Hrozí v příštích 10 letech vypuknutí opravdu velké války v Evropě nebo západní Asii, která drsně zasáhne i nás?Anketa
Přesvědčení o dominanci euroatlantické civilizace je podle bývalého ministra zahraničí a zkušeného politika Cyrila Svobody dnes již pouhým snem. „Už to tak není. Měli bychom se už brzy štípnout do stehna a probudit se. Co se děje v Iráku a Sýrii je také proto, že ti, kteří používají islám jako politický nástroj, dobře vědí, že Evropa a Spojené státy nejsou schopny dohodnout se na nějakém leadershipovém postoji. Protože to vědí, dovolují si více,“ objasnil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
Ukrajinský prezident Porošenko oznámil ukončení příměří na východní Ukrajině. Proč učinil toto rozhodnutí?
Dělá to na mě dojem, že prezident Porošenko došel k závěru, že příměří nevedlo k tomu, že by se začalo jednat. Chce předvést, že stát Ukrajina je natolik konsolidovaný a je schopen obnovit moc na celém území Ukrajiny. Ukazuje jako hlava státu a velitel ozbrojených sil, že Ukrajina má schopnost a sílu rozšířit moc na celém svém území.
Jak celá situace na východní Ukrajině dle současného rozložení sil může dopadnout?
Těžko soudit, jak to tam dopadne. Velmi důležité podle mě je, že se musí skousnout leccos a zahájit jednání s Ruskem. Mír na Ukrajině není možný bez Ruska. Nedá se nic dělat. Podívejte se, co dělá Francie. Mluví se o sankcích a přitom Francie prodává vojenské lodě Rusku. To je ukázka, jak vypadá evropská politika. Toho si je Rusko vědomo. Je potřeba s ním jednat.
Vladimir Putin je...Anketa
Ukrajina podepsala asociační dohodu s Evropskou unií. Pomůže jí to ekonomicky? Ptám se proto, že Rusku se tato dohoda nelíbí a zavedlo Ukrajině clo na některé výrobky...
Teď záleží na tom, zda EU skutečně přikročí ke krokům ekonomické pomoci Ukrajině. Je to do jisté míry soutěž mezi Ruskem a Evropskou unií, kdo účinněji a lépe pomůže Ukrajině řešit problémy. Bude hodně záležet na Evropě, zda to zvládne. Znovu ale opakuji. Nic jiného než jednání s Ruskem možné není. Případný konflikt s Ruskem podle mě Ukrajině nepomůže.
Podle vašich slov soudím, že si tedy nemyslíte, že by Evropská unie zavedla proti Rusku nějaké tvrdší ekonomické sankce?
To je očividné. Evropská unie se není schopná dohodnout na vážnějších sankcích. Rusko potřebuje velmi výrazně EU, evropskou technologii, výrobky i bankovní služby. Ta zase energie a nerostné bohatství z Ruska. Takže se obě dvě entity potřebují navzájem velmi intenzivně. Kdyby EU byla v šiku a zavedla opravdu vážné sankce, tak by měla větší váhu při rozhovorech s Ruskem. Ale mám obavu, že toho teď Evropská unie není bohužel schopna.
Není to třeba kvůli tlaku průmyslu, třeba v klíčové zemi EU Německu?
To je věcí toho, jestli má EU nějaký leadership, vůdcovství. Má ho zaplať pánbůh Angela Merkel jako německá kancléřka. Spoléhám na to, že ona může hodně dojednat. Ale Evropská unie dnes nemá váhu, kterou by měla mít a o které mluví. Je to sice společenství 560 milionů obyvatel, ale zároveň to znamená 28 vlád, 28 parlamentů, 28 premiérů, 28 rozpočtů. Ukazuje se, že dohoda je těžko možná.
Vážná situace je v Iráku, kde islámističtí povstalci obsadili část země. Rusko dodalo irácké vládě stíhačky. Nevypadá to nakonec, že se Rusko s USA stanou paradoxně v Iráku spojenci?
Kéž by k nějaké dohodě došlo. To je otázka toho, že i v české koncepci zahraniční politiky se píše o dominantní roli euroatlantické civilizace. Podle mě je to dnes jen sen o dominanci. Už to tak není. Měli bychom se už brzy štípnout do stehna a probudit se ze sna a přestat si myslet, že jsme ve fázi nějakého dominantního postavení. Co se děje na Arabském poloostrově, v Iráku a Sýrii, je také proto, že ti, kteří používají islám jako politický nástroj, dobře vědí, že Evropa a Spojené státy nejsou schopny se dohodnout na nějakém leadershipovém postoji. Protože to vědí, dovolují si více.
Částečně mi již odpovídáte na moji poslední otázku. Do jaké míry je kvůli krizím na Ukrajině a v Iráku ohrožena světová rovnováha, kterou doposud zajišťovaly Spojené státy americké?
Je to o dominantním postavení euroatlantické civilizace. Což je sen, ze kterého je potřeba se brzy probudit do reálného života, a ne mít potom kocovinu. Reálný život nám říká, že takto nepevné spojenectví jsme už dlouho neměli. Poslední pokus USA požádat Evropu o pevný společný postoj udělal George Bush v době války v Iráku. Čímž ji teď nehodnotím. Už tehdy více než polovina Evropy řekla Spojeným státům ne. A to se jen prohloubilo. Viděli jsme to na podepsané smlouvě o protiradarové obraně s tehdejší Bushovou administrativou. Jak to s ní dopadlo. To znamená, že Evropa, ačkoliv je spojencem USA na papíře, tak navzájem se na sebe moc spolehnout nemohou.
To nezní příliš optimisticky...
Bohužel. Říkám to ale pro tuto chvíli. Dějiny neskončily. Řeknu vám jeden příklad. Prezident Wilson v roce 1916 kandidoval na prezidenta USA, slíbil voličům, že se nebude angažovat v první světové válce. A nakonec pomohl Britům a Francouzům válku vyhrát. Kdyby nepomohl, tak ji vyhráli Němci. Takže to není třeba vidět fatálně jako jednou provždy. Ale pro tuto chvíli je spojenectví USA a Evropy více slovní úloha než skutečný fakt.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
