Dlouhá chapadla neziskovek. Některé lobbují za nesmysly, nebo si dělají byznys z imigrantů. Markéta Šichtařová by do toho bouchla ještě fortelněji, než vláda

12.08.2018 15:11

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Za šetření na báječném místě považuje Markéta Šichtařová záměr Ministerstva financí snížit v příštím roce dotace pro neziskové organizace o tři miliardy korun. Je totiž přesvědčena, že mnohé z nich si sice říkají neziskové organizace, ale ono skutečně nezištné konání dobra se u nich kamsi vytratilo a funguje jen jako zástěrka k vykonávání lobbingu a politiky. Ačkoli je nikdo nevolil, zasahují do nejvyšších sfér politiky. Při ovlivňování volených politiků mají velmi dlouhá chapadla a úplně nejdelší je mají, když se natahují pro veřejné peníze.

Dlouhá chapadla neziskovek. Některé lobbují za nesmysly, nebo si dělají byznys z imigrantů. Markéta Šichtařová by do toho bouchla ještě fortelněji, než vláda
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Tři miliardy korun hodlá příští rok ušetřit ministryně financí Alena Schillerová na penězích pro neziskové organizace, což je téměř čtvrtina z 13,6 miliardy korun, které si rozdělily loni. Podle ministryně o peníze nepřijdou organizace, které pomáhají handicapovaným, starším či sociálně slabým lidem. Premiér Andrej Babiš navíc nechce sahat na peníze, které připadají na sport. Soudě podle rozhořčených ohlasů na tento záměr nepůjde o šetření na nesprávném místě?

Fotogalerie: - Poldi Kladno 2018

Bývalá huť Poldi Kladno
...Ani živáčka...
Bývalá huť Poldi Kladno
Bývalá huť Poldi Kladno
Bývalá huť Poldi Kladno
Známky života v areálu...

Anketa

Jsou homosexuálové v České republice kráceni na svých právech?

4%
96%
hlasovalo: 9081 lidí

Já Ministerstvo financí moc často nechválím, ale v tomto případě jde o šetření na naprosto báječném místě! Jen bych do toho bouchla mnohem fortelněji. Charita kdysi vznikla, aby někomu NEZIŠTNĚ pomáhala. Prostě cítíte, že někdo pomoc potřebuje a vy mu pomoci CHCETE. CHCETE dělat dobro. V poslední době se zdá, že těch, kteří chtějí dělat dobro, se urodil pytel. Říkají si sice neziskové organizace, ale ono skutečně nezištné konání dobra se u nich kamsi vytratilo a funguje jen jako zástěrka k vykonávání lobbingu a politiky. Z nezištnosti se stala honba za penězi.

Tím samozřejmě nechci říct, že dnes už neexistuje pravá charita. A už vůbec ne, že není třeba. Jenomže protože je pravá nezisková charita házena do jednoho pytle se „ziskuchtivými neziskovkami“, je sakra těžké ji na první pohled odlišit.

Kritici to vnímají jako úder neziskovkám, které se pohybují ve veřejném prostoru a promlouvají do společenské debaty, tedy jako útok na základy občanské společnosti. Ředitelka Gender Studies Helena Skálová zase v České televizi vysvětlovala, jak jsou ženy znevýhodněné, v čemž jí oponoval senátor Jiří Čunek tvrzením, že třeba na pracovním trhu je dnes takový nedostatek pracovníků, že si firmy nemohou dovolit ženy diskriminovat. Mají mít vedle charity nárok na dotace od státu i různé think-tanky či genderové organizace?

Ono se u nás – a nejen u nás – nějak postupně přihodilo, že ziskuchtivé neziskovky nakonec začaly ubírat peníze skutečné a potřebné charitě. Těžko pak hledat peníze od dobrovolníků na skutečně neziskové provozování hospiců, na útulky pro psy, na místní hasiče a podobně. Každého z nás div ne denně někdo při chůzi centrem města oslovuje, abychom přispěli na tohle a tamhleto – a my se už stáváme i vůči skutečným srdcervoucím příběhům imunní, protože jsme vytrénovaní hledat za každou neziskovkou nějaký nekalý politický lobbing. Takže nemluvme už dál o skutečné charitě, ta je naprosto v pořádku. To, co mi vadí, jsou falešné „ziskuchtivé neziskovky“, které šíří nějakou ideologii. A to je přesně ten typ neziskovek, které vy jste zmínil.

