Exposlanec ODS: Na Nečase už se chystá obětní oltář. Zůstal osamocený

Podle aktuálního průzkumu STEM má ODS preference 8,6 procenta. Co tomu říkáte? Jaké vidíte příčiny? Není to tím, že ODS v řadě věcí opustila program a podpořila například zvýšení daní, církevní restituce, omezování svobod živnostníků, ESM – tedy poslání 350 miliard korun do Bruselu...

Mám rád úsloví „Politika neznamená vládnout, ale přesvědčit“. A my dnes neumíme představit nějaký ucelený pohled na pravicové fungování státu a přesvědčit o něm lidi. Příliš často jen na něco reagujeme a vytrháváme jednotlivá dílčí témata. Politika je vždycky o střetu zájmů. A pravicová politika v dnešním světě, kdy si lidi zvykli na pečovatelský stát, to nemá lehké. Lidi dnes, kdy se všude mluví jen o krizi, pociťují nejistotu z budoucnosti a my jim nedokážeme ukázat, jak z toho ven.

Problém je, když se s praktickými kroky politiků ODS nemohou ztotožnit ani jasně liberálně konzervativní voliči, dokonce často i členové strany. Typický příklad je právě důchodová i daňová reforma, nebo podoba církevních restitucí. Neposloucháme názory odborníků. Je to velká chyba, když ani Národní ekonomická rada vlády se za klíčová rozhodnutí nemůže postavit, protože s nimi má problém. Neumíme taky odlišit nutný koaliční kompromis od toho, co jsme v rámci svého programu v koalici původně prosazovali. Naši voliči nás opouštějí, protože nám nerozumí a cítí, že nehájíme jejich zájmy. Příčina je jasná, neděláme to dobře.

A co je podle vás největší problém ODS?

Ještě mám jeden citát: „ Držme se idejí, ne moci“. Když si přečtu naše politické programy od založení ODS, tak si vždycky řeknu, že jsem v té správné straně. Na schůzi se ale o politice a nějakých programových, ideových přístupech většinou žádná diskuse nevede. Veškerou odpovědnost za volební preference přičítáme jen vrcholovému vedení. Kdo jiný by ale měl být zodpovědný za stav politické strany, než její členové. Myslím, že do značné míry nás taky poškozuje ten nesmyslný koncept nepolitické politiky, ale za to, že v ODS je dnes spousta členů, kteří v ní vůbec nejsou kvůli programu, kteří nemyslí, nemluví a nehlasují podle něj, si můžeme sami. Někdy mi to připadá, že jim jde jen o dotace, nebo o funkci.

V jaké je ODS podle vás kondici? Můžete se ještě zachránit? Jak? Není to modrý Titanic, jak naznačují někteří členové strany?

Petr Nečas to pojmenoval tak, že značka ODS je vážně poškozená. A já myslím, že změna vedení toho zas moc nezmění. To není jako ve firmě, kde generální ředitel nejenom firmu reprezentuje, ale kde má především obrovskou možnost autokraticky měnit věci a lidi uvnitř firmy. Mám takové přirovnání, že ODS trpí plísňovým onemocněním. Na to se sice většinou neumírá, ale je značně nepříjemné a je poměrně těžké se ho definitivně zbavit. Když si představím, co nás čeká, až se vlády a radnic ujme naše sjednocená levice, doufám, že nám opoziční terapie pomůže.

Neměla by ODS třeba více prosazovat svůj program a vymezovat se proti TOP 09?

Jedna ze záhad, nad kterou kroutím hlavou, je rostoucí popularita Topky. Nevím, jestli na tom úspěchu má větší podíl geniální pragmatik s lidoveckou náturou a touhou být v jakékoli vládě, anebo média, která ze stařičkého knížete udělala miláčka městských liberálních voličů. Přitom většina z toho, co dnes lidi vyčítají ODS, je z Kalouskovy dílny. Ale to už je osud staršího bratra, který vždycky nese odpovědnost. Nemyslím si, že by ODS teď pomohlo vymezovat se nějak vůči TOP 09. Náš soupeř je jinde. Nenechávejme si ale brát témata a nebuďme reaktivní.

Když se ještě podrobněji vrátíme k otázce vedení ODS, hovoří se o možnosti mimořádného volebního kongresu. Co si o tom myslíte? Nepřišel přesto už čas vyměnit předsedu Petra Nečase, neboť ODS za jeho vedení ještě nevyhrála žádné volby? Co říkáte jménům Martin Kuba či Jiří Pospíšil, Pavel Blažek, Tomáš Chalupa, kteří by mohli Nečase nahradit?

