Proč vznikl Institut nové Hedvábné stezky a jaký je jeho cíl?
Inciativa Číny na vytváření nových Hedvábných stezek pro XXI. století, známá také pod názvem Pás a stezka, má za cíl zlepšit propojení Evropy a Asie jako předpokladu dalšího ekonomického růstu těchto kontinentů. Institut byl založen na podporu tohoto dlouhodobého strategického projektu. Cílem NSRIP je zvyšovat povědomí o iniciativě samé a zároveň pomáhat formulovat a prosazovat doporučení pro praktické, konkrétní zapojení České republiky. Roli institutu jako think-tanku vidím ve spolupráci s vládním, podnikatelským i akademickým sektorem při formulaci těchto doporučení či projektů a jejich trpělivé prosazování a při hledání vhodných partnerů především v Číně, ale i ostatních zemích Asie.
Institut je neziskovou organizací, kdo ho financuje?
New Silk Road Institute Prague je zatím velmi malou strukturou, neziskovou a nevládní organizací, která své aktivity financuje z darů především svých členů. Věřím, že aktivity a produkty práce institutu budou zajímavé i pro další případné sponzory a podporovatele.
Prvního veřejného představení institutu se dnes účastní také předseda české vlády Bohuslav Sobotka. Znamená to, že stát projekt i institut podporuje?
Předseda vlády pan Bohuslav Sobotka během své nedávné oficiální návštěvy Číny podepsal dokument, který připojuje Českou republiku k iniciativě Pás a stezka a formuluje i určité oblasti spolupráce, na něž bychom se měli jako země zaměřit. Já kroky vlády v tomto směru velice vítám a podporuji a jsem velice rád, že pan předseda vlády jako člověk nejpovolanější na semináři vystoupí. Směrování vlády a cíle institutu jsou v souladu a já se těším na naši další spolupráci.
Čína zažívá zlaté ekonomické období a stává se největší ekonomikou světa. A bájnou Hedvábnou stezku, která spojovala Čínu s Evropou, dnes oživuje, aby si tuto pozici světového lídra udržela i v budoucnu. Nepovažujete za určité nebezpečí posílení politické pozice tohoto státu, kde vládnou komunisté?
Obavy žádné nemám. Inciativa Pás a stezka má za cíl především skrze lepší konektivitu, budování infrastruktury, vytvořit předpoklady pro příchod nových investic, jednoduše pomoci nastartovat ekonomický rozvoj zúčastněných zemí. Projekt je založen na otevřenosti, inkluzi a rozhodování jednotlivých zemí na základě win-win principu. V současné době vyjádřilo svoji připravenost se aktivně účastnit zhruba šedesát zemí světa, především z Evropy i Asie. Čína je bezesporu motorem tohoto procesu, který může vést k vytváření nových jader či zón globálního ekonomického růstu. Logicky to povede k jejímu dalšímu vnitřnímu rozvoji i posílení její regionální i globální role. Důležité je, že ne na úkor ostatních, ale ve spolupráci s nimi. Namístě je pragmatický, praktický přístup, nikoli ideologický.
Bude nová hedvábná stezka přínosem pro Čínu nebo i pro další státy, kterými bude procházet? Přispěje to k rozvoji vzájemného obchodu, či jen k větší invazi čínské ekonomiky do Evropy?
Čína je druhou největší ekonomikou světa a její růst v dnešní době zajišťuje třetinu globálního růstu. Je zřejmé, že bude ve světě více přítomna, a na tom není nic špatného, ale naopak. Účastnické státy vidí v iniciativě cestu, jak posílit a urychlit svůj vlastní rozvoj v souladu se svými představami s využitím prostředků a kapacit, které Čína nabízí. Evropa se dosud nevzpamatovala z nedávné finanční a hospodářské krize a není schopna v tuto chvíli zajistit další příležitosti růstu. Koncept nové Hedvábné stezky takovou příležitost nabízí. Nejen pro Čínu, ale i ostatní.
Kolik bude podle odhadů uskutečnění tohoto projektu stát a kudy má nová hedvábná stezka vést? Kolik zemí se bude na výstavbě infrastruktury související s Hedvábnou stezkou podílet a jak budou moci ovlivnit čínské představy a plány o ní?
V tuto chvíli se k inciativě hlásí přibližně šedesát zemí. Asijská infrastrukturní investiční banka, která před několika dny zahájila svoji činnost, má 57 zakládajících členů. Jsem přesvědčen, že to číslo poroste. Pás a stezka je iniciativa na mnoho let, možná desetiletí. V současné chvíli jsou dvě základní instituce pro financování projektu, Silk Road Fund a AIIB, s kapitálem dohromady přibližně 160 miliard dolarů. Konkrétní, do detailu pevně propracované obrysy inciativy Pás a stezka zatím nejsou. To považuji za výhodu, že iniciativa je otevřená a každá země může přispět podle svých schopností a agendu definovat i podle svých potřeb.