Zápal v šíření ideologie u nich převažuje nad činy typu péče o nemocné. Libují si třeba v ideologii o tom, že není rozdíl mezi mužem a ženou. Lobbují za nesmysly typu, aby ve státních budovách nebyly mužské a ženské, ale pouze unisex toalety. Vozí k nám přes moře imigranty, protože si z toho dělají báječný byznys.

Neziskovky tohoto typu by neměly dostat peníze vůbec žádné. Jsou samozvané, jejich cílem je navzdory názvu zisk. Pokud by tyto „neziskovky“ jen žily z příspěvků jiných spřízněných stejně smýšlejících duší, nechť si dělají, co chtějí. Jenomže to, co mi nejvíc vadí, je, že ačkoli je nikdo nevolil, zasahují do nejvyšších sfér politiky. Při ovlivňování volených politiků mají velmi dlouhá chapadla a úplně nejdelší je mají, když se natahují pro veřejné peníze.

Ministerstvo zemědělství chystá novelu vodního zákona. Podle informací unikajících do médií měla umožnit obcím využívat studny soukromníků při vyhlášení stavu nedostatku vody. To potvrzovaly následné reakce pracovníků nejen tohoto ministerstva, ale třeba i mluvčí Ministerstva životního prostředí, která hovořila o nutnosti zajistit pitnou vodu pro obyvatele a další strategické potřeby. Po několika dnech plných rozhořčení ze strany majitelů studní přišlo Ministerstvo zemědělství se sdělením, že v novele nic takového nebude. Možná si zkoušelo, jak zareaguje veřejnost, ale pak couvlo. Co té myšlence využívat studny soukromníků pro potřeby obcí říkáte?

Samotná tahle myšlenka je strašlivá věc. Připomíná mi to padesátá léta minulého století a bolševické zábory majetku. Vychází to z té hloupé myšlenky, že voda je strategická, a tak na ni má nárok každý. Jenomže to je bohulibá myšlenka jen na první pohled, na druhý pohled je to myšlenka úplně pokřivená - taky bychom mohli říct, že každý má právo bydlet, tedy má právo dostat byt. Nebo že každý má právo na dítě, takže když někdo nemůže mít dítě vlastní, tomu, kdo má děti dvě, jedno vezmeme a věnujeme je tomu, kdo ho nemá. A tak bychom mohli pokračovat. Neexistuje nic jako právo na vodu.

Ve skutečnosti existuje právo na majetek. A studna je vaším majetkem. Jenomže zase tu je úředník či politik, který vám i v tomhle hází klacky pod nohy. Víte, kolik je potřeba povolení pro studnu? Každý by sice teoreticky mohl mít na vlastní zahradě vlastní studnu za vlastní peníze, o kterou by se jako o svůj drahocenný majetek staral a vodou šetřil, aby mu studna nevyschla. Ale nemá, protože stát udělal všechno proto, aby ho strašlivou administrativou od stavby studny odradil. Namísto toho vám úředník sebere daně, z vašich daní rozdá dotace obcím a obce si za vaše peníze postaví erární studny, ke kterým se bude chovat jako k obecnímu majetku. Tedy špatně. Tedy voda v nich vyschne. A tak vám pak zaberou vaši studnu, pokud patříte mezi ty šťastlivce, kteří se všemi těmi povoleními zdárně prokousali a studnu máte.

A nejhorší je, že námi placený úředník si snad i vážně myslí, že skutečně pomáhá. Vůbec nechápe, že jen překáží.

ODS předložila do Poslanecké sněmovny návrh novely zákona o dani z příjmů, kterým se ruší superhrubá mzda a zavádí jediná sazba z hrubé mzdy ve výši 15 procent, což otevírá cestu ke zvýšení čistých mezd všech zaměstnanců o 7 procent. Při platu 30 tisíc měsíčně jde 18 360 korun ročně. Je růst ekonomiky a příjmů státního rozpočtu v tuto chvíli tím nejvhodnějším okamžikem, jak tvrdí občanští demokraté, aby stát nechal lidem v peněženkách a na účtech více z vydělaných peněz?

Ponechme stranou onu „legrační“ věc, že ODS se pořád tak nějak nedokáže úplně rozhodnout, jestli se jí koncept superhrubé mzdy vlastně líbí, či nelíbí a pojďme k faktům: Ano, v okamžiku historicky extrémně nízké míry nezaměstnanosti a současně poměrně vysokého hospodářského růstu je skutečně velmi dobrý čas lidem přidat. Respektive dá se to říct i opačně: Ekonomické podmínky sotva budou lepší, asi už mohou zase několik let být jen horší.

