V pátek proběhlo veřejné projednání záměru Libereckého kraje obří fotovoltaické elektrárny v lokalitě Ralsko – Hradčany. Jaké jsou vaše dojmy?
To, co se mělo stát veřejným projednáním záměru výstavby fotovoltaické elektrárny na letišti v Hradčanech, se proměnilo v ukázku toho, jak se dnes v České republice „řídí“ transparentnost.
Pod rouškou otevřené debaty byla veřejnosti předložena prezentace projektu, která byla od začátku do konce kontrolována. Diskusi nevedla nezávislá autorita, ale jedna z firem ze skupiny Frank Bold, sesterská společnost stejnojmenné advokátní firmy, která pomáhala sestavit Klimatickou žalobu na Českou republiku a zastupovala spolek Klimatická žaloba ČR u soudu.
Takže kraj zastupovali ekologičtí aktivisté, kteří měli řídit diskusi?
Má Petr Pavel právo jet na summit NATO s Babišem a Macinkou?Anketa
Pokud tam Frank Bold nebyl jako charita, a to u nich není běžné, pak si za naše veřejné peníze kraj a jeho energetická společnost najali firmu ze skupiny spojené s „Klimatickou žalobou“ na „nezávislé“ řízení veřejného projednání. Výběrové řízení od toho nikdo neviděl, ale předpokládám, že subjekty v konfliktu s Českou republikou by měly být spíše ve výlukách. V minulosti jsme se setkali s tím, že si zájemce o výstavbu nebo starosta takovou firmu přizvali jako poradce. Prvně jsme se setkali ale s tím, že společnost ze skupiny aktivní v soudním sporu proti České republice řídí jménem veřejného subjektu – dokonce kraje – diskusi s občany. Tohle je opravdu velmi inovativní, po vysvětlení nikdo v sále jejich roli nechápal a do protokolu padly i námitky.
Kam až zajde politická drzost? Jak může být veřejná debata skutečně nezávislá a objektivní, pokud je moderována subjektem, který má zjevný vztah k prosazování podobných projektů po celé ČR až za hranou soudních žalob? Uvidíme, co udělá pan hejtman Půta v protokolu s námitkami pro podjatost moderátora, je z toho záznam a námitku viděly desítky svědků.
Jak ta „nezávislá“ diskuse s Frank Bold probíhala?
Zajímavý byl už příjezd na tuto lokalitu. Silnice je rámována stavbou jiné obří solární elektrárny, všichni přijížděli kolem lánů zdevastované zeleně a rozryté půdy bez ptáčka živáčka na obou stranách. Martin Půta a Zbyněk Miklík si opravdu nemohli pro prezentaci záměru, který má chránit přírodu, vybrat lepší lokalitu ani moderátory. Po tomto příjezdu kolem triumfu jiných solárních developerů a představení moderátora měli v sále jasno i ti, kteří váhali. Někteří přespolní tu spoušť viděli na vlastní oči prvně, ale takhle zplundrovat krajinu nestihla ani sovětská okupační armáda a reliéf kolem příjezdu připomínal spíše Horní Jiřetín než nějaké ekologické stavitelství.
Přes to měli někteří propagátoři projektu tu drzost po takovém entrée tvrdit, jak „chrání přírodu“. Účastníci diskuse měli však možnost prakticky se už před začátkem produkce přesvědčit, jak ta krajina pod rukou takovýchto „ochránců přírody“ opravdu vypadá.
A co diskuse k té ekologii?
Z původního letiště dnes po desítkách let vznikl unikátní biotop. Mezi lesy ze všech stran je prostranství, kde žije řada unikátních druhů, ptáci, savci, hmyz, namátkou třeba skřivani, motýli modráskové nebo i kudlanka nábožná. Celá kraj se tam jezdí rekreovat.
