Byl jste dlouholetým členem Občanské demokratické strany (ODS). Pak jste přešel k Trikoloře. Co vám na „modrých ptácích“ tak vadilo?

Ještě za Václava Klause. To byla cesta, kterou jsem podporoval a přišla mi v té době jediná možná a logická. S Lisabonskou smlouvou jsem měl stejný problém jako Klaus. Jemu se do toho zcela správně nechtělo, ale byl přitlačen politickým okolím, jak sám tvrdí.

Za Topolánka mi začaly tuhnout rysy a za Nečase se to zlomilo. Nevyčítal bych mu, že se nechal ovládnout ženskou, ale tu bezkrevnou politiku. Dnes, když si přečtu Paroubka, tak musím s mnoha věcmi souhlasit. Vzhledem k Fialově vládě by ve vedení země snad dal přednost i Marťanům, což souhlasím. Vše, abychom se z tohoto ideologismu dostali.

Z ODS jsem vystoupil v roce 2019. V naší vesnici jsme zrušili celou místní buňku ODS. Ještě jsme to poslali do České tiskové kanceláře, abychom jim to osolili. Šlo o protest proti vyhnání mladého Václava Klause. Když ho vyšoupli z ODS, tak jsme šli s ním. Za týden pak vznikla Trikolora. Tehdy jsme založili buňku Trikolory, já se stal předsedou a pak to mladý Klaus vzdal. Všechno špatně.