Jiří Čunek

  • KDU-ČSL
  • ANO křesťanským hodnotám
  • senátor

Diskusi o tom, jak danit sdílenou ekonomiku, možná uťala Finanční správa. Dokázala získat data, které za sebou digitálně zanechávají služby Airbnb a Uber, a začala jejich poskytovatele obesílat výzvami, aby doplatili daně z příjmů, DPH a často i penále. Skončí tím jenom byznys bez pravidel, nebo může jít o soumrak tohoto typu sdílené ekonomiky?

Za prvé, soumrak sdílené ekonomiky to celkem jistě není, protože sdílená ekonomika naopak má budoucnost. Lidé nad čtyřicet let to sotva pochopí, protože myslí jinak. Naopak mladí pod dvacet jsou sdílení hodně naklonění, a tím je řečeno vše.

Za druhé, já si vůbec nejsem jistá, zda se dá jít touto cestou zpětné represe. Tady totiž vůbec není ostrá dělicí čára mezi povinnosti platit daň a mezi osvobozením od ní. Co když se jen přes internet domluvíte se vzdálenou americkou tetičkou, že ji k sobě pozvete domů, a pak odcestujete? Je to sdílení? Není? Cítíte, jak je hranice mezi sdílenou a nesdílenou ekonomikou, mezi komerčním využitím nemovitosti a mezi normální návštěvou, rozplizlá a nedefinovatelná?

Z mého pohledu to jen ukazuje na nesmyslnost honby za zdaněním. Ale pokud bychom řekli, že sdílení bytu není daněné, zase to má své mouchy. Především to přináší problémy sousedům. Dům, kde bydlí, najednou obývají cizí lidé, kteří se k domu špatně chovají, často tropí alkoholové výtržnosti, protože jsou na dovolené, nebo jsou hlasití. Říká se tomu negativní externality. Výsledkem je, že se nájemníci okolních bytů bouří a cena okolních bytů klesá.

Z pohledu ekonoma to má neskutečně snadné řešení, které se jmenuje důsledné vymáhání vlastnických práv. Zkrátka vlastníš byt, který je kvůli hluku či špíně zdrojem mého obtěžování? Pak mi zaplatíš za mou újmu. Kolik? Tolik, aby pro mě újma už nebyla újmou, tedy abych se cítil spokojený. Nejsem spokojený ani při astronomicky vysoké částce? Fajn, pak asi újma byla až moc velká a nemůžeš si do svého bytu žádné obtěžující cizince brát. Nebo si je musíš ohlídat tak, aby ani decibel neunikl. Jenomže to je na zákonodárce až moc logické, až moc čisté a až moc tržní řešení…

Meziroční růst spotřebitelských cen v červenci zpomalil na 2,3 procenta z červnových 2,6 procenta, když oproti loňskému červenci podražilo hlavně bydlení a pohonné hmoty. Ale protože panující horké počasí ohrožuje úrodu pšenice i ječmene, mluví se o tom, že nás čeká možná i výrazný nárůst cen pečiva i piva. Mohou i tyto komodity ovlivnit výši inflace, nebo pravděpodobné desetníkové či korunové zvýšení jsou v celkovém součtu zanedbatelné?

Inflace sice jednorázově zpomalila, ale stále zůstává nad cílem centrální banky, tedy nad dvěma procenty. Tedy inflace je vyšší, než by bylo záhodno. A nutno říci, že to je dáno obecně spíš tím, že ekonomika jede, že poptávka spotřebitelů je vysoká, než jednotlivými položkami typu pivo nebo pečivo. Ty hrají a budou hrát jen marginální roli. Mnohem větší roli u inflace hraje měnová politika. Kdyby bývala centrální banka tak mohutně a tak dlouho neintervenovala, nebyla by nyní spotřebitelská poptávka tak vysoká a nebyla by také tak moc rozjetá inflace, ostatně zvýšení inflace bylo hlavním motivem intervencí. Akorát že se to opět tak „trochu“ přehnalo. Klasika.

LUMPOVÉ A BERÁNCI

Kniha oceněná cenou čtenářů Magnesia litera. Vizionářský román se skrytým poselstvím z finančního světa, z něhož se již mnohé splnilo a mnohé na splnění ještě čeká.

 

OBJEDNAT za zvýhodněnou cenu ZDE

 

 

 

 

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Andor Šándor na férovku: Afghánistán neudržíme, je čas říci pravdu. Bezpečnost? Češi si mnohé neuvědomují

10:01 Andor Šándor na férovku: Afghánistán neudržíme, je čas říci pravdu. Bezpečnost? Češi si mnohé neuvědomují

CO NÁM DAL ROK 2018 Specialista na bezpečnostní problematiku, generál ing. Andor Šándor se v rozhovo…