Budou se na výstavbě ať už v České republice, nebo i v jiných zemích podílet české firmy?
K tomu, jaké projekty v rámci Hedvábné stezky by se měly uskutečnit v Česku, je třeba nejdříve vědět více o iniciativě samotné, více pochopit, jaké představuje možnosti. Já osobně vidím příležitosti v energetice, logistice a moderních technologiích. Byl bych rád, kdyby pozemní a námořní nové Hedvábné stezky byly doplněny novou leteckou Hedvábnou stezkou. Dovedu si představit Českou republiku jako uzel pro osobní i nákladní leteckou přepravu. Věřím, že diskuse jak na vládní, tak i podnikatelské úrovni povede k formulaci dalších konkrétních projektů.
Pokud se Česká republika nestane členem AIIB, vidím možnosti českých firem v oblasti výstavby infrastruktury jako velice omezené. Sice jsme zmeškali možnost stát se ustavujícími členy, ale nic nám nebrání se stát členem v blízké budoucnosti. Jsem přesvědčen, že vláda se k tomuto tématu dříve či později vrátí a ke kroku prvnímu, tj. podpisu memoranda o připojení ČR k projektu Pás a stezka, připojí i další. V ostatních sektorech budou asi příležitosti větší. Nejde jen o účastnické země, ale i o některé provincie v Číně, které by se měly stát klíčovými při implementaci Pásu a stezky. Rádi bychom do blízké doby připravili jakousi mapu příležitostí pro české firmy či instituce v určitých sektorech.
Jak se na celém projektu bude podílet Rusko, když nová Hedvábná stezka bude pro Evropu znamenat především vznik alternativní obchodní trasy, která se vyhýbá území Ruské federace?
Nová Hedvábná stezka v současnosti počítá s výstavbou několika ekonomických koridorů. Jeden z nich přirozeně vede i přes Rusko. To se chce aktivně podílet na implementaci strategie nové Hedvábné stezky a nikdo to nerozporuje. Projekt propojení Evropy a Asie bez Ruska by byl nesmyslem od samého začátku. Právě fakt, že nejen Rusko, ale i střední Asie, indický subkontinent, arabské země, jihovýchodní Asie budou propojeny více, než tomu je dnes, dělá z projektu skutečně jednu z nejvýznamnějších strategií dnešní doby.
Podle odborníků Peking přirozeně využívá svou silnou finanční situaci, aby posílil vlastní pozici v zahraničí. Projekt nové Hedvábné stezky mnozí z nich přirovnávají k americkému Marshallovu plánu po skončení 2. světové války. V obou případech chce vznikající světová velmoc využít svého výhodného ekonomického postavení k naplnění svých zahraničněpolitických cílů. Nehrozí, že se země, kde dojde díky čínským penězům k rozvoji infrastruktury, stanou na této velmoci závislé?
Iniciativa Pás a stezka má jistě mnoho vrstev a dimenzí. V základu leží úvaha, že spolupráce je protikladem konfrontace. A s tím já naprosto souhlasím. Disbalancí a krizových ohnisek je ve světě celá řada a jejich počet narůstá. Vzájemně výhodná participace na projektech, které povedou k ekonomickému rozvoji mnoha zatím nerozvinutých zemí, je předpokladem stability nejen jejich, ale regionální i globální. Pozitivní perspektiva napomůže snížení hledání nových míst pro život jejich obyvatel i ke snížení imigračních tlaků. Evropským zemím a hlavně firmám přináší s jejich vyspělými technologiemi nové příležitosti růstu a trhy. Že je třeba se věnovat i dalším aspektům včetně geopolitických i bezpečnostních, je zřejmé a náš institut ve spolupráci s dalšími českými i zahraničními institucemi to dělat bude. Nicméně primárně jde o ekonomický rozvoj a o hledání příležitostí pro české firmy a instituce. Nic, co by bylo v jakékoli kolizi i s politikou EU.
Kritici projektu mají obavy, zda Pekingem vedený projekt bude respektovat mezinárodní normy transparentnosti, dluhové udržitelnosti či ekologie a sociálních práv, anebo se stane jen prodlouženou rukou zahraniční politiky ČLR. Jak byste jejich obavy vyvrátil?
Padesát sedm zakládajících členů AIIB včetně Velké Británie, Německa, Francie, Španělska a mnoha dalších evropských i neevropských zemí snad tyto obavy dostatečně vyvrací. Pečlivé čtení článků ustavující smlouvy dává na podobné obavy jasnou odpověď. Dnes před Českou republikou nestojí otázka analýzy falešných obav a jejich vyvracení, ale jaké praktické konkrétní kroky by měly být učiněny. Začít připravovat projekty a definovat oblasti, na které se chceme soustředit v souladu s vlastními představami o své budoucnosti či budoucnosti Evropy. Je čas na konkrétní kroky, nejen proklamace.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Libuše Frantová
