Od teroristického útoku v Paříži uplynul více než týden. Jak se na něj s odstupem této doby díváte? Nedošlo třeba podle vašeho názoru k nějakému pochybení, nebylo možné tomu třeba zabránit nebo útok alespoň zmírnit?

Víte, s odstupem těch několika dnů, kdy posloucháme zprávy a vyjádření bezpečnostních složek Francie a různých dalších států a jak začaly dopadat ty účastníky, ty organizátory… Tak se podle mého názoru zdá, že bezpečnostní složky do jisté míry podcenily prevenci. My jsme příliš humánní, místo abychom zasáhli dříve, než k těmto útokům dochází. Jestliže máme takové indicie, tak prostě mi tady chybí ta akce. My děláme akci půl dne potom, co se to stalo. Ti lidé jsou mrtví a teď se rozběhla perfektní mašinérie systému. Kdyby se tak ta mašinérie rozběhla o půl dne dříve a nebyli jsme takovými v uvozovkách přehnanými humanisty ve smyslu, že prostě vždycky striktně čekáme na nějaká fakta… Když už jsou tam ty indicie, je třeba lidi, teroristy, paralyzovat, zneškodnit. A tady právě vidím hendikep Evropy, která je humanistická a není schopná reagovat s jakýmsi předstihem.

Největší extremismus v Evropě je od lidí, kteří se vracejí z míst bojů, kde zabíjeli. A my váháme a teprve teď se dohadujeme o tom, jestli teroristům odebereme občanství, a teď říkáme, že je budeme trestat nějakým vězením. A co bude po tom vězení? Ten člověk se vrací z bojů někde ze Sýrie, tam vraždil, a teď každý extremista, který tímto projde, je desetkrát horší než předtím, když tam šel. Takže pro něj jakási uříznutá hlava není nic... A my teď budeme přemýšlet, kam ho dáme? Já jsem prostě pro to, aby se Evropa vrátila k realitě. A každého, kdo se z těchto bojů vrátí, okamžitě na místě, po prokázání aktů, že se bojů účastnil, že je to extremista, terorista, okamžitě popravit, zastřelit. Není jiná cesta než tyto lidi likvidovat. Protože pak je pustíme do toho prostředí a oni nebudou jiní. Tito lidé, pakliže si vybrali tuto cestu, nenávidí náš systém, naši kulturu, nemají na této končině žádné právo. Takže já si myslím, že je třeba rychleji, odhodlaněji a třeba i brutálněji jednat, aby bylo naprosto jasné podle Starého zákona oko za oko, zub za zub. To si myslím, že Evropa podcenila, doplácí na to a bude se muset k tomu stejně nějakým způsobem dopracovat. Veřejnost to chce. Já nechci, aby lidé byli v Evropě ohrožení jakýmisi islamisty.

Ale je možné stoprocentně zjistit, že přijeli ze Sýrie opravdu z bojů? Že bojovali, vraždili? Co když prostě ze Sýrie před něčím takovým naopak prchli?

Já rozhodně v žádném případě nemluvím o uprchlících. Já mluvím o lidech, kteří jsou třeba i občany Evropy, vycestují do těch bojů, mimo náš prostor, vracejí se po těch bojích, kde zabíjeli, a jsou naprosto imunní proti jakémukoli násilí. Mluvím o teroristech. Pro nás každého je něco hrozného, kdybychom měli jít někam na ulici bojovat, vraždit. Pro ně už je to úplně normální. Jsou velice nebezpeční. My nemůžeme váhat o tom, jestli jim odebrat občanství. Buď jim dát doživotí v nejhorších podmínkách, v jakých mohou být, nebo prostě tak, jak nás přinutí okolnosti, trest smrti. My musíme Evropu začít bránit, protože jsme ohroženi a jsou ohroženy naše děti.