost. Omezit vývoz plodin! Šéfka komunistů jde proti vládě
Foto: archiv K. Konečná
Popisek: Europoslankyně Kateřina Konečná

Svaz pekařů a cukrářů varuje před rostoucími cenami pšenice, která kvůli situaci na Ukrajině vzrostla až na dvojnásobek. Svaz doporučuje omezit její vývoz z ČR. Přichází varování, že by se jinak cena běžného chleba mohla dostat až na 60 korun. Ministerstvo zemědělství ale nepovažuje regulaci vnitřního trhu za dobré řešení, neboť by prý mohla fungovat jako opatření všech členských států proti sobě navzájem. Co na to říct?

Ministerstvo zemědělství to nepovažuje za dobré řešení, ale zatím jsem neslyšela, že by teda s nějakou alternativou samo přišlo. Podporu KSČM bude mít každý postup, který zatočí s vysokými cenami a zastaví tak ožebračování občanů.



Někteří zemědělci mluví o hrozbě potravinové chudoby pro část obyvatel, zejména pro důchodce a nízkopříjmové skupiny a varují také před zvýšením potravinové závislosti na cizích zemích. Výzvu vládě na toto téma sepsal například Klub 2019 a podepsal ji i režisér Zdeněk Troška. Ostatně o důležitosti potravinové soběstačnosti mluvíte i vy ve vašem pořadu Bez obalu. Jak to tedy s naší potravinovou soběstačností v současné době vypadá?

Anketa

Zvládne Petr Fiala krizi cen energií a pohonných hmot?

hlasovalo: 70725 lidí
Bídně. V potravinové soběstačností je ČR druhá nejhorší ze zemí střední Evropy. Evidentní nedostatek se týká především zeleniny a ovoce, u kterých aktuálně naše soběstačnost vychází pouze na 25 a 30 %. U další základní složky stravy, masa, je to asi 60 %. Nelichotivá čísla v této oblasti navíc ještě doprovází negativní trend, kdy naše potravinová soběstačnost rok od roku klesá. Ve srovnání se stavem při vzniku samostatné České republiky už je rozdíl dost alarmující. Při porovnání s rokem 1993 totiž soběstačnost v případě vepřového masa klesla ze 104 na 43 % v roce 2019, u drůbežího pak ve stejném časovém úseku z 95 na 63 %. Podobně je tomu ale i u jablek, cibule, rajčat či zelí, kde ve všech případech můžeme pozorovat pokles v soběstačnosti minimálně o třetinu hodnoty z roku 1993. O datech před listopadem 1989 se ani nezmiňuji. Tam jsou rozdíly ještě propastnější!

Mimochodem, jak vysvětlit „běžnému“ člověku, že obchody dnes nabízejí například kilo jablek za plus minus čtyřicet, padesát korun, když zrovna jablka nebo třeba brambory jsou potraviny, které si tady můžeme sami vypěstovat a také jsme si vždy pěstovali?

To je ta mantra neviditelné ruky trhu. Ukázalo se nesčetněkrát za poslední roky, že ten mechanismus je zkrátka překonaný. Máme tady nespočet řetězců, tedy krásné konkurenční prostředí, ale ceny jsou v podstatě všude stejné. V jednom mají levnější výrobek A, ale dražší výrobek B, v druhém to mají přesně obráceně. Celková cena pro zákazníka je víceméně stejná. A i přes toto konkurenční prostředí mají řetězce marže překračující i 100 %, takže evidentně je něco špatně.

Jak situaci v našem zemědělství zlepšit? Co byste v tomto směru navrhovala?

Zemědělství mělo vždy za úkol obživu obyvatel. Takže bychom se měli vrátit k tomu, že soběstačnost není sprosté slovo. Naopak je velmi prospěšná. Osobně bych se nebála omezit vývoz plodin jen nad to, co nejsme sami schopni spotřebovat či zpracovat. Dále by si stát měl posvítit na marže a praktiky velkých řetězců, které tlačí zemědělce do nerentabilních cen, což vede v celkovém důsledku ke snižování soběstačnosti a zvýšenému dovozu, protože se to prostě zemědělcům nevyplácí pěstovat, případně chovat u živočišné výroby. A v neposlední řadě je na místě nastavení státní zemědělské politiky. Podpora malých farem je sice fajn, ale musíme si na rovinu říct, že to národ neuživí.



Když se podíváme například do sousedního Rakouska nebo i Německa, ceny mnohých výrobků nejsou nijak zásadně vyšší než u nás, a to i přesto, že v obou zemích jsou platy oproti nám několikanásobně vyšší. I tak se často Čechům zde řada věcí vyplatí koupit. Za ještě mnohem výhodnějšími nákupy se pak jezdí do Polska. Co toto může s českou ekonomikou časem udělat, pokud v ČR ceny dále porostou a bude čím dál víc lidí nakupovat v zahraničí?