V průběhu diskuse moderátorka okřikovala pána, místního odborníka, který hovořil o zvířátkách na té lokalitě, vyjmenoval několik chráněných druhů ptáků a když se chtěl se dostat na savce, byl moderátorkou Frank Bold opakovaně přes naše protesty ukřičený, že „není na toto v diskusi čas a vypršel jeho limit“. To už se sál vzbouřil. Lidé začali tleskat a skandovat, ať jim to ten pán dopovídá. Pak jsme přinutili moderátorku, že ten dvouminutový „limit“ dostal pán od ostatních a dopovídal nám i ty savce. Byli tam ti moderátoři od Frank Bold dva a nás, co jsme to chtěli slyšet, bylo v sále asi 200, takže nepomohl ani mikrofon.
Byla vůbec ochrana biotopu předmětem diskuse?
Přestože bychom to očekávali, znělo toto téma pouze z jedné strany sálu z publika, a to dost silně a opakovaně. Z druhé strany se ta „ekologie“ omezovala pouze na výrobu elektřiny a padaly spíše ideologické argumenty, které si můžeme kdekoli přečíst. Včetně takových nesmyslů, že si tou elektřinou zatopíme i v zimě nebo že je elektřina z Německa i přes záporné ceny drahá, a proto že to máme stavět. O modráscích a skřivanech ani slovo.
O čem tedy byl ten projekt?
První, co nás zarazilo, byla skutečnost, že má kraj spočítanou studii na 30 megawattů výkonu, protože víc nedokáže spotřebovat ani s akumulací, ale součástí projektu byl i „pronájem“ zbytku biotopu nějakému neznámému subjektu na dalších 30 megawattů. Pokud se chtěli bavit o energetické samostatnosti kraje, nikomu tenhle byznys s pronájmem našeho životního prostředí nějakému solárnímu baronovi nedával logiku. Za to občanům slibovali, že postaví mezi panely cyklostezky a stánek s občerstvením a že se tam budeme moci v létě na takto upravenou lokalitu mezi rozpálené solární panely moci jezdit rekreovat. Pár lidí v sále se na to ozvalo, že se zde rekreují pravidelně, ale jezdit se rekreovat „mezi ploty“ nemají v úmyslu.
Když jsme přinesli letecké snímky jiných solárních elektráren, aby se měli občané možnost podívat, jak taková „rekreační oblast“ v praxi vypadá, moderátorka z Frank Bold to odmítala promítnout, že to prý „není na programu“ a že by to zdržovalo. Nakonec jsme to přes odpor moderátorky ze společnosti přece jenom promítli po intervenci jednoho člena leteckého klubu u Martina Půty, moderátorka nám alespoň sledování leteckých snímků místních solárních pamětihodností vyrušovala voláním do mikrofonu, že máme „pokračovat v diskusi“ a nezdržovat.
Jak hodnotíte ten projekt po stránce energetické?
Vzhledem k tomu, že měla být součástí nejenom soběstačnost kraje, ale i ještě jedna stejně velká elektrárna, která by tu lokalitu zdevastovala už totálně, nikdo to nevnímal jako nějakou energetickou aktivitu pro kraj, ale spíše jako pronájem životního prostředí dvěma solárním baronům, z nichž je jeden zatím ve vlastnictví kraje. Ten druhý je zatím neznámý, ale už za něj lobují u veřejnosti, a dokonce mu zaplatili připojení. Dělali byste to vy pro nějakého „neznámého vojína“ za čtrnáct milionů? U soukromého subjektu to asi moc dobře nejde, do krajského rozpočtu se schová ledasco. Nikdo také ani na dotazy nevysvětlil, kde na to kraj vezme bezmála třičtvrtě miliardy, kterou do toho hodlá investovat.
Za největší riziko považujeme, kdyby kraj prodal takto připravenou společnost se stavebním povolením a síťovým připojením od ČEZu nějakému jinému subjektu, třeba zrovna tomu ČEZu. Pak bychom měli namísto rekreační oblasti v kraji solární barony dva, a elektřinu pro kraj za „tržní ceny“.
