Takzvaně nebezpečné Rusko, téma české diskuse od roku 2013. Jak se do řetězce všeho promítla kauza pokusu o zabití agenta Skripala?
Ta debata víceméně pokračovala a nevybočovala v důsledku z hlavního názoru na Rusko a jeho tendenci etablovat se zpátky na území, v nichž měl svoji doménu Sovětský svaz. Tento případ vlastně zapadá do celkové mozaiky, ale že by nějak úplně vybočoval z praktik Ruska, když se podíváme, co se děje na Ukrajině, Krymu, v Sýrii, je zbytečné se k tomu tématu stále vracet. Musí se to vyšetřit a objasnit, co bylo hlavním cílem, kdo to způsobil a najít detaily případu. Ale celkově, protože bylo prokázáno, že zdroj novičoku, který byl použit ve Velké Británii, je pravděpodobně v Rusku, tak je to jasné. Není důvod dále pochybovat, je třeba najít způsob, jak to provedli a hledat řešení, aby se to neopakovalo.
Andor Šándor mi v rozhovoru řekl, že kdyby to byl skutečně novičok, tak by Skripal a jeho dcera nebyli propuštění z nemocnice jako by jim nic nechybělo. Co o tom soudíte?
Hlavní problém, spíše štěstí pro oba bylo, že nešlo o takovou koncentraci, která by je zabila. Tedy zdá se, že aplikace novičoku nebyla provedena v takové koncentraci. To je pravděpodobně důvod, proč oba nezemřeli, ale prokazatelně podle šetření, které provedly nezávislé mezinárodní organizace, to novičok skutečně byl.
Musíme věřit tomu oficiálnímu vyjádření, podle něhož je znám zdroj novičoku nalezeného na místě činu. Záleží na koncentraci, ne všichni musí okamžitě zemřít, jak se deklaruje. Efekt na lidský organismus je odstupňován na škále od nuly po smrt. Asi měli takové štěstí, že je to nezasáhlo v plném rozsahu.
Hodně se mluví o propagandě, a to především ruské. Nicméně bezpochyby by bylo naivní se domnívat, že propaganda k nám putuje pouze z ruské strany. Jak vnímáte proruské nálady tady v České republice a jak moc podléháme propagandě, ať už západní, nebo té ruské?
Propaganda je vždy součástí tendence ovlivnit druhou stranu. Máte pravdu v tom, že je používána všemi režimy, je otázka, do jaké míry je to cílené a do jaké míry to poškozuje stát. V tomto případě vytýkáme Rusům, že se vměšují formou propagandy do státních záležitostí. Viz několikaměsíční debata o pokusu ovlivnit volby ve Spojených státech. To je součást soupeření jednotlivých států a režimů, bylo to v minulosti a bude i v budoucnosti, neměli bychom být užaslí, že se nás někdo snaží ovlivnit.
Na druhou stranu bychom se s tím měli naučit bojovat, a to je největší problém. Dnes se používají jiné prostředky než před padesáti lety – elektronická média, která používáme, jsou mnohem více efektivní, zaměřují se na jednotlivce a ne na velké skupiny lidí. Dovedou selektivně působit, s čímž se střetáváme a musíme se naučit s tím bojovat a žít.
Už jsou to tři roky, co českou politiku ovládlo téma migrace. Někdy slýcháme, že to bylo zbytečné a zástupné téma, protože tu skoro žádní migranti nebyli a nejsou. Přesto, jak reálné je toto nebezpečí pro nás jako Českou republiku?
Je potřeba si definovat, kdo je migrant…
Mám pochopitelně na mysli nelegální migranty…
Tedy Syřané, Afgánci a celá skupina lidí, která k nám především v posledních letech přicházela, a ze které máme určité obavy a ne neoprávněně. Republika musí být připravena, že se může stát terčem nebo cílem migračních vln, které mohou přijít. Například znovu z Ukrajiny, pokud se něco rozjede, jak máme informace o dalších bojích na východní Ukrajině. Vlna může přijít z východu nebo z jiného státu bývalého Sovětského svazu a pak budeme nárazníkovým státem a přijdou velké problémy. Například z hlediska ekonomiky, která musí zvládat kriminální podsvětí, jež se snaží přiživit na neštěstí přicházejících.
Zase z druhé strany bychom měli problémy s tím, co dnes prožívají Francie, Belgie, Velká Británie a podobně, tedy radikální islámský terorismus. Obecně bychom měli být připraveni na to, že stejně další vlna přijde a je otázka, co se například bude dít v Africe. Což nemá souvislost s aktivitami některých radikálních islámských organizací, jak se to dává často do spojitosti, ale může to být migrační vlna následkem přírodní katastrofy, sucha... Tedy vlna, která bude vyprovokována tím, že jejich území není schopno tolik lidí uživit. Natalita obyvatel střední africké oblasti je mnohem vyšší, než je prostředí schopno uživit.
