Od začátku ruské invaze na Ukrajinu už uplynuly dva roky. Jak vidíte vývoj tohoto konfliktu?

Tento konflikt nezačal před dvěma lety, ale své kořeny má v čase převratu na Majdanu a v čase, kdy se začalo uvažovat o rozšíření NATO o Ukrajinu. Již tehdy se Ukrajina dostala na kolizní kurz s Ruskem. Prezident Zelenskyj vyhrál velkou většinou volby s nadějí na zlepšení vztahů s Ruskem a vyřešení probíhajícího konfliktu na Donbase, vývoj však byl přesně opačný.

Ukrajina samotná může jen stěží vyhrát nad Ruskem válku. Její šance stojí a padají s vojenskou a ekonomickou podporou států NATO, zejména USA, Velké Británie a EU. V tomto smyslu tedy jde o zástupný konflikt, „proxy“ válku, jak píší celkem otevřeně i některá americká média. Plán měl zahrnovat vyzbrojení ukrajinské armády moderními západními zbraněmi a uvalením tvrdých sankcí, které by Rusko připravily o schopnost válčit a snad dokonce vedly k převratu, který by svrhl Putina. Tyto plány se nenaplňují.

Sankce Ukrajině nepomohly o nic víc, než kdysi Habeši v čase italské agrese. Hlavním důvodem je, že Rusko není izolováno, k sankcím se nepřipojila ani Čína, ani státy globálního Jihu, samo Rusko je co do mnoha zdrojů soběstačné. Jeho HDP vzrostlo, sankce fungují spíše jako bumerang a táhnou dolů ekonomiky evropských států včetně Německa či ČR. Jestli k něčemu přispěly, tak k urychlení hospodářské spolupráce nezápadních států.

Po vojenské stránce sice dostala Ukrajina vybavení pro ofenzivu a některé „zázračné“ zbraně, ukázalo se však, že půjde o opotřebovávací válku, náročnou na lidské a průmyslové kapacity, které Západ dílem nemá, dílem je není připraven poskytnout. Pro USA je patrně Ukrajina třetiřadým bojištěm, důležitější je pro ně oblast jihovýchodní Asie (Tchaj-wan) a Blízký východ (Izrael), což je názorně vidět klesajícím zájmem o Ukrajinu po vypuknutí konfliktu v Gaze. Evropské armády ani průmysl nejeví, že by měly na „přetlačení“ Ruska na Ukrajině potřebný výtlak. Ukrajinská armáda také začíná mít problém s nedostatkem lidí ochotných bojovat, asi šest milionů Ukrajinců „zahlasovalo nohama“ a emigrovalo, dochází k úplatkům pro vyhnutí se odvodům, se zvažovanou další mobilizací vláda váhá. Jakkoliv je situace na frontě z hlediska územních ztrát spíše patová, konflikt se pro Ukrajinu nevyvíjí dobře.

Ukrajina v březnu 2022 odmítla, i na rady britského premiéra Borise Johnsona, istanbulský mírový plán, který by konflikt ukončil, patrně za cenu „finlandizace“ Ukrajiny, zmenšení armády a neutrality. Na druhou stranu by tehdy mír předešel ztrátě statisíců životů, obrovské destrukci (včetně třeba NordStreamu či Kachovské přehrady) a umožnil postupnou obnovu vztahů a hospodářské spolupráce. Laicky odhaduji, že pravděpodobnou cestou vývoje bude, dříve či později, uzavření míru za ještě méně výhodných podmínek, než byly ty istanbulské – bude to však nejméně špatné ze všech řešení, které Ukrajině zbývají.

Ukrajina se stala obětí velmocenské politiky. Rusko, bez ohledu na mezinárodní právo, prostě nepřipustí základny NATO těsně u svých hranic, Ukrajina v NATO by byla možná jen za předpokladu vojenské porážky či rozpadu Ruska. Chybí však „někdo“, kdo by Rusko porazil – Ukrajina to nezvládne, USA do toho investovat nebudou, Evropa na to nemá vojensky. Ukrajina se, místo striktní neutrality, vydala „s pány na led“ a nyní si za ně zláme nohu, jak Vašek z epigramu K. H. Borovského. Budiž nám to mementem.

Fotogalerie: - Pieta za Navalného

U příležitosti pařížských jednání o pomoci Ukrajině francouzský prezident Macron prý prohlásil, že nemůže vyloučit vyslání pozemních sil zemí NATO na Ukrajinu. Státy v této otázce nejsou jednotné. Co si o tom myslíte?