A tohle je NÁŠ biotop, pane hejtmane, který chcete zlikvidovat a někomu pronajímat. My raději ta zvířátka, motýly, ptáčky a kolo nebo kolečkové brusle. Pronájem životního prostředí pro solární barony jsme si u nás nevybrali.
Největší arogance se neskrývá v tom, že najmeme moderátory jejichž kolegové žalují naši zemi. To je jenom pokus o „hladký průběh“, který nevyšel. Běžný účastník takové akce si hájí jenom svoji cyklostezku se zvířátky a ptáčky a nevidí klamavý záměr, kdy se za proklamovanou „samostatností Libereckého kraje“ skrývá zájem někomu pronajmout ještě jednou takovou plochu pro jeho soukromý byznys.
A co ekonomika?
Celé to má stát 693 milionů korun. Když se podíváme na návratnost, jediný, kdo ji bude mít zaručenou, je státní společnost ČEZ, kde pan hejtman sedí v dozorčí radě, za předražené distribuční služby. Konkrétně je-li podle ERÚ průměrná cena regulované složky elektřiny na nízkém napětí 2,35 Kč, vydělá ČEZ na distribuci elektřiny z Ralska do škol a dalších krajských zařízení přes 70 milionů ročně. Má to tedy na poplatcích za distribuci návratnost necelých 10 let.
Otázka ale nebyla položena, co z toho bude mít ČEZ. Původní otázka byla, co z toho bude mít Liberecký kraj a jeho občané?
Tam je to horší. Udávají návratnost 19 let, ale celý ten záměr jsme ještě neviděli. Má to celou řadu neznámých položek, například cena a kapacita baterie, kolik by byli schopni vůbec dodat v době letní špičky do organizaci Libereckého kraje apod. Dopravní podnik v Liberci patří městu, a tam počítají se skládkou u Globusu, tedy na tramvaje určitě ne.
Podle mne vyšli z nějaké kapacity a „salámovou metodou“ se snaží doložit, že jsou schopni vůbec něco spotřebovat. Podle našeho odhadu by bylo jistých tak 10 až 15 MW, tedy třetina nebo polovina, na zbytek by museli mít další investice jako třeba baterie apod., a ani potom by se asi všechno nespotřebovalo. A na to, co skutečně spotřebují, mají zase dost místa jinde.
Elektřinu, kterou chtějí vyrábět, ale sežene dnes v době vysoké výroby každý obchodník na lipské burze za desetinu ceny, než je jejich investice, a tento stav se bude ještě zhoršovat. Ve skutečnosti tedy mají v úmyslu dodat i těm krajským firmám a příspěvkovým organizacím elektřinu za horší peníze, než je na burze v době nadvýroby, kdy by měla fungovat i ta jejich elektrárna. Jinými slovy, postaví elektrárnu, příspěvkovou organizaci přinutí vykoupit elektřinu dráže než na burze, a pak jí na to dají „příspěvek“ z krajského rozpočtu. Takhle vypadá úplný koloběh peněz.
Ale ČEZ k tomu chce ještě další peníze za připojení?
Ano. Raději to ocituji z jejich prezentace, aby nás nikdo neobviňoval z dezinformací. Takže
- Již zaplacen finanční podíl 50 % na připojení k distribuční síti: 14 062 500Kč
- Doplatek finančního podílu 14 062 500 Kč
- Dohromady 28 milionů a 125 tisíc korun.
Tu polovinu už zaplatili ČEZu předem ještě před tím, než věděli, že se tam může něco stavět?
Ano. Horší ale je, že to zaplatili za celý výkon 62,5 MW, tedy i za budoucího „neznámého“ nájemce. Neznám ceník ČEZu do detailu, ale poloviční výkon obvykle stojí polovinu. Kraj má navíc špičkový odběr nejvýše 15 MW, zbytek, co se neodebere, chtějí ukládat do baterií. Tedy by teoreticky stačila čtvrtina, ale budiž.
