Čím si vysvětlujete tak drtivé vítězství konzervativců v britských volbách? A proč tak velký neúspěch labouristů?
Především obavami, že vládu by mohla převzít nejextrémističtější levicová marxistická, antisemitská, antikapitalistická a proteroristická strana, jaká dnes v Evropě existuje. Ty obavy byly oprávněné, stačilo si přečíst znárodňovací a zdaňující program Labour, který hrozil zvýšit dokonce i dědickou daň z vlastního obydlí. Ta by zasáhla i ty nižší třídy, které se za svůj život zmohly na vlastnictví bytu.
Stačilo si přečíst posudek zpravodajců MI5 a MI6 – tedy kontrarozvědky a rozvědky – podle nichž by s Corbynovou Británií musely přerušit informační kontakty jiné západní země. A stačilo v uplynulém roce číst podrobnosti antisemitských výpadů labouristických aktivistů na židovské členy strany, vrcholící v takových perlách, jako „židé by měli být vyhlazeni z celé planety“. Nebo si prohlížet fotografie, na nichž se Corbyn hrdě kamarádí s islámskými teroristy.
Vítáte vítězství Borise Johnsona v britských volbách ?Anketa
Bylo toho na tradičně umírněné Brity moc. A ukázalo se, že Labour přestala být stranou „pracujících“, jak praví její název, nýbrž utopických metropolitních intelektuálů bažících po „transformaci světa“ podle receptů Marxe a Lenina. Dělnická třída, čili „modré límečky“, jak se jí přezdívá v angličtině, tentokrát houfně prchala ke konzervativcům, které by je dosud ani ve snu nenapadlo volit.
To byly ty obavy nejhorší a nejkrajnější. Jen trochu mírnější byly obavy z nerozhodného parlamentu, v němž by Konzervativní strana neměla dost hlasů na prosazení brexitu, a to už tři roky se vlekoucí psychické trauma rozštěpující společnost by se táhlo dalších pět let. Z těchto dvou důvodů nakonec konzervativce volili i mnozí ti, kdo v referendu hlasovali proti brexitu, protože hrůzná představa Corbynovy vlády nad sympatiemi k EU převládla.
A pomohli tomu nakonec i voliči Brexit Party, kteří z týchž obav volili konzervativce, aby si nemuseli vyčítat, že zavinili vítězství Corbynovo nebo nerozhodný parlament.
Překvapilo vás až tak výrazné vítězství konzervativců? Prý šlo volit i hodně mladých lidí, nečekal jste tedy těsnější výsledek?
No, ještě v den voleb to vypadalo nahnuté, když média hlásila v dlouhých frontách nebývalé počty mladých voličů, u nichž se dalo předpokládat, že budou volit Labour. Velkou publicitu taky dostali známí herci vyzývající k volbě Labour. A samozřejmě taky předchozí průzkumy naznačující, že Labour konzervativce dotahuje z 12 až na 6 procent. I to zjevně přispělo k tomu, že nejen konzervativní, ale i ostatní demokracii milující voliči se donutili v příšerném počasí ty fronty vystát.
Fotogalerie: - Ne, radši hlívu
V čem se liší premiér Boris Johnson od své předchůdkyně Theresy Mayové, a proč má daleko větší úspěch u voličů? Aneb, co dělala Mayová špatně?
Osobnostně samozřejmě především smyslem pro humor a snadnou komunikací s lidmi různých společenských tříd a stupně vzdělání. Tím tedy Johnson Mayovou převyšuje o několik příček.
Politicky tím, že Johnson ve správnost brexitu stoprocentně věří, zatímco Mayová si jej v hloubi duše zjevně nepřála, sama hlasovala v referendu proti, takže jej sama podvědomě sabotovala. Dokonce v jedné chvíli proti vlastní straně vyjednávala s Corbynem na nějakém společném postupu v parlamentu.
V konečném hodnocení politologů Mayová asi vstoupí do dějin jako jeden z nejhorších premiérů celých britských dějin. Teda přetrumfnout by ji asi dokázal ještě Corbyn, kdyby mu to bylo vyšlo.
Znamenají tyto volby konec Jeremyho Corbyna a jeho politického programu?
„Občanská válka“ v Labour vypukla hned po prvních povolebních odhadech a ke slovu se opět dostávají umírnění sociálnědemokraticky myslící členové žádající jeho demisi a vyloučení extremistických aktivistů, kteří ho vynesli do čela. Jak ostré to bude, a s jakým výsledkem, bude zajímavé sledovat.
