Erdogan je nebezpečnější, než byl bin Ládin. Pozor na cynického Schulze, ten se dohodne s kýmkoliv, klidně i s Putinem proti nám. Roman Joch varuje

31.03.2017 20:04

ROZHOVOR Ostrá přirovnání schytali v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz turecký prezident Erdogan a německý adept na kancléře Schulz od Romana Jocha, ředitele Občanského institutu. „Erdogan je velice nebezpečný muž; islamista, který postupoval skrytě. Podle amerického experta na islám Daniela Pipese je nebezpečnější, než byl Usáma bin Ládin. Schulz je cynický, pragmatický, mocichtivý, vypočítavý oportunista – on by byl schopen s Putinem vytvořit to, co by naši polští přátelé nazvali ‚Molotov – Ribbentrop č. 2‘,“ uvedl.

Erdogan je nebezpečnější, než byl bin Ládin. Pozor na cynického Schulze, ten se dohodne s kýmkoliv, klidně i s Putinem proti nám. Roman Joch varuje
Foto: Hans Štembera
Popisek: Roman Joch

Vynořuje se před námi přízrak dalších bezpečnostních problémů v Evropě, nyní kvůli tureckému prezidentu Erdoganovi? Ten dal najevo, že umí pohnout svými krajany v západní Evropě a přinutit je brojit proti většinové populaci. Dává též najevo chuť vypustit uprchlíky z Turecka na nás. A má v zásadě největší armádu v Evropě, s dotykem na bolavý Blízký východ. Mohlo by se stát, že Erdogan proti Západu poštve Turky žijící na Západě, zaplaví EU uprchlíky? Nebo je to jen rétorika pro domácí publikum před blížícím se referendem? Může si Turecko vůbec dovolit opravdovou – nikoliv slovní – roztržku s Evropou?

Erdogan je velice nebezpečný muž; islamista, který postupoval skrytě. Podle amerického experta na islám Daniela Pipese je nebezpečnější, než byl Usáma bin Ládin – ten postupoval otevřeně, proto každý hned viděl jeho nebezpečí a přešlo se do čelního protiútoku proti němu. Erdogan je podle Pipese „islamista druhé generace“, chytřejší, dlouhodobě nebezpečnější. On však nemůže zaplavit Evropu uprchlíky, když sami je nepřijmeme – a to nemusíme; můžeme je odvést do bezpečné enklávy v severní Africe či na Blízkém východě ve spřátelené zemi, které zaplatíme a vybudujeme pro uprchlíky infrastrukturu.

Navíc na Erdogana máme páku: turecké hospodářství těžce závisí od vývozu do EU. Kdyby EU uvalila na dovoz zboží z Turecka totální embargo, pak Turecko zruinujeme. To by mělo být potichu, decentně a diplomaticky Erdoganovi naznačeno za zavřenými dveřmi – a polil by ho studený pot.

Verbálním terčem Erdogana je kancléřka Angela Merkelová, kterou nazývá „nacistkou“. Merkelovou nepotěšil ani Donald J. Trump nepodáním ruky a řečmi o dluzích Německa k EU. Materiály unikající do médií ukazují, že kancléřka během migrační krize činila rozhodnutí, která mohou leckoho popudit. Schytává to zleva zprava – od zemí Visegrádu za uprchlickou politiku, od Martina Schulze z levicových pozic, od Erdogana, od Trumpa... Je kancléřka politicky mrtvá, či nikoliv?

Trump podal kancléřce Merkelové ruku, když ji osobně vítal před Bílým domem. Jen na tom společném fotografování v Oválné pracovně nepochopil či nerozuměl, že od něho chtějí, aby jí ruku podal opět. Kancléřku Merkelovou bych neodepisoval; je to zkušená státnička se schopností přežít. A německý volič je spíše za status quo. Udělala jednu zásadní chybu v srpnu 2015 v souvislosti s imigrační politikou, ale jinak ona tak zohledňuje zájmy zemí na východ od Německa, jako jsme my a Polsko, jak už asi žádný příští německý kancléř nebude. Je tudíž v našem zájmu, aby jako kancléřka zůstala.

Martin Schulz podle komentátorů mobilizuje v Němcích úspěšně populistické tendence na základě levicových ekonomických myšlenek a na základě vymezování se proti Trumpovi – apeluje v zásadě na německou hrdost a sílu německých zájmů proti prezidentu USA. Čím to, že najednou Němci (jejich poměrně výrazná část) jdou za ním?

V německé společnosti od roku 1968 existuje výrazně levicový, až radikálně levicový politický a společenský segment – a tím nemyslím bývalou NDR – a ten nyní reprezentuje a mobilizuje Martin Schulz. Jinak být jím, pak se do Trumpa moc nenavážím; německý export do USA je mnohem větší než import z USA do Německa, takže pokud by Trump na zboží z Německa do USA uvalil ochromující cla, německé hospodářství by to velice bolelo. A pak by Schulz byl politickou mrtvolou.

Jak vnímáte fakt, že když vyjmenoval cosi jako svou variantu „osy zla – země, které škodí demokracii“ – jmenoval USA, Polsko, Maďarsko, Turecko... A nejmenoval Rusko? Je Schulz jako kancléř posunem ve vztazích s Ruskem, který by uvítal Putin? A co výhrůžky Schulze mířené proti středoevropským zemím ve smyslu: „Když nebudete přijímat uprchlíky, prostě vám odejmeme dotace.“?