Oni ale v době záporných cen na burze zaplatí „neznámému zájemci“ 14 milionů předem za připojení a pak ho budou „soutěžit“? Pokud se nikdo nepřihlásí, je to také čtrnáctimilionové manko v krajském rozpočtu do kasičky firmy, kde sedí hejtman v dozorčí radě, a pokud tu budou „soutěžit“ a náhodou se přihlásí zrovna ČEZ, pak asi byli domluveni předem.
Naše iniciativa se však chce postarat o to, že se tohle „soutěžit“ vůbec nebude. Nechceme solární barony v pronájmu na krajských rekreačních plochách, máme už těch baronů, které pan hejtman a krajský úřad trpí jinde, opravdu dost. Nejsme na pronájem.
A co energetická bezpečnost?
Prosím vás, jaká bezpečnost? ČEZ v případě výpadků sítí negarantuje vůbec nic. Kdyby se krajská nemocnice, o které pan hejtman mluvil, spoléhala na dodávky prostřednictvím sítě ČEZu a přišel blackout, dopadla by jako Orlen v Litvínově a umírali by pacienti na sálech a jednotkách intenzivní péče. To byla trochu Půtova básnická nadsázka. Pokud to mělo vypadat, že obětujme životní prostředí v Ralsku bezpečnosti a komfortu pacientů, tedy opravdu ne.
Alespoň by ta investice mohla kraji vydělávat, když už nic jiného?
Projekt sám tak, jak byl prezentován, je ekonomický nesmysl maskovaný jako soběstačnost. To, jak byl celý záměr FVE Ralsko prezentován, jako krok k energetické soběstačnosti neodpovídá skutečnost a realita je však zcela opačná.
Investice má činit 693 milionů Kč, návratnost až 19 let. Pokud bychom měli mít návratnost srovnatelnou s ČEZem, cena elektřiny se pohybuje kolem 2,31 Kč/kWh (2,80 Kč s DPH). Liberecký kraj přitom již dnes nakupuje elektřinu za srovnatelné ceny a za srovnatelné ceny je i pro kraj běžně na trhu. Projekt nepokrývá energetické potřeby Libereckého kraje po technické ani obchodní stránce a nejde o záložní zdroj pro případ blackoutu.
Pokud by chtěli řešit částečnou samostatnost krajských podniků a příspěvkových organizací, musí to dát někde do jejich blízkosti. Nejlépe na střechu nebo na sousední parkoviště nebo brownfield. Tam to smysl dává, ušetří za distribuci a nemusí u toho plundrovat životní prostředí.
Jaké byly další dotazy a reakce?
„Budeme řešit“ byla nejčastější odpověď. Na konkrétní otázky zaznívaly opakovaně odpovědi typu „to budeme řešit“, „to necháme zpracovat“. Zástupci projektu nebyli schopni odpovědět na základní parametry. Jak může někdo říci, že životnost fotovoltaické elektrárny (FVE) bude 40 let. Kolik má ČR FVE, které se dožily 40 let?
Někteří výrobce sice nabízejí „prémiové“ nové panely se životností 30 až 40 let, ale ty jsou 2x dražší už při nákupu a dodavatel si za 40letou záruku těchto panelů, tedy že je bude chodit 40 let měnit v případě poruchy, vezme také svoje. V případě 40leté záruky pochybuji, že by se pak s tím projektem vešli do 693 milionů.
Jak je to s dalšími náklady?
Dále má taková elektrárna provozní náklady na údržbu, ty jsou u takto velké elektrárny minimálně 10 milionů korun ročně, a to se držíme hodně při zemi. A finanční náklady, pokud si půjčí 693 milionů na 19 let s úrokem 5 %, zaplatí dalších 345 milionů Kč na úrocích v bance.
