Takřka každý desátý obyvatel Česka starší 15 let je v exekuci. Celkem se podle dat neziskové organizace Otevřená společnost jedná o 863 tisíc lidí. Půl milionu Čechů má tři a více exekucí. Na 150 tisíc lidí má 10 a více exekucí. To všechno v době, kdy je v Česku rekordně nízká nezaměstnanost a rychle rostou průměrné mzdy i důchody. Jak je to možné, mohou si za to lidé sami?
Dnes máme sice nízkou nezaměstnanost a průměrné mzdy i důchody rostou solidním tempem. Na druhou stranu problém s exekucemi nezačal včera. Musíme mít na paměti, že velká většina předpisů, která pomohla rozmachu tohoto fenoménu byla schválena notnou řadu let zpátky, především za dob pravicových vlád, kdy se z exekucí a chudoby všeobecně stal velice výnosný byznys pro určité bezcharakterní zájmové skupiny.
Častou námitkou proti exekučním řízením je vysoká výše nákladů exekuce, které se přičítají k dlužné částce. Celková výše splatné částky se mnohdy vyšplhá jen kvůli poplatkům třeba na dvojnásobek. Je to morální? Bylo by řešením zachovat dlužné částky, ale odpustit dlužníkům úroky z prodlení a poplatky spojené s exekucí?
Podle dostupných informací je polovina všech dluhů tvořena malými částkami do 10.000 korun. Díky vysokým penále, poplatkům za advokáty a exekutory se však může tato částka vyšplhat do nekontrolovatelných rozměrů, kterou obyčejný člověk díky nastavení systému není schopen splatit. Redukce je bezpochyby na místě.
Fotogalerie: - Dominik Hašek a Milion chvilek na Václaváku
U některých dlužníků dosáhnou dluhy výše v řádu statisíců či milionů korun. Takoví lidé pak, ačkoli mají dobrou vůli splácet, nemohou nikdy dlužnou částku splatit. Jejich splátky stačí mnohdy pouze na nekonečné umořování úroků. Jak jejich situaci řešit, aby nebyl poškozen věřitel a zároveň, aby měl dlužník šanci dluh splatit?
Tuto neúnosnou situaci je potřeba vyřešit a to razantně. Valná většina zadlužených lidí je díky tomu zadlužená tak, že jejich výhled na splacení dluhu je téměř nulový. To není výhodné pro nikoho, protože tento stav žene dlužníky do šedé ekonomiky, a to následně dopadá na všechny. Úprava zákona by si tedy měla poradit s těmito neférovými částkami. Jedním ze způsobů může například být i to, že se škrtnou příslušenství vyšší, než je samotná jistina dluhu, tak aby dlužník mohl splácet dluh, nikoliv uměle vyhnané příslušenství.
Existují případy, kdy člověk před patnácti lety nezaplatil dopravnímu podniku 200 korun pokuty. Po patnácti letech se v poštovní schránce objeví dopis od exekutorského úřadu na částku 15 tisíc včetně odměny pro právníka věřitele a pro exekutora. Je správné chtít po lidech, aby kvůli několika stovkám platili řádově vyšší částky?
Určitě není. Je to historicky dáno především nastavením legislativy, která byla přijata za pravicových vlád, a která napomohla tomu, že se u nás z exekucí stal výnosný byznys s chudobou.
Některé exekuce pro změnu vzniknou tak, že někdo zneužije ukradené osobní doklady a vezme si na takového člověka například půjčku. Postižený se pak nemůže bránit, protože poprvé se o celé věci dozví zpravidla až ve chvíli, kdy mu přijde dopis od exekutora. Tyto pohledávky navíc mohou být odkoupeny jinými společnostmi, což případnou obranu poškozeného ještě dále komplikuje. Nepotřebuje Česká republika lepší právní úpravu v této oblasti?
Pokud je dnes někdo schopný poskytnout půjčku na ukradený osobní doklad, tak si podle mého názoru kope vlastní hrob. Při půjčce by měl solidní věřitel chtít minimálně doklady dva a například u bankovních půjček je to pravidlem. Musíme mít na paměti, že exekutor přichází až po pravomocném rozsudku soudu a povinná osoba má celkem dost prostředků k tomu, aby v celém procesu prokázala, že si danou půjčku nepůjčila. Takto hypoteticky podvedená osoba je navíc v rámci systému vyzvaná několikrát, tzn. například jak věřitelem, tak následně i soudem. Právní ochrana a možnosti obrany v této oblasti jsou dle mého názoru celkem široké.
Fotogalerie: - Roma Pride 2018
V České republice je uzákoněn institut osobního bankrotu. I ten má ale své podmínky a ne všichni na něj dosáhnou. Mimořádně obtížné je to například pro důchodce. Jak lze řešit jejich situaci?
