Co jste cítil, když jste viděl film Stevena Spielberga Most špionů, v němž Austin Stowell hraje vašeho tátu?
Bylo to velmi surrealistické vidět mého tátu zobrazeného ve Spielbergově filmu. Austin Stowell odvedl skvělou práce. Byla to pro mě navíc skvělá zkušenost pracovat s filmovým štábem.
Když jste byl nedávno v Praze, slíbil jste, že přivezete výstavu o tátovi do Česka...
Bylo by skvělé přivézt putovní výstavu o U-2 incidentu do Prahy. Nicméně, abych to mohl udělat, budu muset sehnat sponzora či nějakou instituci, kteří budou moci pokrýt náklady přepravy a různé poplatky. Kdyby se vám ohledně toho někdo přihlásil a měl zájem, dejte mi prosím vědět.
Poté, co se situace na Ukrajině začala vyostřovat a Rusko anektovalo Krym, mnoho politiků a politologů začalo hovořit o tom, že studená válka pokračuje či začíná její druhé dějství. Co vy na to?
Také bych řekl, že se nacházíme v éře druhé fáze studené války. Zvyšování napětí a řinčení šavlí drží ve hře zbrojařské firmy a armádní obranné komplexy.
Co si myslíte o režimu Vladimira Putina?
Vladimir Putin je silný a charismatický lídr. Rusko vede v určitých případech jako Stalin, který ho usměrňoval železnou pěstí. Nemyslím si ale, že by chtěl Putin odstartovat válku se Západem či Evropou, jen aby zvýšil napětí a ukázal svou sílu. Bude si dělat, co chce, do té doby, než se mu někdo postaví.
V USA podnikatel a autor knihy Rudý zákon Bill Browder prosadil takzvaný zákon Magnitského, který počítá se sankcemi vůči ruským úředníkům porušujícím lidská práva. O to samé se nyní snaží v Evropské unii. Ostatně ta uvalila sankce na Rusko kvůli anexi Krymu. Myslíte si, že sankce mohou dotlačit Rusko k nějakým demokratickým změnám?
Nemyslím si to. Sankce nepomohou přinutit Rusko, aby se více demokratizovalo. Demokratické změny musí vzejít z vnitřních pnutí v Rusku. Od současných a budoucích generací Rusů. Přestože doba na to už dozrála, může to trvat ještě několik generací.
Jak vnímáte současnou situaci na Ukrajině?
Dění na Ukrajině vidím jako Putinův program, jak ukázat svou moc a sílu a udržet napětí v nárazníkovém pásmu.
Ruský prezident chce nejspíš skrz válku proti Islámskému státu (ISIS) narovnat či vylepšit vztahy se Západem. Pomůže mu to?
Ne.
Co si myslíte o prvním českém prezidentovi Václavu Havlovi?
Postavil se komunistickému režimu a byl schopen své snažení dotáhnout do konce. Důkazem byl přerod v demokratickou společnost. Byl tou pravou osobou, která v pravý čas pomohla vaší zemi ke změnám k lepšímu.
Nejdříve Havel chtěl, aby s koncem Varšavské smlouvy skončila i Severoatlantická aliance. Posléze ale tento názor přehodnotil a začal politiku NATO otevřeně podporovat. Myslíte si, že je NATO v globálním světě stále potřebné?
Čím více otevřenosti a dialogu mezi jednotlivými zeměmi bude, tím se bude více dařit mezinárodnímu obchodu a spolupráci. NATO a Organizace spojených národů tento druh politiky představují.
Jaké hlavní chyby udělala administrativa USA za posledních dvacet let?
Na konci studené války mohla americká administrativa, dle mého názoru, mnohem víc peněz a zdrojů investovat zpět do zlepšení podmínek v USA. Měla se více starat o zkvalitnění školství, infrastruktury a dalších věcí pro své obyvatele.
Doposud jsou stále hojně citovány dvě politologické práce. Na jedné straně Konec dějin a poslední člověk Francise Fukuyamy, na druhé Střet civilizací Samuela Huntingtona. Čí závěry jsou podle vás blíže realitě?
Myslím si, že je moc brzy na to, aby člověk mohl zodpovědně říci, kdo měl pravdu a kdo se mýlil. Podle mě oba tito politologové a historici mají částečně pravdu. Nicméně možná za čas vzniknou nové teorie a budoucí historici se budou moci dívat zpět na konec dvacátého a začátek jednadvacátého století s větším nadhledem. V současnosti to vypadá, že střet kultur a vznik liberálních demokracií jdou ruku v ruce.
Máte nějakou prognózu, jak se svět v budoucnosti změní?
Věřím, že v budoucnosti přestanou existovat takové věci jako soukromí. Všechny individuální lidské aktivity budou monitorovány a ukládány do databází různých vládních agentur, které pak budou moci využít informaci o každém individuálním životě. Také věřím, že za několik tisíc let, jestliže dřív nezničíme zeměkouli znečišťováním, ubíráním životního prostoru vymírajícím druhům či nukleárními nehodami, zde bude světová vláda a jednotlivé země, jak je známe dnes, přestanou existovat.
|
Kdo je Francis Gary Powers junior? Jeho otec byl americkým pilotem, jenž během studené války pro CIA v průzkumném letounu U-2 fotografoval území SSSR. V roce 1960 byl sestřelen poblíž Sverdlovska, odsouzen za špionáž na deset let, ale po dvou letech na Glienickém mostě v Berlíně vyměněn za sovětského špiona Viljama Fišera. Nedávno přišel do kin americký film Most špionů, ve kterém tyto události líčí režisér Steven Spielberg. Junior se narodil roku 1965 v Burbanku v Kalifornii. Vystudoval dvě univerzity. V roce 1996 založil Muzeum studené války ve Warrentonu nedaleko Washingtonu DC a památník na počest veteránů studené války. Věnuje se osvětové činnosti a jeho výstava artefaktů spojených s aférou U-2 cestuje po světě. |
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Rychetský