Schulz je cynický, pragmatický, mocichtivý, vypočítavý oportunista – on by byl schopen s Putinem vytvořit to, co by naši polští přátelé nazvali „Molotov – Ribbentrop č. 2“. I proto je v našem zájmu, aby kancléřkou zůstala Merkelová; vedle Schulze působí jako studnice moudrosti, soudnosti a rozvážnosti. Jeho řeči o tom, že „USA, Polsko, Maďarsko“ jsou země, které „škodí demokracii“, jsou nehorázné a nebetyčná drzost. Jak si toto může dovolit říct o spojencích? Mnozí nadávají Kaczyńskému (já ne), mnozí démonizují Orbána (já opět ne); ale to, co řekl Schulz, je mnohem horší, než co kdy řekli Kaczyński nebo Orbán; a je přesně tím, co dává Kaczyńskému za pravdu.

O to více, že Německo je velká a důležitá země. A tvrdit, že USA škodí demokracii? Herr Schulz, kdo do Německa v roce 1945 přinesl demokracii, když vaši otcové a dědové ji tak úspěšně v Německu předtím zničili a chtěli ji vymazat z povrchu zemského? Ten Schulzův projev – právě proto, že byl projevem kandidáta na kancléře – by si zasloužil ostrou demarši do Berlína z nejedné evropské země, především však z těch nejdůležitějších a ve druhé světové válce vítězných; demarši ve smyslu: „Přítelíčku, tak takhle tady ne, takhle by německý politik o ostatních menších evropských zemích mluvit neměl.“ Schulz je ten, kdo ve skutečnosti rozbíjí a ničí Evropskou unii.

Pokud jde o Trumpa, jak sledujete úvahy, že by se politicky nemusel dožít svého prezidentství? Útočí na média, obvinil Obamu z odposlouchávání svých kanceláří (což popřel šéf CIA Comey) a FBI jeho lidi vyšetřuje z napojení na Rusko. Zároveň dále bojuje proti imigraci a začal škrtat zdravotní a sociální výdaje. Zkrátka: Nenaštve on prostě nakonec tak moc lidí, že bude „odejit“?

Akorát tak určití čtenáři ParlamentníchListů.cz si mohou myslet, že nějaké tajemné, nespecifikované „mocné kruhy“ v USA mohou „odejít“ prezidenta. To jen dokazuje, že nevědí vůbec nic o tom, jak ústavní systém a politika v USA fungují. Trump je v úřadu kolik, 65–70 dnů? A už nyní psát prognózy o jeho (ne)úspěšnosti v úřadu, politický nekrolog či naopak politickou glorifikaci? To je – velice mírně řečeno – předčasné.

Jak hodnotit výsledky voleb v Nizozemsku? A k čemu se sunou volby ve Francii, kde zřejmě vyhraje středový kandidát Macron? Znamená to, že pravicověpopulistická hnutí jsou na ústupu, budou eliminována středem, nebo ještě nepřišel jejich čas? Je to i tím, že některé tradiční strany převzaly částečně jejich tvrdou rétoriku a nejen ji, viz v Nizozemí premiér Ruute ostrým postupem vůči agitujícím tureckým politikům, čímž Wildersovi částečně sebral vítr z plachet?

Smyslem protestních hnutí typu Wilderse v západních demokraciích není to, aby se dostala k moci, nýbrž to, aby upozornila politický establishment, že je tady palčivý problém a legitimní zájem voličů, které establishment doposud pomíjel či zanedbával. To Wilders dělal dobře. A establishment buď toto upozornění ignoruje – a pak bude po zásluze smeten; anebo vyslyší, ve své politice zohlední a posune se jeho směrem. Protestní hnutí pak splnilo svůj účel a zanikne. Premiér Ruute se projevil jako prozíravý politik. Uvědomil si, co mu voliči podporou Wilderse chtějí sdělit, a proto projevil páteř a tvrdost vůči snahám neoosmanského rádoby sultána Erdogana dostat Evropu do pozice politického vazalství vůči sobě a řekl „Ne!“ Proto volby po zásluze vyhrál.

Kdyby ve Francii byly prezidentské volby jednokolové (podle amerického vzoru), příští prezidentkou by nejspíš byla Marine Le Penová. Protože jsou ale dvoukolové, výhodu má vždy ten, kdo je ve druhém kole vnímán jako méně extremistický. Osobně bych byl raději, kdyby to byl představitel republikánské pravice Fillon, ale zřejmě to bude představitel levého středu Macron. Nenastane-li do voleb ve Francii brutální teroristický útok džihádistů – a já velice doufám, že nenastane –, pak příští osobou v prezidentském úřadu nebude Madame Le Penová, nýbrž asi monsieur Macron. Inu, Francouzi.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Oldřich Szaban

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Šikana. Advokát Ortman žasne nad tím, co Bradáčová vyvedla Rathovi. A peskuje ODS za exhibici Novotného

18:58 Šikana. Advokát Ortman žasne nad tím, co Bradáčová vyvedla Rathovi. A peskuje ODS za exhibici Novotného

ROZHOVOR Česká politika potřebuje solidní pravicovou stranu. Ale aby v řadách takové strany byla pod…