Co ukázala pandemie o lidech a co o ekonomice?
Ukázala toho víc, než se na první pohled zdá. Ukázala bezpochyby velkou solidaritu, které jsou lidé v době krizí schopni. Ukázala ale také sílu strachu – a v tom okamžiku je člověk nejvíce zranitelný a je ochotný poslechnout jakýkoliv příkaz. Ukázala, jak moc některým lidem zachutnalo hýbat s deseti miliony lidí. Ukázala, že chybí krizové plány, po kterých voláme už řadu let. A z krize jsme vyšli dobře, i přes různé zmatky a protichůdná nařízení z úst vládních činitelů. Především ale ukázala, že spoléhat na všemocný stát je nesmysl – jako malý příklad může být domácí šití nařízených, leč chybějících roušek.
Zapomněli jsme už, jaké to je „mít se špatně“? Bát se o domov, rodinu, obživu…?
My jsme zapomněli, že slunce nesvítí celý rok, že občas prší a že spousta věcí je prostě dar, zcela nezasloužený. Zapomněli jsme, že nemáme nárok na pohodlí, štěstí a klid. Zapomněli jsme, že zkrátka mnoho věcí není samozřejmých.
Psali jsme:
Jak by se na současnou krizi kolem nového koronaviru dívali naši předci? Co by si pomysleli? A byli by lépe, či hůře připraveni?
Na každou generaci dopadaly krize úplně jinak. Některé je snášely lépe, některé hůře. Ale možná že naši předci i bez vymožeností techniky a medicíny snášeli podobné krize mnohem lépe – právě proto, že nepočítali s tím, že bude stále dobře nebo ještě lépe. Počítali s tím, že život je turbulentní a že občas je i hůř. Je mi líto všech obětí tohoto koronaviru, ale ruku na srdce – nebyla to krize, která by vedla ke katastrofě velkého rozsahu. Možná že ten strach byl horší než samotná realita.
Slýcháme v rámci boje proti klimatické změně názory, že „mileniálové“ jsou první generace, která se bude mít hůře než jejich rodiče. Může na tom něco být?
Může. Ale je to na nás a pak i na nich. Ale je jasné, že pokud se budeme takzvaně uskrovňovat kvůli klimatické změně, ekonomicky na tom budeme hůř. Hlavní je, aby to mělo smysl – pokud se uskrovní jen Evropa, zatímco Spojené státy ani Čína ne, může to být problém.
O zmíněném strachu jste mluvil už v našem minulém rozhovoru: „To, co vládě jde nejlépe, je strašit lidi. Musíme chránit životy těch nejvíce ohrožených všemi prostředky, které máme. Ale nemůže se náš život zastavit na rok, na dva nebo na pět let,“ řekl jste. Považujete nyní zpětně opatření české vlády za příliš striktní?
Zpočátku zaspala – ministr vnitra chtěl nouzový stav mnohem dřív. Ale dobře to dopadlo. Postupně však začala protichůdná, až zmatená opatření. A svým způsobem to pokračuje, naštěstí jen v podobě doporučení. Máte doma karanténní koutek na oblečení, ve kterém jste přišli zvenku? Proč se nemohlo jít do školy, ale mohlo se jít do bazénů, fitness center a kin? Proč se má dezinfikovat židle a stůl po návštěvě každého hosta v restauraci, zatímco v tramvajích a autobusech to prostě možné není?
Ekonom Tomáš Sedláček tvrdí, že sledujeme, jak ekonomika roste, zatímco přehlížíme všechny ostatní aspekty rozvoje. Nazval to „fetišem růstu HDP“. Je na tom něco pravdy? Platí zde přísloví „sytý hladovému nevěří“?
Bezpochyby. Stálý a nekonečný růst je nesmysl ze své podstaty.
Psali jsme:
V době koronakrize mimo jiné strádali také umělci. Jaká je jejich role ve společnosti, podle vás? Ukazuje se, že kultura je „až“ na posledním místě?
Je úplně přirozené, že když máte strach, nevychutnáte si Michelangelovu fresku. Máte-li hlad a musíte zajistit obživu rodiny, nepůjdete na koncert. Strádal leckdo, nejen umělci. Ale na ně to pochopitelně dopadlo v plné tíži, protože kultura v době krize prostě nekvete. Zkrátka, ve válce mlčí múzy.
Návrh z pera Německa a Francie má zaručit fond s 500 miliardami eur jako záchranný balíček pro nejvíce postižené země Evropy, na kterém se mají podílet členské státy. Jde o nutnou solidaritu? Jak se k tomu má podle vás postavit Česká republika?
Smyslem Evropské unie je solidarita. Určitě by měla Evropská unie pomoci nejvíce postiženým, jako byla například Itálie. A Česko by to mělo podpořit. Nemůžeme pak čekat, že by v době skutečných problémů pomáhal někdo nám.
Potvrdila krize, že Česká republika potřebuje být soběstačnější? A v čem přesně?
Třeba ve výrobě ochranných pomůcek určitě. Ale žijeme v globální ekonomice. Představa, že se zavřeme v české kotlině za hradbou českých hor a budeme soběstační, je naprosto iluzorní. Nemyslím, že bychom neměli mít na výběr a měli bychom být nuceni konzumovat jen výrobky Agrofertu.
Je v této souvislosti správné navrhovat zákon, který přikazuje obchodníkům nabízet určité procento českých výrobků?
Přesně o tom mluvím. Je to nesmysl.
A co říkáte na aktivitu Čechů, kteří začali ještě více sázet a péct? O čem to svědčí?
Možná trochu o tom, že se snažili zabavit v době karantény doma. Možná zčásti snahou být soběstační. Ale život se vrací do normálních kolejí.
A nakonec ještě k aktuálnímu tématu. Rada České televize má tři nové radní. Ekonomku Hanu Lipovskou, moderátora Luboše Xavera Veselého a publicistu Pavla Matochu. Jejich zvolení spustilo určité obavy a reakce ve smyslu ohrožení veřejnoprávních médií, demokracie a nezávislosti. Vy jste mi řekl: „Význam veřejnoprávních médií zdůrazňujeme stále. A to neznamená, že bych byl se vším spokojen nebo že bych tvrdil, že jsou bezchybná. Ale mají být z principu nezávislá.“ Obáváte se ohrožení veřejnoprávních médií a jejich nezávislosti po zmíněné volbě?
Obávám. Ne žádné překotné změny, ale postupného nahlodávání. Volba všech tří zmíněných osobností je špatně.
Jak, podle vás, zmínění radní splňují vaši představu o tom, kdo by měl v Radě České televize usednout?
Nesplňují, proto jsem je nevolil. Hana Lipovská prohlásila, že nerozumí smyslu existence veřejnoprávních médií, zatímco já si myslím, že mají velký smysl. Zbylí dva pánové mají problém v tom, že jeden těsně spolupracuje s vydavatelským domem českého premiéra a druhý má osobně-profesní spor s Českou televizí. Obojí je špatně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Zuzana Koulová