Je to děsivé, když vidíte, že v zemi, která má reálně mnohem vyšší kupní sílu, jsou potraviny často levnější a navíc kvalitnější. V tomto ohledu mám svědomí čisté, protože jsem přesvědčila celou tehdejší frakci GUE/NGL v Evropském parlamentu, aby proti skandální praktice dvojí kvality jednotně hlasovala. Mimochodem byla to jediná frakce, která tak v rámci Europarlamentu učinila. Zásadní bylo v tomto ohledu selhání eurokomisařky Věry Jourové z hnutí ANO2011. Nemohla jsem uvěřit vlastním očím, když jsem pak na předvolebním videu viděla Andreje Babiše, jak nakupuje v zahraničí a kritizuje, že ve srovnání s námi mají kvalitnější zboží. Vždyť jeho strana ANO2011 a další jsou přímým viníkem tohoto stavu!

Jak už jsme v minulých rozhovorech rozebírali, rostou ceny vlastně všeho. Piráti teď přišli s návrhem podpořit kvůli energetické krizi domácnosti ve výši 200 až 400 korun na osobu měsíčně.  Překvapilo vás to? Pomohlo by to lidem dostatečně?

Paradoxně je to zatím první konkrétní věc, kterou jsem od některé z vládních stran slyšela. Mám ale obavu, že je to spíš takový výstřel do tmy, což je taková nová praxe Pirátů. Samozřejmě 200 korun je při tempu zdražování a cenách, které jsou občané nuceni platit, naprosto směšná částka. Vláda zkrátka lidem pomoct nechce. Kecy o kontrolách marží u PHM se ukázaly jako naprosto zbytečné, bez jakéhokoli reálného dopadu na ceny paliv. Stejně tak směšná je „pomoc“ prostřednictvím příspěvku na bydlení, kterou si vzal Jurečka s celou vládou jako alibi, jinak by museli narovinu říct, že zkrátka nedělají nic.

V pořadu Bez obalu jste tentokrát mluvila i o tom, že předsednictvo hnutí Starostové a nezávislí schválilo ve svém usnesení ze dne 12. 3. 2022 záměr změny ústavního pořádku ČR o trvalém bezpečnostním zakotvení naší země v euroatlantické vazbě včetně možnosti trvalého pobytu vojsk NATO na našem území a požádalo předsedu o vypracování záměru v gesci Ministerstva vnitra. Můžete to prosím pro čtenáře rozvést?

Prostě by to znamenalo, že NATO a nic než NATO. A na věčné časy a nikdy jinak. Usvědčený lhář Farský zřejmě v USA odvádí skvělou práci. Snad po sléze nezjistíme, že za tím bylo něco víc, jako u jeho stranického kolegy Polčáka. Opravdu nechápu, proč druhá největší vládní strana dělá takováto zbytečná gesta. Kéž by raději zaměřili svou pozornost na pomoc občanům.

Mimochodem členství ve vojenském paktu nemá v ústavě zakotvena snad žádná země, kterou znám. Nehledě na to, že KSČM rozhodně vojenské základny USA i jiných států na území ČR jako jediná strana důrazně odmítá.

Na závěr se ještě podívejme na Ukrajinu. Jak vidíte vývoj situace? Je šance na brzké ukončení konfliktu?

Věřím tomu, že ano. Rusko musí přestat vyhrožovat jaderným konfliktem, ale i NATO – či spíše USA, které ho ovládají – musí přestat přilévat olej do ohně. Stoltenberg se nechal slyšet, že nechá rozmístit bojové skupiny NATO v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku, ba dokonce i na Slovensku. To není úplně dobrý signál.

Řadu lidí šokovalo rozhodnutí vedení opery Národního divadla, které se právě vzhledem k aktuální situaci na Ukrajině rozhodlo v příští sezoně neuvést Čajkovského operu Střevíčky. Obává se prý „proputinovské propagandy“ vzhledem k ději tohoto díla. Co na to říkáte?

Pokud vedení považuje Čajkovského za proputinovskou propagandu, pak by bylo na místě přezkoumat kompetentnost vedení Opery Národního divadla. A možná by nebylo od věci ani vyšetření odborníka

 


Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: David Hora

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Opravdoví „dezoláti“ jsou v současné hrůzovládě. Černocký o Fialovi a notičkách od CIA

19:48 Opravdoví „dezoláti“ jsou v současné hrůzovládě. Černocký o Fialovi a notičkách od CIA

„Rozčarování z EU narůstá. Volby třeba na Slovensku anebo v Nizozemsku to jasně prokazují,“ říká pub…