Exministr Lukl zavzpomínal na své působení v Rusnokově vládě. A takto se vyjádřil o prezidentu Zemanovi

Jak zpětně hodnotíte působení Rusnokovy vlády a svou roli v ní?

Pozitivně, a to hned z několika pohledů. Po období koaličních roztržek, osobních animozit a nejednotnosti vedení, až možná anarchie, jsme se snažili zklidnit tuto rozjitřenou atmosféru a začít věcně řešit palčivé problémy té doby. Typickým příkladem bylo čerpání EU fondů. Když jsme v červenci 2013 nastupovali, byla míra možného nedočerpání odhadována na 60 miliard korun. Po nastolení krizového řízení, komunikací s řídícími orgány, rozmražením regionálních operačních programů a dělnou aktivitou se tento schodek snížil na 11 miliard korun. Podařilo se zastavit vznik dalšího ústředního orgánu – Nejvyššího stavebního úřadu, Ministerstvo pro místní rozvoj se stalo konečně faktickým národním orgánem koordinace s adekvátní autoritou a ne chudým příručím, jako tomu bylo do té chvíle. Prosadilo se senátní zákonné opatření k zakázkám, a především se začala tvořit podoba nového programového období. Územní samosprávy – obce a kraje se staly plnohodnotnými partnery pro dialog a spolupráci. Můj subjektivní pocit je dobrý, ale fakticky to musí zhodnotit jiní.

Angažujete se ve svazu měst a obcí, co tato organizace zmůže a jakou názorovou platformu reprezentuje?

SMO sdružuje obce a města České republiky. Je povinným připomínkovým místem a účastní se řady pracovních skupin, řídících výborů a komisí. Náš hlas není pouze do počtu, ale pečlivou přípravou a fundovanými argumenty se podílíme na konečné podobě řady zákonů. Bohužel, vždy se to nepodaří, ale zjednodušeně se snažíme vnášet zdravý rozum a každodennost do právního řádu ČR. Jsme obranným valem i údernou jednotkou v boji za práva a poslání obcí naší země a jejich obyvatel. Troufám si říct, že bez SMO by dneska byly obce zavaleny rozbujelou a nesmyslnou byrokracií.

Je vaše cesta ze starostenského postu na ministerstvo spíš individuální výjimka, nebo by to měl být modelový postup?

Vřele to doporučuji jako průpravu pro „velkou“ politiku. Starostování vás nejen obohatí, ale také nastaví zrcadlo. Na obci se naučíte pracovat a ne pouze hezky řečnit. V opačném případě by Vás občané vynesli z radnice v zubech. A tato obava chybí některým zákonodárcům, neboť do jejich institucí se občan nedostane.

Budete se pokoušet znovu uspět ve vysoké politice? Která ze stran je Vám v současnosti programem nejbližší?

Člověk by neměl na jedné židli sedět celý život. I já cítím, že je potřeba se posunout. Mise v Rusnokově vládě pro mě byla úžasně osvěžující, a proto jsem mohl ještě jednou zvednout starostovské poslání. Spíše než vysoká politika mě láká některá z odborných pozic, která má blízko k samosprávě. Ale ještě jsem o tom vážněji nepřemýšlel. A také jsem rád, že nejsou tento rok volby, neboť žádná ze stran pro mě není naprosto ideální. A mix, alespoň osobností, jak chce pan prezident – panašování, které je typické pro komunální volby, zatím nelze. Pod co se ale můžu podepsat, je tlak na změnu volebního systému k většinovému. I když možná neodráží úplně vůli voličů, posiluje odpovědnost vládnoucí strany. A tlak na odpovědnost, kterou si doposud politici neuvědomovali nebo si ji díky poměrnému zastoupení přehazovali jeden na druhého, musí být účinnější a silnější.

Můžete pojmenovat hlavní problémy regionu Hodonínska, kde působíte?

Nezaměstnanost. Jsme regionem strukturálně postiženým. I když samotný Kyjov na to není tak zle, tato negativní věc zatěžuje region jako celek. Pak je to dopravní infrastruktura. Stav komunikací není v dobré kondici a přispívá to jistě i v rozhodování potenciálních investorů. Celkově ale převažují kladné stránky. Krajina, lidé, klima.

V místních volbách opakovaně vítězíte, v parlamentních jste neuspěl. Kde vidíte příčinu a co z toho vyvozujete?

Na Kyjovsku mě lidé znají. Podpora v posledních deseti letech ve výši skoro 40 % je nejen příjemná, ale především zavazující. Neznámá tvář pro širší okruh lidí je limitující, stejně jako volební strana, za kterou kandidujete. Mým cílem není sedět v Parlamentu, ale pracovat pro lidi kolem mě. Nebudu proto vyhledávat módní značky jenom proto, abych se vyhoupl výš. Na prvním místě je zůstat sám sebou.

Jak hodnotíte své angažmá nezávislého kandidáta tehdejší SPOZ?

Byla to zkušenost. Poznal jsem řadu skvělých lidí v místních organizacích našeho kraje. Lidí zapálených, slušných a pracovitých. Proto toho nelituji, i když mě mnozí za tento krok zatracovali. Zatracovali, neboť neznali právě přesvědčení řadových členů. Národní nálepka SPO byla bohužel vytvořena jen díky pár jejím členům, ne členské základně.

Zklamal Vás v parlamentních volbách výsledek SPOZ? Co vyvozujete z takové zkušenosti?