Máte pravdu, pro důchodce, nebo například hendikepované lidi, je tento způsob oddlužení obtížně dosažitelný. Pomohla by jim kupříkladu snížená oddlužovací lhůta bez podmínky objemu splacených pohledávek. ČSSD v této otázce prosazuje například tří letou lhůtu. To by pomohlo umožnit 200 tisícům seniorek a seniorů, aby nežili s dluhem až do smrti.
Více než 10 tisíc mladých ve věku 18 až 29 let má na své kontě přes 10 exekucí, dalších 60 tisíc má 3 a více exekucí. Jak se tito lidé mohou začlenit zpátky do společnosti, aby byli pro stát ekonomickým přínosem?
V České republice jsou mladí, čerstvě zletilí lidé, enormně ohroženi exekucemi. Navíc podle statistik téměř 15 % produktivní populace je zatíženo exekucemi, což postihuje i děti v těchto rodinách. V rámci debaty o exekucích je podstatné se mimo jiné bavit i o částce nezabavitelného minima, která je na základě propočtu 2/3 životního minima a normativu nákladu na bydlení postavena příliš nízko a v reálu není schopná pokrýt reálné náklady těchto domácností na živobytí.
Měl by stát „nevyléčitelným“ dlužníkům pomáhat? Ministerstvo spravedlnosti připravilo novelu insolvenčního zákona, která má zpřístupnit osobní bankrot v roce 2018 i těm, kteří nejsou schopni během pěti let splatit 30 procent z celkové výše pohledávky. Jeden z pozměňovacích návrhů mimo jiné požaduje, aby se sedmiletá varianta osobního bankrotu přesunula do pětileté varianty. Považujete to za správný krok?
Určitě ano. Z analytického modelu, který zpracovala společnost Insolcentrum vyplývá, že při zmírnění procesu oddlužení se může oproti současnému stavu zúčastnit dokonce až 4krát více lidí než dnes. Což může pomoci velké řadě dlužníků vrátit se zpět k normálnímu životu. Oddlužení v horizontu 3-5 let je mimochodem naprostým standardem pro většinu evropských zemí.
Na Mostecku a Ústecku je v exekuci každý pátý. Sociální dávky se přitom počítají podle výše mzdy bez odečtení exekuce, lidé tak papírově vydělávají mnohem více než kolik jim po exekuci zbyde a na sociální podporu nejsou dost „chudí“. Vzniká neustálým kolotočem exekucí pro tyto lidi problém sociálního vyčlenění?
Celý problém je dán mimo jiné v samotné konstrukci částky nezabavitelného minima. Ta je tvořena jak částkou na životní náklady odvozené od částky životního minima a částkou na bydlení odvozené od normativních nákladů na bydlené pro byt v obci do 100tisíc obyvatel. Takto konstruované minimum závislé například i na tom, že se za poslední roky nevalorizovala částka životního minima a normativní náklady na bydlení využité pro výpočet nezabavitelné částky jsou pro větší města nepoužitelné, dostává dlužníky do obrovských potíží. Částka nezabavitelného minima totiž nestačí na úhradu reálných životních nákladů. Navíc u příjmů pohybujících se okolo 15.500 Kč čistého se následně díky stropu na toto minimum dlužníkovi nevyplatí legálně pracovat za vyšší mzdu a tlačí je do šedé ekonomiky. Což má výrazný dopad na celou ekonomiku.
Fotogalerie: - Klaus, ,,Bobo" a Okamura slaví
Jsou lidé v dluhové pasti schopni realizovat svůj ekonomický potenciál? Jaký vliv může mít dlouhodobý stres z dluhů a strachu o budoucnost na pracovní výkon a život takového člověka?
Jak jsem již řekl, částka, která dlužníkovi zůstane po odečtení exekuce, absolutně neodpovídá reálným životním nákladům domácnosti. Je to mimo jiné dáno i tím, že se částka životního minima, od které se vypočítává nezabavitelné minimum dlužníka, naposledy valorizovala v roce 2012 a od té doby nebyla upravena. Pokud bychom dnes chtěli například zabývat její valorizací, částku životního minima bychom museli zvednout o naakumulovanou inflaci předchozích let, jež se pohybuje v nárůstu přibližně 11 %. Ani náklady na bydlení neodpovídají částce, která je pro ně zákonem určena. Normativ je nastaven na obce o velikosti do 100tisíc obyvatel, což logicky neodpovídá například velkým krajským městům včetně Prahy. Odchod do šedé ekonomiky pro zajištění vyšších příjmů není potom u těchto osob bohužel nic překvapivého. Valorizace částky životního minima, či důkladná úprava konstrukce výpočtu částky nezabavitelného minima by v současné rozvířené diskuzi o úpravě celého systému nebyla tedy vůbec na škodu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