Vyslání pozemních sil NATO by se rovnalo přímému zapojení do války s Ruskem. Případný (proti)útok Ruska na takovou zemi by patrně ani nespadal pod článek 5 Severoatlantické smlouvy – NATO je obranná smlouva, ne aliance pro aktivní vojenské operace mimo území členských států.

V tomto kontextu je nutno ptát se, zda má Česká republika zájem na účasti v takové válce. Dle mého názoru ne. Předně, pragmaticky: ČR nemá armádu, která by v kontextu ukrajinského konfliktu stála za řeč; stěží by stačila na obranu vlastního území. Válčit bez armády je špatný nápad, na vybudování schopné armády bychom potřebovali několik let; utratit nehorázné peníze za F-35 to neřeší, to jen odčerpalo zdroje pro budování pozemních sil a zbraňových systémů, jejichž užitečnost se nyní na bojišti prokázala.

Zadruhé, zásadním zájmem nás všech je zabránit tomu, aby se ČR stala bojištěm, byť třeba jen terčem raketových útoků; rizika škod zásadně převyšují jakoukoliv myslitelnou výhodu, kterou bychom mohli účastí v ukrajinské válce získat.

Zatřetí, nevěřím teorii „kostek domina“, kterou razí ministr Lipavský a dle které padne-li Ukrajina, vydá se Rusko na křižáckou výpravu dobývat další země. Pro kontext, „teorii domina“ razili prezidenti USA jako zdůvodnění války ve Vietnamu s tím, že prohrají-li tam, padnou i další země a komunismus ovládne svět. Jak již historici vědí, byla to pitomost, Vietnamci vyhnali Francouze i USA, ale žádný dominový efekt nenastal. Stejně tak nemám za to, že by Rusko po výhře na Ukrajině táhlo na ČR; jejich skutečným záměrem patrně není ani dobýt celou Ukrajinu, jde jim o to vytvořit si neutrální nárazníkové území. Na tom není nic pěkného, narušení hranic je v rozporu s mezinárodním právem. Ale ČR není v pozici toto vojensky řešit. V Americe je úsloví: Mluv mírně a měj v ruce velký klacek. My nyní nemáme v ruce skoro žádný klacek, proto bychom měli vystupovat neagresivně.

To platí i pro pana Macrona. Pokud chce vyslat pozemní síly NATO na Ukrajinu, měla by mu vláda ČR popřát hodně štěstí, ale informovat ho, že k případným následkům pro Francii zaujme neutrální postoj.

Fotogalerie: - Hladoví ministři

A co říci na postoj slovenského premiéra Fica, který už den předtím uvedl, že učiní vše, aby zabránil přímé účasti slovenských vojáků na Ukrajině. Nakonec i náš premiér uvedl, že se Česko nechystá vyslat vojáky na Ukrajinu…

Premiér Fico má rozum a sleduje zájem své země, Slovenska. Tím je nedostat se do války s Ruskem, naopak přispívat spíše k ukončení konfliktu a obnově normálních poměrů včetně znovunavázání obchodních vztahů. Ne proto, že by byl Fico proruský, ale proto, že je to pro Slovensko výhodnější než alternativa. Pokud český premiér odmítá vyslání vojáků též, je to rozumné.

Velkou diskusi vyvolala informace, že prezident Pavel podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády. Jak vy toto vnímáte?

Brannou povinnost mají u nás všichni občané od 18 let. O to ale nejde. Politickou podstatou této debaty je, zda chceme verbovat české občany pro účast v aliančních válkách, včetně těch, které by mohly vzniknout z furiantství politiků, jako je Macron. Zde myslím, že nechceme, a to bylo také důvodem kontroverzí kolem těchto výroků.

Obecně platí, že aby šli lidé nasazovat životy, musejí mít důvěru ke své vládě. Za vládu, která má důvěru 17 %, nepůjde padnout nikdo. To rozhodně neznamená neochotu bránit republiku; znamená to jen, že o obraně a o případném bojovém nasazení musí rozhodovat někdo důvěryhodnější, než Černochová, Lipavský, Rakušan nebo Fiala. I proto by bylo v současné bezpečnostní situaci žádoucí, aby si politici nechali od občanů obnovit důvěru v předčasných volbách včetně výměny těch nedůvěryhodných.

Fotogalerie: - Mimořádná k migračnímu paktu

Jak říkáte, brannou povinnost u nás mají všichni občané od 18 let, tedy i ženy. Je to tak podle vás v pořádku?