Pokud by ale měli v plánu tu krajskou společnost pouze vybavit připojením a stavební povolením a pak ji někomu prodat, nemusí nic takového řešit. Je to stejné jako když prodáte developerovi již zasíťovaný pozemek se stavebním povolením, má daleko vyšší cenu než brownfield, a bývají u toho i dost slušné provize zprostředkujícím osobám.
Myslíte, že může jít o účelovou firmu, kterou kraj po získání povolení někomu prodá?
Ze zákona to vyloučeno není, a garance něčeho takového také ještě nikdo neslyšel. Rozumějme garance právně vymahatelné, nikoli sliby politiků, zejména před volbami.
Kde jsou tedy všechny ty výpočty?
Prezentováno nic takového nebylo, prý to stále „počítají“ Nemít výchozí data je asi jako učit děti počítat do pěti s třemi kostkami. To bych pochopil, ale ne v situaci, kdy už to s lidmi chtějí projednávat jako závazný záměr. Mají v úmyslu předem získat souhlas, a pak si to „dopočítat“ po dohodě s dalšími zájemci, minimálně o tu druhou polovinu připojení, kterou už jednou z veřejných peněz zaplatili.
Za co jsou tito lidé placeni, když nejsou schopni odpovědět na základní otázky? Navíc z veřejných peněz. Od nás daňových poplatníků platíme v milionových rozpočtech, jak bylo ukázáno, tzv. laciné odborníky, a navíc celý cirkus podporuje několikrát stíhaný hejtman v několika kauzách. To vše zajisté svědčí o transparentnosti, ale až když se začnou ozývat hlasy z veřejnosti.
Co je vlastně dnes letiště v Ralsku? Je to rekreační sportovní oblast nebo brownfield? Není dnes už i vhledem k místní biodiverzitě „brownfield“ účelové označení?
Letiště Hradčany je aktivně využívané území pro letectví, turistiku a vysokou míru návštěvnosti zajišťují i přírodní hodnoty. Přesto bylo označeno jako brownfield. Tento přístup je v rozporu s principy směrnice RED III, která preferuje využití skutečně degradovaných ploch. Ovšem tento pojem zde pozbývá platnosti. Možná před patnácti lety nebyl tento prostor ani plocha ideálním místem, což se nyní zcela opomíná. Na území celé ČR není taková plocha k vidění, která by byla obklopena, tak rozsáhlými borovými lesy. FVE „Březový háj“, německy „Birkenau“, by mohl být nový jedinečný název, jelikož se z tohoto území stává takový oplocený tábor s panely a území, které pro lidi ani zvířata není k životu.
Po odchodu sovětské armády v 90. letech bylo území silně zatížené, zejména ropnými látkami, starými objekty a také municí. Následně proběhla rekultivace, zejména dekontaminace půdy včetně podzemních vod a také pyrotechnická očista (odstranění munice) a rovněž základní úpravy krajiny, která se pak v průběhu let sama vzpamatovala. Přistěhovaly se sem vzácné druhy a vznik unikátní biotop. Řečeno lidově, uklidilo se svinstvo a jedovaté látky v půdě po okupantech a příroda si pak sama pomohla, takže má naopak tato krajina vzácný charakter malého rušení lidskou činností s výjimkou rekreace a sportů, které té přírodě zase tak moc nevadí. Příroda a zvířátka se tu naučila s lidmi, kteří jim neničí jejich biotop, v klidu a míru žit. Brownfield je naopak místo, které je stále problémové, zanedbané nebo nevyužívané a čeká na nové využití.
Lidé ani ta příroda nestojí o „nové využití“ takové, že nám tu bude pan hejtman a jeho „neznámí nájemci“ znovu stavět průmyslovou zónu. Bude to podobné jako s tou sovětskou armádou, živočichové včetně vzácných druhů se odstěhují nebo na tom místě vyhynou a lidé sem přestanou chodit. A to jenom kvůli předstírané ekologii a neexistujícímu hospodářskému profitu se tu zase někdo chce chovat k přírodě hůř než okupační armáda? Ať si jdou s „investory“ do Černobylu, tam mají místa dost.
