Sněmovna v úterý schválila růst platů učitelů, což nelibě neslo hnutí ANO. Vy jste následující den hlasování zpochybnil, to se opakovalo a platy zvýšeny nebyly. Proč?
Nemám samozřejmě nic proti zvyšování platů učitelům, naopak. Diskuse ale musí začít jinak. Ohledně hlasování, to je už klasika, která se ve Sněmovně odehrává dnes a denně, že nějak se hlasuje a na sjetině je uvedený jiný výsledek, jde o technikálii.
Zdržel jsem se hlasování, přestože bych učitelům rád přidal, to je velmi důležité říct. Máme to v programu, a je to i lidsky důležité. Učitelé jsou dlouhodobě podhodnoceni a školství dostává na frak jako nikdy. Bylo to proto, že jsem se chtěl zdržet hlasování, protože zákon o platech učitelů není dobře připraven. Vnímám opozici, která by samozřejmě hlasovala, i kdyby se učitelům přidávalo 300 procent a druhý den bychom nevěděli, kde na to vzít. Opozici vůbec nešlo o učitele, jde jim o politiku.
Stálo by to v jediném roce 20 miliard, na což rozpočet nemá, proto jsem se zdržoval hlasování. Návrh zákona neupravuje, jak se peníze rozdělí, neřeší co bude a nebude nároková složka, jaké budou rozdíly v aprobacích, jestli učitel matematiky a chemie bude mít stejně jako tělocvikář atd. Je toho mnoho. Opozice jen plácla do vody. Přitom, když dnešní opozice byla u vlády, učitelům nikdy nepřidala.
Vláda má zvyšování platů učitelů ve svém programu; podle mých informací na zrušení den předtím schváleného usnesení tlačilo hnutí ANO, které je ve vládě hlavním subjektem. Jak to chápat? Proč zvýšení neschválit a potom to upravit, aby se vše zvládlo?
Jednalo se o deklaratorní usnesení, nebylo to usnesení o zákonu, které by pro vládu bylo závazné. Šlo pouze o deklaraci, že se mají zvyšovat platy. Jsme svědky toho, že se Sněmovna stokrát o něčem usnesla deklaratorně, a vláda se rozhodla jinak. Viz rok 2008, kdy Sněmovna řekla vládě, že má pokračovat v intencích rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244 a neuznat Kosovo a Karel Schwarzenberg jel a uznal Kosovo. Takže, šlo o deklaraci, politikum a velice se to hodilo opozici a některým, kteří se jen chtěli zviditelnit, protože v minulosti zklamali.
Spory se vedou také o zvýšení rodičovského příspěvku. Poté, co bylo oznámeno, že se to bude týkat jen dětí narozených po 1. lednu 2020, se začali bouřit rodiče dětí už narozených. Jaký k tomu máte postoj?
Také by se mohli bouřit i další, proč se to netýkalo i dětí narozených před pěti roky. Je to komické, když se v České republice přidává plošně tímto způsobem. Vnímám obrovský propad demografie a toho, jak se rodí děti, ten propad je výrazný. V celé Evropě i v České republice také, takže je potřeba s tím něco zásadně udělat.
Rozhodně cesta nevede ve zvyšování dávek a plošném rozdávání peněz. Nemůžeme jen zvyšovat, zvyšovat a rozdávat, protože někdo dělá děti. Jsem pro to, aby se zásadním způsobem podpořila rodina a vytvořily se podmínky, aby lidé mohli mít děti. Jsem pro to, aby pracující rodiče dostali výrazné slevy na daních, když budou vychovávat děti. Aby se to zásadním způsobem projevilo, musí se změnit i bytová politika.
V čem konkrétně?
Stát musí vytvořit systém podpory bytové výstavby. Všichni tu pláčou, jak vydělávají developeři. Tomu se dá konkurovat jen tím, že stát bude investovat do bytové výstavby a podporovat tím možnost, aby lidé měli děti. V naší zemi se v tomhle směru zastavil život, nejvíc vydělávají developeři a nadnárodní banky. Politici rozdávají sociální dávky a dávky na děti, místo abychom jasně řekli, že řešení je ve slevách na daních s tím, že stát bude rodičům peníze vracet. Pak by bylo jasné, že peníze dostávají ti, co chodí do práce. I kdyby to byli lidé s nízkými příjmy, vypočte se jim záporná daň a ještě peníze dostanou, ale pořád to budou lidi, kteří chodí do práce a vychovávají své děti k tomu, aby chodili do práce.
