Prezident Zelenskyj na mnichovské konferenci řekl, že chce Putin na Ukrajině zopakovat Mnichov 1938 po vzoru „předchozího Putina“, ale je prý jen otrokem války a za zisk každého km2 platí životy 156 vojáků. Čeho chtěl touto rétorikou dosáhnout?
Líbilo se vám, jak Macinka diskutoval na konferenci v Mnichově?Anketa
Pořád platí to, co řekl Donald Trump, že Zelenskyj nemá žádné silné karty, se kterými by mohl hrát. Objíždí proto západní Evropu, dříve bych řekl Západ, ale dnes jen západní Evropu a snaží se udržovat svou propagandistickou tezi, že Ukrajina může zvítězit, pokud ji Evropa bude dostatečně podporovat. Tato teze není realistická, ale jemu nic moc jiného nezbývá, protože v okamžiku, kdy se provalí skutečnost, jeho role končí.
Pokud jde o jeho roli, Financial Times tvrdí, že Ukrajina připravuje prezidentské volby a zároveň s tím hlasování o mírové dohodě. V Kyjevě to popřeli, ale Zelenskyj v Mnichově tohle téma otevřel tím, že Ukrajina zvládne uspořádat prezidentské volby, pokud USA donutí Putina k dvouměsíčnímu příměří. Ty se dle ústavy nemohou konat během válečného stavu. Může na tom něco být? Tedy, že Ukrajina ty volby skutečně chystá?
Nejsem si jist, zda jde o reálnou přípravu voleb. Co však reálné je, to je tlak Američanů na prezidentské volby a Zelenskyj tomuto tlaku nemůže říct úplně ne, protože je to součást oficiálního příběhu Ukrajiny o tom, že jde o demokratickou zemi. Bude-li se vytrvale bránit volbám, příběh o ukrajinské demokracii získá další trhliny. Z tohoto hlediska celkem chápu, že o volbách mluví, ale jestli na ně probíhají reálné přípravy, nevím. Může to tak být, ale nemusí. Netuším, co přesně se na Ukrajině v této věci děje.
Když mluvíte o ukrajinském příběhu o demokracii, tak Ukrajina podle vás je, nebo není demokratická země? Zelenskyj sice už je mimo mandát, ale během války těžko dělat volby…
Během války jsou i jinak demokratické země podstatně méně demokratické. Dnešní Ukrajinu bych za demokratickou zemi nepovažoval, ale nejen proto, že je ve válce, ale protože se válka projevuje poměrně silnou represí. Občas se uvádějí průzkumy veřejného mínění, jak má tamní režim podporu atd. Není tam ale přece možné veřejně prezentovat názor, že je potřeba válku rychle ukončit a uzavřít mír s Ruskem, to je tam v podstatě trestný čin. Jak mluvit o demokracii, když tam není možná debata v nejtěžších problémech společnosti?
Můžeme říct, že Ukrajina byla jakousi nedokonalou demokracií v předchozích letech, ale po Majdanu se tam demokracie dost začala odbourávat a po invazi v roce 2022 odbourávání pokračovalo. Potkává se tu objektivní proces, který žádný demokratický stát nemůže v době války úplně ustát, ale i to, že ukrajinská demokracie byla před válkou hodně vzdálená od demokratických ideálů.
Fotogalerie: - Nedůvěra vládě
Jak vidíte ta jednání o ukončení války? V Abú Dhabí nedávno skončilo jedno kolo a brzy se prý má pokračovat. Zelenskyj obvinil USA, že k ústupkům nutí jen Kyjev, ale Moskvu nikoli.
Přijde mi, že Amerika hraje do určité míry dvojznačnou roli. Jednak samozřejmě vyvíjí tlak na Ukrajinu, o tom není pochyb, ale na druhou stranu není Amerika v této otázce úplně jednotná. Trump má mezi republikány důležité podporovatele, kteří patří mezi stoupence pokračování bidenovské politiky. To mu brání, aby od celé věci dal například radikálně ruce pryč. Kdyby člověk vycházel z toho, co Donald Trump říkal před svým nástupem, dokázal by si představit radikálnější uzavření jakéhokoli amerického angažmá. Jenže to by nebylo úplně přijatelné pro část jeho báze. Proto dělá určitý kompromis. Jasný odklon od Ukrajiny, ale zase ne takový, který by okamžitě Ukrajinu přinutil válku zastavit. Vidím v této věci americkou dvojznačnost.
Americký velvyslanec při NATO na mnichovské konferenci řekl, že válku může teoreticky ukončit jediný telefonát. Měl na mysli z Pekingu do Moskvy, neboť bez čínské podpory by se Rusové těžko obešli. Je na tom něco?
Čínská podpora určitě významná je, o tom není pochyb. Jenže Číňané nemají motiv něco takového, co zmiňujete, podnikat. Není jediný důvod, aby něco takového chtěli. A i kdyby to chtěli, nejsem si jist, že by válku mohli takto zastavit. Jde možná trochu o přecenění Číny a podcenění Ruska. Rusko má samo o sobě určité schopnosti, že i kdyby stálo jen na svých nohách, ve válce by pokračovalo, protože ji považuje za existenční věc.
Lze říci, jak dlouho válka ještě může trvat? Už je to více než rok od Trumpova návratu, jednání probíhají dlouhodobě, stále se bojuje, ale konec v nedohlednu.
Je to opotřebovávací válka a řekl bych, že Ukrajina už je hodně opotřebovaná. Jde o to, že Ukrajině dochází vůle, docházejí jí lidé a zaznamenané ztráty jsou pro ni daleko významnější než pro Rusy, ať už to počítáme jakkoliv. Navíc Ukrajinci utíkají. Ministr obrany řekl, že dva miliony mužů, kteří měli být na frontě, se někde skrývají. Proto si myslím, že to na ukrajinské straně povede k tomu, že to v určité chvíli budou muset vzdát.
Takže válka podle vás skončí takto? A nikoli uzavřením mírové dohody?
Přesně tak. Zelenského vláda v podstatě nemůže uzavřít mír, protože uzavření míru pro ni znamená její konec. Mír neuzavřou jako vítězové, ale jako poražení, a to za podmínek, které pro ně budou těžko přijatelné vzhledem k tomu všemu, co říkali. Řešení této války nakonec bude vojenské, ne diplomatické.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Jak hodnotíte rozhovor?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
Filipes