Neuspěli i liberální demokraté, kteří, pokud vím, nejvíce prosazovali opakování referenda a setrvání v EU. Referendům o brexitu přitom dopadlo docela těsně, znamená to, že počet příznivců opuštění Británie z EU se navýšil? Nebo čím to je?
Někteří z těch fanaticky antibrexitních, kteří vnímali brexit jako větší zlo, než marxistickou vlády, dali své hlasy takticky Labour. Ti, pro něž představa marxistické vlády byla přece jen děsivější než brexit, je dali konzervativcům.
Jak reagovat na střelbu v nemocnici v Ostravě?Anketa
Po tomto vítězství konzervativců je odchod Britů z EU už v podstatě jistý, teď záleží, jaká bude dohoda o „rozvodu“. Vy navrhujete, aby si Boris Johnson do vyjednávacího týmu přibral Nigela Farage. Proč?
Zaprvé, Farage je skutečným prvotním autorem brexitu, vedl za něj kampaň nějakých 15 let. Zadruhé, Farage identifikoval několik kritických vad v současné „Johnsonově“ brexitové dohodě a navrhl, jak je napravit. A zatřetí, Farage se pohybuje jako europoslanec v Bruselu natolik dlouho, že by mohl líp než Johnson vědět, jak na bruselské papaláše tlačit tvrději, aby dohodu oprostil od těch nejhorších vad. Jednou z nich je třeba rybolov, který britští rybáři doufali, že dostanou v britských vodách zpět do svých výlučných rukou, jenže dohoda je zavazuje jednat v nich „nediskriminačně“. Čili Španěly a Francouze z nich nevyhánět.
Ve Skotsku vyhrála drtivě Skotská národní strana, která chce prosazovat referendum o nezávislosti. Má šanci ho prosadit, hrozí odtržení Skotska od Británie? Nebo je možné „druhé Katalánsko“, kde referendum neuznala centrální vláda ve Španělsku?
Šanci má, pravděpodobně ji prosadí, a není vyloučeno, že ji vyhraje a nastane nějaká forma odluky Skotska od Anglie a Walesu. Jenže Skotové nejsou hlupáci a možná si mezitím spočítají, o kolik by bez rozprostření anglických daní i do skotského rozpočtu přišli, a vymyslí něco na způsob, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.
Pokud by hypoteticky Skotové vyhlásili samostatnost, tak jak tvrdí, chtějí zůstat v EU. Bylo by to ale tak jednoduché? I vzhledem k potížím Španělů s Katalánci?
EU už jednou Skotům sdělila, že by se nestali členy automaticky, nýbrž by museli o členství znovu zvenčí jako nový stát požádat (asi ve frontě za Albánií a Černou Horou či kým ještě) a byli by znovu posuzováni podle toho, jak splňují vstupní podmínky. Takže už i proto si to možná Skotové budou zatraceně dobře rozmýšlet.
V Severním Irsku v těchto volbách poprvé od rozdělení ostrova v roce 1921 zvolili více proirských separatistů než probritských unionistů. Co se bude dít tam? Někdo má i obavy z návratu terorismu. Je to možné?
Terorismus určitě nehrozí, ale pravděpodobně zesílí politický tlak na připojení k Irské republice. Nastanou-li vážné problémy s hranicí, možná v Severním Irsku zesílí pocit větší náležitosti k republice než ke království. Nebylo by to nic katastrofálního. Konflikt katolicko-protestantský přestává na obou stranách hranic být vyhrocený a protestantská menšina v republice má naprosto stejná práva jako katolická většina. Mluví všichni se stejným znatelně irským akcentem a prostě by zase všichni byli Irové a tečka. Nevidím v tom nic nebezpečného a dokonce ani nepřirozeného.
Fotogalerie: - Století dobrovolníků ve Francii
V případě turbulencí ve Skotsku a v Severním Irsku, nezmění časem Britové názor a nebudou se chtít vrátit zpět do Evropské unie?
Budou-li moc zlobit, tak Anglie s Walesem je spíš pošlou do háje a stanou se samy nejbohatším státem Evropy, jak už někdo propočítal. Skotsko i Severní Irsko žijí částečně z anglických dotací, asi podobně jako Sicílie a Sardinie žijí z dotací milánských a turínských. A tento nový „osvobozený“ stát nebude mít potřebu do nějaké eurounie vstupovat. Připomeňme si, že Británie vstupovala do tehdejšího EHS v 70. letech za hluboké ekonomické krize v naději, že si vstupem na větší trh polepší. A kdoví, co se do té doby s EU stane a zda ještě někomu bude stát za to do ní vstupovat.
- Knihy Benjamina Kurase najdete zde: https://www.eminent.cz/kniha/568
Psali jsme:
autor: Oldřich Szaban