Jsem přesvědčen, že jakákoliv účast žen by měla být striktně dobrovolná. Ostatně žen, které se již dnes hlásí do armády či do záloh, není zas tak málo.

Pojďme na další téma. „Lidé s následky po C-19-očko mají smůlu. Zákon 569/2020 o náhradě škod z očkování napsali křiváci a schválili hlupáci. Nebo ti, kteří chtěli, aby stát za škody odpovídal jen zdánlivě,“ napsal jste na svůj facebookový profil. Můžete to prosím pro naše čtenáře více rozebrat?

Za nežádoucí účinky léků odpovídá jejich výrobce, to je obecné pravidlo. Ale v případě covidových vakcín platí výjimka. Smlouva o nákupu vakcín, kterou za dosti pochybných okolností uzavřela šéfka Evropské komise von der Leyenová s farmaceutickou firmou Pfizer, je sice zčásti stále utajována, ovšem je známo, že touto smlouvou si Pfizer vymohl, že za škody z vakcín odpovídat nebude a tuto povinnost převezmou členské státy. Tedy zjednodušeně, nakoupili jsme produkt, tvrdě ho zaplatili, ale když nebude fungovat, ručíme si za to sami.

Postavení poškozených ztěžuje i to, že odbor téhož náměstka, který zákon spáchal, nyní rozhoduje o tom, kdo podle zákona bude (či spíše nebude) odškodněn. Zatím, pokud vím, neodškodnili nikoho. Poškozeným nezbývá než jít se svým nárokem k soudu, zaplatit deseti- či statisíce za náklady spojené se soudním řízením a doufat s nevelkou šancí, že jim soud vyhoví.

Vznikl tedy stav, kdy smlouva sňala odpovědnost za škodu z výrobce; stát však odpovědnost prakticky nepřevzal; přesto však byli občané k očkování nuceni skrz „Tečky“ a další restrikce, včetně výhrůžek vyhazovu z práce; a kdo se očkovat nechal a utrpěl škodu, nese si ji nyní sám. Takový přístup státu je sprostý a křivý, jak jsem napsal i na facebook, za tím si stojím. Lze ho ale napravit jen politickou cestou, změnou ve volbách, na ministerstvu i v Evropské komisi.

Podívejme se i, co se odehrálo v minulých dnech a týdnech kolem zemědělců. Konalo se už několik protestních akcí.  V souvislosti s tou, která se odehrála v pondělí 19. února, kdy zemědělci vyjeli s traktory do Prahy, promluvil premiér o „proruských silách“. Co na to říkáte?

Jde o nepřípustné nálepkování. Zemědělci rozhodně nestávkují „za Rusko“, ale proti „grýndýlovým“ restrikcím, proti byrokracii, proti křivení dotací. To vše je dílo naší vlády a evropských institucí. Vláda na to nemá co odpovědět, proto se snaží zemědělce urazit a zesměšnit. Myslím, že velká hromada hnoje před Úřadem vlády je korektní odpovědí na tyto nálepky.

Fotogalerie: - Vůně guláše a hnoje před vládou

Zemědělci protestují v řadě zemí EU. Budou to podle vás právě oni, kteří dokážou některé věci, například kolem Green Dealu změnit?

Přál bych jim to, ale domnívám se, že nikoliv. Změna musí přijít v evropských volbách, ve kterých musejí všichni občané zvolit takové europoslance, kteří tyto změny prosadí. A kteří schválí jen takovou Evropskou komisi, která tyto kroky připraví a provede, tedy zásadně odlišnou, než je ta současná pod vedením Ursuly von der Leyenové. Protest zemědělců je ale přesto důležitý. Mnoho lidí se bohužel o politiku nezajímá, nanejvýš sledují neobjektivní mainstreamová média, takže o problémech zemědělství či hospodářství obecně se dozvědí až v momentě, kdy to na ně přímo dopadne – ale to už může být pozdě. Přítomnost traktorů v ulicích, možná i ta kupa hnoje před Strakovou akademií, je může upozornit, že se mají o potíže zemědělství zajímat, přečíst si argumenty zemědělců a zohlednit je ve volbách.

Psali jsme:

Sparta: Liverpool – 1:5. Ale Bosák do toho zatáhl Babiše. Narazil

Konec Nulandové. I v Česku si všimli. A nikdo slzu neuronil

Macron v ČR: „Přijel si odpočinout od zemědělců.“ Neodpočine

„Pane Babiši, uklidněte situaci.“ Nerudová si začala, pak žádala a pak si libovala, jak ohrožuje ANO

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.