Je jasné, že na Petra Nečase, kterého si vážím jako čestného a konzervativně založeného člověka, se už obětní oltář chystá. A on si je, jak vím, své odpovědnosti dobře vědom. Sám ale nevím, co by bylo nejlepší řešení. Jde totiž o dvojí roli. Jednak o krizového „manažera“ do voleb, ale zároveň o člověka schopného zahájit trpělivou, důslednou léčbu v opozičních časech. Největší tah na branku má Martin Kuba, ale podobné ambice mají i jiní. Je obrovský rozdíl být sám v čele, nebo být jedním z pelotonu. A já dnes jasného, přirozeného a zároveň důvěryhodného nového lídra nevidím.

Jak byste porovnal předsednictví Václava Klause, Mirka Topolánka a Petra Nečase v ODS? V čem se lišili? Kde byly jejich největší klady a zápory? Kdo z nich byl podle vás nejlepší?

Václav Klaus měl naprosto klíčový podíl nejen na vzniku ODS, ale vůbec na vytvoření standardního politického prostředí a na přechodu z centrálně řízené ekonomiky k tržní. Podle mého názoru jsme měli velké štěstí, že v tom neopakovatelném čase tu byl připravený a rozhodný Václav Klaus. Mirek Topolánek je už z úplně jiné doby. Svou podstatou pravicově orientovaný člověk, který ale dovedl být až moc nad věcí. A taky s Kalouskem a Bursíkem pragmatický stvořitel jejich triumvirátu a expert v trade off. A to je právě to, co podle mě Petru Nečasovi chybí. Na rozdíl od pracovitosti a silného pocitu státnické odpovědnosti. Nezapomeňme taky, že to je Nečasova vláda, která začala dělat něco proti korupci. Svým způsobem ale lidsky zůstal osamocený.

Když se podíváme na preference a stav strany, nehrozí, že ODS zanikne jako parlamentní strana či bude úplně marginální? Není cestou nová pravicová strana? Neměl by se třeba o něco pokusit Václav Klaus?

Kdesi jsem napsal, že resuscitace v té době třetí největší pravicové strany se ujme anesteziolog MUDr. Kuba. Ale vážně. Věřím, že ODS se vzpamatuje. Pořád má zakotvení v regionech, v zastupitelstvech spousty obcí, manažerskou síť. Machovo Svobodní, Havlíkovo Občané, nebo Bobošíkové Suverenita a další malé strany mohou být pro někoho sice programově alternativou, ale k volebnímu úspěchu je třeba víc než program a to ODS má. A pokud jde o Václava Klause, radoval bych se moc, kdyby byl v čele euroskeptické frakce v Evropském parlamentu.

Hlasoval jste proti Lisabonské smlouvě. Vidíme problémy s Řeckem, Španělskem, Itálií, nyní s Kyprem. Není načase otevřít debatu o našem odchodu z EU a že bychom si vyjednali podobné podmínky jako například Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko, Normanské ostrovy (pod suverenitou britské královny), které nejsou v EU, ale v rámci dohody o Evropském hospodářském prostoru mají přístup na trh EU? Nebo se podle vás EU rozpadne dříve sama?

Jsem rád, že mi dáváte tuhle otázku. Dnes bych vystoupil proti Lisabonské smlouvě ještě silněji. Myslím, že většina lidí si moc neuvědomuje ten ohromný vliv, který na nás Brusel má a dívá se na EU jako na toho, kdo nám dává dotace, stará se o levný roaming, vracení jízdného při zpoždění vlaku a genderovou vyváženost a chce za to jen, aby za nás mohl rozhodovat, což je pro nás nakonec lepší, protože si sami vládnout neumíme. Politici, kteří do toho projektu nainvestovali svůj politický kapitál a úředníci, které to všechno živí, ale rozjeli vlak, který se těžko vrací. Dávno přejel původní koncept jednotného trhu a volného pohybu zboží, služeb a kapitálu a řítí se k čím dál větší unifikaci, harmonizaci a nakonec k vytoužené federalizaci.

Problém je, že se to děje daleko od lidí, mimo jejich kontrolu a v podstatě proti jejich zájmům. A když něco nefunguje, naordinují ještě víc Evropy: „Když nefunguje socialismus, potřebujeme ještě víc socialismu.“ To, co teď dělá Brusel vůči Kypru, je jenom důkaz, že to nefunguje, jen si to nechtějí pořád přiznat. Nedopadne to dobře, ale vyskakovat za jízdy taky není dobře. Měli bychom se starat o své národní zájmy. Měli bychom držet s Anglií a ostatními euroskeptiky a přitáhnout záchrannou brzdu. Snažit se vrátit ze slepé koleje do otevřené krajiny.