Všechno může být důvodem, ale může to být jednoduše prostá snaha lidi někde žít a někde se uživit. A na to musíme být připraveni, ne to házet za hlavu.
Psali jsme:
I na to jsem se chtěla zeptat, syrští migranti už do Evropy neproudí, ale zato se zvyšuje tlak z Afriky. Říkáte, že máme být připraveni a neházet to za hlavu. Jak?
Předně, Evropská unie by už měla přijmout nějaká zásadní rozhodnutí. Protože zásady, které se týkají přijímání migrantů, jsou dávno překonány a je potřeba, aby Evropa pro svoji potřebu a budoucí záchranu vytvořila nástroje, které umožní, aby sice akceptovala lidi, kteří pomoc opravdu potřebují – například u těch, kteří utíkají z území diktátorského režimu a hrozí, že přijdou o život – ale zároveň musí být schopna odmítnout ty, kterým se nelíbí žít doma, protože mají horší životní a ekonomické podmínky, a proto chtějí do Evropy.
Na ten předpokládaný tlak z Afriky, o které se dnes nemluví, ale za několik let bude hlavním bezpečnostním rizikem, se Evropa musí připravit, musí umět tyto lidi oddělit a jednoduše skutečně začít střežit vnější hranice, protože jestliže někdo na moři nebo kdekoliv jinde bude zachráněn a zajištěn lodí některého z evropských států, nemůže to automaticky znamenat, že má přístup do Evropské unie.
Množství těch lidí je tak velké, že zkrátka v Evropě nejsme schopni je integrovat tak, jak si někteří idealisté představují. Evropa dnes je na hranici akceptovatelnosti a ostrůvkům představovaným například zeměmi střední Evropy se může stát, že až bude situace neúnosná v Německu, lidé přijdou sem a bude jim jedno, zda žijí v Německu nebo v České republice. To se může stát, my se s tím musíme umět vypořádat, a to Evropa nedělá.
Jak s tím, o čem právě mluvíte, souvisí Dublin IV? Je krizovým momentem Evropské unie? Hrozí zničení Evropy, jak někdy slýcháme?
Permanentní přerozdělování je obecně špatný model. My se tomu bráníme a věříme, že tento návrh přijat nebude. Pozornost a maximální možné úsilí států by mělo putovat do zajištění, že migranti v obrovských davech nebudou do Evropy vpouštěni, ale budou mít takové podmínky, aby mohli zůstat v záchytných táborech nebo oblastech. Nebo Evropa vytvoří podmínky, aby žili přijatelným způsobem ve svých zemích, což je obrovský problém. Ale myslet si, že v Evropě vyřešíme migrační vlnu jen přerozdělováním a migračními opatřeními, je mylná představa. I ten potenciál Evropy se jednoduše vyčerpá a pak může být velmi pozdě. Některé signály z Francie a z Německa jsou úplně evidentní.
Jak jsou na tom Češi ve vztahu k právu? Třetina voličů volí Andreje Babiše navzdory jeho trestnímu stíhání. Vypovídá to o tom, že přestali Češi věřit v právo i morálku? A jak nebezpečné je zlehčovat tyto věci?
Současná politická situace se netýká pouze Babiše a České republiky, vidíme, co se odehrává na Slovensku, ale i ve Spojených státech... Že tradiční politické strany nebyly schopny měnit své přístupy, svoje spravování jednotlivých států v duchu představ lidí, kteří se také mění. Lidé chtějí mít větší volnost, chtějí utratit, co vydělají, podle svých představ, chtějí mít lepší auta, domy a podobně. Politická scéna jak v České republice, tak na Slovensku, v Itálii a mohli bychom jmenovat všechny státy v Evropě, to znemožňovala, protože klasické strany se zahleděly do sebe, že všechno se dá vyřešit v parlamentu, vyjednat, předjednat... ale požadavky lidí, často oprávněné, byly přehlíženy. A navíc přílišná byrokracie.
Systém vládnutí klasických stran se podle mého názoru přežil. Strany se nedostatečně rychle mění, nedostatečně se mění přístup k řízení států, proto se dostávají do čela států lidé z podnikatelské sféry, kde předvedli schopnosti tu efektivitu svých činností najít. Proto je v Americe prezidentem Donald Trump a u nás premiérem Andrej Babiš, a víme, že v Itálii byl Berlusconi. To jsou věci, které bychom měli vnímat, a domnívám se, že to není úplně spojeno s tím, zda vnímáme, či nevnímáme právo. Lidé spíše hledají člověka a jeho hnutí čí stranu, která bude schopna společnost postrčit někam dál, a proto je v čele naší vlády momentálně Andrej Babiš. Nemyslím si, že by lidé podceňovali hodnotu práva.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Zuzana Koulová