Odmítám se podílet na tom, abychom rozdávali dávky lidem, kteří chtějí rodit děti jen proto, že jde o součást jejich životní filozofie, že z toho žijou. Tohle prostě odmítám, my musíme zásadním způsobem podporovat aktivní českou rodinu, která produkuje děti, kteří vidí, jak rodiče chodí do práce. Toho lze docílit jen tím, že dáme výrazné slevy na daních. Marginálie a diskuse, jestli jsme měli přidat ještě jiným, to je komické. Tak všechno rozdejme a poslední tu zhasne.
Vidíte, jak to vypadá v problémových místech, jako jsou severní Čechy, severní Morava a ghetta. To je automat na dávky, a tudy cesta nevede. Podpora rodiny musí být komplexní. Lidé musí mít kde bydlet, nemůžou lidi děti dělat v taxíku a potom s nimi v taxíku bydlet. Musí mít kde žít. Jestli na tomhle někdo vydělává, jsou to developeři a zahraniční banky. Prachy tečou do zahraničí.
V neděli jsme si připomněli 20 let od zahájení bombardování Srbska ze strany NATO. Myslíte, že jednou dojde k objektivnímu zhodnocení této akce?
Je složité na tohle odpovědět. Pokud viníci po vyhrané válce ustavili soud, který soudí poražené a tvrdí, že to je objektivní a spravedlivé, tak je to tragikomické. Že by tito odpovědní lidé řekli, my jsme udělali chybu, to umí málokdo. Třeba pan prezident řekl, že se stala chyba, a uznal to. Zažil jsem mnoho zahraničních politiků, kteří už bohužel nejsou ve svých funkcích, ale řekli: ano, tohle byla chyba. Generálové NATO řekli, že bombardovali špatnou stranu, viz italský generál, který velel KFORu v Kosovu.
Očekávat přiznání viny od těch, kteří měli politickou moc a odpovědnost, toho svědky asi nebudeme. Jen tak se toho nedožijeme, ale věřím, že historie to jednou objektivně posoudí. Stačí se podívat, kam to v Kosovu nebo Bosně spěje. Lze to porovnávat s tím, co bylo předtím. Předchozí uspořádání v bývalé Jugoslávii a vztahy mezi jednotlivými národy tam byly mnohem lepší. Ekonomika byla lepší, celková situace byla lepší.
Dnes tam máte místa, kam nemůže policie ani armáda, protože tam jsou wahhábisté, v Bosně či Kosovu. Jsou to taková tmavá místa na evropském území. Nezaměstnanost a hlavně kriminalita, která prorůstá do Evropy a obtěžuje Evropu jako takovou… Že bylo bombardování špatně už asi vědí všichni, ale že by se k tomu někdo přiznal? Jako kdybychom chtěli po Hitlerovi, aby se přiznal, že je válečný zločinec.
Mezi lidi, kteří za bombardování nesou přímou odpovědnost, patří Madeleine Albrightová, která v Praze při oslavách výročí vstupu ČR do NATO na debatě hájila bombardování s tím, že se snažili najít diplomatické řešení, ale „Srbové pořád a pořád zabíjeli muslimy“ a nic jiného nešlo dělat. Co na to říkáte?
Čekat od Madeleine Albrightové, že bude tohle celé objektivizovat, když to celé nařídila a má ruce od krve nejen v Jugoslávii, ale též v Iráku, když říkala, že těch 500 tisíc mrtvých dětí stálo za to, tak očekávat, že něco přizná nebo řekne něco jiného, to se nedá. Nezapomeňte, že na té válce vydělala kolem půl miliardy korun, když v Kosovu podivně koupila akcie telekomu a prodala je Slovincům. Podle mě už nemá smysl se o ní víc bavit, mluví se o ní jako o krvavé Madle. Už nemá smysl ji řešit. Ten člověk je pro mě ostudou naší země, protože ona se k České republice hlásí, a já doufám, že takových bude míň a míň.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