Bylo to vlastně vůbec veřejné projednání, anebo diskuse řízená Frank Bold?
Vzhledem k tomu, že moderátorka si usurpovala právo okřikovat kolegu, který vyslovoval námitku na podjatost moderujícího subjektu v souvislosti s konfliktem zájmů s Českou republikou a „klimatickou žalobou“, to považujeme spíše za drzost než veřejný právní akt. Akce byla prezentována jako veřejné projednání, ale ve skutečnosti šlo o řízené představení projektu a divadlo ze strany investora tlačící na prosazení záměru všemi dostupnými prostředky. Veřejnost měla omezený prostor, odborníci nebyli připuštěni ke slovu a časové limity se týkaly pouze kritiků. Vzhledem k tomu, že byly námitky občanů i obcí moderujícím subjektem omezovány a umlčovány tak, aby je nemohli vyslovit nebo dokončit, což provázelo prakticky celou diskusi, nelze to takto nazývat.
Nebyly dostupné informace, a to předem ani na jednání, a to jak z oblasti ochrany životního prostředí, tak i z oblasti samotného energetického fungování celého projektu a jeho ekonomiky. Připomínky a zapojení veřejnosti byly manipulativním způsobem omezovány a někdy i okřikovány moderátorem. Moderátor byl v konfliktu zájmů s Českou republikou a nebyl zajištěn rovný přístup veřejnosti. Tedy NE, rozhodně ne.
Není v tom ve stínu nějaká jiná netransparentní politika?
Hejtman Martin Půta během akce zmínil očekávanou valnou hromadu ČEZu a možnost svého odvolání z dozorčí rady ČEZ. Předchozí konflikt zájmů tím nevysvětlit, ale namísto vysvětlení zazněla osobní stížnost politického charakteru. Ve veřejném sektoru naopak již delší dobu visí otázka, proč nebyl odvolán již dříve po nástupu nové koalice, a zda jeho přetrvávající angažovanost naopak nesouvisí se zájmy této lobbisticky vlivné státní společnosti prosadit s jeho pomocí své zájmy na území Libereckého kraje.
Navíc se opět svými cestami po kraji v rámci své politické kampaně snaží upoutat svou pozornost a za SLK se chce dostat na nový post. Jeho novým politickým cílem je být zvolen senátorem, a voliči mají nyní možnost rozhodnout ve svém politickém mínění. Jiní politici jsou však v prosazování energetického developmentu na území Libereckého kraje na úkor přírodního bohatství odlišného názoru. Někteří se s ním v tomto právě kvůli zmíněnému konfliktu zájmů rozešli, podobně tak i někteří voliči, tedy nelze říci, že je SLK v oblasti „konverze krajiny“ na průmyslovou zónu vyrábějící elektřinu pomocí solárních a větrných baronů názorově kompaktní, vnímáme zde spíše určitý rozvrat a názorový rozkol uvnitř této lokální strany.
Kdo staví tu elektrárnu, okolo které jeli účastníci veřejného projednávání
No přece ČEZ, kdo jiný. Jsme přece stále v Libereckém kraji. ČEZ se s tím chlubí i na webu. Možná bude dobré se podívat, jestli jsou tam v pořádku všechny formality u povolování té stavby. Kdyby ČEZ třeba zjistil, že je tam málo světla, jako to bylo u větru, a tu elektrárnu nedostavěl, místní by si oddechli. Mnozí si stěžují, že chtěli bydlet v přírodě, a ne v průmyslovém parku za plotem mezi přehřátými panely a suchou půdou pod nimi.
Mají vůbec v Libereckém kraji k záměru této obří elektrárny uprostřed rekultivované přírody nějaká ekologická a environmentální stanoviska?
