Česko nyní prochází nejprudším propadem reálných mezd ze zemí OECD i v dosavadní samostatné historii. Za letošek budou nižší o osm až devět procent. Jaké budou nejmarkantnější dopady této skutečnosti?

Nemá smysl mluvit o celkových číslech, má smysl mluvit o struktuře. Bohužel, strukturu nemá statistika v tuto chvíli k dispozici. Z toho, co je evidentní, plyne, že inflační spirála, která nemá obdoby za posledních třicet let, nejvíc postihuje lidí s nízkými a velmi nízkými příjmy. Je to dáno tím, že struktura výdajů jejich domácností obsahuje velký podíl potravin a služeb spojených s bydlením, což znamená nájemné plus energie. A tihle lidé se dostávají velmi masívně do neřešitelných finančních problémů. Zdvojnásobil se počet půjček. Podle mě si v tuto chvíli mnou ruce lichváři, protože lidem, kteří nemají zaručený příjem a mají vyšší výdaje než příjmy, už žádná slušná banka nepůjčí, neboť tyhle půjčky či úvěry jsou v podstatě nesplatitelné. Takže se tu rozvíjí nová spirála zadlužení domácností, nové kolo exekucí v rozsahu, proti němuž bylo to minulé kolo procházkou růžovým sadem.

Na situaci kterých dalších skupin populace stojí za to upozornit?

Vzhledem k tomu, jak je postaven zákon o valorizaci důchodů, se podařilo během letošního roku prostřednictvím tří valorizací výrazně snížit dopad cenové spirály na seniory, což je velmi pozitivní jev pro seniory samotné. Samozřejmě zas je to diferencované. Senioři, kteří mají nadprůměrné důchody, si toho ani nevšimli. Ti se středními důchody si udrželi jakžtakž kupní sílu a těm, co mají důchody podprůměrné nebo velmi nízké, to nestačilo. Takže opět je efekt cenového růstu diferencovaný podle příjmové situace.