Zklamal kvůli členům této strany na místní úrovni, jak jsem již zmínil. Jejich práci jsme znegovali i my. Tím, že jsme jako ministři kandidovali, se SPO stalo snadným cílem některých médií a tlak na oslabení pozice prezidenta byl viditelný. Pro většinu nebylo žádoucí, aby měl prezident podporu i prostřednictvím zástupců v Poslanecké sněmovně.

Má současná SPO šance s novým vedením a bez jména prezidenta v názvu?

SPO reprezentuje a vyplňuje určité spektrum politické scény. Pokud bude tvrdě pracovat v místních organizacích a postaví svoji strukturu odspodu, pak tu šance je. Svůj program musí postavit na řešení lokálních problémů a ukázat, že není pouze stranou pana prezidenta. Tady vidím dobrý krok právě v odpoutání se i v názvu strany.

Jak se jako politik se zkušeností z místní politiky díváte na otázky prosazování přímé demokracie, přímé volby starostů, hejtmanů…?

Myšlenka to není vůbec špatná. Ale musí být řešena ve všech jejích důsledcích, není možné schválit pouze přímou volbu bez dalšího. Přímo volený starosta nebo hejtman musí být nadán adekvátními kompetencemi. A to souvisí nejen se změnou zákona, ale především ústavy. Této změně pak musí předcházet široká diskuse, aby nešlo opět jen o plácnutí do vody.

Při přímé volbě prezidenta jste podpořil Miloše Zemana. Jak jste spokojen s jeho výkonem funkce?

Pana prezidenta znám nejen z obrazovky a novin, ale především z osobního kontaktu. Je mi velmi smutno, jak dokáže být mediální obraz krutý. Neříkám, že vše dělá Miloš Zeman skvěle, ale taková míra freneticky negativní publicity, to je absurdní. Je to člověk s neskutečnou pamětí, analytickým myšlením a vizemi. Na můj vkus, kluka z venkova vychovávaného v pokoře, skromnosti a odpouštění, je pan prezident velmi tvrdohlavý a svojský. Někdy více diplomacie, méně slov a přiměřené trpělivosti by přineslo více sladkého ovoce. Ale pro medovost a popularitu Miloš Zeman prezidentský úřad nevykonává. Snažme se být objektivní a měřme každému stejným metrem.

Posunula nějak výrazně účast ve vysoké politice Vaše myšlení, úhel pohledu na svět?

Jednoznačně ano. A to díky mému šéfovi, tvrdému, ale spravedlivému. Pan premiér Rusnok je pro mě opravdu osobností. Nejen skvělý státník, výborný ekonom, ale především člověk nabitý úžasným lidstvím. Profík se zdravým rozumem, stoickým klidem, a přesto rozhodný a pevný ve svých názorech. Šéf, kterého bych každému doporučil. Naučil mě poměřovat svá rozhodnutí s přínosem, který mají a musí přinést. Nedělat zbytečné kroky, povznést se nad hlouposti okolí, mít cíl a k němu směřovat. Prostě postavit dům a ne slepovat vlaštovčí hnízdo.

Jak hodnotíte současnou práci Ministerstva pro místní rozvoj?

Paní ministryni si pamatuji jako svoji ředitelku odboru. Pracovitá, profesionální, věcná, svá. Je tvůrcem Dohody o partnerství, stěžejního dokumentu nového programového období. Ví, jaké kroky je nutné učinit pro zdárné čerpání EU fondů a orientuje se i v dalších agendách rezortu. „U mě dobrý“. Přeji kolegyni Šlechtové i ministerstvu hodně zdaru.

Pro ČR je, pokud jde o státní uspořádání, charakteristická velká míra centralismu. Jak tuto skutečnost vnímáte jako představitel regionu, jaký je podhled „shora“?

To je nešvar veřejné správy. Zásadní chybou bylo zrušení okresních úřadů. Tato složka státní správy byla efektivní. Dnešní snaha vše opět centralizovat naprosto popírá vizi veřejné správy jako služby občanům. Tento výkon se jim vzdaluje, místo aby jim šel vstříc.

Jakou pozici mají v současném uspořádání kraje, jaké jsou jejich možnosti rozvoje?

Nebyl jsem příznivcem jejich vzniku. Měly zůstat okresní úřady jako složka výkonu státní správy a ORP jako další segment samosprávy. Existují-li a osvědčily se, pak je nutné, aby formulovaly politiku regionálního rozvoje svého území. Soustředily se na správu svého majetku, který leží v obcích – silnice, školy, nemocnice a byly partnerem obcí.

Cítíte moravskou identitu? Jak se to promítá do Vašeho politického myšlení? Má zde místo zemské zřízení, téma se občas ve veřejné diskusi objevuje?

Jsem patriot, ale ne šovinista. Nevidím dnes prostor ani čas na širší úvahy o zemském zřízení.

Prošel jste jako politik všemi úrovněmi od regionu až po ministerstvo. Co pro Vás znamená skutečnost, že pro velkou část občanů je stále pojem politik sprosté slovo?

Občan vnímá politiku prostřednictvím lidí, kteří ji reprezentují. I zde se najdou osobnosti, ale jedna vlaštovka jaro nedělá. Jsem věčný optimista, a tak věřím, že i politika, díky politikům bude oblast, kterou budeme sledovat s pozitivním napětím, a ne s ironií a skepsí. Na obcích se to již daří. Tak proč si nevzít příklad.