Jejich názor „biodiverzita až později“ byl doslova bijící do očí, vlastně to tam někoho z propagátorů projektu nezajímalo. Máme dojem, že životní prostředí kraje vnímají spíše jako administrativní krok k vyřízení, nikoli jako zásadní otázku.
Chybí zásadní posouzení dopadů, vliv na klima, odlesky, faunu a flóru. Přesto zaznívá, že se vše bude řešit dodatečně. Proč ne s předstihem? Očekává investor kladné posouzení? Počítá s požadavky na posouzení vlivu na životní prostředí a provedení plné EIA? Dle odpovědí se jaksi investor nedomnívá, že by to bylo nutné.
Pokud investor očekává vyhlášení akcelerační oblasti, aby si zjednodušil život, nemusí mít ani toto tak jednoduché, ale celou problematiku je nutno pečlivě sledovat. Podle posledních zpráv to vypadá, že plánované akcelerační zóny nejsou v ani v souladu se zákonem, viz například:
a to platí o pro parky solární.
Napadá mě otázka jako v Popelce: 600 milionů korun, ale byznys pro kraj to není, šedesát hektarů půdy, ale ekologie to není, vyrábí to proud i při blackoutu, ale v nemocnici není – co to vlastně je?
V zimě, kdy má řada lidí u nás tepelná čerpadla a máme v kraji vyšší spotřebu, takováhle solární elektrárna nevyrobí skoro nic nebo vůbec nic. Zato by vyráběla přebytky v létě, kdy jsou lidé na dovolené, záporné ceny na lipské burze, a ještě by nám měla zničit naši rekreační oblast, kam si v létě chodíme do přírody odpočinout?
Byznys pod kraj to není, když pomineme tu mizernou návratnost a záporné ceny, záložní zdroj také ne, takže se to staví zase pro někoho na úkor kraje, ve kterém my žijeme. Asi by už tedy mělo vedení kraje i s bývalým náměstkem vyjít s pravdou ven, pro koho a proč to chtějí dělat. Pokud ne, nechali v kraji už řádit tolik jiných solárních baronů, že má kraj dost těch „ekologických“ elektráren i bez nich, a lidé už toho mají také dost.
Z pohádek se radši podíváme na tu Popelku. Opakovaná pohádka o neexistujícím byznysu a „ekologii“ prostřednictvím zničení kraje se nám tolik nelíbí, ale může ji třeba pan hejtman zkusit vypravovat na podzim voličům, jestli na to někdo zabere.
Co byste řekl závěrem?
Projekt FVE Ralsko ukazuje realitu dnešní politiky, výprodej životního prostředí, nedostatek transparentnosti, nepřipravenost a ignorování veřejnosti. Kraj má dostatek prostředků i pravomocí, aby zastavil nebo alespoň omezil devastaci krajiny jinými solárními developery, kteří u nás v poslední době vyrůstají jako houby po dešti. V praxi nám pan hejtman tvrdí, že v otázkách ochrany přírody a kulturního dědictví ve své vlastním kraji není kompetentní a namísto ochrany přírody si ještě založí vlastní developerskou společnost, aby tu devastaci kolem nás dorazila.
Pokud jde o tento konkrétní projekt, bez kompletních informací, které nebyly na prezentaci ani jinde k dispozici, nelze popisovanou akci považovat za veřejné projednání čehokoli, a to po stránce obsahové i po stránce formální, protože byla vedena podjatým způsobem. Nebyly dostupné informace, to ani předem ani na jednání, připomínky a zapojení veřejnosti byly manipulativním způsobem omezovány moderátorem, který byl v konfliktu zájmů s Českou republikou a nebyl zajištěn rovný přístup veřejnosti. Mediálně zde opakujeme pouze to, co má pan hejtman v datové schránce.
Když jsme na konci jednání nechali v sále s několika stovkami lidí přes protesty moderátora Frank Bold hlasovat, kdo z nás je pro tento projekt, zvedlo se necelých deset rukou. I to ukázalo skutečnou vůli lidí, kteří byli přítomni.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
